Atos 24
Xwɨyí̵á Gorɨxoyá Sɨŋí̵pɨrɨnɨ (AAK) vs ARIB
1 Rɨxa sɨ́á wé wú óráná apaxɨ́pánɨŋɨ́ imónɨŋɨ́ xwéo, Ananiaso tɨ́nɨ Judayɨ́ mebá imónɨgɨ́áyɨ́ wa tɨ́nɨ ámá womɨ —O xwɨrɨxɨ́ neróná xwɨyɨ́á wurɨyarɨŋɨ́ worɨnɨ. O xegɨ́ yoɨ́ Tetarasorɨnɨ. Omɨ nɨwirɨmeámɨ Sisaria nánɨ nɨwero pɨrimiáomɨ nɨwímearo xwɨyɨ́á Poromɨ xwɨrɨxɨ́ umeanɨro nánɨpɨ urɨ́agɨ
1 Cinco dias depois o sumo sacerdote Ananias desceu com alguns anciãos e um certo Tertulo, orador, os quais fizeram, perante o governador, queixa contra Paulo.
2 Poromɨ “Eɨnɨ.” nurɨro o rɨxa báná Tetaraso Poromɨ nuxekwɨ́morɨ́ná pɨrimiáomɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Negɨ́ ámɨná awiaxɨ́ seáyɨ e imónɨŋɨ́ Pirisoxɨnɨ, joxɨ neameŋweaŋagɨ nánɨ nene mɨxɨ́ bɨ minɨ́ kikiɨ́ánɨ ŋweaŋáná xwiogwɨ́ rɨxa obaxɨ́ pwéɨnigɨnɨ. Joxɨ dɨŋɨ́ píránɨŋɨ́ neŋwɨperɨ nɨneameŋwearɨ́ná amɨpí eŋíná dánɨ nɨpɨkwɨnɨ mimónɨŋɨ́pɨ dɨŋɨ́ joxɨyá tɨ́nɨ gwɨ́ axɨ́rí imónɨŋwaéne neaeyíroiarɨŋagɨ nánɨ agwɨ rɨxa naŋɨ́ nimóga warɨŋwɨnɨ.
2 Sendo este chamado, Tertulo começou a acusá-lo, dizendo:
3 Negɨ́ aŋɨ́ gɨmɨ gɨmɨ apɨ nɨpɨnɨ e neaiarɨŋo, ayɨ́ joxɨnɨ eŋagɨ nánɨ nene nɨjɨ́árɨnɨ. Ayɨnánɨ yayɨ́ tɨ́nɨ rɨrarɨŋwɨnɨ.
3 Visto que por ti gozamos de muita paz e por tua providência são continuamente feitas reformas nesta nação, em tudo e em todo lugar reconhecemo-lo com toda a gratidão, ó excelentíssimo Félix.
4 E nerɨ aiwɨ nionɨ ayá wí áxémá siáráná anɨŋɨ́ sinɨnɨgɨnɨrɨ joxɨ neaiiŋɨ́pɨ nánɨ ayá wí rɨrɨmɨméɨnɨ. Sa waunɨ́ rɨxɨŋɨ́ rɨpɨnɨ orɨrɨmɨnɨ, ‘Joxɨ ayá nɨnearɨmɨxɨrɨ pɨ́né bɨ onɨrɨ́poyɨnɨrɨ sɨŋwɨ́ neaneɨ.’ orɨrɨmɨnɨ.
4 Mas, para que não te detenha muito rogo-te que, conforme a tua eqüidade, nos ouças por um momento.
5 Ámá Poroyɨ rɨnɨŋɨ́ royɨ́ sɨ́wí arɨ́kiónɨŋɨ́ neaikárarɨŋorɨnɨ. Negɨ́ Judayɨ́ xwɨ́á nɨyonɨ ŋweagɨ́áyo mɨxɨ́ épɨ́mɨxamoarɨŋorɨnɨ. Negɨ́ ámá arɨ́owa nɨneaíwapɨya bɨgɨ́ápɨ arɨ́á nikeamoro yoɨ́ sɨŋɨ́ Nasaretene nɨrɨnɨro kumɨxɨnayíɨ́ápɨ, ayɨ́ o mɨ́kɨ́ ikiŋɨ́rɨnɨ.
5 Temos achado que este homem é uma peste, e promotor de sedições entre todos os judeus, por todo o mundo, e chefe da seita dos nazarenos;
6 Negɨ́ aŋɨ́ rɨdɨyowá yarɨŋwáiwá aí xórórɨ́ emɨnɨrɨ yarɨŋagɨ nɨwɨnɨranéná ɨ́á xɨrɨŋwanigɨnɨ. [Negɨ́ ŋwɨ́ ikaxɨ́ eanɨŋɨ́pɨ rɨnɨŋɨ́pa xwɨrɨxɨ́ oumeaneyɨnɨrane ɨ́á xɨrɨ́agwɨ aiwɨ
6 o qual tentou profanar o templo; e nós o prendemos, e conforme a nossa lei o quisemos julgar.
7 porisɨ́ seáyɨ e imónɨŋɨ́ Risiasoyɨ rɨnɨŋo mɨxɨ́ nimónɨmɨ nɨbɨrɨ eŋɨ́ neánɨrɨ omɨ xɨ́o nɨnearápɨwerɨ
7 Mas sobrevindo o comandante Lísias no-lo tirou dentre as mãos com grande violência,
8 sekaxɨ́ re nearɨŋɨnigɨnɨ, ‘Ámá romɨ xwɨrɨxɨ́ umeanɨrɨ éɨ́áyɨ́né pɨrimiáo sɨŋwɨ́ tɨ́ŋɨ́ e dánɨ uméɨ́rɨxɨnɨ.’ nearowárɨ́agɨ nánɨ barɨŋwɨnɨ.] Ayɨnánɨ amɨpí none rɨrarɨŋwápɨ nánɨ xewanɨŋoxɨ yarɨŋɨ́ nɨwia nurɨŋɨ́pimɨ dánɨ ananɨ none uxekwɨ́moarɨŋwápɨ nánɨ xɨxenɨ nɨjɨ́á imónɨrɨ́ɨnɨ.” Tetaraso e nurɨrɨ
8 mandando aos acusadores que viessem a ti; e dele tu mesmo, examinando-o, poderás certificar-te de tudo aquilo de que o acusamos.
9 Judayowa enɨ Poromɨ nuxekwɨ́moro pɨrimiáomɨ re urɨgɨ́awixɨnɨ, “Amɨpí Poro nánɨ rɨrɨ́ɨ́pɨ neparɨnɨ.” urɨgɨ́awixɨnɨ.
9 Os judeus também concordam na acusação, afirmando que estas coisas eram assim.
10 Pɨrimiáo Poro rɨxa xwɨyɨ́á orɨnɨrɨ nɨkɨnɨmónɨrɨ sɨŋwɨ́ wɨnáná Poro re urɨŋɨnigɨnɨ, “Joxɨ ámá gwɨ́ rɨrímɨ nɨmeŋwearɨ xwɨrɨxɨ́ nɨmeámɨ bayíɨ́áyo arɨ́á nɨwiéra warɨ́ná xwiogwɨ́ obaxɨ́ rɨmúroŋoxɨ eŋagɨ nánɨ nionɨ nɨjɨ́árɨnɨ. Ayɨnánɨ joxɨyá sɨŋwɨ́yo dánɨ xwɨyɨ́á wákwínɨmɨ nánɨ nɨrɨrɨ́ná ‘Ayɨ́ ananɨrɨnɨ.’ nɨyaiwirɨ yayɨ́ ninarɨnɨ.
10 Paulo, tendo-lhe o governador feito sinal que falasse, respondeu: Porquanto sei que há muitos anos és juiz sobre esta nação, com bom ânimo faço a minha defesa,
11 Ámá rowa re rɨrɨpaxɨ́rɨnɨ, ‘O Gorɨxomɨ yayɨ́ wimɨnɨrɨ nánɨ Jerusaremɨyo rémoŋe dánɨ sɨ́á ayá wí marɨ́áɨ, wé wúkaú sɨkwɨ́ waúnɨ wórɨ́ɨnigɨnɨ.’ rɨrɨpaxɨ́rɨnɨ.
11 pois bem podes verificar que não há mais de doze dias subi a Jerusalém para adorar,
12 Nionɨ aŋɨ́ rɨdɨyowá yarɨgɨ́iwámɨ dánɨranɨ, rotú aŋɨ́yo dánɨranɨ, aŋɨ́ apimɨ wí e dánɨranɨ, wa tɨ́nɨ xwɨyɨ́á mɨxɨ́ rɨnarɨŋagɨ sɨŋwɨ́ nɨnanɨro mɨxɨ́ épɨ́mɨxamoarɨŋagɨ nɨnanɨro megɨ́awixɨnɨ.
12 e que não me acharam no templo discutindo com alguém nem amotinando o povo, quer nas sinagogas quer na cidade.
13 Agwɨ nɨxekwɨ́moarɨgɨ́á reŋɨ́pɨyɨ́ pɨrimiáoxɨ ‘Nepaxɨnɨ.’ yaiwirɨ nánɨ enɨ mɨ́kɨ́ bɨ sɨwá sipaxɨ́ mimónɨŋoɨ.
13 Nem te podem provar as coisas de que agora me acusam.
14 E nerɨ aí awa rɨrɨ́á rɨpɨnɨ, ayɨ́ neparɨnɨ. Nionɨ Ŋwɨ́á negɨ́ arɨ́owa xɨdagɨ́omɨ nuxɨ́dɨrɨ́ná Óɨ́ Gorɨxomɨ xɨ́darɨgɨ́áyiyɨ rɨnɨŋɨ́yimɨ dánɨ xɨ́darɨŋárɨnɨ. Ámá óɨ́ ayimɨ xɨ́darɨgɨ́áyɨ́ nánɨ awa re rarɨgɨ́árɨnɨ, ‘Negɨ́ arɨ́owa nɨneaíwapɨya bɨgɨ́ápɨ arɨ́á nikeamoro pɨ́nɨ wiárɨgɨ́árɨnɨ.’ rarɨŋagɨ́a aí nionɨ sɨnɨ amɨpí negɨ́ ŋwɨ́ ikaxɨ́ Moseso nɨrɨrɨ eaŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ imónɨŋɨ́pimɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́rorɨ amɨpí wɨ́á rókiamoagɨ́áwa nɨrɨro eagɨ́ápimɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́rorɨ eŋɨnɨ.
14 Mas confesso-te isto: que, seguindo o caminho a que eles chamam seita, assim sirvo ao Deus de nossos pais, crendo tudo quanto está escrito na lei e nos profetas.
15 ‘Ámá pegɨ́áyɨ́ nɨ́nɨ wé rónɨgɨ́áyɨ́ranɨ, uyɨ́niɨ́ egɨ́áyɨ́ranɨ, nɨ́nɨ ámɨ nɨwiápɨ́nɨmeapɨ́rɨ́árɨnɨ.’ nɨyaiwirɨ Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ ukɨkayoŋɨnɨ. Wiwanɨŋowa enɨ axɨ́pɨ e nɨyaiwiro dɨŋɨ́ ukɨkayoŋoɨ.
15 Tendo esperança em Deus, como estes mesmos também esperam, de que há de haver ressurreição tanto dos justos como dos injustos.
16 Nionɨ dɨŋɨ́ e nɨyaiwirɨ nukɨkayorɨ nánɨ Gorɨxoyá sɨŋwɨ́yo dánɨranɨ, ámáyá sɨŋwɨ́yo dánɨranɨ, pí pí nerɨ́ná ayá sɨpí mɨnipa oenɨrɨ anɨŋɨ́ minɨ́ wé nɨrónɨrɨ oemɨnɨrɨ yarɨŋárɨnɨ.
16 Por isso procuro sempre ter uma consciência sem ofensas diante de Deus e dos homens.
17 Wí e emeagáonɨ xwiogwɨ́ wí rɨxa nɨmúróɨ́mɨ ámɨ gɨ́ aŋɨ́ e nánɨ nɨbɨrɨ nɨgwɨ́ bɨ gɨ́ ámá gwɨ́ axɨ́rí imónɨgɨ́áyɨ́yá uyípeayɨ́yo mɨnɨ wirɨ Gorɨxo nánɨ rɨdɨyowá nɨwiirɨ éɨmɨgɨnɨrɨ nɨmeámɨ nɨbɨrɨ
17 Vários anos depois vim trazer à minha nação esmolas e ofertas.
18 rɨxa xwɨraimɨmɨ́ ninɨŋɨ́pɨ anɨpá éwɨnɨgɨnɨrɨ yarɨŋwápɨ nɨyárɨmáná aŋɨ́ rɨdɨyowá yarɨŋwáiwámɨ nɨpáwirɨ e éɨmɨgɨnɨrɨ bɨŋápɨ yarɨ́ná ayɨ́ sɨŋwɨ́ nanɨmeagɨ́awixɨnɨ. Sɨŋwɨ́ nanɨmeááná nionɨ ámá ayá wí tɨ́nɨ epɨ́royɨ́ nerɨ sɨmɨmiákwɨ́ mé aga kikiɨ́á yarɨŋagɨ aí Judayɨ́ Esia pɨropenɨsɨ́yo dáŋɨ́ wí
18 Ocupado nestas coisas, me acharam já santificado no templo não em ajuntamento, nem com tumulto, alguns judeus da Ásia,
19 —Ayɨ́ nionɨ nánɨ xwɨyɨ́á bɨ tɨ́gɨ́áyɨ́ eŋánáyɨ́, nɨbɨro joxɨyá sɨŋwɨ́ tɨ́ŋɨ́ re dánɨ nɨnɨxekwɨ́moro sɨŋwɨrɨyɨ́, naŋɨ́ imónɨmɨnɨrɨ éɨ́rɨnɨ.
19 os quais deviam comparecer diante de ti e acusar-me se tivessem alguma coisa contra mim;
20 Ayɨ́ joxɨ tɨ́ŋɨ́ re mɨbɨpa éagɨ́a nánɨ nionɨ Jerusaremɨyo mebáowa awí eánɨgɨ́e dánɨ xwɨrɨxɨ́ nɨnɨmeróná xwɨrɨxɨ́ nápɨ sɨŋwɨ́ wɨnɨgɨ́ápɨ nánɨ re rogɨ́á rowa wiwanɨŋowa áwaŋɨ́ ‘Ná ripɨrɨnɨ.’ orɨrɨ́poyɨ.
20 ou estes mesmos digam que iniqüidade acharam, quando compareci perante o sinédrio,
21 Mepa oeŋwɨrɨyɨ́, awa Jerusaremɨyo dánɨ xwɨrɨxɨ́ nɨmearɨ́ná xwɨyɨ́á nionɨ ímɨ́ tɨ́nɨ re urɨŋá rɨpɨnɨ ‘Nionɨ “Ámá pegɨ́áyɨ́ ámɨ wiápɨ́nɨmeapɨ́rɨ́árɨnɨ.” nɨyaiwirɨ kɨkayoŋagɨ nánɨ agwɨ soyɨ́né xwɨrɨxɨ́ nɨmearɨŋoɨ.’ urɨŋá apɨnɨ nánɨ joxɨyá sɨŋwɨ́ tɨ́ŋɨ́ e dánɨ nɨxekwɨ́mopaxɨ́rɨnɨ.”
21 a não ser acerca desta única palavra que, estando no meio deles, bradei: Por causa da ressurreição dos mortos é que hoje estou sendo julgado por vós.
22 Poro e urɨ́agɨ aí pɨrimiá Piriso ámá Óɨ́ Gorɨxo Tɨ́ámɨnɨyɨ rɨnɨŋɨ́yimɨ xɨ́darɨgɨ́áyɨ́ nánɨ bɨ nɨjɨ́á imónɨ́ɨ́ eŋagɨ nánɨ sɨ́á xwɨrɨxɨ́ píránɨŋɨ́ wimɨxɨnɨ́áyi nánɨ ná jɨ́e nɨta nurɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Porisɨ́ seáyɨ e imónɨŋo, Risiaso weapáná segɨ́ xwɨrɨxɨ́ píránɨŋɨ́ seaimɨxɨyimɨ́árɨnɨ.” nurɨrɨ
22 Félix, porém, que era bem informado a respeito do Caminho, adiou a questão, dizendo: Quando o comandante Lísias tiver descido, então tomarei inteiro conhecimento da vossa causa.
23 porisɨ́ Poromɨ awí mearoarɨŋomɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Joxɨ omɨ awí nɨmearorɨ aiwɨ gwɨ́nɨ mɨyárɨpa éɨrɨxɨnɨ. Xe erɨrɨ́ó eméwɨnɨgɨnɨ. Xegɨ́ nɨkumɨxɨnɨrɨ emearɨgɨ́áyɨ́ omɨ arɨrá wianɨro bánáyɨ́, pɨ́rɨ́ murakipanɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
23 E ordenou ao centurião que Paulo ficasse detido, mas fosse tratado com brandura e que a nenhum dos seus proibisse servi-lo.
24 Sɨ́á wí rɨxa nórɨmáná eŋáná Piriso tɨ́nɨ xiepí Dɨrusiraí —Í Judayɨ́ apɨxɨ́ wírɨnɨ. Í tɨ́nɨ ípaú Poromɨ awí mearogɨ́e nɨrémori “Ámá wa omɨ nɨmeámɨ obɨ́poyɨ.” nurɨrɨ Poro rɨxa nɨbɨrɨ “Kiraisɨ Jisasomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨ́ná, ayɨ́ apɨrɨnɨ.” repɨyɨ́ nɨwiéra warɨŋagɨ arɨ́á wiarɨ́ná
24 Alguns dias depois, vindo Félix com sua mulher Drusila, que era judia, mandou chamar a Paulo, e ouviu-o acerca da fé em Cristo Jesus.
25 o “Wé rónɨŋɨ́ nerɨ́ná, ayɨ́ apɨrɨnɨ.” urɨrɨ “Nɨpɨ́reánɨrɨ nerɨ́ná, ayɨ́ apɨrɨnɨ.” urɨrɨ “Gorɨxo ámá nɨyonɨ mí ómómɨxɨmɨ́ nerɨ́ná, ayɨ́ apɨrɨnɨ.” urɨrɨ yarɨ́ná Piriso rɨxa wáyɨ́ winɨ́agɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Joxɨ ámɨ awí rɨmearoarɨgɨ́e nánɨ uɨ. Rɨ́wéná nionɨ ámɨ ananɨ arɨ́á simɨ́a nánɨ nɨnimónɨrɨ́ná ‘Eɨnɨ.’ rɨrɨmɨ́árɨnɨ.” nurárɨmɨ
25 E discorrendo ele sobre a justiça, o domínio próprio e o juízo vindouro, Félix ficou atemorizado e respondeu: Por ora vai-te, e quando tiver ocasião favorável, eu te chamarei.
26 nɨŋwearɨ́ná Poro nɨgwɨ́ bɨ oniapɨnɨrɨ dɨŋɨ́ e nukɨkayorɨ waínɨ́ waíná re yayagɨ́rɨnɨ. “Ámá wa Poromɨ nɨwirɨmeámɨ obɨ́poyɨ.” nurɨrɨ Poro báná o tɨ́nɨ xwɨyɨ́á rɨnayagɨ́írɨnɨ.
26 Esperava ao mesmo tempo que Paulo lhe desse dinheiro, pelo que o mandava chamar mais freqüentemente e conversava com ele.
27 E yayarɨ́ná xwiogwɨ́ waú rɨxa pwéáná ámá sɨŋɨ́ wo, xegɨ́ yoɨ́ Posiasɨ Pesɨtasoyɨ rɨnɨŋo pɨrimiáo nimónɨrɨ Piriso imónɨŋɨ́pɨ urápáná Piriso re eŋɨnigɨnɨ. Judayɨ́ nionɨ nánɨ yayɨ́ owinɨ́poyɨnɨrɨ wíwapɨyimɨnɨrɨ nánɨ Poro xe gwɨ́ oŋweanɨrɨ wárɨŋɨnigɨnɨ.
27 Mas passados dois anos, teve Félix por sucessor a Pórcio Festo; e querendo Félix agradar aos judeus, deixou a Paulo preso.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.