Atos 8

Ambulas Maprik NT (ABT_MAP) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 De Stivenét viyaapérekdaka dé Sol véte dé mawulé yak. Wani nyaa de Jerusalemba rate Jisasna jébaaba yaalan du taakwat batnyé yaalébaanék. Yadaka de Jisasna jébaaba yaalan du taakwa akwi Jerusalem kulaknyénytakne de Judiana nak gayét Sameriana gege gayét wawo yaage yék. Yédaka de Jisasna kudi kure yékwa du male de Jerusalemba rak.
1 E Saulo estava ali, consentindo na morte de Estêvão. Naquela ocasião desencadeou-se grande perseguição contra a igreja em Jerusalém. Todos, exceto os apóstolos, foram dispersos pelas regiões da Judéia e de Samaria.
2 Gotna kudi mitékne véknwukwa du las de Stivenké némaanba géraak. Géraate de dérét rémék.
2 Alguns homens piedosos sepultaram Estêvão e fizeram por ele grande lamentação.
3 Yadaka dé Sol Jisasna jébaaba yaalan du taakwat yaalébaanké dé mawulé yak. Mawulé yate dé akwi gat wulae dé apa yate Jisaské miték sanévéknwukwa du taakwat kulékiye kure yék. Kulékiye kure yéte raamény gaba kusola taknadéka de kwaak.
3 Saulo, por sua vez, devastava a igreja. Indo de casa em casa, arrastava homens e mulheres e os lançava na prisão.
4 Jerusalem kulaknyénytakne yaage yén du taakwa Jisaské miték sanévéknwute de gege gayét yéte de Jisasna kudi wakwekéreyék.
4 Os que haviam sido dispersos pregavam a palavra por onde quer que fossem.
5 Yadaka dé Pilip Sameriana gayét nak ye dé du taakwat kudi wakwek, Got wadén ban Kraiské.
5 Indo Filipe para uma cidade de Samaria, ali lhes anunciava o Cristo.
6 Wakwedéka de wupmalemu du taakwa Pilipna kudiké mawulé yate de miték véknwuk. Véknwute de vék Pilip déknyényba vémarék yadan apa jébaa yadéka.
6 Quando a multidão ouviu Filipe e viu os sinais miraculosos que ele realizava, deu unânime atenção ao que ele dizia.
7 Wupmalemu du taakwana mawuléba kutakwa de ték. Tédaka Pilip wadéka de kutakwa némaanba waatakne derét kulaknyénytakne de yaage yék. Maan kapére yan wupmalemu du taakwa, maan taaba léknén wupmalemu du taakwa wawo de rak. Radaka Pilip wadéka de yéknwun yak.
7 Os espíritos imundos saíam de muitos, dando gritos, e muitos paralíticos e mancos foram curados.
8 Yate de akwi du taakwa mawulé yate de dusék takwasék yak Sameriaba.
8 Assim, houve grande alegria naquela cidade.
9 Du nak déku yé Saimon wani gayéba dé rak. Déknyényba kus mayéra yate dé wupmalemu kulé mu yak. Yadéka de Sameriana du taakwa véte de déké sanévéknwu wanévéknwuk. Saimon dé wak, “Wuné némaan du wuné.”
9 Um homem chamado Simão vinha praticando feitiçaria durante algum tempo naquela cidade, impressionando todo o povo de Samaria. Ele se dizia muito importante,
10 Naate wadéka de wani gayéba rakwa akwi némaan du, bakna du, waga de déku kudi véknwuk. Véknwute de wak, “Wani du Gorét dé apa kéraak. Kérae dé apat kapére yate dé némaan ban ro.”
10 e todo o povo, do mais simples ao mais rico, dava-lhe atenção e exclamava: "Este homem é o poder divino conhecido como Grande Poder".
11 Naate watakne kwagénte de wak, “Aki. Apa kus mayéra apuba apuba dé yo.” Naate watakne de déku kudi véknwuk.
11 Eles o seguiam, pois ele os havia iludido com sua mágica durante muito tempo.
12 Kukba Pilip yae dé derét yéknwun kudi wakwek, Got némaan ban rate du taakwaké védéranké. Jisas Kraiské wawo dé wakwek. Wakwedéka véknwute de Jisaské miték sanévéknwuk.
12 No entanto, quando Filipe lhes pregou as boas novas do Reino de Deus e do nome de Jesus Cristo, creram nele, e foram batizados, tanto homens como mulheres.
13 Sanévéknwudaka dé Jisasna yéba wani du taakwat gu yaakutaknak. Saimon wawo dé Jisaské miték sanévéknwuk. Sanévéknwudéka dé Jisasna yéba dérét gu yaakutaknak. Gu yaakutaknadéka dé Pilip wale yeyé yeyate dé vék Pilip nak pulak apa jébaa déknyényba vémarék yadén jébaa wawo yadéka. Véte kwagénte dé sanévéknwu wanévéknwuk.
13 O próprio Simão também creu e foi batizado, e seguia a Filipe por toda parte, observando maravilhado os grandes sinais e milagres que eram realizados.
14 Jisasna kudi kure yékwa du Jerusalemba rate de véknwuk Sameriana du taakwa Gotna kudi véknwudaka. Véknwutakne wadaka bét Pita bét Jon yék, Sameriana du taakwaké.
14 Os apóstolos em Jerusalém, ouvindo que Samaria havia aceitado a palavra de Deus, enviaram para lá Pedro e João.
15 Ye saabe bét Gorét waatak, déku Yaamabi deku mawuléba wulae téduké.
15 Estes, ao chegarem, oraram para que eles recebessem o Espírito Santo,
16 Taale wani du taakwa Jisaské miték sanévéknwute déku yéba wadaka dé Pilip Jisasna yéba derét gu yaakutaknak. Gu yaakutaknadéka dé Gotna Yaamabi deku mawuléba kaapuk wulaadén.
16 pois o Espírito ainda não havia descido sobre nenhum deles; tinham apenas sido batizados em nome do Senhor Jesus.
17 Kukba Pita bét Jon yae Gorét waatatakne deku maaknaba kutbétka dé Gotna Yaamabi deku mawuléba wulae ték.
17 Então Pedro e João lhes impuseram as mãos, e eles receberam o Espírito Santo.
18 Saimon dé vék Pita bét Jon deku maaknaba kutbétka Gotna Yaamabi deku mawuléba wulae tédéka.
18 Vendo Simão que o Espírito era dado com a imposição das mãos dos apóstolos, ofereceu-lhes dinheiro
19 Vétakne dé yéwaa las kérae kure ye dé bérét wak, “Wuné yéwaa bénéké kwayéwuru béné wani apa tiyaaké béné yo wunéké. Tiyaabénu wuné wawo duna maaknaba kutwuru Gotna Yaamabi deku mawuléba wulae téké dé yo.”
19 e disse: "Dêem-me também este poder, para que a pessoa sobre quem eu impuser as mãos receba o Espírito Santo".
20 Dé waga wadéka Pita dérét waatite dé wak, “Wan kaapuk. Méné ména yéwaa kure kapéredi taalat yéké méné yo. Got déku Yaamabi bakna dé kwayu. Yéwaa kéraadéranké déku Yaamabi kaapuk kwayédékwa.
20 Pedro respondeu: "Pereça com você o seu dinheiro! Você pensa que pode comprar o dom de Deus com dinheiro?
21 Méné yéwaat kéraaké waménéka ména mawulé sépélak dé yo. Sépélak yadéka Got ména mawuléké kélik dé yo. Méné wani apa kéraamarék yaké méné yo. Méné ané wale wani jébaa yamarék yaké méné yo.
21 Você não tem parte nem direito algum neste ministério, porque o seu coração não é reto diante de Deus.
22 Méné kapéredi mu yaké yaménéka kapéredi mawulé ménéké apa yadéka wuné vu. Bulaa wani kapéredi mawulé mé kulaknyény. Kulaknyénytakne Gorét waataké méné yo, dé ména kapéredi mawulé yatnyéputiye wani muké tépa sanévéknwumarék yaduké.”
22 Arrependa-se dessa maldade e ore ao Senhor. Talvez ele lhe perdoe tal pensamento do seu coração,
23 — ausente —
23 pois vejo que você está cheio de amargura e preso pelo pecado".
24 Naate wadéka Saimon dé Pita bét Jonét wak, “Béné Némaan Banét waataké béné yo wunéké. Waatabénu dé wunat kutkalé yadu wabénén mu wunéké yaamarék yaké dé yo.” Naate dé wak.
24 Simão, porém, respondeu: "Orem vocês ao Senhor por mim, para que não me aconteça nada do que vocês disseram".
25 Pita bét Jon Némaan Ban Jisaské kudi wakwetakne bét Sameriana wupmalemu gayét yék. Yéte Némaan Banna kudi waba wakwetakne bét gwaamale yék Jerusalemét.
25 Tendo testemunhado e proclamado a palavra do Senhor, Pedro e João voltaram a Jerusalém, pregando o evangelho em muitos povoados samaritanos.
26 Némaan Ban Gotna kudi kure giyaakwa du dé Pilipmét wak, “Yaabu nak Jerusalem kulaknyénytakne dé Gasat yu. Méné raapme méné wani yaabuba yéké yo.” Naate dé wak.
26 Um anjo do Senhor disse a Filipe: "Vá para o sul, para a estrada deserta que desce de Jerusalém a Gaza".
27 Wani yaabu du ramarék taaléba dé yu. Pilip Gotna kudi kure giyaakwa duna kudi véknwutakne dé yék. Ye dé vék Itiopiana némaan du nak yaabuba yaadéka. Wani némaan du Itiopiana némaa taakwa Kandesiké dé jébaa yak. Yate dé léku yéwaaké téségék. Déknyényba dé Jerusalemét yék, Gotna kudi buldakwa gaba Gorét waataké. Ye waatatakne déku gayét gwaamale yéte dé wos tébérén kaat pulak muba rak. Rate yéte dé Aisaia déknyényba kavin nyégaba vék.
27 Ele se levantou e partiu. No caminho encontrou um eunuco etíope, um oficial importante, encarregado de todos os tesouros de Candace, rainha dos etíopes. Esse homem viera a Jerusalém para adorar a Deus e,
28 — ausente —
28 de volta para casa, sentado em sua carruagem, lia o livro do profeta Isaías.
29 Nyégaba véte yédéka Pilip dérét védéka dé Gotna Yaamabi Pilipmét wak, “Méné yaabuba ye déku kaarét yéké méné yo.”
29 E o Espírito disse a Filipe: "Aproxime-se dessa carruagem e acompanhe-a".
30 Naate wadéka dé Pilip pétépété yéte dé véknwuk Itiopiana du Aisaia kavin nyégaba véte némaanba wadéka. Véknwute dé dérét waatak, “Méné kavidén kudi véte miték méné kutdéngék, kapu kaapuk?”
30 Então Filipe correu para a carruagem, ouviu o homem lendo o profeta Isaías e lhe perguntou: "O senhor entende o que está lendo? "
31 Dé waga waatadéka dé wak, “Kaapuk. Du nak kaapuk wunat wakwedén wani kudiké. Wakwedu male wuné kutdéngké yo.” Naate watakne dé Pilipmét waatak, “Yaale wuné wale raké méné mawulé yo?” Naate waatadéka dé Pilip kusékéttakne waare dé dé wale rak.
31 Ele respondeu: "Como posso entender se alguém não me explicar? " Assim, convidou Filipe para subir e sentar-se ao seu lado.
32 Rate bét Aisaia kavin kudi vék Gotna nyégaba. Aisaia déknyényba kéga dé kavik:
32 O eunuco estava lendo esta passagem da Escritura: "Ele foi levado como ovelha para o matadouro, e como cordeiro mudo diante do tosquiador, ele não abriu a sua boca.
33 Waga dé Gotna yéba kudi wakwen du Aisaia déknyényba kavik.
33 Em sua humilhação foi privado de justiça. Quem pode falar dos seus descendentes? Pois a sua vida foi tirada da terra".
34 Itiopiana du wani nyéga vétakne dé Pilipmét waatak, “Kiyadéké Gotna yéba kudi wakwen du dé kavik? Déké dé kavik, kapu kiyadéké dé kavik? Wunat mé wakwe.”
34 O eunuco perguntou a Filipe: "Diga-me, por favor: de quem o profeta está falando? De si próprio ou de outro? "
35 Naate wadéka dé Pilip wak, “Jisaské dé kudi kavik.” Naate watakne Aisaia kavin kudiké wakwetakne kukba Jisaské dé kudi wakwek.
35 Então Filipe, começando com aquela passagem da Escritura, anunciou-lhe as boas novas de Jesus.
36 Wakwete yaabuba bét yék. Ye bét gu tékwa taalé saabe dé Itiopiana du wak, “Mé vé. Gu dé tu. Kiyadé wunat waatiké yo, méné Jisasna yéba wunat gu yaakutaknaménéranké?”
36 Prosseguindo pela estrada, chegaram a um lugar onde havia água. O eunuco disse: "Olhe, aqui há água. Que me impede de ser batizado? "
37 [Naate wadéka dé Pilip wak, “Méné yéknwun mawulé yate Jisaské miték sanévéknwuménéran wuné déku yéba ménat gu yaakutaknaké wuné yo.” Naate wadéka dé wak, “Jisas Krais dé Gotna Nyaan. Wan adél.”]
37 Disse Filipe: "Você pode, se crê de todo o coração". O eunuco respondeu: "Creio que Jesus Cristo é o Filho de Deus".
38 Wani du waga watakne dé wani kaat kutkwa dut wak, kaat kulékiduké. Wadéka wani kaat kulékidéka bét Itiopiana du Pilip wale bét dawulik guba. Dawuliye dé Pilip Jisasna yéba wani dut gu yaakutaknak.
38 Assim, deu ordem para parar a carruagem. Então Filipe e o eunuco desceram à água, e Filipe o batizou.
39 Gu yaakutaknadéka bét guba yaalak. Yaalabétka dé Némaan Banna Yaamabi dé Pilipmét kure yék. Kure yédéka dé Itiopiana du dérét tépa kaapuk védén.
39 Quando saíram da água, o Espírito do Senhor arrebatou Filipe repentinamente. O eunuco não o viu mais e, cheio de alegria, seguiu o seu caminho.
40 Wani du yéknwun mawulé yate dusék yate dé yék, déku gayét. Yédéka Pilip Asdotba dé ték. Te dé gege gayét yéte dé yéknwun kudi wakwekéreyék Jisaské. Wakwekéreye dé Sisaria saabak.
40 Filipe, porém, apareceu em Azoto e, indo para Cesaréia, pregava o evangelho em todas as cidades pelas quais passava.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.