Hebreus 12
Autaahaatɨhomɨ Pɨwɨha Gaaha Wanɨha (AGM) vs NVI
1 Isɨ amɨ nɨnɨ kɨmaiwa nahatewa isɨmiya kɨmiya taahiyɨmiyaapɨ katohiyɨmiya nyangi nepɨ tɨwipatɨ awaipatɨ mwipɨhatamataiwɨ nanyapopɨhɨwɨ nyangi nepɨ nanyesɨwesɨwɨmawaayopo. Isɨ amɨ nyahɨ kahapaamapɨpa nahataapa amɨ Autaahaatɨho wapa ipɨpaatɨhamatiyaatɨ naupwanaatɨ tusatipatɨtɨhaawɨ nanyamɨhainjɨpɨpaatɨhapɨ netɨ nanyisapuwatɨ naaŋanyisatɨ netɨ nyapatimbɨpa namaitɨhaawo. Amɨ maipɨhandɨ nyamɨhetɨ nanyamɨhatatɨ wɨratɨ nyaiwatatɨ daahɨ nyapatisatɨ nyaiwatimbɨpai namaitɨhaawo. Iyaatɨ nyahɨ andɨtitaatɨ watɨpɨtaatɨ bitotɨhaawɨ metaahɨ nihɨtaatɨ naupwanaatɨ tusatipananaatɨ Autaahaatɨho nyahɨ wapa kaitɨhaawɨ nanyamimbɨpa kaitɨhaawo.
1 Portanto, também nós, uma vez que estamos rodeados por tão grande nuvem de testemunhas, livremo-nos de tudo o que nos atrapalha e do pecado que nos envolve, e corramos com perseverança a corrida que nos é proposta,
2 Siyaatɨ taawa naupwanɨhaawɨ nyahɨ bapiyaatɨ nyamɨ ndɨha Jisaasihomɨhetɨ mwɨtɨpisaatɨ ahiyaatɨ nasisoaarɨ nehɨ kopaahɨhɨ gɨwunyaitɨhaawo. Amɨ Autaahaatɨho nehɨ Jisaasiho naasohɨ sawahoaisaahɨhɨ namɨhanatɨ ahɨwihɨhosɨ Autaahaatɨhopɨ gɨwunyaitɨhaahɨretɨ ko namasatɨ nyamɨ jɨhoematatɨ gɨwunyaasɨrɨhɨretɨ kɨmɨrete tatɨ netɨ nyangi nanyisɨtando. Iyataatɨ amɨ Jisaasiho sawaho nyahɨ kopɨ gɨwunyaahohɨtɨhandɨ netɨ andɨtɨnyaiwatɨ watɨpɨnyamatɨ amɨ gaanyamasɨhoe. Iyataatɨ Jisaasiho ipotɨ yamɨhapataatɨhɨ ko apɨpaahɨ maaritɨtandɨhandɨ Autaahaatɨho koai numwɨtandɨ netɨ ahɨwindɨhandɨ jatɨ mmonataatɨ namatɨ koai isɨhiya ipɨ tɨtɨhɨ atawɨhatetɨ nerɨhɨra tipɨmandaapɨ sohoai tiwawaawɨ mawɨhandɨ numwɨtaatɨwɨhandapɨ ko wɨndɨ yamaayatɨ netɨ awɨtɨmataise. Iyataatɨ amɨ ko saindɨhandaahɨ wanɨ yamɨhapataatɨhɨ ambɨpatɨ awaipatɨ netɨ Autaahaatɨhoaisatɨ maasɨ ikwɨrɨ gaatɨhɨraihoaaŋɨ kahapaamapɨpa nahataapaisunɨ amɨ isɨhiya nahatiyaisunɨ gaamatɨ jatataise.
2 tendo os olhos fitos em Jesus, autor e consumador da nossa fé. Ele, pela alegria que lhe fora proposta, suportou a cruz, desprezando a vergonha, e assentou-se à direita do trono de Deus.
3 Sahɨ Jisaasihopɨ gwɨnyaapɨse. Amɨ isɨhiya apowihɨ Jisaasihoai apɨpaahɨ yaawɨhaiwa nunyawɨ amɨ apɨpaahɨ maipɨhaiwa kawisauhɨhandɨ kandɨ ko kaiwaapɨ wɨndɨ yayatɨ namaamatɨ nehɨ konɨhɨ bitondaise. Isɨ amɨ sahɨ pohipɨmaiwɨ sahɨ naupwanotɨhandɨ wɨndɨ namaamɨhaapɨse.
3 Pensem bem naquele que suportou tal oposição dos pecadores contra si mesmo, para que vocês não se cansem nem se desanimem.
4 Amɨ sahɨ maipɨhandi tipɨndɨtaatɨwɨ yahoyapaatotɨhanda samɨ usaatangi tisapɨ samɨ jɨtɨpatɨ wɨndɨ nepɨ namaasuhaahopo.
4 Na luta contra o pecado, vocês ainda não resistiram até o ponto de derramar o próprio sangue.
5 Iyataatɨ amɨ wapa sahɨ nanɨpimatɨwɨ kapaapɨ wonjɨ gɨmunyaahohɨpɨpaapɨ gwɨnyaitaatɨwɨ japɨhɨ kasatɨtandiyo. Satatɨ sahɨ nisɨ manyinyaate satatɨ andɨtɨsaiwatɨ Autaahaatɨho katisɨha sahɨ wɨndɨ gwɨmunyaahopo. Tɨtɨho? Pɨwɨha saapɨto:
5 Vocês se esqueceram da palavra de ânimo que ele lhes dirige como a filhos: "Meu filho, não despreze a disciplina do Senhor, nem se magoe com a sua repreensão,
6 Awaisɨho isɨhiya ko maarɨho numwisawɨhiyai napepaapɨ tɨmahiyauhɨhura tɨtɨhemwahore.
6 pois o Senhor disciplina a quem ama, e castiga todo aquele a quem aceita como filho".
7 Amɨ sɨkaiwetapɨ Autaahaatɨho sangi tɨtɨhesamaitandɨ amɨ yaasɨhaiwa sahɨ wɨndɨ maarɨmitɨwɨhaiwa usinjaatɨ sangi ko nasanyataisɨ nepɨse amɨ mambɨhiya sapiya kiyaamɨ manyinyai kawisohɨrɨhɨretɨ kasisataiso. Autaahaatɨho sahɨ akɨtɨnɨhɨ komɨ manyinyaatɨtihɨ saiwa sangi kasisataise. Amɨ manyinya nahatiyaisaahɨ kiyaamɨ sapiya tɨtɨhepumwawaayopo.
7 Suportem as dificuldades, recebendo-as como disciplina; Deus os trata como filhos. Pois, qual o filho que não é disciplinado por seu pai?
8 Amɨ Autaahaatɨhohɨ komɨ manyinya nahatiyai tɨtɨhemwahore. Isɨ amɨ ko sangi wɨndɨ tɨtɨhemaasamahonaahɨ, amɨ sahɨ Akɨtɨnɨhɨ Autaahaatɨhomɨ manyinyaatɨmaahe. Owetise.
8 Se vocês não são disciplinados, e a disciplina é para todos os filhos, então vocês não são filhos legítimos, mas sim ilegítimos.
9 Amɨ sahɨ kɨmandapɨ gwɨnyaapɨse. Nyamɨ apiya yapɨpatambɨhiya nyahɨ sangɨhiyaanɨtonɨhura wapa kanyiwɨ tɨtɨhepɨnyamɨhauhɨ amɨ nyahɨ kiyai biyaatɨ usonaatɨ newaatɨ autaahɨ iwiwatɨhaayo. Isɨ amɨ nyamɨ itɨpɨhomɨ Sapɨho yamɨhapataatɨhapɨho nyangi kiyatɨ ahɨnyisatɨ amɨ maaritɨhaawɨho itɨpɨho dɨtɨhɨrɨ nanyamisɨho nyangi wiwa yaasɨhaiwa nanyinyatɨ tɨtɨhenyamahonaahɨ amɨ gaaso taatɨ nyahɨ naitɨhaawo. Iyaatɨ koai biyaatɨ usonaatɨ autaahɨ newa isɨwatɨtɨhaawo amɨ nyahɨ koaisaatɨ maasɨ jinjapɨhɨ bimɨtɨhaahandapɨ saiwa ko kanyisataiso.
9 Além disso, tínhamos pais humanos que nos disciplinavam, e nós os respeitávamos. Quanto mais devemos submeter-nos ao Pai dos espíritos, para assim vivermos!
10 Nyamɨ apiya yapɨpatambɨhiya nehɨ masɨhonjapɨ kiya nyapɨ satɨwɨ sɨretɨ sandɨ nyamɨ manyinyaapɨ gaaso tɨwɨ mmonɨwɨ maaritohɨrɨhɨretɨ tɨtɨhepɨnyamawaayopo. Amɨ Autaahaatɨhohɨ nyangi nyatatamanɨtandɨ yaasɨhandɨ nanyinyatɨ tɨtɨhenyamataise, amɨ nyahɨ ko sawahomatiyaatɨ noaipawaatɨ amɨ isɨhiyai kometirɨhɨretapɨ newa nunjɨtɨhaawo.
10 Nossos pais nos disciplinavam por curto período, segundo lhes parecia melhor; mas Deus nos disciplina para o nosso bem, para que participemos da sua santidade.
11 Amɨ ko nyangi yaasɨhandɨ nanyinyatɨ taatetɨ tɨtɨhenyamasururaahɨ amɨ nyahɨ kandapɨ wɨndɨ maarɨmito, amɨ nehɨ nyangi yaasihɨ nehotɨhaayo. Amɨ ipotɨ nyahɨ kandetapɨ mmonaatɨ newaatosaahura nyamɨ maarɨho napaisaatɨndaise, amɨ nyahɨ namasaatɨ tɨtɨhɨretɨ daaya bindɨhaawo.
11 Nenhuma disciplina parece ser motivo de alegria no momento, mas sim de tristeza. Mais tarde, porém, produz fruto de justiça e paz para aqueles que por ela foram exercitados.
12 Isɨ amɨ saiwa kaiwaapɨ sahɨ samɨ ikwɨrɨ tisamahiyatɨ wɨrandirɨhɨrɨ nepɨ tɨtɨhipɨse. Aiwɨ amɨ samɨ atotɨpatɨ auhɨrɨ tisamahiyatɨ itisaitirɨhɨrɨ nepɨ tɨtɨhipɨse.
12 Portanto, fortaleçam as mãos enfraquecidas e os joelhos vacilantes.
13 Aiwɨ daihɨra tɨtɨhemapɨse amɨ sahɨ daihɨra tɨtɨhɨ itɨpapɨ daimɨ nutaatɨwo. Sahɨ saisaihɨ isɨhiya usa kiyaamɨ atotɨpatɨ ikwauhɨrɨ turɨmɨhaisawɨhiya amɨ tɨtɨhitɨwɨ gaawimatɨtando. Sahɨ saiwɨ isɨhiya kiyaamɨ Kɨraisihopɨ gɨwunyaahohɨtɨhandɨ noaipatɨ sangɨ watɨpɨtisawɨhiyai nunjawɨ nepɨ andɨtɨwipɨse.
13 "Façam caminhos retos para os seus pés", para que o manco não se desvie, mas antes seja curado.
14 Sahɨ nahatiyaatɨ isɨhiya usaisawɨ samɨ maarɨho amɨ omaaŋɨtɨtɨhɨ yatɨhɨ napaisaatɨtonɨhɨ bimaawɨse. Aiwɨ sɨkaiwɨ bimɨtaatɨwɨhɨretɨ baiwɨ dɨpɨwaatɨwɨ mmonɨwɨ nepɨ amɨ sahɨ nehɨ Autaahaatɨho sawahomɨhiyaatɨtɨwɨ amɨ nehɨ kopaahaitaatɨwɨ netɨ yandɨhisɨhiyaatisɨ komɨhatɨ nepɨ kɨretɨ daiwɨ bitopɨ maipɨhandɨ samɨhetɨ apɨpaahɨ owehiyaatɨ tɨtɨhiyaatɨ bimaawɨse. Amɨ isɨhiya wɨndɨ Autaahaatɨhometirɨhɨretɨ daiwɨ bɨmitohohiyɨhiya Awaisɨhoai kiya wɨndɨ mausondaapo.
14 Esforcem-se para viver em paz com todos e para serem santos; sem santidade ninguém verá o Senhor.
15 Amɨ sahɨ baiwɨ jatɨnɨwɨhiyaatɨ bitosawɨse amɨ wiwa Autaahaatɨho sahɨ wapa gaahapa kamaiwɨ nehɨhandɨ gaahandɨ kasisatɨ komɨ maarɨho asɨpɨsisatɨ japɨhɨ nasamaasɨtɨhandɨ namapɨ amɨ japɨhɨ nasamaasɨhoai wiwa sahɨ namaitaawo. Aiwɨ amɨ sahɨ wiwa ipatɨ yandɨpɨho maipɨho ikonatɨ nurɨtɨmanaho nikosɨpatamataiwɨ sahɨ usaatɨ maipɨhaiwa kiyawaawɨ kaiwaara Kɨraisihomɨ isɨhiyai nepɨ turɨmaamanɨwɨ amɨ kiyaamɨ daiwɨ bimotɨhandɨ nepɨ nusopɨsasɨtaawo. Utaaho amɨ itapaatɨ saiwɨhiya isɨhiya nga bimohiyɨhiyai nepɨ numaamanɨwɨ nusopɨsasɨtaapo.
15 Cuidem que ninguém se exclua da graça de Deus. Que nenhuma raiz de amargura brote e cause perturbação, contaminando a muitos.
16 Amɨ sahɨ baiwɨ jatɨwɨhiyaato amɨ wiwa samɨ usaatɨ (namaatɨwɨhiyaatɨ amɨ namaamatɨwɨhiya) usɨhiya amɨ asɨhiya samɨ sɨwoya amɨ sɨwaasisaametahiyaisawɨ ambɨpatɨ tɨmaamaipɨ ainjotahaiwa kaitaawo. Aiwɨ amɨ sahɨ Isohomataiwɨ kiyawaawɨ Autaahaatɨhomɨ gaahandɨ sahɨ wɨndɨ namaitaawo, amɨ nehɨ nandapaapɨ jaumwasɨhɨ komɨ gwɨsɨhaapaahɨ gwɨnyaatɨ ko Isohoai sapɨho mwaaho bwandɨpɨhoai Autaahaatɨhomɨ gaahandɨ nahandɨ numwɨtandɨhandɨ Jekopɨhoai nandapaapɨ nehɨ naasaara amɨ nandapa nehɨ naasuraapɨhapaapɨ nunyataatɨ kandɨ kandɨnɨhɨ namasɨpatamataiwo. Amɨ sahɨ siyawaawaahɨ Autaahaatɨhomɨ gaahandɨ wɨndɨ namaitaapo.
16 Não haja nenhum imoral ou profano, como Esaú, que por uma única refeição vendeu os seus direitos de herança como filho mais velho.
17 Sahɨ mmonɨwɨhiyaate. Siyatɨ aimɨ nunyatosatɨ ipotɨ notɨ sapɨhoai gaahandɨ nanyinye undihɨhandɨ kandɨ sapɨho koai owe undiho. Ko sapɨhomɨ gaahandɨ naitandɨ apɨpaahɨ maaritatɨ andɨtatɨ napamataahandɨ kandɨ amɨ ko jɨhɨ kaindɨhandɨ wɨndɨ nga nemaamase amɨ ko gotɨ maipiyataahandɨ kando.
17 Como vocês sabem, posteriormente, quando quis herdar a bênção, foi rejeitado; e não teve como alterar a sua decisão, embora buscasse a bênção com lágrimas.
18 Sahɨ sisɨho wo Sainaihomatiyaho, nga mmonɨwɨ amɨ isɨwɨto, koaasɨnɨ sisɨha tɨhatɨ amɨ apɨpaahɨ maipiyatɨ asɨhatatɨ, wipatɨ wipɨwatɨ itɨnambɨtinatɨ asoaatatɨ amɨ kɨnapaahoinɨhoaasɨnɨ napɨwɨ noaipawaamaayopo.
18 Vocês não chegaram ao monte que se podia tocar, e que estava chamas, nem às trevas, à escuridão e à tempestade,
19 Saiwɨ sahɨ otɨpɨho kapaparɨhɨrɨ gaatinjɨhɨ Isɨraherɨhiya atiwɨ amɨ pɨwɨha nehɨ kai wa kiyai pɨwaundihɨ atisawaawɨ amɨ ka nyahɨ wɨndɨ onɨhɨ otɨhɨ ka atɨhomitaano tohɨpɨpɨhɨ sahɨ napɨwɨ noaipawaamaayopo. Owetise.
19 ao soar da trombeta e ao som de palavras tais, que os ouvintes rogaram que nada mais lhes fosse dito;
20 Amɨ kiya pɨwɨha nehɨ kai wa watɨpɨtatɨ kaundisɨha wɨndɨ nga minjapepihɨrɨtaahetɨha kaundiho. Iyatɨ amɨ pɨwɨha ka apɨpaahɨ watɨpɨha satatɨ:
20 pois não podiam suportar o que lhes estava sendo ordenado: "Até um animal, se tocar no monte, deve ser apedrejado".
21 Amɨ Isɨraherɨhiya saiwɨ apɨpaahɨ maipaiwɨ itipɨ yayauhɨ amɨ Mosesihoaisangi sandaase:
21 O espetáculo era tão terrível que até Moisés disse: "Estou apavorado e trêmulo! "
22 Amɨ sahɨhɨ siyahapɨhɨ naiwɨ noaipawaamaayopo. Owetise. Sahɨ naiwɨ noaipahohɨpɨmbɨhɨ nehɨ kapɨhi wapɨhɨ wipetahapɨhe. Sapɨhɨ Autaahaatɨhomɨ sisɨho Saiyonɨhoaasɨnɨ (Jaiyanɨhoaasɨnɨ), sahɨ wɨndɨ namusanɨwɨ amɨ miwɨtoaasɨnɨ aimɨ naiwɨ noaipawaayopo. Aiwɨ amɨ Autaahaatɨho jinjapɨhɨ bimisɨhomɨ aunahɨpatɨ awaipatɨ taunɨhanda sahɨ naiwɨ noaipawaayopo. Satɨ aunahɨpɨ awaipitɨ taunɨhandɨ Jerusaremɨhandɨ, enjerɨhiya apɨpaahɨ asakiyatɨ maaritatɨ ahoyanatɨ tisisoaanatɨ taahɨtɨhandamɨ aunahɨpatɨ yamɨhapataatɨhɨ ahetipata sahɨ aimɨ naiwɨ noaipapɨ nandaawaayopo.
22 Mas vocês chegaram ao monte Sião, à Jerusalém celestial, à cidade do Deus vivo. Chegaram aos milhares de milhares de anjos em alegre reunião,
23 Iyataatɨ amɨ isɨhiya Autaahaatɨhomɨ manyinya jɨhɨ bwandɨpɨhiyaamataiwɨ noaipapɨ ahoyanɨhohiyɨhiyaamɨhatɨhɨ amɨ yamɨhapataatɨhɨ kiyaamɨ ambɨpatɨ Autaahaatɨhoaisawɨ maasɨ bimɨtaatɨwɨhiyaamɨ ambɨpatisawɨ namɨhapɨ jɨpatɨpɨwisohiyɨhiya ahoyanohɨpɨpɨhɨ kiyaamɨ otɨhaatɨ sahɨ naiwɨ noaipawaayopo. Aiwɨ amɨ Autaahaatɨho isɨhiya nahatiyaamɨ otɨpɨpatɨ kiyohɨwaiwa taatɨ tipɨtapaatɨ usosɨhoaapɨhɨ komɨhinɨ sahɨ aimɨ naiwɨ noaipawaayopo. Aiwɨ amɨ isɨhiya jɨhiya Autaahaatɨhopɨ gɨwunyaapɨ bimambɨwɨ napwauhɨ amɨ Autaahaatɨho kiyaamɨ maarɨhoai netɨ apɨpaahɨ tɨtɨhɨ gaahiyematɨ numwaasɨhɨ aimɨ naiwɨ yamɨhapataatɨhɨ bimohiyɨhiyaapɨhɨ sahɨ naiwɨ noaipawaayopo.
23 à igreja dos primogênitos, cujos nomes estão escritos nos céus. Vocês chegaram a Deus, juiz de todos os homens, aos espíritos dos justos aperfeiçoados,
24 Iyataatɨ amɨ sahɨ aimɨ naiwɨ Jisaasihoaapɨhɨ noaipawaayopo. Jisaasiho so otɨhapɨhapɨhoematatɨ bitondaatɨ Autaahaatɨhounɨ amɨ isɨhiyaunɨ naisɨhiyaimatɨtaatɨwɨ Autaahaatɨhoaisatɨ pɨwɨha wanɨha ko netɨ wɨsasisɨhore. Iyataatɨ kɨmɨko Jisaasimo komɨ jɨtɨpatɨ nyapɨ nuhaasɨpatɨ Autaahaatɨhomɨ ndɨhetɨ amɨ komɨ ndɨmaahomwaaŋɨmasɨpɨpɨhɨ nesiyatɨ ahaihɨ ahondaise. Aihɨ ko nyangi netɨ komɨ ndɨhetɨ apɨpaahɨ gaahiyaanɨnɨ saasanotahiyaanenyamataise. Iyataatɨ amɨ sandɨ apɨpaahɨ kandi wɨnde. Kɨmandɨ Aberɨhomɨ jɨtɨpatisatɨ wɨndɨ namoaipase Kenɨho komɨ saingɨho Aberɨhoai tiwisuro. Owetise.
24 a Jesus, mediador de uma nova aliança, e ao sangue aspergido, que fala melhor do que o sangue de Abel.
25 Isɨ amɨ sahɨ baiwɨ gwɨnyaapɨ jatɨwɨ bitosawɨse, amɨ wanɨmura Autaahaatɨho komɨ pɨwɨha wanɨha Jisaasihoetapɨ wɨsasatɨ nasamihɨ kaatɨhɨ bimohurɨmura komɨ pɨwɨha taatɨ sangi kasatisɨha sahɨ samɨ atihɨrɨ mwɨtɨpisawɨ baiwɨ atitaatɨwo. Sandɨ nɨnɨ sangi sasatɨtɨ komɨ pɨwɨha mwɨtɨpisawɨ atiwɨ komɨ asɨmwaatɨtɨhɨ pɨnuwɨse satotɨmandɨ apaapɨmaasato. Jɨhura maapɨ yapɨmbataapɨhɨ Sisɨho Sainaihomɨhinɨ Isɨraherɨhiya jɨhiyai Autaahaatɨho pɨwɨha kaundatɨ amɨ nunyataise. Siyatɨ kiyai komɨ pɨwɨha kaundatɨ numwihɨhandɨ kandɨ kiya kiyaamɨ atihɨrɨ mwɨtɨpisawɨ ahiyawɨ wɨndɨ atɨhomaawiwɨ nepumwawaayopo. Saiwɨ isɨhiya jɨhiya komɨ pɨwɨha nepumahohiyɨhiyai Autaahaatɨho nehɨ wɨndɨ maawinjase. Owetise. Kiyai yaawɨhandɨ numwise. Isɨ amɨ sahɨ komɨ pɨwɨha wanɨha Jisaasihoetapɨ nasamisɨhaatɨhɨ bimohiyɨhiyaatangi wanɨ yamɨhapataatɨhapɨ taatɨ kasatisɨha baiwɨ atɨhomaawiwɨ nepumwawaawaahɨ amɨ sangisangi Autaahaatɨho nehɨ wɨndɨ nesosatɨ maasinjaitaise.
25 Cuidado! Não rejeitem aquele que fala. Se os que se recusaram a ouvir aquele que os advertia na terra não escaparam, quanto mais nós, se nos desviarmos daquele que nos adverte dos céus?
26 Iyataatɨ sura Isɨraherɨhiya Sisɨho Sainaihoainɨ bitohauhɨ Autaahaatɨho kiyai wɨnɨhapɨpa nunyatɨ pɨwaundisura komɨ pɨwɨha yapɨpatisunɨ iwɨwɨrɨho kahapaamapɨpa kapɨhɨ sisɨhoaasɨnɨ ahetimbɨpai netɨ pimbapoyatɨ ahoaihɨ amɨ kapa notɨ nasayatɨ ahoainje nehɨ komɨ pɨwɨhaaraaho. Jɨhura saimatatatɨhandɨ amɨ wanɨ kɨmura nyahɨ Autaahaatɨho pɨwɨha wanɨha watɨpɨtatɨ wɨsasatɨ nanyamisɨhaamɨ otɨtɨhɨ bimohurɨmura komɨ pɨwɨha wapɨhɨ jɨpatɨpindisɨhaatɨhapɨ Autaahaatɨho jɨhɨ tɨmanatɨ pɨwɨha wa satatɨ katise.
26 Aquele cuja voz outrora abalou a terra, agora promete: "Ainda uma vez abalarei não apenas a terra, mas também o céu".
27 Iyataatɨ amɨ Autaahaatɨho pɨwɨha satatɨ, jɨhaatɨ nɨnɨ yapɨpatunɨ yamɨhapatunɨ apɨpaahɨ waatɨ aungwohandɨ netɨ ahoaindɨ ipɨpatɨpaito tindɨmandɨ nyangi siyatɨ netɨ nanyisataise. Autaahaatɨho ipotɨhura kahapaamapɨpa nahataapa sawaho kiyatɨ ahaimbɨpa netɨ apɨpaahɨ waatɨ aungwohandɨ ahoyatɨ pimbapoyatɨ ipɨpatɨpaitaise. Ko siyatɨ netɨ ahoyatɨ ipɨpatɨpiyonɨ amɨ kahapaamapɨpa wapa kapaanɨhɨ ahoainatɨ daahɨ nopɨsasɨnɨhonɨhɨ amɨ wapa daahɨ ahominatɨ kapaanɨhɨ watɨpɨtatɨ ahotɨtandɨhapaahɨhɨ kiyatɨ ahotɨtando.
27 As palavras "ainda uma vez" indicam a remoção do que pode ser abalado, isto é, coisas criadas, de forma que permaneça o que não pode ser abalado.
28 Iyataatɨ amɨ saiwa nahatewa nɨnɨ sangi kasatohɨmaiwa akɨte. Saiwa siyatɨ akɨtɨnɨhɨ noaipasɨhɨ nyahɨ siyaatɨ mmonɨhaayo: Autaahaatɨho netɨ komɨ isɨhiya koaisawɨ maasɨ yamɨhapataatɨhɨ kahapaamapɨpa nahataapa jatɨtaatɨwɨhiyaamɨhatɨhɨ aimɨ netɨ kiyaisatɨ maasɨ ahɨnyisataise. Ahɨnyisataisɨ sandɨ ko nyangi siyatɨ ahɨnyimbɨpɨhapɨ nyangi utaaho wo nga netɨ wɨndɨ nanyisapuwatɨ ahomaanyitaise, kapa nyangi nanyoaipatɨ kanyimatɨtandɨhandapo. Isɨ nyahɨ maaritaatɨ amɨ Autaahaatɨhomɨ otɨpɨpatɨ tɨtɨhɨretɨ kawisɨhaayo. Iyaatɨ nyahɨ biyaatɨ usonaatɨ amɨ wapa komɨ nyapɨ maarɨmitɨtandɨhapa apɨpaahɨ wɨndɨ kamaitɨhaawo.
28 Portanto, já que estamos recebendo um Reino inabalável, sejamos agradecidos e, assim, adoremos a Deus de modo aceitável, com reverência e temor,
29 Amɨ nyahɨ ko nyapɨ wapa maarɨmitɨhapa kamaitɨhaawo tohɨtɨmandɨ apaapɨmaato. Amɨ Autaahaatɨho sisɨha watɨpɨha ka tɨhɨmɨ nairɨhɨretɨhapa netɨ tɨhatɨ owemasɨpatamatiyahotihɨto.
29 pois o nosso "Deus é fogo consumidor! "
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.