Atos 14
Ambulas Maprik NT (ABT_MAP) vs NVT
1 Pol bét Banabas Aikoniamba rate Judana du kudi buldakwa gat wulae yéknwun kudi wakwebétka de Judana du taakwa wupmalemu, waba rakwa wupmalemu nak gena du taakwa wawo de Jisaské miték sanévéknwuk.
1 Em Icônio, Paulo e Barnabé também foram à sinagoga judaica e falaram de tal modo que muitos creram, tanto judeus como gentios.
2 Yadaka de Judana du las Jisaské miték sanévéknwumuké kélik yate de nak gena du taakwat Pol bét Banabaské kapéredi kudi wakwek. Wakwedaka de nak gena du taakwa deku kudi véknwute de Jisaské miték sanévéknwukwa du taakwaké kélik yak.
2 Alguns dos judeus que não creram, porém, incitaram os gentios e envenenaram a mente deles contra Paulo e Barnabé.
3 Wupmalemu baapmu Pol bét Banabas wani gayéba bét rak. Rate bét wup yamarék yate bét kudi wakwek, Némaan Banké. Wakwebétka dé Némaan Ban bétké apa kwayédéka bét nak pulak jébaa déknyényba vémarék yadan apa jébaa wawo bét yak. Yabétka de véte de wak, “Bét Némaan Ban naanat kutkalé yadéran kudi bét naanat wakwek. Wani kudi adél kudi. Naané bétku jébaa véte waga naané kutdéngék. Némaan Ban bét wale dé jébaa yo. Waga naané kutdéngék.”
3 Ainda assim, os apóstolos passaram bastante tempo ali, falando corajosamente da graça do Senhor, que confirmava a mensagem deles concedendo-lhes poder para realizar sinais e maravilhas.
4 Naate watakne de wani gayéba rakwa du taakwa las mawulé yate de bétku kudi véknwuk. Las de bétku kudiké kélik yate de Jisaské miték sanévéknwumarék yakwa Judana kudi véknwuk.
4 Com isso, o povo da cidade ficou dividido: alguns tomaram partido dos judeus, e outros, dos apóstolos.
5 Kukba de nak gena du las, Judana du las, deku némaan du las, waga de deku kapmu bulte de wak, “Naané bérét yaalébaanké naané yo. Naané bérét matut viyaapérekgé naané yo.”
5 Então um grupo de gentios, judeus e seus líderes resolveu atacá-los e apedrejá-los.
6 Naate wadaka bét wani kudi véknwutakne bét Aikoniam kulaknyénytakne bét yaage yék, Likioniana gayét. Listra bét Debiba rakwa du taakwa wani képmaaba rakwa du taakwat wawo bét yéknwun kudi wakwek, Némaan Ban Jisaské.
6 Quando os apóstolos souberam disso, fugiram para a região da Licaônia, para as cidades de Listra e Derbe e seus arredores.
7 — ausente —
7 E ali anunciaram as boas-novas.
8 Maan kapére yan du dé nak rak Listraba. Déku néwaa kéraaléka dé waga yak. Yeyé yeyaké dé yapatik.
8 Enquanto estavam em Listra, Paulo e Barnabé encontraram um homem com os pés aleijados. Sofria desse problema desde o nascimento e, portanto, nunca tinha andado. Estava sentado
9 Pol kudi wakwedéka dé wani du véknwuk. Véknwudéka dé Pol kutdéngék wani du Gotké miték sanévéknwute yéknwun yadéranké.
9 e ouvia Paulo pregar. Paulo olhou diretamente para ele e, vendo que ele tinha fé para ser curado,
10 Waga kutdéngte dérét vésék naate dé némaanba wak, “Méné mé raapme miték té.” Naate wadéka dé bari raapme dé yeyé yeyak.
10 disse em alta voz: “Levante-se!”. O homem se levantou de um salto e começou a andar.
11 Pol waga wadéka wani du yeyé yeyadéka de du taakwa véte kwatkwa rate kwagénte de deku Likioniana kudiba de waak, “Aki. Némaan du nyétba giyae du ye bét naané wale ro.”
11 A multidão, vendo o que Paulo havia feito, gritou no dialeto local: “Os deuses vieram até nós em forma de homens!”.
12 Naate waatakne de Banabaské wak, “Wan nyétba giyaan du Sus. Dé naana némaan ban.” Watakne de Polké wak, “Dé kudi bulkwa du. Wan nyétba giyaan du Yemis.” Naate de wak.
12 Concluíram que Barnabé era o deus grego Zeus, e Paulo, o deus Hermes, pois era ele quem proclamava a mensagem.
13 Susnyét waatadakwa ga dé gayé tékwaba kwaak kaapaba. Wani gaba jébaa yakwa nyédé du dé bulmakawu las maawe las dé kure yék, wani gayéna gwéspétat. Dé wani gayéna du taakwa wale de bulmakawu viyae bétké kwayéké waga de mawulé yak, “Bét nyétba giyaan némaan du,” naadan bege.
13 O sacerdote do templo de Zeus, que ficava na entrada da cidade, trouxe touros e coroas de flores até as portas da cidade, pois ele e a multidão queriam oferecer sacrifícios aos apóstolos.
14 Mawulé yadaka bét Pol bét Banabas wani muké kudi véknwuk. Véknwute kélik yate bétku baapmu wut gétbiyaate deké pétépété ye bét waak: “Guno, samuké guné waga yo? Waga yamarék yaké guné yo. Ané bakna du, guné pulak. Ané nyétba giyaan némaan du kaapuk. Ané yéknwun kudi gunat wakweké anébu yaak. Guné wani kapéredi mu kulaknyénytakne Némaan Ban Gotna kudi véknwugunuké anébu yaak. Got dé rasaaku apuba apuba. Dé nyét képmaa, gu, akwi kéba rakwa mu, débu kuttaknak.
14 Quando Barnabé e Paulo ouviram o que estava acontecendo, rasgaram as roupas e correram para o meio do povo, gritando:
15 — ausente —
15 “Amigos, por que vocês estão fazendo isso? Somos homens como vocês! Viemos lhes anunciar as boas-novas, para que abandonem estas coisas sem valor e se voltem para o Deus vivo, que fez os céus e a terra, o mar e tudo que neles há.
16 Déknyényba dé wak, ‘Akwi du taakwa mawulé yadakwa pulak yaké de yo.’
16 No passado, ele permitiu que as nações seguissem seus próprios caminhos,
17 Naate watakne dé yéknwun jébaa apuba apuba yasaakudéka naané vu. Véte naané kutdéngék déké. Dé wadéka maas viyaadéka dé kadému miték dé waaru. Dé gunéké dé kadému kwaami kwayu. Dé wadéka guné yéknwun mawulé yo. Gotké mé sanévéknwu. Anéké tiyaamarék yaké guné yo.”
17 mas nunca as deixou sem evidências de sua existência e de sua bondade. Ele lhes concede chuvas e boas colheitas, e também alimento e um coração alegre”.
18 Naate bét wak, du taakwa bétké bulmakawu viyae kwayémuké. Waga wate apa jébaa yabétka de du taakwa kaapuk bétké kwayédan.
18 Apesar dessas palavras, Paulo e Barnabé tiveram dificuldade para impedir que o povo lhes oferecesse sacrifícios.
19 Judana du las de Pisidiana képmaaba tékwa gayé Antiokba, Aikoniamba wawo de yaak. Yae Pol bét Banabaské kapéredi kudi wakwedaka de wani gayéba rakwa du taakwa deku kudi de véknwuk. Véknwute de wawo Polna kudiké kélik yak. Kélik yate de Polét viyaak, matut. Viyaatakne de kéga wak, “Débu kiyaak.” Waga wate de dérét tébére gayé kulaknyénytakne kure gwaadék. Tébére kure gwaade de dérét kaapaba takne de gayét gwaamale wulaak.
19 Então alguns judeus chegaram de Antioquia e Icônio e instigaram a multidão. Apedrejaram Paulo e o arrastaram para fora da cidade, pensando que ele estivesse morto.
20 Wulaadaka de Jisaské miték sanévéknwukwa du Pol kwaanba jawe tédaka dé raapme ték. Raapme te dé gayét wulaak. Wulae kwae ganbaba raapme dé Banabas wale wani gayé kulaknyénytakne bét waga yék Debit.
20 No entanto, quando os discípulos o rodearam, ele se levantou e entrou novamente na cidade. No dia seguinte, partiu com Barnabé para Derbe.
21 Pol bét Banabas bét Némaan Ban Jisaské kudi wakwek Debiba. Wakwebétka wupmalemu du taakwa véknwute de Jisaské miték sanévéknwuk. Sanévéknwudaka bét Listrat gwaamale yék. Ye Aikoniamét gwaamale ye bét Pisidiaba tékwa gayé Antioknét gwaamale yék.
21 Depois de terem anunciado as boas-novas em Derbe e feito muitos discípulos, Paulo e Barnabé voltaram a Listra, Icônio e Antioquia da Pisídia,
22 Ye bét Jisaské miték sanévéknwukwa du taakwat kéga kudi wakwek, “Guna mawulé yéknwun yaké dé yo. Yadu guné apa ye téte Jisasna kudi kulaknyénymarék yaké guné yo. Kapéredi mu naanéké yaadu naané apa ye téno Got némaan ban rate naanéké miték véké dé yo. Védu naané miték rasaakuké naané yo.”
22 onde fortaleceram os discípulos. Eles os encorajaram a permanecer na fé, lembrando-os de que é necessário passar por muitos sofrimentos até entrar no reino de Deus.
23 Naate wabétka wani gayéba Jisasna jébaaba yaalan du taakwa jawe radaka bét deku duwat las wak, de deku némaan du radoké. Watakne bét Némaan Banké sanévéknwute kadému kamarék ye bét dérét kéga wakwek, “Wani du taakwa de ménéké miték sanévéknwu. Méné derét kutkalé yaménu de miték raké de yo.” Naate bét wak.
23 Paulo e Barnabé também escolheram presbíteros em cada igreja e, com orações e jejuns, os entregaram aos cuidados do Senhor, em quem haviam crido.
24 Watakne bét Pisidiana képmaaba ye bét Pampiliana képmaat gwaamale yék.
24 Então viajaram de volta pela Pisídia até a Panfília.
25 Gwaamale ye bét Jisaské kudi tépa wakwek Pegaba. Wakwetakne bét Ateliat yék.
25 Pregaram a palavra em Perge e desceram para Atália.
26 Ye sipba waare bét Antioknét gwaamale yék. Déknyényba wani gayéba Jisasna jébaaba yaalan du de bérét wak, “Béné Gotna Yaamabi wadén jébaa yaké béné yo. Yabénu dé Got bénat kutkalé yaké dé yo.” Naate wadaka bét ye wani jébaa yabutitakne bét gwaamale yék.
26 Por fim, voltaram de navio para Antioquia, onde sua viagem tinha começado e onde haviam sido entregues à graça de Deus para realizar o trabalho que agora completavam.
27 Antiok saabe wabétka de Jisasna jébaaba yaalan du taakwa jawe rak. Radaka bét derét kéni kudi wakwek, “Got ané wale tédéka waga naané jébaa yak. Got wadéka de nak gena du taakwa wawo de Jisaské miték sanévéknwuk.” Naate wakwetakne bét yabérén muké akwi wakwek.
27 Quando chegaram a Antioquia, reuniram a igreja e relataram tudo que Deus tinha feito por meio deles e como tinha aberto a porta da fé também para os gentios.
28 Wakwetakne wupmalemu baapmu bét Jisasna jébaaba yaalan du taakwa wale bét rak wani gayéba.
28 E permaneceram ali com os discípulos por muito tempo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.