1 Coríntios 11
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs ARA
1 Ndɛre ɛlúmbɔ, kwɔ́légé ntó gekágé nekɛ ya wyɛ ndɛre me nkwɔlége ɛyige Kras.
1 Sede meus imitadores, como também eu sou de Cristo.
2 Me nfɛ́ge ɛnyú néndé déteé me né yɛ́ndégenó ne dépyɛ unó wyɛɛ́ ndɛre me mbɔ nlɛré ɛnyú.
2 De fato, eu vos louvo porque, em tudo, vos lembrais de mim e retendes as tradições assim como vo-las entreguei.
3 Yɛ́mbɔ nkɛlégé mampyɛ ɛnyú dékaá cháŋéné nnó Kras ne alú mekpo mbaá ande ako, mende ne alú mekpo mbaá mendée. Ne Ɛsɔwɔ alu ndɛre mekpo mbaá Kras.
3 Quero, entretanto, que saibais ser Cristo o cabeça de todo homem, e o homem, o cabeça da mulher, e Deus, o cabeça de Cristo.
4 Yɛ́ndé mende aké anɛnémmyɛ né ɛchomele bɔɔ́ Kras, yɛ́ aké agarege mekomejɔɔ́ ayi atane mbaá Mendoó Ɛsɔwɔ, akweregé mekpo wuú ɛbyɛnnó achyɛgé mbɔ lé mekpo unɔɔ́ mbaá muú kpaá wuú.
4 Todo homem que ora ou profetiza, tendo a cabeça coberta, desonra a sua própria cabeça.
5 Ne yɛ́ndé mendée aké anɛnemmyɛ, yɛ́ aké agarege mekomejɔɔ́ ayi atane mbaá Ɛsɔwɔ álá akwere mekpo wuú wɔ́, achyɛgé mbɔ ɛlé mekpo unɔɔ́ mbaá muú ayi alu ndɛre mekpo wuú. Alú wyɛ ɛké akpalé ji mekpo.
5 Toda mulher, porém, que ora ou profetiza com a cabeça sem véu desonra a sua própria cabeça, porque é como se a tivesse rapada.
6 Ndɛre ɛlúmbɔ, mbɔgé mendée akɛlégé fɔ́ mankwere mekpo wuú, ákpɛ ákpale mekpo wuú. Yɛ́mbɔ, mbɔgé ji akaá nnó ɛlú ɛlé mekpo unɔɔ́ ɛta wuú mankpale mekpo akwerege mekpo wuú.
6 Portanto, se a mulher não usa véu, nesse caso, que rape o cabelo. Mas, se lhe é vergonhoso o tosquiar-se ou rapar-se, cumpre-lhe usar véu.
7 Ne mende abɔ́ fɔ́ mankwere mekpo gébégé aké anɛnemmyɛ wɔ́. Néndé Ɛsɔwɔ akwyɛɛ́ mende nnó ábɛ́ ɛké jimbɔɔ́, achyɛgé Ji ŋgɔ. Yɛ́mbɔ mendée afyɛɛ́ lé mende ŋgɔ mmyɛ.
7 Porque, na verdade, o homem não deve cobrir a cabeça, por ser ele imagem e glória de Deus, mas a mulher é glória do homem.
8 Néndé Ɛsɔwɔ asɛ fɔ́ membea mendée ne akwyɛɛ́ mende wɔ́, asɛ́ lé ayi mende ne akwyɛɛ́ mendée.
8 Porque o homem não foi feito da mulher, e sim a mulher, do homem.
9 Ɛlú wyɛ ndɛre Ɛsɔwɔ álá akwyɛɛ́ fɔ́ mende gétúgé mendée wɔ́. Akwyɛɛ́ mendée gétúgé mende.
9 Porque também o homem não foi criado por causa da mulher, e sim a mulher, por causa do homem.
10 Gɛgé ula bi mendée abɔɔ́ mankweré mekpo wuú, manlɛrege nnó mende ne abɔɔ́ uto né ɛta wuú. Apyɛgembɔ matɔɔ́ asɔɔ́ fɔ́ makiɛ́nné Ɛsɔwɔ.
10 Portanto, deve a mulher, por causa dos anjos, trazer véu na cabeça, como sinal de autoridade.
11 Yɛ́ ndɛre ɛlúmbɔ, ɛsé abi défyɛɛ́ matɔɔ́ ne Kras, mendée abɔ́ fɔ́ mantɛne ushu ushu bií wɔ́. Abɔ́ mantɛne ne mende. Ne mende ntó abɔɔ́ fɔ́ mantɛ ushu ushu bií wɔ́. Abɔ́ mantɛne ne mendée.
11 No Senhor, todavia, nem a mulher é independente do homem, nem o homem, independente da mulher.
12 Yɛ́ lé asɛle membea mende ne akwyɛɛ́ mendée, yɛ́ mende fɔ, apɔ́ fa mme ayi mendée álá byɛɛ́ ji wɔ́. Ne ɛlé Ɛsɔwɔ ne akwyɛɛ́ unó uko.
12 Porque, como provém a mulher do homem, assim também o homem é nascido da mulher; e tudo vem de Deus.
13 Ɛnyú ambɔɔ́ défɛrege dégɛné nnó ɛlɔmé fɔ́ nnó mendée anɛnemmyɛ ɛta Ɛsɔwɔ ɛwé álá wɛ gebugendeé né mekpo wɔ́. Ɛlɔmbɔ?
13 Julgai entre vós mesmos: é próprio que a mulher ore a Deus sem trazer o véu?
14 Né mme yina, dégɛ mbɔ nnó mende abɛge ne mejwɛ metyɛmetyɛ, achyɛge mbɔ lé mekpo unɔɔ́ né gemɛ jií,
14 Ou não vos ensina a própria natureza ser desonroso para o homem usar cabelo comprido?
15 ne nnó mendée abɛge ne mejwɛ metyɛmetyɛ, ɛfyɛ ji ulɔɔ́ né mmyɛ. Néndé Ɛsɔwɔ achyɛ mendée mejwɛ ɛwémbɔ nnó ɛbɛ ndɛre genó ɛyi gekwerege ji mekpo.
15 E que, tratando-se da mulher, é para ela uma glória? Pois o cabelo lhe foi dado em lugar de mantilha.
16 Ne mbɔgé muú fɔ́ aké akɛlege manyɛɛ́ mbeé né mechɔ ɛwe, mengarege ji nnó ɛsé aŋgba Kras depɔ́ sé ne gepɔ ɛyigé cha manlɛré ndɛre anógé Ɛsɔwɔ yɛ́ machomele bɔɔ́ Kras apɔ́ ne geji.
16 Contudo, se alguém quer ser contencioso, saiba que nós não temos tal costume, nem as igrejas de Deus.
17 Né mechɔ ɛwé me nchwɔɔ́ ngaré ɛnyú, nfɛge fɔ́ ɛnyú, néndé ɛnyú dechwɔgé chónchó ndɛre bɔɔ́ Jisɔs, déchwɔ́ fɔ́ né galɔ́gálɔ́, déchwɔɔ́ manchɔ dépɔ́ chɔɔ́.
17 Nisto, porém, que vos prescrevo, não vos louvo, porquanto vos ajuntais não para melhor, e sim para pior.
18 Ne genóge mbɛ gélú nnó, agaré me nnó ɛnyú déchwɔge chónchó né ɛchomele nyú manógé Ata, déjwɔlege matoó matoó ne aŋgya. Ɛ́kágé bɛ wáwálé.
18 Porque, antes de tudo, estou informado haver divisões entre vós quando vos reunis na igreja; e eu, em parte, o creio.
19 Aŋgya ábɔ́ mambɛ metɔɔ́ metɔɔ́ nyú. Abɛgé mbɔ, ákágé nyɛ muú ayi akwɔlege Jisɔs wáwálé.
19 Porque até mesmo importa que haja partidos entre vós, para que também os aprovados se tornem conhecidos em vosso meio.
20 Mengɛ mbɔ nnó gébégé ɛnyú déchwɔge chónchó nnó dényɛɛ́ menyɛɛ́ Ata, yɛ́mbɔ ji fɔ́ wɔ́ ɛnyú déchwɔɔ́ manyɛɛ́ wɔ́.
20 Quando, pois, vos reunis no mesmo lugar, não é a ceia do Senhor que comeis.
21 Genó ɛyigé ɛnyú dépyɛɛ́ gelu nnó, yɛ́ndémuú awenege manyɛ menyɛɛ́ awuú, ateé fɔ́ atɛ aŋmɛ abifɔ. Ndɛre dépyɛmbɔ, abifɔ anyɛɛ́, anyuú akwene, abifɔ agboó mesa.
21 Porque, ao comerdes, cada um toma, antecipadamente, a sua própria ceia; e há quem tenha fome, ao passo que há também quem se embriague.
22 Chaá! Nnó ɛnyú dépɔ́ ne upú ɛbi ɛnyú dékágé nyɛge menyɛɛ́, dényuú mmɔɔ́ wyɛɛ́? Ne ulánnó ɛnyú débyaá ɛchomele bɔɔ́ Ɛsɔwɔ, déchyɛge mekpo unɔɔ́ mbaá abi álá pɔ́ ne genó. Ɛnyú dékɛlege nnó me mpyɛɛ́ nnó ne ɛnyú? Dékɛlege memfɛɛ́ ɛnyú né gefɔ́gé mechɔ ɛwé? Ngba, nkágé pyɛ fɔ́ mbɔ.
22 Não tendes, porventura, casas onde comer e beber? Ou menosprezais a igreja de Deus e envergonhais os que nada têm? Que vos direi? Louvar-vos-ei? Nisto, certamente, não vos louvo.
23 Unó bi Ata alɛre me, ubi ne menlɛre ɛnyú, nnó né utuú bi achyɛɛ́ Ata Jisɔs maŋkwaá, abɔ́ ntó brɛd,
23 Porque eu recebi do Senhor o que também vos entreguei: que o Senhor Jesus, na noite em que foi traído, tomou o pão;
24 áchyɛgé matame mbaá Ɛsɔwɔ, agyá ntó brɛd yimbɔ ubauba, ajɔɔ́ aké, “Gɛ́ge menyammyɛ wa na, me nchyɛ́ge né gétúgé ɛnyú yɛ́ndégébé déké dényɛ ji, pyɛ́gé wyɛ́ na mantégé negbo na.”
24 e, tendo dado graças, o partiu e disse: Isto é o meu corpo, que é dado por vós; fazei isto em memória de mim.
25 Wyɛ́mbɔ ntó ne gébégé anere menyɛɛ́ manyɛ, abɔ́ amo ne mmɔɔ́ mmu ajɔɔ́ aké, “Amo yina alú gepɔ́ ɛyi gelɛre menomenyɛɛ́ mekɛ ɛwé Ɛsɔwɔ anyɛɛ́ ne ɛnyú. Menomenyɛɛ́ ɛwéna ɛkɛ́ ne manoó ama. Ne yɛ́ndégébé déké dényuú mami, pyɛgé wyɛ́mbɔ mantégé negbo na.”
25 Por semelhante modo, depois de haver ceado, tomou também o cálice, dizendo: Este cálice é a nova aliança no meu sangue; fazei isto, todas as vezes que o beberdes, em memória de mim.
26 Ne yɛ́ndégébé ɛnyú déké dényɛɛ́ brɛd yina, dényuú mmɔɔ́ ami malú né mmu amo yina, dégarege mbɔ lé negbone Ata kpaá tɛ ji achwɔ́.
26 Porque, todas as vezes que comerdes este pão e beberdes o cálice, anunciais a morte do Senhor, até que ele venha.
27 Né gétú ɛyigé na, yɛ́ndémuú ayi anyɛɛ́ brɛd yina, anyuú mmɔɔ́ ami na né meti ɛwé ɛlá ɛchyɛge ɛnógé mbaá Ata, akwe mpa né metɔɔ́ wuú néndé ábyaá mbɔ lé menyammyɛ ne manoó Ata.
27 Por isso, aquele que comer o pão ou beber o cálice do Senhor, indignamente, será réu do corpo e do sangue do Senhor.
28 Ndɛre ɛlúmbɔ yɛ́ndémuú abɔ́ mbɛ áchɛ́ré metɔɔ́ wuú, ne anyɛɛ́ brɛd, anyuú mmɔɔ́ ami malu né mmu amo.
28 Examine-se, pois, o homem a si mesmo, e, assim, coma do pão, e beba do cálice;
29 Néndé muú ayi anyɛɛ́ brɛd yina, anyuú mmɔɔ́ mina álá kágé, fɛre nnó unó bina utɛné né menyammyɛ Ata, akɛlege mbɔ lé ɛfwyale né gemɛ jií.
29 pois quem come e bebe sem discernir o corpo, come e bebe juízo para si.
30 Gɛ́ ulá bí gejamégé bɔɔ́ né metɔɔ́ metɔɔ́ nyú ameé, abifɔ áwyaá gepwa ne abifɔ ntó agboó.
30 Eis a razão por que há entre vós muitos fracos e doentes e não poucos que dormem.
31 Yɛ́mbɔ ɛsé débɔgé mbɛ déchɛrege matɔɔ́ se cháŋéné, Ata achyɛge fɔ́ ɛsé ɛfwyale.
31 Porque, se nos julgássemos a nós mesmos, não seríamos julgados.
32 Ɛsɔwɔ achɛrege depɔ ɛtiré sé, agɛge nnó délu gyɛɛ́, apyɛɛ́ menyammyɛ sé awuú ubale nnó né bií bi ji asɔɔ́ mpa, achyɛge fɔ́ ɛsé ɛfwyale chónchó ne bɔɔ́ abifɔ.
32 Mas, quando julgados, somos disciplinados pelo Senhor, para não sermos condenados com o mundo.
33 Né gétú ɛyigémbɔ, aŋmɛ ba, yɛ́ndégébé déchwɔgé chónchó manyɛ menyɛɛ́ Ata, debɔ́ mangile atɛ.
33 Assim, pois, irmãos meus, quando vos reunis para comer, esperai uns pelos outros.
34 Mbɔgé mesa aké ammyɛ muú, abɔ mbɛ anyɛɛ́ menyɛɛ́ né gepú jií, nnó gébégé ɛnyú dechwɔgé chónchó ɛ́kágé dépyɛ genó ɛyigé Ɛsɔwɔ achyɛgé ɛnyú ɛfwyale. Ne depɔ ɛtiré délaá, membɔɔ́ nchwɔgé ngarege nyɛ ɛnyú.
34 Se alguém tem fome, coma em casa, a fim de não vos reunirdes para juízo. Quanto às demais coisas, eu as ordenarei quando for ter convosco.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.