Mateus 25

zin (ZIN) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Niho Yeézu yaábagaambila abaheémba boómwe omugani ogúundi aáti, “Aha mwáanya ogwo, obukáma bwo omu igulu bulaásusaniswa no omususano ogu. Hakaba heena abahalákazi ikúmi aba biíkila abo bakeemucha emuli záabo no kuzeenda omu meenga kumusuúngaana chisweéla.
1 Jesus disse:
2 Bataanu omuli abo ikúmi, bakaba bali abasilu, náho abo abáandi bataanu bakaba bali abeena amasala.
2 Cinco eram sem juízo, e cinco eram ajuizadas.
3 Óobu abahalákazi abo abasilu beemuchize emuli záabo, baáleka kutwáala amazuta.
3 As moças sem juízo pegaram as suas lamparinas, mas não levaram óleo de reserva.
4 Náho obuchilo abeena amasala beemuchize emuli záabo, bakeemucha hamo na amazuta omu nyabya záabo.
4 As ajuizadas levaram vasilhas com óleo para as suas lamparinas.
5 “Obuchilo chisweéla káyeliilwe kwiiza, abahalákazi abo bóona baátwaalilizibwa otúlo, bahunila.
5 Como o noivo estava demorando, as dez moças começaram a cochilar e pegaram no sono.
6 Náho ahagáti yi itúumbi, bahulila abaantu nibateéla eyoombo nka nikwo, ‘Boózo boózo, chisweéla yéeza! Nimusohole, muzeénde kumusuúngaana!’
6 — À meia-noite se ouviu este grito: “O noivo está chegando! Venham se encontrar com ele!”
7 Ahonyini, abahalákazi abo bóona beémuka, basemeza emuli záabo.
7 — Então as dez moças acordaram e acenderam as suas lamparinas.
8 Baliinya abo abahalákazi bataanu abasilu, baábagaambila abo aba amasala nka nikwo, ‘Nitusaba mutuzuneho otuzuta tuche túti, habwo kuba emuli zéetu nizilaála.’
8 Aí as moças sem juízo disseram às outras: “Deem um pouco de óleo para nós, pois as nossas lamparinas estão se apagando.”
9 Náho baábagalulila nka nikwo, ‘Mmahi! Titukwiíle kubazuna, habwo kuba amazuta áago twiinágo, nigaléba hali íichwe hamo neemwe. Haáchili muzeénde aha basúluza ba amazuta, muze kweégulila agáanyu.’
9 — “De jeito nenhum”, responderam as moças ajuizadas. “O óleo que nós temos não dá para nós e para vocês. Se vocês querem óleo, vão comprar!”
10 “Mbwéenu, abahalákazi abo abasilu baázeenda kugula amazuta. Obuchilo baabeele nibazeénda, náwe chisweéla aba yaáhika. Abahalákazi abeena obwéenze abaabeele beétégekile, baataáhamo náze chisweéla omu nzu ya amazenyi go obweenga. Mála, olwiizi luba lwaáchíingwa.
10 — Então as moças sem juízo saíram para comprar óleo, e, enquanto estavam fora, o noivo chegou. As cinco moças que estavam com as lamparinas prontas entraram com ele para a festa do casamento, e a porta foi trancada.
11 Ha muheleeluko, abo bahalákazi abasilu baba baásuba, baábaanza kwéeta chisweéla nka nikwo, ‘Íiwe mukáma! Íiwe mukáma! Otuchiíngulile olwiizi!’
11 — Mais tarde as outras chegaram e começaram a gritar: “Senhor, senhor, nos deixe entrar!”
12 Náho weényini yaábagalulila nka nikwo, ‘Mazima butúnu niimbagaambila, íimwe hanu, tiínkubamanya!’ ”
12 — O noivo respondeu: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: eu não sei quem são vocês!”
13 Aho Yeézu yaágwiisiliza ha kugaamba aáti, “Mbwéenu, mwiikale nu méeso, habwo kuba timukusoombookelwa echilo nali akachilo.”
13 E Jesus terminou, dizendo:
14 Yeézu yaázeendelela ha kuchwa omugani ogúundi, yaágaamba aáti, “Káandi, obukáma bwo omu igulu bulaásusaniswa nko omuuntu óogwo ayaachuumbiile oluzeendo lwa hala. Obuchilo atakabaandize oluzeendo lwoómwe, yaáyéta abazáana boómwe, yaábabiíkisa ebiintu byoómwe babone kubyeémanya.
14 Jesus continuou:
15 Yaámuha buli muzáana kwiingana ne embalililo ya amagala goómwe. Yaaha owo kubaanza etalaanta itaanu, owa kábili etalaanta ibili no oóndi etalaanta eémo. Niho akeemuka yaálibata.
15 E lhes deu dinheiro de acordo com a capacidade de cada um: ao primeiro deu quinhentas moedas de ouro; ao segundo deu duzentas; e ao terceiro deu cem. Então foi viajar.
16 “Ahonyini, omuzáana óogwo yaaheelwe etalaanta itaanu, yaázeenda názo yaázisuluza no kutuunda etalaanta ezíindi itaanu.
16 O empregado que tinha recebido quinhentas moedas saiu logo, fez negócios com o dinheiro e conseguiu outras quinhentas.
17 Bityo nyini, omuzáana óogwo ayaaheelwe etalaanta ibili, yaázeenda názo omu isúluza no kutuunda etalaanta ezíindi ibili.
17 Do mesmo modo, o que havia recebido duzentas moedas conseguiu outras duzentas.
18 Náho omuzáana óogwo akahaabwa etalaanta eémo, weényini akazeenda yaásuma eliina omu itaka no kuziseleka etalaanta ezo ya mukáma woómwe.
18 Mas o que tinha recebido cem moedas saiu, fez um buraco na terra e escondeu o dinheiro do patrão.
19 “Ebilo bíinzi kábyaachíile, omukáma wa abazáana abo aba yaásuba. Niho yaáyéta abazáana boómwe, abone kubala hamo nábo amabonwa ge empilya zoómwe.
19 — Depois de muito tempo, o patrão voltou e fez um acerto de contas com eles.
20 Oliinya omuzáana ayaaheelwe etalaanta itaanu ayiza, ayihaho etalaanta ezíindi itaanu, agaambila mukáma woómwe nka nikwo, ‘Láma mukáma, íinye okaba ombikisize etalaanta zaawe itaanu mbone kuzeémanya. Léeba, mbonesize etalaanta ezíindi itaanu ezi naátuunzileho.’
20 O empregado que havia recebido quinhentas moedas chegou e entregou mais quinhentas, dizendo: “O senhor me deu quinhentas moedas. Veja! Aqui estão mais quinhentas que consegui ganhar.”
21 “Omukáma woómwe amuzila aáti, ‘Yéla, muzáana waanze muzima ne enyésigwa! Okaba omweésigwa ha bíche éebyo naákuhéele, ha bwéecho niinkukola kuba omwiímeelelezi we ebiintu bíinzi. Iíza obaánze kunulilwa hamo neenye.’
21 — “Muito bem, empregado bom e fiel”, disse o patrão. “Você foi fiel negociando com pouco dinheiro, e por isso vou pôr você para negociar com muito. Venha festejar comigo!”
22 “Omuzáana óogwo ayaaheelwe etalaanta ibili, náwe yéeza, yaámugaambila mukáma woómwe nka nikwo, ‘Láma mukáma waanze, okaámpa etalaanta ibili mbone kuzikolela emilimo. Léeba, mbonesize etalaanta ezíindi ibili ezi naátuunzileho.’
22 — Então o empregado que havia recebido duzentas moedas chegou e disse: “O senhor me deu duzentas moedas. Veja! Aqui estão mais duzentas que consegui ganhar.”
23 “Mukáma woómwe yaámuzila nka nikwo, ‘Yéla, muzáana waanze muzima ne enyésigwa! Okaba omweésigwa ha bíche éebyo naákuhéele, ha bwéecho, niinkukola kuba omwiímeelelezi we ebiintu bíinzi. Iíza obaánze kunulilwa hamo neenye.’
23 — “Muito bem, empregado bom e fiel”, disse o patrão. “Você foi fiel negociando com pouco dinheiro, e por isso vou pôr você para negociar com muito. Venha festejar comigo!”
24 “Náho omuzáana óogwo ayaaheelwe etalaanta eémo, yéeza no kumugaambila mukúlu woómwe nka nikwo, ‘Láma mukáma waanze, niinkumanya nka nikwo íiwe oba omuuntu we echáaha bwooli. Habwo kuba íiwe ogesa omwéezo áaho otahaambile, no kusuumbya áaho otasaambaalize.
24 — Aí o empregado que havia recebido cem moedas chegou e disse: “Eu sei que o senhor é um homem duro, que colhe onde não plantou e junta onde não semeou.
25 Mbwéenu íinye nkatíina kuzibuza etalaanta yaawe, ha bwéecho nkazeenda kuziseleka omu itaka. Léeba, okwaáte etalaanta yaawe, niyo ezi.’
25 Fiquei com medo e por isso escondi o seu dinheiro na terra. Veja! Aqui está o seu dinheiro.”
26 “Omukáma woómwe yaámugalulila nka nikwo, ‘Íiwe muzáana we nzilwa, chileengáwe! Óobu waabele noomanya nka nikwo ngesa áaho ntabibile na káandi nsuumbya áaho ntasaambaalize,
26 — “Empregado mau e preguiçoso!”, disse o patrão. “Você sabia que colho onde não plantei e junto onde não semeei.
27 mbwéenu ha bwaáchi tolaazisulwiize etalaanta yaanze okazituunda na abatuunzi? Obuchilo bwo kusuba kwaanze, naakaábonesize etalaanta yaanze hamo ne ensaága yaáho.’
27 Por isso você devia ter depositado o meu dinheiro no banco, e, quando eu voltasse, o receberia com juros.”
28 Niho omukáma woómwe yaálagila abáandi nka nikwo, ‘Nimwiilóoko mumwaáke ogu etalaanta ezo, muzimuhe omuzáana ogwo ayina etalaanta ikúmi.
28 “Tirem dele o dinheiro e deem ao que tem mil moedas.
29 Manya sii, omuuntu óogwo aheelwe ebiintu akabikolesa emilimo, alyaágabilwa akanyise. Náho omuuntu óogwo aheelwe ebiintu náho akaleka kubikolesa emilimo, mazima na áako ayebikiliíze, alyaáyakwa.
29 Porque aquele que tem muito receberá mais e assim terá mais ainda; mas quem não tem, até o pouco que tem será tirado dele.
30 No ogwo muzáana atéena mugaso gwoóna gwóona. Mumunáge ahéelu omu nsiimbaazi, niho haláaba okuchula no kusa améeno.’ ”
30 E joguem fora, na escuridão, o empregado inútil. Ali ele vai chorar e ranger os dentes de desespero.”
31 Yeézu yaázeendelela kuhooya na abaheémba boómwe, yaábagaambila aáti, “Obuchilo íinye Mutábani wo Omuuntu ndiíza omu ikuzo lyaanze, hamo na bamaléeka bóona, nibwo ndiikala aha chitébe cho obutégeki bwi ikuzo lyaanze.
31 Jesus terminou, dizendo:
32 Abaantu ba mahaánga góona balaákoba omu méeso gaanze. Neenye ndyaábona kubasoloola hala hala nko óokwo omulíisa asolooláho entaama kuluga omu mbúzi,
32 Todos os povos da terra se reunirão diante dele, e ele separará as pessoas umas das outras, assim como o pastor separa as ovelhas das cabras.
33 ndyaázita entaama olubazu lwo omukóno gwaanze gwo obúlyo, abo nibo abeena entúungwa nzima, náho embuzi ndyaázita olubazu lwo omukóno gwaanze gwo obumoso, abo nibo abaantu abaheni.
33 Ele porá os bons à sua direita e os outros, à esquerda.
34 “Niho íinye Omukáma, ndyaábagaambila áabo abali aha lubazu lwaanze lwo obúlyo nka nikwo, ‘Nimunyegele, íimwe áabo abahiliilwe okufúuhwa na Táata, mwiíze mubóne kutúula omu bukáma óobwo Múungu yaábaloongiize kulugiilila obuchilo bwo kuhaangwa kwe éensi.
34 Então o Rei dirá aos que estiverem à sua direita: “Venham, vocês que são abençoados pelo meu Pai! Venham e recebam o
35 Habwo kuba obuchilo naalíilwe enzala, mukaambónecha ebyookulya. Obuchilo naázizile iliho, mukaámpa améenzi go kunywa. Obuchilo naábeele ndi omuzenyi, mukaannyegeza omu maka gáanyu,
35 Pois eu estava com fome, e vocês me deram comida; estava com sede, e me deram água. Era estrangeiro, e me receberam na sua casa.
36 obuchilo naábeele ndi busa, mukaanzwéeka emyéenda. Obuchilo naálwéele, mukaandwáaza. No obuchilo naábeele ndi omu ibóhelo, mukaanyizáho.’
36 Estava sem roupa, e me vestiram; estava doente, e cuidaram de mim. Estava na cadeia, e foram me visitar.”
37 “Niho, abo abagololoke balaángalulila nka nikwo, ‘Láma Mukáma wéetu, ni buchilo chi óobwo twaákubwéene olumilwe enzala tukakuha echookulya? Nali oyina iliho tukakuha ago okunywa?
37 — Então os bons perguntarão: “Senhor, quando foi que o vimos com fome e lhe demos comida ou com sede e lhe demos água?
38 Káandi, ni buchilo chi óobwo twaákubwéene oli omuzenyi tukakunyegeza omu maka géetu? Nali óobu twaákubwéene oli busa tukakuzwéeka emyéenda?
38 Quando foi que vimos o senhor como estrangeiro e o recebemos na nossa casa ou sem roupa e o vestimos?
39 Káandi, ni buchilo chi óobwo twaakusaangile oli omulwéele tukeeza kukuleeba, nali óobu waabele oli omu ibóhelo tukakuyeélela?’
39 Quando foi que vimos o senhor doente ou na cadeia e fomos visitá-lo?”
40 Niho íinye Omukáma ndyaábagalulila nka nikwo, ‘Mazima butúnu niimbagaambila nkokwo, choóna chóona éecho mwaabele nimumuzilila oómo omuto omuli badugu baanze, mbwéenu mukaba nimuunzilila íinye hanu.’
40 — Aí o Rei responderá: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quando vocês fizeram isso ao mais humilde dos meus irmãos, foi a mim que fizeram.”
41 “Niho, ndyaábagaambila áabo abali olubazu lwo omukóno gwo obumoso nka nikwo, ‘Muluhéendého aha, íimwe abacheenilwe! Muzeénde omu mulilo ogutalaala óogwo Múungu yaaloongize habwi Isitáani na bamaléeka baályo.
41 — Depois ele dirá aos que estiverem à sua esquerda: “Afastem-se de mim, vocês que estão debaixo da maldição de Deus! Vão para o fogo eterno, preparado para o Diabo e os seus anjos!
42 Muzeénde, habwo kuba obuchilo naalíilwe enzala, mukabula kuúmpa echookulya. Obuchilo nkazila iliho, mukabula kuúmpa echo okunywa.
42 Pois eu estava com fome, e vocês não me deram comida; estava com sede, e não me deram água.
43 Obuchilo nkabataahila ndi omuzenyi, mukabula kuunyegeza omu maka gáanyu. Obuchilo naálibasile busa, mukabula kuunzwéeka emyéenda. Obuchilo naábeele ndi omulwéele, mukabula kwiiza kuúndeeba. No obuchilo naábeele ndi omu ibóhelo, mukabula kuúndeeba.’
43 Era estrangeiro, e não me receberam na sua casa; estava sem roupa, e não me vestiram. Estava doente e na cadeia, e vocês não cuidaram de mim.”
44 “Mala, niho na abo baantu balaágalula báti, ‘Láma Mukáma wéetu, ni buchilo chi óobwo twaákubwéene oyina enzala, nali oyina iliho, nali oli omuzenyi, nali okaba olibasile busa, nali oli omulwéele, nali oli omu ibóhelo, neechwe tukakunagilana tukabula kukuhweela ebyo byóona?’
44 — Então eles perguntarão: “Senhor, quando foi que vimos o senhor com fome, ou com sede, ou como estrangeiro, ou sem roupa, ou doente, ou na cadeia e não o ajudamos?”
45 Niho neenye ndyaábagalulila iínti, ‘Mazima butúnu niimbagaambila nka nikwo, choóna chóona éecho mukabula kumuzilila weéna wéena omuli aba abali abaantu kanaku, neenye nyini mukaba mutakuunzililáze.’
45 — O Rei responderá: “Eu afirmo a vocês que isto é verdade: todas as vezes que vocês deixaram de ajudar uma destas pessoas mais humildes, foi a mim que deixaram de ajudar.”
46 “Mbwéenu nu, abo abaheni, nibaluhéende bazeénde kwaágalala obucha no obuchiile. Náho abo abagololoke omu meeso ga Múungu, nibabaanza kubunulilwa obulami obutahwaho.”
46 E Jesus terminou assim:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.