João 4
Ambulas Maprik NT (ABT_MAP) vs NVI
1 Wani tulé du de las wak, “Wupmalemu du de Jisasna kudi miték véknwu. Véknwudaka dé Jisas Gotna yéba derét gu yaakutakno. Waga yadéka déku jébaa gu yaakutaknakwa du Jonna jébaat dé talaknak.” Naate wate kaapuk kutdéngdan. Jisasna du male de Gotna yéba duwat gu yaakutaknak. Jisas kaapuk derét gu yaakutaknadén. Jisasna jébaaké waga wadaka de Parisina du wani kudi véknwute buldaka dé Jisas véknwuk. Véknwutakne dé Jisas déku du wale waga naané Judia kulaknyénytakne Galilit tépa yéké nae naané yédakwa yaabuba ye naané Sameriat yék.
1 Os fariseus ouviram falar que Jesus estava fazendo e batizando mais discípulos do que João,
2 — ausente —
2 embora não fosse Jesus quem batizasse, mas os seus discípulos.
3 — ausente —
3 Quando o Senhor ficou sabendo disso, saiu da Judéia e voltou uma vez mais à Galiléia.
4 — ausente —
4 Era-lhe necessário passar por Samaria.
5 Yéte naané Sameriana gayé nak saabak. Wani gayéna yé Saika. Apakélé nébu nak dé tu, Saika tékwaba. Déknyényba naana képmawaara Jekop dé déku nyaan Josepké wani képmaa kwayék. Saika wani képmaa tékwaba dé tu.
5 Assim, chegou a uma cidade de Samaria, chamada Sicar, perto das terras que Jacó dera a seu filho José.
6 Wani taaléba gu tuwe kadakwa waagu dé nak tu. Déknyényba Jekop dé vaak wani waagu. Jisas séknaaba yae wani waagu tékwa saabadéka yaap yadéka dé wani waagu tékwaba rak. Nyaa nawuréké yadéka dé waba rak.
6 Havia ali o poço de Jacó. Jesus, cansado da viagem, sentou-se à beira do poço. Isto se deu por volta do meio-dia.
7 Jisas waba radéka déku du gayét naané yék, kadému las kéraaké. Yénaka radéka lé Sameriana taakwa nak gu tuké yaak. Yaaléka dé Jisas lérét wak, “Gu las mé kure yaa. Kaké wunék.”
7 Nisso veio uma mulher samaritana tirar água. Disse-lhe Jesus: "Dê-me um pouco de água".
8 — ausente —
8 ( Os seus discípulos tinham ido à cidade comprar comida. )
9 Naate wadéka lé Sameriana taakwa dérét wak, “Méné Judana du. Wuné Sameriana taakwa. Yaga pulak gu kwayéwuru kaké méné yaawiyu?” Naate lé wak, Juda Sameria wale yeyé yeyamarék yadakwa bege.
9 A mulher samaritana lhe perguntou: "Como o senhor, sendo judeu, pede a mim, uma samaritana, água para beber? " ( Pois os judeus não se dão bem com os samaritanos. )
10 Waléka dé Jisas wak, “Bulaa nyénat wuné guké yaawik. Nyéné Got kwayédékwa yéknwun gwalmuké kutdéngte wunéké wawo kutdéngnyénu mukatik, nyéné wunat nak pulak guké wanyénu. Nyéné wani gu kanyénéran nyéné miték rasaakuké nyéné yo.” Naate wate du taakwa kulé mawulé kérae miték rasaakudaranké dé aja kudi wakwek.
10 Jesus lhe respondeu: "Se você conhecesse o dom de Deus e quem lhe está pedindo água, você lhe teria pedido e ele lhe teria dado água viva".
11 Dé waga wakwedéka lé déku kudiké kutdéngmarék yate lé wak, “Némaan du, méné gu tu mu kaapuk. Kéni waagu gu adaba dé tu. Waménén gu yaba tuké méné yo?
11 Disse a mulher: "O senhor não tem com que tirar a água, e o poço é fundo. Onde pode conseguir essa água viva?
12 Naana képmawaara Jekop dé kéni gu tékwa waagu tiyaak naanéké. Déku nyaangu, déku sipsip bulmakawu, dé wawo, kéni guba de kak. Ména jébaa déku jébaat talaknaduké méné waga wo, kapu yaga pulak?”
12 Acaso o senhor é maior do que o nosso pai Jacó, que nos deu o poço, do qual ele mesmo bebeu, bem como seus filhos e seu gado? "
13 Naate waléka dé Jisas wak, “Akwi du taakwa wani guba kadaran tépa gutak yaké dé yo derét.
13 Jesus respondeu: "Quem beber desta água terá sede outra vez,
14 De kwayéwuréran gu nyégéldaran dé deku mawuléba yéknwun yadu de kulé mawulé kérae apuba apuba miték rasaakuké de yo.”
14 mas quem beber da água que eu lhe der nunca mais terá sede. Pelo contrário, a água que eu lhe der se tornará nele uma fonte de água a jorrar para a vida eterna".
15 Naate wadéka lé dérét wak, “Némaan du, bulaa wunéké wani gu tiyaaké méné yo. Tiyaaménu kukba wunat tépa gutak yamarék yaké dé yo. Tépa yae kéni waaguba tumarék yaké wuné yo.” Naate wate lé déku aja kudi kaapuk kutdénglén. Lé guké lé wak. Dé kulé mawuléké dé wak.
15 A mulher lhe disse: "Senhor, dê-me dessa água, para que eu não tenha mais sede, nem precise voltar aqui para tirar água".
16 Lé waga waléka dé wak, “Ye nyéné nyéna dut kwole béné yaaké yo.”
16 Ele lhe disse: "Vá, chame o seu marido e volte".
17 Naate wadéka lé wak, “Wuné du kaapuk.” Naate waléka dé wak, “Wan adél.
17 "Não tenho marido", respondeu ela. Disse-lhe Jesus: "Você falou corretamente, dizendo que não tem marido.
18 Déknyényba du naktaba wale nyéné rak. Bulaa ranyénékwa du wan nyéna du kaapuk. Nyéna kudi wan adél kudi.”
18 O fato é que você já teve cinco; e o homem com quem agora vive não é seu marido. O que você acabou de dizer é verdade".
19 Naate wadéka lé wak, “Némaan du, wunéké méné kutdéngék. Méné Gotna yéba kudi wakwekwa du méné. Bulaa waga wuné kutdéngék.
19 Disse a mulher: "Senhor, vejo que é profeta.
20 Wuna képmawaara kéni nébuba waare de Gotna yéba kevéréknék. Guné Juda guné wo, ‘Gotna yéba kevéréknakwa taalé Jerusalemba dé tu.’ Naate wagunékwaké yaga pulak yaké naané yo?”
20 Nossos antepassados adoraram neste monte, mas vocês, judeus, dizem que Jerusalém é o lugar onde se deve adorar".
21 Lé waga waléka dé lérét wak, “Nyéné wuna kudi mé miték véknwu. Nak nyaa yaadu guné akwi taaléba naana yaapa Gotna yéba kevérékgé guné yo. Guné kéni nébuba male Gotna yéba kevérékmarék yaké guné yo. Jerusalemba male Gotna yéba kevérékmarék yaké guné yo.
21 Jesus declarou: "Creia em mim, mulher: está próxima a hora em que vocês não adorarão o Pai nem neste monte, nem em Jerusalém.
22 Guné Sameria Gotké miték kutdéngmarék yate, guné déku yéba kevéréknu. Naané Juda Gotké kutdéngte naané déku yéba kevéréknu. Wuné du taakwana kapéredi mawulé kutnébulran ban wan Judana du wuné.
22 Vocês, samaritanos, adoram o que não conhecem; nós adoramos o que conhecemos, pois a salvação vem dos judeus.
23 Gotna kudi miték véknwukwa du taakwa de naana yaapa Gorét adél kudi wakwete deku mawuléba déku yéba kevérékgé de yo. Wani du taakwa déku yéba kevérékdoké dé mawulé yo. Déku yéba waga kevérékdaran tulé kéni dé yao.
23 No entanto, está chegando a hora, e de fato já chegou, em que os verdadeiros adoradores adorarão o Pai em espírito e em verdade. São estes os adoradores que o Pai procura.
24 Got wuraanyan pulak dé ro. Dé sépé kaapuk. Du taakwa dérét kaapuk védakwa. Gotna kudi miték véknwukwa du taakwa adél kudi wakwete deku mawuléba déku yéba kevérékdaran wan yéknwun.” Naate dé wak.
24 Deus é espírito, e é necessário que os seus adoradores o adorem em espírito e em verdade".
25 Wadéka lé wak, “Got wadén ban Mesaia déku nak yé Krais yaaké dé yo, naanat kutkalé yaké. Waga wuné kutdéngék. Dé yae akwi kudi naanat wakweké dé yo.”
25 Disse a mulher: "Eu sei que o Messias ( chamado Cristo ) está para vir. Quando ele vier, explicará tudo para nós".
26 Naate waléka dé Jisas lérét wak, “Kéni wuné nyéné wale bulu.”
26 Então Jesus declarou: "Eu sou o Messias! Eu, que estou falando com você".
27 Jisas waga wadéka naané déku du kadému kérae kure tépa gwaamale yaak. Yae taakwa wale buldéka véte naané kwagénék. Yate naané kaapuk wanan, “Samu kéraaké nyéné mawulé yo? Samuké méné lé wale kudi bulu?” Waga kaapuk wanan.
27 Naquele momento os seus discípulos voltaram e ficaram surpresos ao encontrá-lo conversando com uma mulher. Mas ninguém perguntou: "Que queres saber? " ou: "Por que estás conversando com ela? "
28 Yanaka lé wani taakwa gu tulékwa mu kulaknyénytakne lé gayét gwaamale yék. Ye lé du taakwat las wak, “Yae guné dut nak véké yo. Déknyényba wunat kaapuk védén. Yate déknyényba yawurén akwi muké dé wunat wakwek. Dé Got wadén ban Krais, kapu yaga pulak?”
28 Então, deixando o seu cântaro, a mulher voltou à cidade e disse ao povo:
29 — ausente —
29 "Venham ver um homem que me disse tudo o que tenho feito. Será que ele não é o Cristo? "
30 Naate waléka de gayé kulaknyénytakne de Jisaské yaak.
30 Então saíram da cidade e foram para onde ele estava.
31 Yaabuba yaadaka naané Jisasna du dérét wak, “Némaan du, kadému mé ka.”
31 Enquanto isso, os discípulos insistiam com ele: "Mestre, come alguma coisa".
32 Naate wanaka dé wak, “Wuna kadému dé ro. Kutdéngmarék yagunén kadému.”
32 Mas ele lhes disse: "Tenho algo para comer que vocês não conhecem".
33 Naate wadéka naané déku du naana kapmu bulte naané wak, “Du dé nak déké kadému kwayék, kapu yaga pulak?”
33 Então os seus discípulos disseram uns aos outros: "Será que alguém lhe trouxe comida? "
34 Naané waga wanaka dé naanat wak, “Wuna kadému kéga. Wunat wadéka yaawurén banna kudi véknwuké wuné yo. Véknwute tiyaadén jébaa yate yabutiké wuné yo. Wan wuna kadému pulak.
34 Disse Jesus: "A minha comida é fazer a vontade daquele que me enviou e concluir a sua obra.
35 Guné kadému yaanane kéga guné wo, ‘Kadému kéraanaran baapmu wan véti wan véti dé tu.’ Wagunéka wuné gunat wo: Bulaa kéraamale yaké guné yo. Mé vé. Wupmalemu Sameriana du taakwa dewa yaakwa. Bulaa deku mawulé yéknwun dé tu, kéraagunékwa kadému yéknwun ye tékwa pulak. Bulaa wunéké sanévéknwute wuna kudiké ‘Adél’ naaké de yo.
35 Vocês não dizem: ‘Daqui a quatro meses haverá a colheita’? Eu lhes digo: Abram os olhos e vejam os campos! Eles estão maduros para a colheita.
36 “Kadému kéraakwa du nak duké jébaa yate de déku kadému kérae jawute de yéwaa nyégélu. Guné Gotké jébaa yate kadému kéraakwa du pulak guné ro. Guné wani jébaa yate wuna kudi wakwegunu, de wupmalemu du taakwa jawe wunéké miték sanévéknwute kulé mawulé kérae, miték rasaakuké de yo apuba apuba. Rado Got guna yéknwun jébaa kaataké dé yo. Déknyényba kéni kudi du dé nak wak, ‘Du nak dé kadému yaananu. Yaanandéka nak du dé wani kadému kérao.’ Wadéka bulaa wani kudi adél dé yak. Du las déknyényba du taakwat Gotna kudi wakwete kadému yaananén du pulak de tu. Nak du kukba yae wuna kudi wani du taakwat wakweké de yo, de wunéké miték sanévéknwudoké. Wani kudi wakweran du kadému kéraakwa du pulak de tu. Déknyényba wakwen du kukba wakweran du de akwi yéknwun mawulé yate dusék yaké de yo. Gunat wuné wak, guné wuna kudi wakwegunu wupmalemu du taakwa wunéké miték sanévéknwudoké. Déknyényba nak du de Gotna kudi derét wakwek. Kukba guné yae deku mawulat kutkalé yagunu de wunéké miték sanévéknwuké de yo. Gotna kudi déknyényba wakwen du guné wuna kudi wakwekwa du wale akwi guné Gotna jébaa yo.” Naate dé Jisas naanat kudi wakwek.
36 Aquele que colhe já recebe o seu salário e colhe fruto para a vida eterna, de forma que se alegram juntos o que semeia e o que colhe.
37 — ausente —
37 Assim é verdadeiro o ditado: ‘Um semeia, e outro colhe’.
38 — ausente —
38 Eu os enviei para colherem o que vocês não cultivaram. Outros realizaram o trabalho árduo, e vocês vieram a usufruir do trabalho deles".
39 Taknaba Sameriana taakwa lé wani gayéba rakwa du taakwat wak, “Wani du déknyényba yawurén akwi muké dé wunat wakwek.” Naate waléka de wupmalemu Sameriana du taakwa de Jisaské miték sanévéknwuk.
39 Muitos samaritanos daquela cidade creram nele por causa do seguinte testemunho dado pela mulher: "Ele me disse tudo o que tenho feito".
40 Sanévéknwute Jisaské yae de dérét waatak, dé de wale raduké. Waga waatadaka dé de wale nyaa vétik dé rak.
40 Assim, quando se aproximaram dele, os samaritanos insistiram em que ficasse com eles, e ele ficou dois dias.
41 Rate de wale kudi buldéka de wupmalemu du taakwa las wawo déku kudi véknwute de déké miték sanévéknwuk.
41 E por causa da sua palavra, muitos outros creram.
42 Sanévéknwute de wani taakwat wak, “Taale naané nyéna kudi véknwuk. Véknwutakne naané Jisaské miték sanévéknwuk. Sanévéknwute kukba naané Jisasna kudi véknwuk. Déku kudi véknwutakne bulaa naané kutdéngék. Dé kéni képmaaba rakwa du taakwat Setenna taababa kéraaran ban. Wan adél.” Naate de Sameriana du taakwa wak.
42 E disseram à mulher: "Agora cremos não somente por causa do que você disse, pois nós mesmos o ouvimos e sabemos que este é realmente o Salvador do mundo".
43 Nak nyaa Jisas dé wak, “Gotna yéba kudi wakwekwa duké déku gayéna du taakwa de wo, ‘Dé naané pulak du. Dé némaan du kaapuk. Wan bakna du.’ Waga wadaka de nak gena du taakwa déké de wo, ‘Wan némaan du dé.’ Waga de wo.” Naate Jisas dé wak. Saikaba nyaa vétik re wani gayé kulaknyénytakne naané Jisasna képmaa Galilit yék.
43 Depois daqueles dois dias, ele partiu para a Galiléia.
44 — ausente —
44 ( Jesus tinha afirmado que nenhum profeta tem honra em sua própria terra. )
45 Déknyényba yis yamarék yadakwa béret kanakwa tulé de Galilina du taakwa las Jerusalemét yék. Ye de vék Jisas déknyényba vémarék yadan apa jébaa yadéka. Vétakne deku képmaat gwaamale ye re de vék Jisas deku gayét yaadéka. Véte de déké mawulé yate dusék takwasék yak. Yate de déku kudi véknwuk.
45 Quando chegou à Galiléia, os galileus deram-lhe boas-vindas. Eles tinham visto tudo o que ele fizera em Jerusalém, por ocasião da festa da Páscoa, pois também haviam estado lá.
46 Naané Galiliba yeyé yeyate naané Kena saabak. Déknyényba Jisas wani gayéba rate wadéka dé kulé gu wain gu yak. Jisas Judia kulaknyénytakne Galilit ye Kena saabe radéka dé némaan du nak véknwuk. Wani némaan duna nyaan kiyakiya yate dé Kapaneamba kwaak. Kwaadéka dé némaan du Jisaské yaak. Yae dérét dé wak, “Wuna nyaan kiyaamale yaké dé yo.
46 Mais uma vez, ele visitou Caná da Galiléia, onde tinha transformado água em vinho. E havia ali um oficial do rei, cujo filho estava doente em Cafarnaum.
47 — ausente —
47 Quando ele ouviu falar que Jesus tinha chegado à Galiléia, vindo da Judéia, procurou-o e suplicou-lhe que fosse curar seu filho, que estava à beira da morte.
48 Méné wuné wale yae wuna nyaanét kutkalé yaménu, dé yéknwun yaké yo.” Naate wadéka dé Jisas wak, “Wuné déknyényba vémarék yagunén apa jébaa las wawo yawuréran tulé male, guné Got wunéké apa tiyaadénké miték sanévéknwuké guné yo, kapu yaga pulak?”
48 Disse-lhe Jesus: "Se vocês não virem sinais e maravilhas, nunca crerão".
49 Naate wadéka dé némaan du wak, “Némaan du, bari méné yaaké yo. Yaamarék yaménéran wuna nyaan kiyaaké dé yo.”
49 O oficial do rei disse: "Senhor, vem, antes que o meu filho morra".
50 Naate wadéka dé Jisas wak, “Méné yéké méné yo. Ména nyaan yéknwun yaké dé yo.” Naate wadéka dé Jisasna kudi miték véknwutakne dé yék.
50 Jesus respondeu: "Pode ir. O seu filho continuará vivo". O homem confiou na palavra de Jesus e partiu.
51 Déku jébaa yakwa du yae dérét yaabuba véte de wak, “Ména nyaan débu yéknwun yak.”
51 Estando ele ainda a caminho, seus servos vieram ao seu encontro com notícias de que o menino estava vivo.
52 Naate wadaka dé derét waatak, “Yani tulé dé yéknwun yak?” Waatadéka de wak, “Nalé nyaa nawurédéka dé kiyakiya kaapuk yak.”
52 Quando perguntou a que horas o seu filho tinha melhorado, eles lhe disseram: "A febre o deixou ontem, à uma hora da tarde".
53 Waga wadaka dé yaapa kutdéngék. Nalé Jisas dé wale kudi bulén tulé dé déku nyaan yéknwun dé yak. Waga kutdéngte dé déku kém wale akwi de Jisaské miték sanévéknwute déku kudiké de “Adél” naak.
53 Então o pai percebeu que aquela fora exatamente a hora em que Jesus lhe dissera: "O seu filho continuará vivo". Assim, creram ele e todos os de sua casa.
54 Jisas déknyényba Judia kulaknyénytakne Galilit ye wadéka dé wani nyaan yéknwun yak. Jisas déknyényba vémarék yadan apa jébaa yatakne wani tulé dé apa jébaa nak wawo yak.
54 Esse foi o segundo sinal miraculoso que Jesus realizou, depois que veio da Judéia para a Galiléia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.