Marcos 5
zin (ZIN) vs ARIB
1 Yeézu na abaheémba boómwe baáhika ha mulaambo gwe enyaanza ya Galiláaya, omu nsi ya Abageráasi.
1 Chegaram então ao outro lado do mar, à terra dos gerasenos.
2 Obuchilo Yeézu kiyaatuúkile kuluga omu bwáato, ahonyini abugana no omuuntu óogwo akaba ayina izimu naalugiílila omu nyaanga zo kuziikilámo abáfwiile.
2 E, logo que Jesus saíra do barco, lhe veio ao encontro, dos sepulcros, um homem com espírito imundo,
3 Omuuntu ogwo akaba naatuúla omu bitúulo. Akaba ayina amagala, akaba ataliho weéna wéena óogwo ayaahikize kumuboha no óobu bwe eminyololyo.
3 o qual tinha a sua morada nos sepulcros; e nem ainda com cadeias podia alguém prendê-lo;
4 Bakaba nibamuboha ne eminyololyo entúlo nyíinzi omu ngalo no omu magulu, náho akazinogola zóona. Akaba ataliho omuuntu owa amáani óogwo yaakuhicha kumusíinga.
4 porque, tendo sido muitas vezes preso com grilhões e cadeias, as cadeias foram por ele feitas em pedaços, e os grilhões em migalhas; e ninguém o podia domar;
5 Buchiile, omu chilo na nyemisana akaba abayo omu bitúulo no omu mabaanga, naachula no kweéhalaatula na amabáale.
5 e sempre, de dia e de noite, andava pelos sepulcros e pelos montes, gritando, e ferindo-se com pedras,
6 Obuchilo ogwo muuntu káyaamuloliile Yeézu, aba yaámwiílukiilila, yaámugwa omu magulu.
6 Vendo, pois, de longe a Jesus, correu e adorou-o;
7 Mala ogwo omuuntu yaáyaambaza ahi iláka liháango aáti, “Okaatuulanwa chi neenye, ka noondoonda íiwe, Yeézu Mutábani wa Múungu Óogwo Ali Olugulu ya Byóona! Niinkulahiza ahi izíina lya Múungu nka nikwo otaanyagalaza!”
7 e, clamando com grande voz, disse: Que tenho eu contigo, Jesus, Filho do Deus Altíssimo? conjuro-te por Deus que não me atormentes.
8 Akasaba aátyo habwo kuba Yeézu akaba aligaambiile éelyo izimu aáti, “Luheendého hali ogu muuntu!”
8 Pois Jesus lhe dizia: Sai desse homem, espírito imundo.
9 Yeézu yaálibúuza aáti, “Izíina lyaawe oli oóha?” Lyaámugalulila niligaámba líti, “Izíina lyaanze ndi Ensuli, habwo kuba íichwe tuli béenzi ha muuntu ogu.”
9 E perguntou-lhe: Qual é o teu nome? Respondeu-lhe ele: Legião é o meu nome, porque somos muitos.
10 Izimu éelyo lyaámusaba entúlo nyíinzi nka nikwo atababiínga omu nsi éezo.
10 E rogava-lhe muito que não os enviasse para fora da região.
11 Hakaba heena obusho bwe empunu, omu iliísizo aha ngolomoko yi ibaanga.
11 Ora, andava ali pastando no monte uma grande manada de porcos.
12 Niho amazimu ago gagaamba gáti, “Nitukusába túti, otukuúndile tutáahe omu mpunu ezo.”
12 Rogaram-lhe, pois, os demônios, dizendo: Manda-nos para aqueles porcos, para que entremos neles.
13 Yeézu yaágakuúndila. Mbwéenu ago amazimu gaamulugáho ogwo muuntu, gaazitaahamo empunu. Obusho bwóona bwe empunu bwaatamo olubilo aha ngolomoko mpáango ye éelyo ibaanga, lyaátaaha omu nyaanza no kufwa. Empunu ezo zikaba nizihika ebihuumbi bibili (2,000).
13 E ele lho permitiu. Saindo, então, os espíritos imundos, entraram nos porcos; e precipitou-se a manada, que era de uns dois mil, pelo despenhadeiro no mar, onde todos se afogaram.
14 Abo balíisa be empunu baba beéluka, baázeenda nibalaánga ezo mpola omu muzihwa no omu mitúulo yo obutúuzi. Abaantu beeza, babone kweébonela boónyini ago agaákolwa.
14 Nisso fugiram aqueles que os apascentavam, e o anunciaram na cidade e nos campos; e muitos foram ver o que era aquilo que tinha acontecido.
15 Obuchilo kábaahikile hali Yeézu, bamubona omuuntu óogwo akaba ayina embága ya amazimu ayikéele, azweele ebizwáalo, na ayina obwéenze bwóona, baátíina bwooli.
15 Chegando-se a Jesus, viram o endemoninhado, o que tivera a legião, sentado, vestido, e em perfeito juízo; e temeram.
16 Bali áabo baabweene amagaambo ago baaba nibabagaambila abaantu abáandi agamugwiilemo ogwo owa amazimu hamo ne empunu.
16 E os que tinham visto aquilo contaram-lhes como havia acontecido ao endemoninhado, e acerca dos porcos.
17 Niho abaantu abo baábaanza kumuneémbelela Yeézu alugeho omu chaalo cháabo.
17 Então começaram a rogar-lhe que se retirasse dos seus termos.
18 Obuchilo Yeézu akaba naatáaha omu bwáato, omuuntu óogwo akaba ayina amazimu yaámusaba Yeézu nka nikwo amukuúndile azeénde hamo náwe.
18 E, entrando ele no barco, rogava-lhe o que fora endemoninhado que o deixasse estar com ele.
19 Náho Yeézu talamukuúndiile, yaámugaambila aáti, “Zeénda owáanyu, omu báanyu, obalaangaanile, ni magaambo chi maháango áago Omukáma yaákukolela ne echiganyizi éecho yaákuzilila.”
19 Jesus, porém, não lho permitiu, mas disse-lhe: Vai para tua casa, para os teus, e anuncia-lhes o quanto o Senhor te fez, e como teve misericórdia de ti.
20 Aho omuuntu ogwo yaázeenda, yaábaanza kwoólekeelela empola ya amagaambo maháango áago Yeézu yaámukolela omuli Dekapoolisi, abaantu bóona baásobelwa.
20 Ele se retirou, pois, e começou a publicar em Decápolis tudo quanto lhe fizera Jesus; e todos se admiravam.
21 Yeézu na abaheémba boómwe baáyaambuka enyaanza káandi kusuba ha mulaambo. Obuchilo kábaahikile, embága mpáango ya abaantu yaamukobáho aha ngeégeelo ye chaambo.
21 Tendo Jesus passado de novo no barco para o outro lado, ajuntou-se a ele uma grande multidão; e ele estava à beira do mar.
22 Yéeza omweébeembezi wi isomelo, izíina lyoómwe Yairo. Obuchilo káyaamubwéene Yeézu, yaamuzáho, yáagwa omu magulu goómwe.
22 Chegou um dos chefes da sinagoga, chamado Jairo e, logo que viu a Jesus, lançou-se-lhe aos pés.
23 Yaámuneémbelela naagaámba aáti, “Muhala waanze no omulwéele, naayeénda kufwa. Niinsaba tuzeénde, omuteho engalo zaawe, abone kuchila no kulama.”
23 e lhe rogava com instância, dizendo: Minha filhinha está nas últimas; rogo-te que venhas e lhe imponhas as mãos para que sare e viva.
24 Yeézu yaázeenda náwe owoómwe. Embága ezo mpáango, ekaba neemukulaatíla, neemufuundiliza buli lubazu.
24 Jesus foi com ele, e seguia-o uma grande multidão, que o apertava.
25 Omu mbága ezo, hakaba heena omukázi óogwo akaba ayina endwáala ye emizezi aha myáaka ikúmi ne ibili.
25 Ora, certa mulher, que havia doze anos padecia de uma hemorragia,
26 Ogwo mukázi akaba yaáyagaleele bwooli kulibata omu bafúmu béenzi. Akaba yaásikiize ebiintu byoómwe byóona naatwaála omu bafúmu, náho endwáala yoómwe telabeele kúundi, nayo ekaguma kwoongela.
26 e que tinha sofrido bastante às mãos de muitos médicos, e despendido tudo quanto possuía sem nada aproveitar, antes indo a pior,
27 Obuchilo omukázi ogwo káyaahuliize empola za Yeézu, yaákweengela omu mbága ya abaantu kuluga enyuma yoómwe, aba yaamukuumyaho aha lukugilo lwo omwéenda gwa Yeézu.
27 tendo ouvido falar a respeito de Jesus, veio por detrás, entre a multidão, e tocou-lhe o manto;
28 Habwo kuba omuganya gwoómwe gukateékatéeka gúti, “Kiíndakuumyáho kwoónka ebizwáalo byoómwe, niinchila.”
28 porque dizia: Se tão-somente tocar-lhe as vestes, ficaria curada.
29 Ahonyini enságama yaálekela kuzwa, yeehulila aha mubili nka nikwo yaáchila.
29 E imediatamente cessou a sua hemorragia; e sentiu no corpo estar já curada do seu mal.
30 Bwaangu Yeézu yaámanya nka nikwo amagala goómwe gaákola omulimo. Yaábahiindukila, yaábabúuza abaantu be ezo mbága aáti, “Noóha óogwo ayaankuumyáho emyéenda yaanze?”
30 E logo Jesus, percebendo em si mesmo que saíra dele poder, virou-se no meio da multidão e perguntou: Quem me tocou as vestes?
31 Abaheémba boómwe baámusubiza, “Mbwéenu nooléeba nka nikwo abaantu béenzi óokwo balikukufuúndiliza! Ha bwaáchi noobuúza, ‘Noóha óogwo ayaánkuumyáho?’ ”
31 Responderam-lhe os seus discípulos: Vês que a multidão te aperta, e perguntas: Quem me tocou?
32 Náho yaáleeba kunu na kunu, abone kumubona óogwo ayaamukumizeho.
32 Mas ele olhava em redor para ver a que isto fizera.
33 Niho omukázi ogwo yaátíina bwooli no okuzuguma habwo kuba akaba yaámanyile agaámugwamo, bityo aba yéeza no kumugwa omu magulu, yaámusoomboolela amazima góona.
33 Então a mulher, atemorizada e trêmula, cônscia do que nela se havia operado, veio e prostrou-se diante dele, e declarou-lhe toda a verdade.
34 Yeézu yaámugaambila aáti, “Íiwe muhalákazi waanze, okwiikiliza kwaawe nikwo kwaákuchiza. Ozeénde no obuhóolo, obutazila endwáala yaawe káandi.”
34 Disse-lhe ele: Filha, a tua fé te salvou; vai-te em paz, e fica livre desse teu mal.
35 Obuchilo Yeézu akaba achaáhooya, abaantu beeza kuluga omu nzu ya Yairo, omweébeembezi wi isomelo, nibagaámba báti, “Leka kumwaágalaza omweégesa, habwo kuba muhala waawe yaáfwiile.”
35 Enquanto ele ainda falava, chegaram pessoas da casa do chefe da sinagoga, a quem disseram: A tua filha já morreu; por que ainda incomodas o Mestre?
36 Náho Yeézu talacheétiilého echigaambo cháabo, yaámugaambila Yairo aáti, “Otatiina, yikiliza kwoónka.”
36 O que percebendo Jesus, disse ao chefe da sinagoga: Não temas, crê somente.
37 Yeézu talakuunzile omuuntu weéna wéena akwaátaangane náwe. Yaázeenda na Peétero, Yakobo na Yohana ali mulumuna wa Yakobo.
37 E não permitiu que ninguém o acompanhasse, senão Pedro, Tiago, e João, irmão de Tiago.
38 Obuchilo kábaahikile omu nzu ya Yairo, Yeézu yaásaanga abaantu nibachula no kutéela empámo.
38 Quando chegaram a casa do chefe da sinagoga, viu Jesus um alvoroço, e os que choravam e faziam grande pranto.
39 Yaátaaha omu nzu, yaábazila aáti, “Nimuchulila chiíha? Omuhalákazi ogu tákafwíile, náho alyaamile kwoónka.”
39 E, entrando, disse-lhes: Por que fazeis alvoroço e chorais? a menina não morreu, mas dorme.
40 Abaantu abaabeele bali omwo bamuseka ahi igayo, náho Yeézu yaábasohoza bóona ahéelu. Yaátwáala iíse, nyina wo omuhalákazi na abaheémba boómwe básatu, baázeenda omu chiseenge chi balyaamikile omuhalákazi.
40 E riam-se dele; porém ele, tendo feito sair a todos, tomou consigo o pai e a mãe da menina, e os que com ele vieram, e entrou onde a menina estava.
41 Yaámukwáata omuhalákazi ogwo bwe engalo, yaámugaambila aáti, “Talitha, koum!” Ensoonga yaáho, “Muhalákazi, niinkugaambila, yimuka!”
41 E, tomando a mão da menina, disse-lhe: Talita cumi, que, traduzido, é: Menina, a ti te digo, levanta-te.
42 Ahonyini, omuhalákazi ogwo akaba ayina emyáaka ikúmi ne ebili, yaáyemeelela, yaábaanza kulibata. Baásobelwa bwooli.
42 Imediatamente a menina se levantou, e pôs-se a andar, pois tinha doze anos. E logo foram tomados de grande espanto.
43 Yeézu yaábakaama bwooli nka nikwo batabigaambila omuuntu weéna wéena ebyo ebyaákolwa. Mále yaábagaambila abazéele bo ogwo omuhalákazi bamuhe ebyookulya.
43 Então ordenou-lhes expressamente que ninguém o soubesse; e mandou que lhe dessem de comer.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.