1 Coríntios 7
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs VC
1 Gɔ́ge me nshuú ɛnyú meko né dépɔ ɛtiré ɛnyú désamé me.
1 Agora, a respeito das coisas que me escrevestes. Penso que seria bom ao homem não tocar mulher alguma.
2 Yɛ́mbɔ, tɛ́ mbaá bɔɔ́ ábɛ́lege ubɛlé támetáme dɔɔ́, ɛ́lɔ́me nnó yɛ́ndé mende ábá awuú mendée ne yɛ́ndé mendée ntó ábá awuú menɔ.
2 Todavia, considerando o perigo da incontinência, cada um tenha sua mulher, e cada mulher tenha seu marido.
3 Ne mende abɔ́ fɔ́ manshya mendée wuú ubɛlé wɔ, ne mendée ntó abɔ́ fɔ́ manshya menɔ wuú ubɛlé wɔ́.
3 O marido cumpra o seu dever para com a sua esposa e da mesma forma também a esposa o cumpra para com o marido.
4 Menyammyɛ mendée apɔ́ fɔ́ awuú jimbɔɔ́, alú lé ayi menɔ wuú. Ne menyammyɛ mende apɔ́ ntó awuú jimbɔɔ́, alú lé ayi mendée wuú.
4 A mulher não pode dispor de seu corpo: ele pertence ao seu marido. E da mesma forma o marido não pode dispor do seu corpo: ele pertence à sua esposa.
5 Ndɛre ɛlúmbɔ, ɛ́kágé ntɛ ashya ntɛ ubɛlé, ɛkosé nnó ɛbwɔ́ ákámege meko amá nnó alyaá kpɛ́ atɛ né mboó gébé nnó anɛmmyɛ mbaá Ɛsɔwɔ. Ne gébé ɛyigémbɔ gékógé, ɛbwɔ́ abɔ́ mankéré chónchó nnó ɛ́kágé danchɔmeló apyɛ ɛbwɔ́ akpɛ́ né mmuameno gétúgé álá akágé gbaré mmyɛ bwɔ́.
5 Não vos recuseis um ao outro, a não ser de comum acordo, por algum tempo, para vos aplicardes à oração; e depois retornai novamente um para o outro, para que não vos tente Satanás por vossa incontinência.
6 Me njɔ́gé mbɔ, ɛpɔ́fɔ́ nnó ŋmɛrege muú fɔ mekpo mme nnó abá neba, yɛ́mbɔ nchyɛge lé ɛnyú majyɛɛ́.
6 Isto digo como concessão, não como ordem.
7 Metɔɔ́ ɛbɔ́ ɛgɔɔ́ me nnó yɛ́ndémuú abɛ ukwa ɛké me. Yɛ́mbɔ yɛ́ndémuú awyaá ɛwuú ɛchyɛ ɛwé Ɛsɔwɔ achyɛɛ́ ji. Achyɛɛ́ bɔɔ́ abifɔ ɛshyɛ mampyɛ géfɔ́gé genó ɛyigé na, achyɛ abifɔ mampyɛ ɛyigé na.
7 Pois quereria que todos fossem como eu; mas cada um tem de Deus um dom particular: uns este, outros aquele.
8 Mbaá bɔɔ́ abi alú ukwa, ne akwi andée, ngárége ɛbwɔ́ nnó, ɛlɔ́mé nnó ɛbwɔ́ ábagé fɔ́ neba, abɛ ukwa nkane me nlú.
8 Aos solteiros e às viúvas, digo que lhes é bom se permanecerem assim, como eu.
9 Yɛ́mbɔ́, mbɔ́gé ɛbwɔ́ ákágé gbaré fɔ́ menyammyɛ bwɔ́, ábá neba. Néndé ɛlú galɔ́gálɔ́ nnó ɛbwɔ́ ábá neba ne nnó ájwyɛgé mmyɛ.
9 Mas, se não podem guardar a continência, casem-se. É melhor casar do que abrasar-se.
10 Né mbaá bɔɔ́ abi abané neba, nkpeage ɛbwɔ́ nnó, mendée abagé menɔ, ɛ́kágé alyaá menɔ wuú neba. Mejɔɔ́ ɛwé menjɔɔ́ mbɔ na, ɛpɔ́fɔ́ me, ɛlé Ata jimbɔɔ́ ne ajɔɔ́;
10 Aos casados mando {não eu, mas o Senhor} que a mulher não se separe do marido.
11 yɛ́mbɔ, mbɔgé mendée alyagé menɔ wuú neba; ábagé sé menɔ ayicha ɛlá ɛpɔ mbɔ wɔ, akéré mbaá menɔ wuú ɛbwɔ́ akwyɛɛ́ depɔ́. Ne ɛ́kágé menɔ ntó ábú mendée wuú né neba.
11 E, se ela estiver separada, que fique sem se casar, ou que se reconcilie com seu marido. Igualmente, o marido não repudie sua mulher.
12 Ne mbaá abifɔ abi abané bɔɔ́ abi álá áfyɛɛ́ matɔɔ́ ne Kras wɔ́, ngárége ɛbwɔ́ nnó yɛ́ndé meŋmɛ ayi ábáné mendée ayi álá áfyɛɛ́ metɔɔ́ ne Kras wɔ, mendée yimbɔ akámégé nnó ajwɔlégé ne ji, ɛ́kágé alyaá ji neba. Mejɔɔ́ ɛwé menjɔɔ́ mbɔ, ɛ́tané membɔɔ́ né metɔɔ́ ɛ́tané fɔ mbaá Ata wɔ́.
12 Aos outros, digo eu, não o Senhor: se um irmão desposou uma mulher pagã {sem a fé} e esta consente em morar com ele, não a repudie.
13 Wyɛmbɔ ntó, ne meŋmɛ ayi ábáné menɔ ayi álá fyɛɛ́ metɔɔ́ ne Kras wɔ alá abɔɔ́ fɔ manlyaá ji neba wɔ́, mbɔ́gé menɔ yimbɔ ákámégé nnó ajwɔlége ne ji.
13 Se uma mulher desposou um marido pagão e este consente em coabitar com ela, não repudie o marido.
14 Me njɔ́gé mbɔ néndé, Ɛsɔwɔ ajeé menɔ ayi álá fyɛɛ́ metɔɔ́ ne Kras wɔ́ gétúgé mendée wuú áfyɛɛ́ metɔɔ́ ne Kras. Ne ajeé ntó mendée ayi alá fyɛɛ́ metɔɔ́ ne Kras wɔ gétúgé menɔ wuú áfyɛɛ́ metɔɔ́ ne Kras. Mbɔgé ɛlá pɔ́ mbɔ wɔ́, Ɛsɔwɔ asɛlé baá bwɔ́ ɛké baá bɔɔ́ abi álá kágé Ɛsɔwɔ. Ne ndɛre ɛlúmbɔ, Ɛsɔwɔ asɛ́ baá bwɔ́ ndɛre bɔɔ́ bií.
14 Porque o marido que não tem a fé é santificado por sua mulher; assim como a mulher que não tem a fé é santificada pelo marido que recebeu a fé. Do contrário, os vossos filhos seriam impuros quando, na realidade, são santos.
15 Yɛ́mbɔ mbɔ́gé muú ayi álá fyɛɛ́ metɔɔ́ ne Kras wɔ́, aké akɛ́lege manlyaá neba ne muú ayi áfyɛɛ́ metɔɔ́ ne Kras, agɔ ji ajyɛ, néndé ɛ́bɛ́ ɛpɔ́ ɛwé ɛgbárége muú ayi afyɛɛ́ metɔɔ́ ne Kras nnó ɛ́pyɛ nnó alyaá ji neba. Ɛsɔwɔ akú ɛsé nnó débɛ́ né nesɔ.
15 Mas, se o pagão quer separar-se, que se separe; em tal caso, nem o irmão nem a irmã estão ligados. Deus vos chamou a viver em paz.
16 Wɔ mendée menɔ ayi ɔ́fyɛɛ́ metɔɔ́ ne Kras kaá nnó getú jyɛɛ́ ndɔfɔ́ menɔ wyɛ akágé fyɛɛ́ metɔɔ́ ne Kras. Ne wɔ menɔ ayi ɔfyɛɛ́ metɔɔ́ ne Kras kaá ntó nnó getú jyɛɛ́, ndɔfɔ mendée wyɛ ákágé fyɛɛ́ metɔɔ́ ne Kras.
16 Aliás, como sabes tu, ó mulher, se salvarás o teu marido? Ou como sabes tu, ó marido, se salvarás a tua mulher?
17 Yɛ́ndémuú abɛ wyɛ ndɛre ji abɔ alú gébégé Ɛsɔwɔ akuú ji. Gɛ́ genó ɛyigé menlɛrégé né yɛ́ndé ɛchomelé bɔɔ́ Jisɔs nnó apyɛgé mbɔ.
17 Quanto ao mais, que cada um viva na condição na qual o Senhor o colocou ou em que o Senhor o chamou. É o que recomendo a todas as igrejas.
18 Mbɔgé asɔ́ mɛ́ muú nsɔ́ ne Ɛsɔwɔ alé ku ji nnó abɛ muú awuú, ɛ́kágé ámuá mambi nnó asɔ́ ji nsɔ́. Ne mbɔgé ntó nnó alú dansɔ wɔ nsɔ gébégé Ɛsɔwɔ akuú wɔ nnó ɔbɛ muú awuú ɔ́mmyɛ́gé fɔ́ nnó asɔ́ wɔ́ nsɔ́.
18 O que era circunciso quando foi chamado {à fé}, não dissimule sua circuncisão. Quem era incircunciso, não se faça circuncidar.
19 Yɛ́ ásɔ́ wɔ́ nsɔ́, yɛ́ asɔ́ wɔ́, ɛwémbɔ ɛpyɛ mechɔ́ wɔ́. Genó ɛyigé geŋeá gepwɔɔ́ gelú ɛlé nnó ɔ́nógé mabɛ Ɛsɔwɔ.
19 A circuncisão de nada vale, e a incircuncisão de nada vale, o que importa é a observância dos mandamentos de Deus.
20 Ndɛre ɛlúmbɔ, yɛ́ndémuú abɛ wyɛ ndɛre ji alú gébégé Ɛsɔwɔ akuú ji.
20 Cada um permaneça na profissão em que foi chamado por Deus.
21 Nnó ɔ́bɔ́ ɔlú memfwɛ́ gébégé Ɛsɔwɔ akuú wɔ́ nnó ɔbɛ muú wuú? Ɛkágé ɔchyɛɛ́ gemɛ jyɛ ɛfwyale getú ɛyigémbɔ. Yɛ́mbɔ, mbɔ́gé ɔ́gɛ́gé meti nnó ɔferégé gemɛ jyɛɛ́ nnó ɔ́bɛ́gé sé memfwɛ́ pyɛmbɔ.
21 Eras escravo, quando Deus te chamou? Não te preocupes disto. Mesmo que possas tornar-te livre, antes cuida de aproveitar melhor o teu chamamento.
22 Kaágé nnó yɛ́ muú abɔ́ alú lé memfwɛ́ ne Ɛsɔwɔ akuú ji nnó ábɛ́ muú wuú, né ɛgbɛ ɛwé Ata apɔ́ mefwɛ́. Ɛlú ntó nnó muú ayi abɔ́ álá pɔ́ mefwɛ́ gébégé Ɛsɔwɔ akuú ji nnó abɛ muú awuú, alú mefwɛ́ mbaá Kras.
22 Pois o escravo, que foi chamado pelo Senhor, conquistou a liberdade do Senhor. Da mesma forma, quem era livre por ocasião do chamado, fez-se escravo de Cristo.
23 Tégé nnó, Ɛsɔwɔ ana ɛnyú ne genó ɛyigé geŋeá gemɛ mamferé ɛnyú né ɛfwyale. Débɛgé fɔ afwɛ́ mbaá akwaá.
23 Por alto preço fostes comprados, não vos torneis escravos de homens.
24 Ndɛre ɛlúmbɔ, yɛ́ndémuú abɛ wyɛ ne Ɛsɔwɔ ndɛre ji abɔ́ alu, gemɛgé nnó Ɛsɔwɔ akuú ji.
24 Irmãos, cada um permaneça diante de Deus na condição em que estava quando Deus o chamou.
25 Ne gɔ́gé menjɔɔ́ dépɔré bɔɔ́ abi álú ubwɛne. Genó ɛyigé me njɔ́gé mbɔ Jisɔs jimbɔɔ́ fɔ́ wɔ agáre me wɔ́, yɛ́mbɔ ngárégé ɛnyú ndɛre muú ayi Ata ágɛ́ne me meshwɛ apyɛ me nlú muú ayi ɛnyú dékágé nɛré metɔɔ́ ne ji.
25 A respeito das pessoas virgens, não tenho mandamento do Senhor; porém, dou o meu conselho, como homem que recebeu da misericórdia do Senhor a graça de ser digno de confiança.
26 Né úfɛ́ré ba, ɛlú galɔ́gálɔ́ nnó yɛ́ndémuú ábɛ́ wyɛ ndɛre ji alú néndé ɛfwyale ɛja nana dɔɔ́.
26 Julgo, pois, em razão das dificuldades presentes, ser conveniente ao homem ficar assim como é.
27 Muú ayi ábáne mendée ɛ́kágé alyaá mendée wuú neba. Ne muú ayi álá alú dambá mendée, ɛ́kágé akɛ́lé mendée mamba.
27 Estás casado? Não procures desligar-te. Não estás casado? Não procures mulher.
28 Yɛ́ ɛlé njɔ́gé mbɔ, mbɔ́gé muú abagé mendée apyɛ fɔ gabo wɔ́ ne yɛ́ mesɔ mendée abagé menɔ apyɛ fɔ gabo wɔ́. Yɛ́mbɔ bɔɔ́ abi ábane neba, ágɔɔ́ ɛfwyale. Ne nkɛlégé nnó mpyɛ ɛ́kágé ɛnyú dékpɛ́ né ɛfwyale ɛwé ɛbwɔ́ ágɛné.
28 Mas, se queres casar-te, não pecas; assim como a jovem que se casa não peca. Todavia, padecerão a tribulação da carne; e eu quisera poupar-vos.
29 Aŋmɛ ba, gɔ́ge mengáré ɛnyú nnó gébé ɛyigé Ɛsɔwɔ achyɛɛ́ ɛlá gachyɛɛ́ gebyɛ. Né getú ɛyigémbɔ, bɔɔ́ abi ábáné andée abɛ ɛké bɔɔ́ abi álá bá andée wɔ́.
29 Mas eis o que vos digo, irmãos: o tempo é breve. O que importa é que os que têm mulher vivam como se a não tivessem;
30 Bɔɔ́ abi áwyaá mesome, ábɛ ɛké bɔɔ́ abi álá pɔ́ ne mesome. Bɔɔ́ abi áwyaá nechɔ́chɔ́ ábɛ́ ɛké bɔɔ́ abi álá pɔ́ ne nechɔ́chɔ́. Ne bɔɔ́ abi ákɛne gese ábɛ́ ɛké bɔɔ́ abi álá pɔ́ ne unó gese.
30 os que choram, como se não chorassem; os que se alegram, como se não se alegrassem; os que compram, como se não possuíssem;
31 Muú ayi awyaá utɔɔ́ mampyɛ fa mme abɛ ndɛre muú ayi ala nɛre metɔɔ́ ne unó mme wɔ́.
31 os que usam deste mundo, como se dele não usassem. Porque a figura deste mundo passa.
32 Ne nkɛ́légé fɔ́ nnó genó gechyɛge ɛnyú ɛfwyale né metɔɔ́. Muú ayi álá bá mendée wɔ́, afyɛɛ́ metɔɔ́ wuú mampyɛ utɔɔ́ Ata Jisɔs, ne akɛlege nnó apyɛɛ́ utɔɔ́ bimbɔ gefɔɔ́ ɛyigé metɔɔ́ ɛgɔ́ɔ ji.
32 Quisera ver-vos livres de toda preocupação. O solteiro cuida das coisas que são do Senhor, de como agradar ao Senhor.
33 Yɛ́mbɔ muú ayi ábané mendée anɛrége metɔɔ́ né unó mme, akɛlégé ɛlé nnó ápyɛ unó bi metɔɔ́ ɛgɔɔ́ mendée wuú.
33 O casado preocupa-se com as coisas do mundo, procurando agradar à sua esposa.
34 Ne gétú ɛyigémbɔ úfɛ́ré bií ukwéné tyátyá. Wyɛmbɔ ntó ne mendée ayi ábané menɔ anɛrege metɔɔ́ né unó mme gétúgé akɛlege mampyɛ genó ɛyigé metɔɔ́ ɛgɔɔ́ menɔ wuú. Yɛ́mbɔ mendée ayi álá lú dambá menɔ, áfyɛɛ́ lé metɔɔ́ mampyɛ utɔɔ́ Ɛsɔwɔ, ne áchyɛge gemɛ jií geko mbaá Ata Jisɔs.
34 A mesma diferença existe com a mulher solteira ou a virgem. Aquela que não é casada cuida das coisas do Senhor, para ser santa no corpo e no espírito; mas a casada cuida das coisas do mundo, procurando agradar ao marido.
35 Unó bi me njɔ́gé mbɔ na, úlú ɛlé mampoó ɛnyú, ɛpɔ́fɔ́ nnó nshyaá nnó ɛnyú dépyɛgé fɔ́ ubi wɔ́, nkɛ́lége ɛlé nnó dépyɛgé unó né meti ɛwé ɛlu cho, défyɛ mekpo né depɔré Ata.
35 Digo isto para vosso proveito, não para vos estender um laço, mas para vos ensinar o que melhor convém, o que vos poderá unir ao Senhor sem partilha.
36 Muú akpɛ́gé gébwɛnégé mendée mambá, ne agɛ́gé nnó gébé ɛyigé ji alú mambá mendée yimbɔ gelegé koó, ne ji akágé gbaré fɔ mmyɛ né depɔré ubɛlé, apyɛ ndɛre ji akɛlege abá mendée yimbɔ. Gabo apɔ mmu.
36 Se alguém julga que é inconveniente para a sua filha ultrapassar a idade de casar-se e que é seu dever casá-la, faça-o como quiser: não há falta alguma em fazê-la casar-se.
37 Yɛ́mbɔ́ muú ajɔ́gé mɛ́ né metɔɔ́ wuú nnó ji ábáné fɔ́ mandée ayi ji abɔ́ alú mambá, ne yɛ́ genógé fɔ́ gepɔ́ ɛyi géténé ji nnó ábá mendée yimbɔ, mbɔ́gé ji akágé gbáré mmyɛ jií né dépɔré ubɛlé, ashyagé nnó ábáné fɔ mendée yimbɔ apyɛ mechɔ́ melɔ́mélɔ́.
37 Mas aquele que, sem nenhum constrangimento e com perfeita liberdade de escolha, tiver tomado no seu coração a decisão de guardar a sua filha virgem, procede bem.
38 Ndɛre ɛlúmbɔ́, muú ayi ábáne gembwɛ́négé mendée ayi ji akpɛné mambá apyɛ mechɔ́ melɔ́mélɔ́. Ne muú ayi álá bá wɔ, apyɛ mechɔ́ ɛwé ɛlɔ́mé kpaá ɛpwɔ amu.
38 Em suma, aquele que casa a sua filha faz bem; e aquele que não a casa, faz ainda melhor.
39 Mendée abɔɔ́ fɔ́ manlyaá menɔ wuú neba, abá menɔ yicha ɛwé menɔ wuú alú membɛ wɔ, ɛkosé nnó menɔ wuú agbogé ne ji akágé ba menɔ yicha ndɛre ji akɛlégé. Ne menɔ yimbɔ abɔ́ mambɛ muú ayi afyɛɛ́ metɔɔ́ ne Kras.
39 A mulher está ligada ao marido enquanto ele viver. Mas, se morrer o marido, ela fica livre e poderá casar-se com quem quiser, contanto que seja no Senhor.
40 Ne yɛ́ lé menɔ wuú agbogé ji ákágé ba ayicha, né metɔɔ́ wa nfɛré nnó ɛlɔ́ nnó yɛ́ menɔ ayicha ábagé sé. Ne nfɛré nnó Mendoó Ɛsɔwɔ ne ɛchyɛgé me majyɛ ami menchyɛge mbɔ.
40 Contudo, na minha opinião, ela será mais feliz se permanecer como está. E creio que também eu tenho o Espírito de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.