2 Timóteo 4

Autaahaatɨhomɨ Pɨwɨha Gaaha Wanɨha (AGM) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Isɨhiya napomahohiyɨhiyaisunɨ amɨ asɨyɨhiyaisunɨ kiyaamɨ kiyohɨwaiwa ko japɨhɨ nasatɨ noaipatɨ Awaisɨhoematatɨ isɨhiyaisunɨ amɨ kahapaamapɨpa nahataapaisunɨ osamatɨ jatataahura tipɨtapaatɨ usondandɨho Kɨraisɨ Jisaasihomunɨ amɨ Autaahaatɨhomunɨ ndɨhetɨ nɨnɨ watɨpɨndɨ gi sandɨ kahɨtataato.
1 Conjuro-te diante de Deus e de Cristo Jesus, que há de julgar os vivos e os mortos, pela sua vinda e pelo seu reino;
2 Isɨ kɨnyɨ andɨtitɨpɨ mwɨtetɨpɨ Autaahaatɨhomɨ pɨwɨha ausaapɨ isɨhiyai kaunde. Kiya Autaahaatɨhomɨ pɨwɨha atitaatɨwɨ maaritɨwɨ tɨmetɨwɨhiyaaro e wɨndɨ tɨmaametɨwɨhiyaaro tɨpɨ kɨnyɨ wɨndɨ gɨmunyaapɨ nehɨ nanɨhaimbɨ Kɨraisihomɨ pɨwɨha ausaape. Kɨnyɨ isɨhiyai kiyaamɨ maarɨho omaŋɨtɨtɨhɨ yaurɨpɨ nusemapɨha watɨpɨtɨpɨ pɨwɨha Autaahaatɨho maaritatɨ gwɨnyaasɨrɨhɨrɨ kɨmɨrete undɨpɨ kaunde amɨ kiya kiyaamɨ maarɨho wɨndohonɨhɨ nepemaitɨwɨ Autaahaatɨho maaritatɨ gwɨnyaasɨrɨhɨretɨ japepihɨrɨtaatɨwo. Saimbɨ kiyai kɨnyɨ tɨtɨhepumapɨ amɨ andɨtɨwipe. Aimbɨ kɨnyɨ wɨndɨ dopɨ bɨmitosapɨ bɨpi yatɨhitɨpɨ Autaahaatɨho maaritimbɨpa kɨmbaare undɨpɨ mwɨtɨpisapɨ kaundɨpɨ katɨpunje.
2 prega a palavra, insta a tempo e fora de tempo, admoesta, repreende, exorta, com toda longanimidade e ensino.
3 Kɨnyɨ gwɨnyaape. Asisɨha wa kandapɨha noaipahonɨhɨ isɨhiya pɨwɨha tɨtɨhɨ akaaha kiyai Autaahaatɨhomɨ otɨpɨpatɨhiya katɨwunjohɨha wɨndɨ atɨhomitaapo. Wɨndɨ atɨhomiwɨ kiyaamɨ atihɨrɨ gwaitatɨ amɨ maarɨho maaritatɨ gwɨnyaasɨrɨhɨretɨ pɨwɨha nehɨ kaiwai wiwa wipetahaiwa kiya atitaatɨwɨ maaritohɨwaiwa katɨwunjɨtaatɨwɨhiyai numwaapɨ ahoaitaapo.
3 Porque virá tempo em que não suportarão a sã doutrina; mas, tendo grande desejo de ouvir coisas agradáveis, ajuntarão para si mestres segundo os seus próprios desejos,
4 Saiwɨ kiyai numwaaposawɨ pɨwɨha akaahai ahosumwapɨ namaposawɨ pɨwɨha nehɨhaiwa aripɨ yapepɨho atihɨrɨ mwɨtɨpisawɨ ahiyawɨ atitaapo.
4 e não só desviarão os ouvidos da verdade, mas se voltarão às fábulas.
5 Kiya saisaihɨhandɨ kandɨ kɨnyɨhɨ nahatewetɨ tɨtɨhɨ kinyɨ amɨtɨha biyatɨ ginjapwaatahɨretɨ gwɨnyaape. Aimbɨ kɨnyɨ kɨwahoŋɨ baimbɨ jatɨnɨpɨ naaŋahaiwaunɨ amɨ yaasahaiwaunɨ kɨnyɨ andɨtitɨpɨ nepe. Aimbɨ kɨnyɨ isɨhiyai pɨwɨha gaaha wanɨha ausaapɨ kaunde. Kinyɨ otɨpɨpatɨ isɨhiyai andɨtɨwipɨ pɨwɨha ausaapɨ kaundɨtaapɨhatisɨ katɨ kaimbɨ isɨhiyai pɨwɨha ausaapɨ kaunde.
5 Tu, porém, sê sóbrio em tudo, sofre as aflições, faze a obra de um evangelista, cumpre o teu ministério.
6 Amɨ nɨnɨhɨ nisɨ napwɨtandɨhandɨ aimɨ nasatɨ detɨndaise. Amɨ nɨnɨ napwɨtandɨ aimɨ tɨmendaayo. Nɨnɨ napotaatɨ nisɨ jɨtɨpatɨ isɨhiya Autaahaatɨhoai dɨpumanɨwɨ waapoho wainɨhandɨ nuhaahohɨpatamataindɨ nuhaasanɨhɨ nuhaatɨtaise.
6 Quanto a mim, já estou sendo derramado como libação, e o tempo da minha partida está próximo.
7 Nɨnɨ tɨpɨpa asɨtimatɨtandɨhandamɨhapa nga tunnɨmɨ napɨtɨ wanɨ kɨmurandaise. Aindɨ amɨ nɨnɨ baindɨ ŋuhɨti napɨtɨ otasaahaapɨhɨ noaipatɨ namɨhaataayo. Aindɨ amɨ nɨnɨ nisɨ Autaahaatɨhopɨ gɨwunyaahohɨtɨhandɨ anɨtindɨ isɨwatɨmɨ napɨtɨ wanɨ kɨmurandaise.
7 Combati o bom combate, acabei a carreira, guardei a fé.
8 Iyataatɨ yamɨhapataatɨhɨ isɨhiya ŋuhɨti nuwɨ otasaahaapɨhɨ noaipahohiyɨhiyai numwɨtandɨ Autaahaatɨho katatɨ ahaimbɨpaamɨhapa nisapɨhapa aimɨ niwatihɨ tɨmendaise. Sapa nɨnɨ naitandɨ tɨmetimbɨpa siyahandapɨto: Awaisɨho nɨngisɨ sandatɨ kɨnyɨ nisɨ ndɨhetɨ tɨtɨhoŋe ndatɨ amɨ Awaisɨho isɨhiyai netɨ tɨtɨhɨ tipɨtapaatɨ usonatɨ usosɨha asisɨhetɨ sapa nisapɨ tɨmanatɨ ahaimbɨpa nanɨmɨtaise. Amɨ sapa nehɨ nɨngisaahɨ wɨndɨ namaanɨmɨtaise. Isɨhiya ko auta nasatɨ noaipahonɨhɨ usondaatɨwɨ maaritɨwɨ jatɨmɨ niyohiyɨhiya nahatiyai maawɨ numwɨtaise.
8 Desde agora, a coroa da justiça me está guardada, a qual o Senhor, justo juiz, me dará naquele dia; e não somente a mim, mas também a todos os que amarem a sua vinda.
9 Kɨnyɨ nɨngisenda ketɨ kuraanɨhɨ namme.
9 Procura vir ter comigo breve;
10 Demaasiho kɨmaapɨ yapɨpatambɨhaiwaisɨ maarɨho apɨpaahɨ nunyamataatɨ nɨngisɨ aimɨ ko nanɨmasi naise. Ko nɨngi nanɨmasi aunahɨpatɨ awaipatɨ Tesaronaikaahandaahapɨ naise. Aihɨ amɨ Kɨresenjɨho yapɨpatɨ Garesiyaahandaahapɨ naise. Aihɨ amɨ Taitaasiho yapɨpatɨ disɨtɨrikɨhandɨ Darɨmesiyaahandaahapɨ naise.
10 pois Demas me abandonou, tendo amado o mundo presente, e foi para Tessalônica, Crescente para a Galácia, Tito para a Dalmácia;
11 Aihɨ nehɨ Rukɨho sawahohɨ kɨmbɨhɨ nɨngisatɨ kɨmo binye. Isɨ kɨnyɨ ketɨ nasapaapɨ Maakɨhoai numwasi maasɨ nammise amɨ Maakɨho so nɨnɨ Autaahaatɨhomɨ otɨpɨpatɨ kiyonɨhɨ nɨngisɨ ko biyatɨ andɨtɨniwahoso.
11 só Lucas está comigo. Toma a Marcos e traze-o contigo, porque me é muito útil para o ministério.
12 Nɨnɨ Tikikaasihoai aunahɨpatɨ awaipatɨ Epesaasihandaahapɨ nandusaaso.
12 Quanto a Tíquico, enviei-o a Éfeso.
13 Kɨnyɨ nɨngisenda nasapaapɨ nisɨ apotɨhɨrɨ utaarɨhɨrɨ mwipɨhɨrɨ tiwatɨhaatapɨhɨrɨ aunahɨpatɨ Tɨroaasihanda Karɨpaasihomɨ aŋɨpɨpɨhɨ ahiyamɨ nasonɨ nanesi namme. Aimbɨ amɨ kapɨhɨ nisɨ utɨpɨhaiwa ahiyohɨwaiwa nanesi namme. Iyapaapɨ amɨ utɨpɨhaiwa wiwa kohasɨpɨhomɨ atɨtata kaiwɨhaiwa kapɨhɨ ahotisɨ kɨnyɨ nanɨpɨmimatɨpɨ gwɨnyaapɨ kaiwai maawɨ nanesi namme.
13 Quando vieres traze a capa que deixei em Trôade, em casa de Carpo, e os livros, especialmente os pergaminhos.
14 Arekɨsandaaho kahapaamapɨpa bɨraasihanda kaisɨho nɨngisɨ waatɨ wapa yaasɨhapa kanisatɨ mɨmaipɨnise. Ko nɨngi siyatɨ waatɨ yaasɨhandɨ nanopɨsasindɨhandapɨ Awaisɨho wihoaaŋɨhandɨ koai amɨ numwɨtaise.
14 Alexandre, o latoeiro, me fez muito mal; o Senhor lhe retribuirá segundo as suas obras.
15 Isɨ amɨ gisangi kopɨ baimbɨ jaapo amɨ ko nyamɨ pɨwɨha katohɨwaiwaapɨ ponje tatɨ nyamɨ pɨwɨha tiwandatɨ nemahoso.
15 Tu também guarda-te dele; porque resistiu muito às nossas palavras.
16 Jɨhɨ wuwanɨnɨhɨ pɨwɨha nisɨhetɨ nepɨ yanutaahauhɨ nɨnɨ wihoaaŋɨha kaundohura isɨhiya usa nisɨhihoaaŋɨ bitotawa nɨngisɨ andɨtɨnipɨ wihoaaŋɨha wɨndɨ kamundopo. Owetise. Nahatiya nɨngisɨ nanɨmasi yandɨhɨ nowaayopo. Kiya nɨngisɨ saiwɨ kanisotɨhandapɨ Autaahaatɨhoai sandapɨ wɨndɨ gɨmunyaape kiya saiwɨ kiyohɨtɨhandɨ nepumape undɨtɨ nunjenɨtɨ gaapundataayo.
16 Na minha primeira defesa ninguém me assistiu, antes todos me desampararam. Que isto não lhes seja imputado.
17 Kiya sanisauhɨhandɨ kandɨ Awaisɨho nisɨhihoaaŋɨ detɨ bitonda nɨngi andɨtɨniwataise. Andɨtɨnisɨhɨ nɨnɨ andɨtindɨ bitonda pɨwɨha gaaha wanɨha nga ausaataayo. Ausaahonɨhɨ isɨhiya Autaahaatɨhopɨ wɨndɨ atɨhomiwɨ gɨmaawunyaapɨhiya atisawaayopo. Iyauhɨ Awaisɨho suhɨrɨ ainjɨhɨrɨhɨramɨ maahomwaaŋapɨ nɨngi tipɨndamatɨ japɨhɨ nanɨmaataise.
17 Mas o Senhor esteve ao meu lado e me fortaleceu, para que por mim fosse cumprida a pregação, e a ouvissem todos os gentios; e fiquei livre da boca do leão,
18 Sɨkiyatɨ Awaisɨho ambɨpatɨ yaasɨhaiwa isɨhiya nɨngi naninyohɨwaiwaatɨhapɨ japɨhɨ nanɨmaitaise. Nanɨmaatɨ niwatɨmɨ notɨ nanɨmaasi ko ninjaatɨ bimɨtandɨhapɨhɨ yamɨhapataatɨhapɨ naitaise. Isɨ nyahɨ kopɨ waatɨ maaritaatɨ koai newa mepɨ autaahemwaitɨhaawo. Akɨte.
18 E o Senhor me livrará de toda má obra, e me levará salvo para o seu reino celestial; a quem seja glória para todo o sempre. Amém.
19 Nisɨ asisɨha gaahure hɨtotɨhandɨ nepapɨ Pɨrisiraahaatisunɨ Akwiraahoaisunɨ amɨ Onesiporaasihomɨhusasisunɨ kaunde.
19 Saúda a Prisca e a Áquila e à casa de Onesíforo.
20 Erasɨtaasiho aunahɨpatɨ awaipatɨ Korindɨhanda namaasatɨ daahɨ binye. O Tɨropimaasiho timbɨpa nesɨhɨ aunahɨpatɨ Mairitaasihanda kapɨhɨmapɨ naso.
20 Erasto ficou em Corinto; a Trófimo deixei doente em Mileto.
21 Kɨnyɨ ketɨnɨhɨ namme. O kɨnyɨ wonjɨ otɨhɨ jatapaapaahɨ mbɨpa mbwaatɨ itɨpɨho aungwohandɨ noaipahonɨhɨ kɨnyɨ wɨndɨ namaapɨtaino. Yupuraasihounɨ Putenjɨhounɨ Rainaasihounɨ Kɨrotiyaahaatunɨ amɨ usa Kɨraisihopɨ gɨwunyaahohiyɨhiyai maawɨ gisɨ asisɨha gaahure hɨtawaatopo.
21 Apressa-te a vir antes do inverno. Saúdam-te Êubulo, Pudente, Lino, Cláudia, e todos os irmãos.
22 Awaisɨho kinyɨ maarɨhoaisatɨtane. Iyatɨ ko sahɨ nahatiyaatangi gaahatɨ kasisatɨ jainjatane.
22 O Senhor seja com o teu espírito. A graça seja convosco. ^Z

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Timóteo 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.