Apocalipse 10
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs ARIB
1 Ne mma ngɛ́ gekpɛ́kpɛ́gé ɛkiɛ́nné Ɛsɔwɔ ɛwé fɔ né amɛ gejya, ɛtane né mfaánebuú ɛshulege mme. Ndɛre ɛwú ɛchwɔɔ́, geko gefyale ɛwú mmyɛ ɛké ndeé, ne ɛmbya meshu ɛgyaá ɛwú né mekpo, ushu bií ushwanege ɛké ŋmɛɛ́ ne uka ɛbií ntó úlú ɛké ukwa bi mewɛ ɛlúlé wyɛɛ́.
1 E vi outro anjo forte que descia do céu, vestido de uma nuvem; por cima da sua cabeça estava o arco-íris; o seu rosto era como o sol, e os seus pés como colunas de fogo,
2 Ɛgbaré gebagé ŋwɛ ayi abɔ apwiré, nana gelu fuú né ɛbwɔ wuú. Ɛchoó geka jií ɛyi ɛbwɔnyɛ né ɛbɛɛ́ mega ne ɛyigé ɛbwɔbɛ né mewaá.
2 e tinha na mão um livrinho aberto. Pôs o seu pé direito sobre o mar, e o esquerdo sobre a terra,
3 Ɛjɔɔ́ keŋké ɛkále ɛké meko genyanya. Ɛkalege mbɔ, néfe nnya nekame gbaŋgbaŋ ndɔ ɛkénéama neshuú ɛwú meko.
3 e clamou com grande voz, assim como ruge o leão; e quando clamou, os sete trovões fizeram soar as suas vozes.
4 Ne nefe ɛnina neyáge mbɔ, nké nsa genó ɛyigé me nwuú nejɔɔ́, nké nwuú meko muú fɔ atané né mfaánebuú ajɔɔ́ ne me aké, “Ɔsage fɔ genó ɛyigé nefe ɛnina nejɔɔ́, bele geji ne metɔɔ́ wyɛɛ́.”
4 Quando os sete trovões acabaram de soar eu já ia escrever, mas ouvi uma voz do céu, que dizia: Sela o que os sete trovões falaram, e não o escrevas.
5 Ne ɛkiɛ́nné Ɛsɔwɔ ɛwémbɔ ɛwé ngɛne ɛtɛne né mewaá né ɛbɛɛ́ mega, ɛbwɛɛ́ ɛbwɔnyɛ wuú né mfaánebuú.
5 O anjo que vi em pé sobre o mar e sobre a terra levantou a mão direita ao céu,
6 Ɛkele mabɔ Ɛsɔwɔ, muú alú mebɛ tɛ kwyakwya, muú akwyɛɛ́ mfaá, mme, ɛbɛɛ́ mega, ne yɛ́ndégenó ɛyi gelú wyɛɛ́ ɛké, “Njɔ́gé wáwálé nnó gébé gechɔɔ́ gepɔ́ ɛsé.
6 e jurou por aquele que vive pelos séculos dos séculos, o qual criou o céu e o que nele há, e a terra e o que nela há, e o mar e o que nele há, que não haveria mais demora,
7 Yɛ́mbɔ ɛkiɛ́nné Ɛsɔwɔ ɛwé ɛpyɛɛ́ makiɛ́nné ákénéama ɛfɔ́mégé mba awuú, Ɛsɔwɔ apyɛɛ́ nyɛ́ unó bi ji abɔ́ ábelé bibí upyɛ wáwálé ndɛre ji agaré bɔɔ́ utɔɔ́ bií bɔɔ́ ɛkpávé Ɛsɔwɔ nnó upyɛ nyɛ.”
7 mas que nos dias da voz do sétimo anjo, quando este estivesse para tocar a trombeta, se cumpriria o mistério de Deus, como anunciou aos seus servos, os profetas.
8 Ne mako ayi me mbɔ nwuú atane mfaánebuú ama ajɔɔ́ ne me aké, “Chwɔ sɛ́ gegbagé ŋwɛ yimbɔ né ɛbwɔ ɛkiɛ́nné Ɛsɔwɔ ɛwé ɛchoó geka ɛbɛɛ́ mega ne geka mewaá.”
8 A voz que eu do céu tinha ouvido tornou a falar comigo, e disse: Vai, e toma o livro que está aberto na mão do anjo que se acha em pé sobre o mar e sobre a terra.
9 Ajɔ́gé mbɔ, mfɛ mbaá ɛkiɛ́nné Ɛsɔwɔ ɛwémbɔ, ngií ɛwu nnó ɛchyɛɛ́ me gebagé ŋwɛ ɛyimbɔ, ɛjɔɔ́ ne me ɛké, “Sɛ geji ɔnyɛ́, gebɔɔ́ge nyɛ wɔ né meno ɛke nnywɔɔ́ yɛ́mbɔ gekwɔnégé wɔ unɛ genywɔnege nyɛ.”
9 E fui ter com o anjo e lhe pedi que me desse o livrinho. Disse-me ele: Toma-o, e come-o; ele fará amargo o teu ventre, mas na tua boca será doce como mel.
10 Ne nsɛ gebagé ŋwɛ ɛyimbɔ né ɛbwɔ wuú nnyɛ́. Gebɔɔ́ge me né meno ɛke nnywɔɔ́ ne gekwɔnege me né unɛ gelá nywɔne nywɔnege.
10 Tomei o livrinho da mão do anjo, e o comi; e na minha boca era doce como mel; mas depois que o comi, o meu ventre ficou amargo.
11 Nyɛ́ge mbɔ, ágaré me aké, “Ɔbɔ maá ma garé genó ɛyi gepyɛɛ́ nyɛ ne bɔɔ́ malɔ mme meko, ufɔɔ́ ufɔɔ́ bɔɔ́, ufɔɔ́ ufɔɔ́ mejɔɔ́ ne afwa.”
11 Então me disseram: Importa que profetizes outra vez a muitos povos, e nações, e línguas, e reis.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.