João 3
Autaahaatɨhomɨ Pɨwɨha Gaaha Wanɨha (AGM) vs NTLH
1 Utaaho wo komɨ ambɨpatɨ Nikodimaasiho bindataise. Iyataatɨ so utaaso Judaahiyaamɨ awaisɨhore. Iyataatɨ amɨ ko Parisihore.
1 Havia um fariseu chamado Nicodemos, que era líder dos judeus.
2 Isɨ ko waara apatɨhɨ Jisaasihoaapɨhɨ notɨ noaipataise. Noaipatɨ Jisaasihoai saundataase. “Katɨpunjingɨhonye, Autaahaatɨho gi natasoaasihɨ kɨnyɨ isɨhiyai katɨpunjɨtaapɨhoŋimatɨpɨ nasapaise. Aihɨ nyahɨ sandapɨ aimɨ gwɨnyaahaayo. Iyataatɨ Autaahaatɨho utaaho woaisɨ watɨpɨhandɨ nunyatɨ koaisɨ andɨtɨmaawihonaahɨ wanɨ kɨnyɨ watɨpɨmaiwa kaingɨwɨmaiwaamatiyahaiwa ko wɨndɨ kamaitaise” undataase.
2 Uma noite ele foi visitar Jesus e disse: — Rabi, nós sabemos que o senhor é um mestre que Deus enviou, pois ninguém pode fazer esses milagres se Deus não estiver com ele.
3 Saundatɨ kaundihɨ Jisaasiho wihoaaŋɨha koai saundataase. “Nɨnɨ apɨpaahɨ akɨtɨnɨhɨ gi sandɨ kahɨtataato, utaaho wo akɨtɨnɨhɨ japɨhɨ nepemaitatɨ wanɨhoemaamatataataahɨ Autaahaatɨho koai wɨndɨ winjaatɨ bɨmimɨtaise,” undataase.
3 Jesus respondeu:
4 Saundatɨ kaundihɨ Nikodimaasiho komɨha jɨhaatɨ Jisaasihoai saundataase. “Utaaho aimɨ gwɨnyanatɨ awaisɨhotaho napitiyatɨ japɨhɨ noaipatɨ sangɨho wanɨhoematɨtaise? Iyataatɨ utaaho aimɨ gwɨnyana awaisɨhotaho ko japɨhɨ sanaatamɨ gwɨsɨhaatɨhɨ notɨ kɨpwɨnɨhonɨhɨ sanaatɨ japɨhɨ koai wɨndɨ namotɨmaawitaise. Owetɨtaise,” undataase.
4 Nicodemos perguntou: — Como é que um homem velho pode nascer de novo? Será que ele pode voltar para a barriga da sua mãe e nascer outra vez?
5 Aihɨ Jisaasiho komɨha koai saundataase. “Nɨnɨ apɨpaahɨ akɨtɨnɨhɨ sandɨ gi kahɨtataato. Utaaho wo waapohoraahunɨ amɨ Itɨpɨhoraahunɨ noaipatɨ asoho wanɨhoemaamatataataahɨ Autaahaatɨho komɨ isɨhiyai winjaatɨ bimindɨtɨhɨ ko wɨndɨ monatɨ katɨhɨ namandaitaise hɨtɨtɨ nɨnɨ gi kahɨtataato.
5 Jesus disse:
6 Iyataatɨ tɨtɨhɨ isɨhiyai isɨhiya namuwaisaihɨ amɨ kiya tɨtɨhɨ saniya sapiya namwiyohiyɨhiya siya noaipapɨ tɨtɨhɨ isɨhiyaamɨ ambɨpatɨ maapɨ yapɨpatambɨhatɨ newaayopo. Iyataatɨ Autaahaatɨhomɨ Itɨpɨho netɨ namoyaatɨ amɨ nusepemaisawɨhiya siya tɨtɨhɨ Autaahaatɨhomɨ manyinya isɨhiyaimatawaayopo.
6 Quem nasce de pais humanos é um ser de natureza humana; quem nasce do Espírito é um ser de natureza espiritual.
7 Isɨ nɨnɨ gi sandɨ kahɨtataato, Autaahaatɨhomɨ Itɨpɨhoraahɨ sangi namotisisonɨhɨ noaipapɨ tɨtɨhɨ Autaahaatɨhomɨ isɨhiyaatimatɨwɨ komɨhɨretɨ japepihɨrɨwɨse hɨtɨtɨ kahɨtohɨtɨmandapɨ yaimbɨmapɨ pɨhɨtɨpɨ wɨndɨ gɨmunyapenɨme.
7 Por isso não fique admirado porque eu disse que todos vocês precisam nascer de novo.
8 Iyataatɨ mbɨpa kapaamɨ maaritirɨhɨretɨ japepihɨratɨ wɨrawɨra kihɨkihoaaŋɨ mbwaapɨ notaise. Iyataatɨ itɨpɨho mbɨpaamɨ uhapa atisapaahandɨ kandɨ mbɨpa sapa maahɨwihoaaŋapɨ nasahapa maahɨtɨtɨpiyatɨ notaise tɨpɨ kɨnyɨ wɨndɨ monɨpɨhoŋe. O amɨ isɨhiya nahatiya Autaahaatɨhomɨ Itɨpɨhoraahɨ namotaisawɨhiya sɨkɨretɨ saiwɨhiya noaipaitaapo,” undataase.
8 O vento sopra onde quer, e ouve-se o barulho que ele faz, mas não se sabe de onde ele vem, nem para onde vai. A mesma coisa acontece com todos os que nascem do Espírito.
9 Aihɨ Nikodimaasiho komɨha wihoaaŋɨha Jisaasihoai sata nunjenataise. “Autaahaatɨhomɨ Itɨpɨhoraahɨ namotiyonɨhɨ kiya noaipapɨ Autaahaatɨhomɨ isɨhiyaimatɨwɨ komɨhɨretɨ japepihɨrɨtaapo tingɨtɨmandɨ nɨnapitiyatɨ noaipaitaihɨhandapɨse?” undatɨ nunjenataise.
9 — Como pode ser isso? — perguntou Nicodemos.
10 Aihɨ Jisaasiho komɨha wihoaaŋɨha koai saundataase. “Kɨnyɨ Isɨraherɨhiyai katɨpunjingɨhoŋɨ awaisɨhoŋɨsɨ nisɨ pɨwɨha kɨma gi kahɨtohɨmaapɨ gi wɨndɨ gɨmaahunyaatatɨ wɨndɨ namaahesɨpainjɨhɨnno?
10 Jesus respondeu:
11 Nɨnɨ gi akɨtɨnɨhɨ kahɨtataato. Nyahɨ mmonaatɨ newaatɨ atisohɨwaiwaapɨ pɨwɨha ausaawaatɨ sangi kasatonɨhandɨ kandɨ sahɨ wɨndɨ atɨhomiwɨ nyamɨ pɨwɨha kasatohɨha sahɨ nepɨ dawaataatemapɨhiyaate.
11 Pois eu afirmo ao senhor que isto é verdade: nós falamos daquilo que sabemos e contamos o que temos visto, mas vocês não querem aceitar a nossa mensagem.
12 Iyataatɨ sapɨ kiyai biyatɨ nga gɨwunyaatatɨ nusesɨpatɨtondɨ kahapaamapɨpa maapɨ yapɨpataapɨhɨ ahetatɨ noaipasɨpɨpaapɨ nepemaitɨ nɨnɨ sangi kasatonɨhandɨ kandɨ sahɨ wɨndɨ gɨmunyaahopo. Owetise. O amɨ yamɨhapataatɨhapɨhaiwa Autaahaatɨho kaiwaiwaapɨ kasatisanaahɨ sahɨ nga wɨndɨ monɨwɨ gɨmunyaitaapo.
12 Se vocês não creem quando falo das coisas deste mundo, como vão crer se eu falar das coisas do céu?
13 Iyataatɨ isɨhiya usa mambɨhiya yamɨhapataatɨhapɨ naiwɨ Autaahaatɨho kaiwaiwa wɨndɨ mmonɨwɨ nesi japɨhɨ namaasopo. Nehɨ nɨnɨ Isɨhiya Nahatiyaamɨ Saahonɨnɨ Jɨhonɨnɨ Awaisɨhonɨnɨ jɨhura yamɨhapataatɨhɨ bimambɨtɨ nasohɨhonɨnɨ naasonɨnɨhɨ Autaahaatɨho kaiwaiwa mmonɨtɨ gwɨnyaatɨhonɨne.
13 Ninguém subiu ao céu, a não ser o
14 Iyataatɨ jɨhura yapɨpatɨ isɨhiya iwɨwɨrɨho owehata Mosesiho akwɨranɨhomɨ sɨwipatɨ kiyatɨ autaahɨ ipatetɨ nimaataise isɨhiya akwɨranɨhomɨ sɨwipatɨ mmonawaawɨ kiyaamɨ timbɨpa owetanɨhɨ kiya wɨndɨ namaapopɨ asɨyɨhiya bimɨtaatɨwo. Isɨ amɨ Isɨhiya Nahatiyaamɨ Saahonɨnɨ Jɨhonɨnɨ Awaisɨhonɨhisangi naasɨkatɨ kaiwɨ isɨhiya nanɨmaapɨ ipɨ tɨtɨhɨ atawɨhatetɨ nanimaapɨ nɨwɨtaapo.
14 — Assim como Moisés, no deserto, levantou a cobra de bronze numa estaca, assim também o Filho do Homem tem de ser levantado,
15 Nanimaasaihɨ nɨnɨ ipɨ tɨtɨhɨ atawɨhatetɨ nimaatohɨtɨhandapɨ isɨhiya gɨnunyapenawaawɨ nyangi ko japɨhɨ nanyamaitandɨ napotaise tɨwɨ nisapɨ gɨnunyaahohiyɨhiya wɨndɨ namaapopɨ kiyaanɨhɨ jinjapɨhɨ jinjapɨhɨ bimɨtaapo.
15 para que todos os que crerem nele tenham a vida eterna.
16 “Iyataatɨ Autaahaatɨho isɨhiya yapɨpatambɨhiya nahatiyai maarɨho apɨpaahɨ aungwohandɨ nunyataise. Siyatɨ maarɨho aungwohandɨ nunyataatɨ nɨnɨ komɨ Mwaahonɨnɨ nehɨ naasonɨhi kiyaapɨhɨ natanoaasataise. Natanoaasindɨmandɨ apaapɨmaahe amɨ utaaho itapa wo waatɨ nisapɨ gɨnunyaahohiyɨhiya wɨndɨ namaapopɨ kiya asɨyaimatɨwɨ jinjapɨhɨ jinjapɨhɨ kiyaanɨhɨ bimɨtaatɨwe.
16 Porque Deus amou o mundo tanto, que deu o seu único Filho, para que todo aquele que nele crer não morra, mas tenha a vida eterna.
17 Iyataatɨ Autaahaatɨho nɨnɨ komɨ Mwaahonɨhi natanoaasihɨ kɨmaapɨ yapɨpataapɨhɨ nasohɨtɨmandɨ isɨhiyai netɨ pɨwɨha kiyaamɨhetɨ yawutaatɨ sahɨ maipɨhaiwaisawɨhiyaatisɨ samɨ maipɨhaiwaapɨ pɨwɨha naitaapo undɨtandɨmaahe. Owetise. Isɨhiyai nɨnɨ kiyaamɨ maipɨhaiwaatɨhapɨ japɨhɨ numwaitandɨ nɨngi Autaahaatɨho natanoaasihɨ nasataayo.
17 Pois Deus mandou o seu Filho para salvar o mundo e não para julgá-lo.
18 Isɨ isɨhiya usa nisapɨ nyamɨ maipɨhaiwa kiyohɨwaiwa nenyamatɨ japɨhɨ nanyamaitandɨhoe tɨwɨ gɨnunyaasaihaahɨ Autaahaatɨho kiyaapɨ satatɨ ‘Kiyaamɨ maipɨhaiwaapɨ pɨwɨha awaisɨha wɨndɨ namaitaapo,’ tatɨ katɨtaise. O amɨ isɨhiya usa nisapɨ wɨndɨ gɨmaanunyaasaihɨhiyai kiyaamɨhetɨ pɨwɨha awaisɨha netɨ yawutaatɨ saundɨtɨ, ‘Sahɨ maipɨhiyaatisɨ samɨ maipɨhaiwaapɨ pɨwɨha nepise,’ undɨtɨ kiyaamɨhetɨ yawutaito tatɨ Autaahaatɨho aimɨ katise. Pɨwɨha netɨ kiyaamɨhetɨ yawutaito tatɨ Autaahaatɨho katindɨmandɨ apaapɨmaase isɨhiya nisapɨ satɨwɨ, ‘Ko Autaahaatɨhomɨ Mwaaho naasohɨhɨ nyamɨ maipɨhaiwa nenyamatɨ japɨhɨ nanyamaitandɨhoe,’ tɨwɨ nisapɨ gɨmaanunyaahohiyɨhiyai Autaahaatɨho pɨwɨha awaisɨha netɨ kiyaamɨhetɨ yawutaitandɨhandapɨto.
18 — Aquele que crê no Filho não é julgado; mas quem não crê já está julgado porque não crê no Filho único de Deus.
19 Iyataatɨ isɨhiya nisapɨ gɨmaanunyaahohiyɨhiyai Autaahaatɨho saundatɨ, ‘Sahɨ maipɨhaiwaisawɨhiyaatisɨ samɨ maipɨhaiwaapɨ pɨwɨha awaisɨha nepise,’ undɨtandɨhandamɨ tanyaaha siyate. Nɨnɨ nausainjɨhonɨnisɨ nisɨ kiyohɨwaiwa nausaatatɨ sisɨhaamatiyatɨ isɨhiyai nɨwusaatataise. Aihɨ isɨhiya apɨpaahɨ maipɨhaiwaisawɨhiyaasɨ nisɨ kiyohɨwaiwaapɨ maarɨho naninyawɨ gɨmaanunyaapɨ daahɨ kiyaanɨhɨ maipɨhaiwaisaahɨhɨ maarɨho nunyawɨ kiyohɨtɨhandaahɨ Autaahaatɨho kiyaamɨhetɨ pɨwɨha netɨ yawutaatɨ sahɨ samɨ maipɨhaiwaapɨ pɨwɨha awaisɨha nepise undɨtaise.
19 E é assim que o julgamento é feito: Deus mandou a luz ao mundo, mas as pessoas preferiram a escuridão porque fazem o que é mau.
20 Iyataatɨ isɨhiya maipɨhaiwai maarɨho nunyawɨ kiyohiyɨhiya sisɨhaamatiyatɨ nausaatahaiwa nɨnɨ kiyohɨwaiwaapɨ poundonɨhɨ kiya kaiwai ahosumwapɨ ipɨhatiwɨmaitaapo. Iyataatɨ isɨhiya maipɨhaiwaisawɨhiya amɨ saiwɨ gwɨnyaitaapo sisɨhaamatiya nausaatindɨhandetɨ nyahɨ naisaihɨ nyamɨ maipɨhaiwa kiyohɨwaiwa auta noaipaitaiso tɨwɨ gwɨnyapenawaawɨ sisɨhaamatiya nausaatindɨhandetapɨ kiya wɨndɨ namaapɨtaapo.
20 Pois todos os que fazem o mal odeiam a luz e fogem dela, para que ninguém veja as coisas más que eles fazem.
21 Iyataatɨ isɨhiya akɨtɨnɨhɨ tɨtɨhɨ gaahaiwa kiyohiyɨhiya siya sisɨhaamatiya nausaatindɨhandetapɨ nanɨhaiwɨ napɨtaapo. Iyonɨhɨ isɨhiya kiyaamɨ kiyohɨwaiwa usonawaawɨ Autaahaatɨhomɨ watɨpɨhandaahɨ kiyawaayopo tɨwɨ gwɨnyaitaapo,” tatɨ Jisaasiho Nikodimaasihoai pɨwɨha saiwa kaundataase.
21 Mas os que vivem de acordo com a verdade procuram a luz, a fim de que possa ser visto claramente que as suas ações são feitas de acordo com a vontade de Deus.
22 Aihɨ Jisaasihounɨ komɨ otɨpɨpatɨhiyaanunɨ Jerusaremɨhanda bimainjaatɨ kapɨhɨ namasisɨ Judiyaahandamɨ yapɨpatɨ wihoaaŋɨhataahapɨ nohaayo. Nowaatɨ kapɨhɨ bindɨhaawɨ isɨhiyai waapohora baawusɨhaayo.
22 Depois disso, Jesus e os seus discípulos foram para a região da Judeia. Ele ficou algum tempo com eles ali e batizava as pessoas.
23 Aihɨ Jonɨhoaisangi sura aunahɨpa Ainonɨhanda Sarimɨhandamɨ detɨ isɨhiyai baawusataise. Iyataatɨ sapɨhɨ waapɨhaatɨ asaketɨhapɨhisɨ amɨ kapɨhɨ waapoho asaketimbɨpɨhɨ isɨhiya namandariwɨ koenda nasauhɨ kiyai kapɨhɨ baawusataise.
23 João também estava batizando em Enom, perto de Salim, porque lá havia muita água.
24 Iyataatɨ Jonɨho isɨhiyai baawusisura sura sangɨ napwɨtatɨ nehɨ bindataahuraare.
24 (João ainda não tinha sido preso.)
25 Aihɨ sura utaaho wotihɨ Jonɨhomɨ otɨpɨpatɨhiyaatihɨ satɨwɨ itɨhɨnnawaatopo. “Jonɨho isɨhiyai baawusindɨhandɨ yatɨhɨtihɨ amɨ Jisaasiho isɨhiyai baawusindɨhandɨ autaahɨ apɨpaahɨ awaindɨhande,” tɨwɨ itɨhɨnnawaatopo.
25 Alguns discípulos de João tiveram uma discussão com um judeu sobre a cerimônia de purificação .
26 Itɨhɨnnawaawɨ namapɨ Jonɨhomɨ otɨpɨpatɨhiya nuwɨ Jonɨhoai saundawaatopo. “Katɨpunjingɨhonye, jɨhura utaaho wo waapɨhaatɨ Jorɨtanɨhaatainɨ gisatɨ maasɨ bimihɨ kɨnyɨ kopɨ sɨsiyahoe tɨpɨ kanyatingɨho wanɨ taatɨ isɨhiyai baawusataise. Aihɨ isɨhiya taahiyɨhiya koaapɨhɨ niyohɨtɨmandɨ tɨtɨhɨmaahe,” undawaatopo.
26 Eles foram dizer a João: — Mestre, aquele homem que estava com o senhor no outro lado do rio Jordão está batizando as pessoas. O senhor falou sobre ele, lembra? E todos estão indo atrás dele.
27 Saundauhɨ Jonɨho komɨ otɨpɨpatɨhiyai wihoaaŋɨha sata kaundataase. “Isɨhiyaarɨ kiyaamɨ gwɨnyaahohɨtɨhandɨ watɨpɨhandaahɨ saiwɨhaiwa wɨndɨ kamaitaapo. Owetɨtaise. Autaahaatɨho yamɨhapataatɨhɨ bimisɨho watɨpɨhandɨ nunyatɨ gɨwunyaahonaahɨ saiwɨhaiwa kaitaapo. Iyataatɨ Autaahaatɨho Jisaasihoai watɨpɨhandɨ nunyatɨ kaundihɨ isɨhiya koaapɨhɨ nga tɨtɨhɨ nowaayowɨ sahɨ kopɨ napaapɨ itɨhɨtopo?
27 João respondeu: — Ninguém pode ter alguma coisa se ela não for dada por Deus.
28 Iyataatɨ jɨhura pɨwɨha sandɨ sangi kasatonɨhɨ sahɨ aimɨ gwɨnyaapɨhiyaate. Isɨhiyai Japɨhɨ Numwaitandɨ Autaahaatɨho Ahɨwisɨhonɨnɨmaahe. Owetise. Ko ipotɨ napɨtaihɨ Autaahaatɨho nɨngi jɨhɨ natanoaasihɨ pɨwɨha kati jɨhɨ napɨtɨhonɨne satɨtɨ sangi aimɨ kasatonɨhɨ sahɨ aimɨ gwɨnyaapɨhiyaate.
28 Vocês são testemunhas de que eu disse: “Eu não sou o Messias , mas fui enviado adiante dele.”
29 Isɨ pɨwɨha wa namɨhandɨ sandɨ kasatɨtaano, utaaho wo apopaati netɨ wɨrataataahɨ saatɨ apopaatɨ tɨtɨhɨ komɨhaatimatɨtande. Iyataatɨ apopaati netɨ wanɨ wɨrasɨho pɨwɨha gaaha katonɨhɨ komɨ naisoho kahapaamapɨpa netɨ turɨmasɨho kapɨhɨ detɨ bitondaatɨ atisata apɨpaahɨ aungwohandɨ asakiyatɨ maaritataise. Iyataatɨ pɨwɨha namɨhandɨ katohɨmaamɨ tanyaaha siyate. Isɨhiya taahiyɨhiya pɨhɨtɨwɨ Jisaasihoenda niyohiyɨhiya siya noaipapɨ tɨtɨhɨ Jisaasihomɨhiyaimatɨtaatɨwɨ nowaayopo. Aihɨ nɨnɨ komɨ otɨpɨpatɨ kaitandɨhatɨ netɨ jɨhɨ turɨmanɨhohɨhonɨnɨ sandɨ mmonataatɨ apɨpaahɨ aungwohandɨ maaritataayo.
29 Num casamento, o noivo é aquele a quem a noiva pertence. O amigo do noivo está ali, e o escuta, e se alegra quando ouve a voz dele. Assim também o que está acontecendo com Jesus me faz ficar completamente alegre.
30 Isɨ ko nanɨtipɨhaatɨ noaipatɨ utaaho apɨpaahɨ awaisɨhotɨtaise. Iyonɨhɨ nɨnɨ noaipatɨ komɨ yatɨhɨ otɨtɨhɨ bimɨto,” undatɨ Jonɨho komɨ otɨpɨpatɨhiyai kaundataase.
30 Ele tem de ficar cada vez mais importante, e eu, menos importante.
31 “Iyataatɨ autaahɨ yamɨhapataatɨhapɨ napisɨho so isɨhiya nahatiyai nusatipɨhaatɨ apɨpaahɨ awaisɨhore. O amɨ isɨhiya kɨmaapɨ yapɨpatambɨ noaipahohiyɨhiya siya yapɨpatambɨhaiwaapaahɨhɨ mmonɨwɨ nusesɨpatatɨ gɨwunyaatahiyaare. Isɨ kiya tɨtɨhɨ kɨmaapɨ yatɨhɨ yapɨpatambɨhaiwaapaahɨhɨ yapɨpatambɨhiya mmonɨwɨ katohɨrɨhɨretɨ pɨwɨha ausaapɨ katɨtaapo. O amɨ autaahɨ yamɨhapataatɨhapɨ napisɨho so isɨhiya nahatiyai nusatipɨha apɨpaahɨ autaahɨ awaisɨhore.
31 Aquele que vem de cima é o mais importante de todos, e quem vem da terra é da terra e fala das coisas terrenas. Quem vem do céu é o mais importante de todos.
32 Siyatɨ apɨpaahɨ awaisɨhosɨ ko aimɨ mmonatɨ gwɨnyaasɨwaiwaapɨ pɨwɨha ausaatɨ isɨhiyai kaundɨtaise. Pɨwɨha ausaatɨ kaundonɨhandɨ kandɨ isɨhiya komɨ pɨwɨha wɨndɨ atɨhomaawitaapo. Isɨhiya pɨhɨtɨwɨhiyaamɨ otɨhatɨhapɨ nehɨ naasohɨ naasaamɨhɨ nga komɨ pɨwɨha atisawaayopo.
32 Ele fala daquilo que viu e ouviu, mas ninguém aceita a sua mensagem.
33 — ausente —
33 Quem aceita a sua mensagem dá prova de que o que Deus diz é verdade.
34 — ausente —
34 Aquele que Deus enviou diz as palavras de Deus porque Deus dá do seu Espírito sem medida.
35 Iyataatɨ Sapɨho komɨ Mwaahoai maarɨho aungwohandɨ nunyataatɨ namatɨ nahatewa watɨpɨhaiwa komɨ ikwɨraatɨhɨmataise. Aihɨ nahataapa ko jatataise.
35 O Pai ama o Filho e pôs tudo nas mãos dele.
36 Isɨ utaaho Autaahaatɨhomɨ Mwaahopɨ gɨwunyaataataahɨ so asɨtimatɨtandɨhandɨ aimɨ netaise. O amɨ utaaho wo Autaahaatɨhomɨ Mwaahomɨ pɨwɨha atɨhomisatɨ ahosumwatataahɨ so komɨ astɨtimatɨtandɨhandɨ wɨndɨ namaitaise. Owetɨtaise. Autaahaatɨho pɨwɨha netɨ komɨhetɨ yawutaitandɨhapɨhɨ aimɨ netɨ sawaho tɨmanɨnatɨ bindataise. Iyatɨ Autaahaatɨho isɨhiya maipɨhiyaapɨ apowindɨhandaatɨhɨ kandɨ ko naitandɨhapɨhɨ aimɨ bindataise,” undatɨ Jonɨho komɨ otɨpɨpatɨhiyai kaundataase.
36 Por isso quem crê no Filho tem a vida eterna; porém quem desobedece ao Filho nunca terá a vida eterna, mas sofrerá para sempre o castigo de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.