Marcos 12
Yaouré NT (YRE_WBT) vs NAA
1 Zozi 'wɩ tin 'badɩ 'sia -wlɛ -kɔnnɛn "ji. Yaa 'vɩ -wlɛ 'nan: «Min -tʋ 'bɛ 'yee rɛzɛn fei 'pa, e -klɔn 'bʋ "man, e rɛzɛn 'blʋnan drɛ, ɛn e fɛ -tʋ drɛ, min -tɔa "da -e 'e fei 'bɔ ta 'pin. "Bɛ -sru e fei zɩɛ -a -pɛba 'wʋ minnun lɔ 'nan 'o 'nyranman 'pa "da, te o 'yee vɛ -nɔan. Yaa drɛ zɩɛ, ɛn e -kʋ 'lɛglɔn 'pee -ji.
1 Depois Jesus começou a falar-lhes por parábola:
2 Zɩ rɛzɛn nan tʋ 'bɔ bɛ, ɛn min zɩɛ 'e 'suzan 'tʋ 'pa 'sia minnun nɛn o 'nyranman "paa -yee rɛzɛn fei bɛ o va, 'nan 'nyranman nɛn waa 'pa bɛ 'o 'yee vɛ -nɔn.
2 No tempo da colheita, mandou um servo para que recebesse dos lavradores a sua parte dos frutos da vinha.
3 'Pian waa 'suzan zɩɛ -a 'kun, waa -sɔn, ɛn waa 'li 'e da 'e 'lɔ 'a 'e "tun.
3 Mas os lavradores o agarraram, espancaram e o despacharam de mãos vazias.
4 "Bɛ -sru ɛn e 'suzan 'pee 'pa 'sia "nyian o va. Wɛɛ 'kun, wɛɛ 'sɔn 'e 'wulo -man, wɛɛ srɔn.
4 De novo, enviou-lhes outro servo, e eles bateram na cabeça dele e o insultaram.
5 Yaa yaagazan 'pa 'sia, ɛn wɛɛ 'tɛ. "Bɛ -sru min "kaga "le vɛ drɛ "nyian zɩ, waa -mienun -sɔn, ɛn waa -mienun tɛɛ.
5 Mandou ainda outro servo, e a este mataram. Muitos outros lhes enviou, dos quais espancaram uns e mataram outros.
6 Min -tʋwli "nɛn, e -fʋ fei san zɩɛ -yrɔ "bɛ, -yɛɛ cɩ -a 'bɔ 'pɩ -tʋwli "nɛn, e 'sɔ -yrɛ tɩglɩ bɛ -a. Yaa 'pa 'sia fei 'panɔn zɩɛ o va 'e -fɔla "da. Yaa 'vɩ 'e 'ji 'nan, o -taa 'yra -tɛlɛ 'e 'pɩ man.
6 — Restava-lhe ainda um: o seu filho amado. Por fim, mandou o filho, pensando: “O meu filho eles respeitarão.”
7 'Pian fei 'panɔn -a 'vɩ 'o cin lɛ 'nan: ‹Min 'labɛ -yɛɛ 'e "tɩ -zia -ble. -Kaa -tɛ, -e -zia zɩɛ 'e drɛ -cee vɛ -a.›
7 Mas os tais lavradores disseram entre si: “Este é o herdeiro; venham, vamos matá-lo, e a herança será nossa.”
8 -A -nan nɛn waa 'kun, waa -tɛ, ɛn waa -kadɩ tuʋ fei lunɛn -klɔn -sru.
8 E, agarrando o filho, mataram-no e o lançaram fora da vinha.
9 'Wɩ zɩɛ -a -ji bɛ, -mɛ "wɩ nɛn fei san -taa -a drɛlɛ? Maan ve 'cɛɛ 'nan, e -taa -e 'e 'yee fei 'panɔn zɩɛ o -tɛɛ, -e 'e 'yee rɛzɛn fei 'bɔ 'nɔn min peenun lɛ.
9 — Que fará, pois, o dono da vinha? Virá, exterminará aqueles lavradores e entregará a vinha a outros.
10 'Wɩ nɛn 'e 'crɛn -tɛdɩ Bali -le 'fluba 'ji bɛ, ka'a ta vɩlɛ dʋʋ? Kɔɔ e ya 'e 'crɛn -tɛdɩ 'nan:
10 Vocês ainda não leram este trecho da Escritura:
11 — ausente —
11 Isto procede do Senhor
12 Zɩ Zuif 'nɔn 'tanɔn -kɔnnɛn zɩɛ -a 'man bɛ, waa -tɔ 'nan 'wee 'wɩ nɛn Zozi -a ve. -Yee "wɛan o ya "vale 'o "kuan, 'pian minnun lɔ "klandɩ -le "wɛan waa 'tʋɩ, ɛn o -kʋ.
12 E procuravam prender Jesus, porque entenderam que ele havia contado essa parábola contra eles; mas temiam o povo. Então eles o deixaram e foram embora.
13 "Bɛ -sru ɛn Zuif 'nɔn 'tanɔn zɩɛ o Farizɛn 'nɔn -mienun 'lee Erodi -le minnun -mienun 'pa 'sia Zozi 'va -a man -wɛɛdɩ 'nan -e 'o wei 'kun 'le "wɛan.
13 E enviaram a Jesus alguns dos fariseus e dos herodianos, para que o apanhassem em alguma palavra.
14 O -kʋ, ɛn o 'nan -yrɛ 'nan: «Bali -le 'wɩ "paazan, kʋa -tɔa 'nan, i ya 'wɩ tɩglɩ vɩzan -a. Yi'a 'klanman min lɔ 'wɩ tɩglɩ ci 'sidɩ -a -yrɛ dɩ. Ɛn yi'a min bo "va "dɩ. 'Pian i Bali -sru 'ta wʋdɩ "paaman minnun ji 'e tɩglɩ da. -Yee "wɛan kʋa laabo 'i 'lɔ 'nan, -a -si a -kaa 'lɔ -e -kaa 'sukɔlɛ -pan wʋ Rɔm 'nɔn 'le mingɔnnɛn Seza lɛ, -baa te -ka'a drɛ dɩ? 'I vɩ 'kʋɛ!»
14 Chegando, disseram-lhe: — Mestre, sabemos que o senhor é verdadeiro e não se importa com a opinião dos outros, porque não olha a aparência das pessoas, mas, segundo a verdade, ensina o caminho de Deus; é lícito pagar imposto a César ou não? Devemos ou não devemos pagar?
15 'Pian 'wɩ nɛn -a -cin cɩ o ji bɛ, Zozi -a -kɔnnɛn 'yɩ, ɛn yaa 'vɩ -wlɛ 'nan: «-Mɛ "le "wɛan nɛn, ka ya "vale kaan wei "kuan? 'Ka 'ta 'lein 'wlɛ 'tʋ -a 'mɛn -e 'an yɩ!»
15 Mas Jesus, percebendo a hipocrisia deles, respondeu:
16 Waa -tʋ -nɔn -yrɛ. -A -nan nɛn Zozi -a laabʋ -wlɔ 'nan: «-Tɩ -wulo -fodo nɛn 'gʋ? Ɛn -tɩ 'tɔ 'crɛn nɛn 'gʋ?» O -yrɛ 'nan: «Rɔm 'nɔn 'le mingɔnnɛn Seza -le vɛ nɛn.»
16 Eles trouxeram. E Jesus lhes perguntou: Eles responderam: — De César.
17 Ɛn Zozi -a 'vɩ -wlɛ 'nan: «Fɛ nɛn Seza -le vɛ -a bɛ, 'cɛɛ 'nɔn Seza lɛ! Ɛn fɛ nɛn Bali -le vɛ -a bɛ, 'cɛɛ 'nɔn Bali lɛ!» 'Wɩ zɩɛ -a mandɩ o 'plo 'fɔ.
17 Então Jesus disse: E muito se admiraram dele.
18 "Bɛ -sru ɛn Saduze 'nɔn -mie pli Zozi man. Saduze 'nɔn "o "ve 'nan, -te min -ka bɛ, ya'a 'wuanla -kanɔn 'va dɩ. Zɩ o pli "man "bɛ, ɛn waa laabʋ -yrɔ 'nan:
18 Então alguns saduceus, que dizem não haver ressurreição, aproximaram-se de Jesus e lhe perguntaram:
19 «Bali -le 'wɩ "paazan, 'wɩ nɛn Moizi -a crɛn -tɛ 'kʋɛ bɛ, -nyrɛn 'gʋ: ‹-Te min lɩ 'pa, ɛn -a san zɩɛ e -ka, te wa'a tian 'nɛn 'yalɛ 'o 'vale 'e nan 'bɔ 'a dɩɛ, -yee -cale zɩɛ -a "bʋɩ 'e 'pa, -e 'e "bʋɩ klu bɔla!›
19 — Mestre, Moisés nos deixou escrito que, se um homem morrer e deixar mulher sem filhos, o irmão desse homem deve casar com a viúva e gerar descendentes para o falecido.
20 Min -tʋ -le 'nɛn -klɔnmɔn a 'sɔravli. -A tɛdɛ lɩ 'pa, ɛn e -ka, te wa'a 'nɛn 'yalɛ 'e nan 'bɔ 'a dɩ.
20 Havia sete irmãos. O primeiro casou e morreu sem deixar filhos;
21 -A "flizan "e -cale -tʋwli zɩɛ -a 'pa, ɛn e -ka, te wa'a 'nɛn 'yalɛ dɩ. -A yaagazan 'le vɛ drɛ "nyian zɩ.
21 o segundo casou com a viúva e morreu, também sem deixar descendência; e o terceiro, da mesma forma.
22 O 'sɔravli "lɩ zɩɛ -a 'pa, ɛn o pɛɛnɔn kaa, te wa'a 'nɛn 'yalɛ dɩ. "Bɛ -sru ɛn lɩ 'bɔ "e "ka 'wʋ "nyian.
22 E, assim, os sete não deixaram descendência. Por fim, depois de todos, morreu também a mulher.
23 Tʋ nɛn minnun wuanla -kanɔn 'va bɛ, lɩ zɩɛ e -kɔan -tɩ nan -a? 'I vɩ 'kʋɛ! Kɔɔ o 'sɔravli 'bɔ -a 'pa lɩ -a.»
23 Na ressurreição, quando eles ressuscitarem, de qual deles ela será a esposa? Porque os sete casaram com ela.
24 Ɛn Zozi "e 'nan -wlɛ 'nan: «Ka'a tian 'wɩ 'tʋ -ci manlɛ "fo "dɩ. 'Wɩ nɛn 'e 'crɛn -tɛdɩ Bali -le 'fluba 'ji bɛ, ka'a -ci maan dɩ, ɛn Bali -le 'plɛblɛ bɛ, ka'a tɔa dɩ.
24 Jesus respondeu:
25 Kɔɔ tʋ nɛn minnun wuanla -kanɔn 'va bɛ, -klɔnmɔnnun 'ka lɩ paa dɩ, ɛn lɩmɔnnun 'ka -kɔnnɛn paa dɩ. O -kɔan "le Bali -le 'pasianɔn nɛn laji bɛ -wee 'wɩ 'zʋ.
25 Pois, quando ressuscitarem dentre os mortos, nem casarão, nem se darão em casamento, mas serão como os anjos nos céus.
26 -Te -a -cin a 'ka 'ji 'nan, minnun nɛn o kaa bɛ wa'a 'wuanla -kanɔn 'va dɩɛ, te ka ya 'ka 'fli see "paanan. 'Wɩ 'nɛn 'e 'crɛn -tɛdɩ Moizi -le 'fluba 'ji bɛ, ka'a tian -a ta vɩlɛ dʋʋ? Kɔɔ tʋ nɛn Bali a yiba "kpizrɛnnɛn 'va ɛn e 'wɩ tin 'ba Moizi lɛ bɛ, yaa 'vɩ -yrɛ 'nan: ‹An ya Abraam -le Bali -a, ɛn an ya Izak -le Bali -a, ɛn an ya Zago 'le Bali -a.›
26 Quanto aos mortos, que eles de fato ressuscitam, vocês nunca leram no Livro de Moisés, no trecho referente à sarça, como Deus lhe falou: “Eu sou o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó”?
27 Tʋ nɛn Bali 'wɩ zɩɛ -a ve bɛ, te -kaa tranun zɩɛ o kaa -a -nan 'mɔn. 'Pian Bali "le 'va bɛ, o yiɛ a "man tian, kɔɔ Bali a minnun nɛn o yiɛ cɩ "man "bɛ -wee Bali -a, e 'ka minnun nɛn o kaa bɛ -wee Bali -a dɩ. -Yee "wɛan ka'a 'wɩ 'tʋ -ci manlɛ "fo "dɩ.»
27 Ele não é Deus de mortos, e sim de vivos. Vocês estão completamente enganados.
28 'Fluba 'ci vɩzan -tʋ -sa zɩɛ -a 'man. Zɩ yaa 'yɩ 'nan Zozi -a -ci 'vɩ Saduze 'nɔn lɛ fɛnyian bɛ, e pli Zozi man, ɛn yaa laabʋ -yrɔ 'nan: «Bali -le -pei -tɔ wɩ pɛɛnɔn bɛ, -a "cɛn 'bɛ cɩ "va -dan?»
28 Chegando um dos escribas, que ouviu a discussão entre eles e viu que Jesus tinha dado uma boa resposta, perguntou-lhe: — Qual é o principal de todos os mandamentos?
29 Ɛn Zozi "e 'nan -yrɛ 'nan: «Bali -le -peinun pɛɛnɔn 'va bɛ, -pei -dan nɛn 'gʋ:
29 Jesus respondeu:
30 — ausente —
30 Ame o Senhor, seu Deus, de todo o seu coração, de toda a sua alma, de todo o seu entendimento e com toda a sua força.”
31 Ɛn -a "flizan nɛn 'gʋ:Bali -le -pei -tɔ wɩ pee -dan 'ka 'mlian -pei "fli zɩɛ o da dɩ.»
31 O segundo é: “Ame o seu próximo como você ama a si mesmo.” Não há outro mandamento maior do que estes.
32 Ɛn 'fluba 'ci vɩzan -a 'vɩ -yrɛ 'nan: «Bali -le 'wɩ "paazan, yia 'vɩ fɛnyian. 'Yie tin a 'nɔnnɔn -a vɩdɩ -a 'nan, Minsan 'bɛ cɩ Bali a 'e 'tʋwli, -a pee "ka "dɩ.
32 Então o escriba disse: — Muito bem, Mestre! E com verdade o senhor disse que ele é o único, e não há outro além dele,
33 -Yee "wɛan min 'e Bali yɩ "yi 'e 'bli pɛɛnɔn 'a, 'lee 'yee ci "nrɔndɩ pɛɛnɔn 'a, 'lee 'yee 'plɛblɛ pɛɛnɔn 'a! Ɛn 'e bɔɛzan -tʋ yɩ "yi "le 'e 'bɔ 'le 'wɩ 'zʋ! 'Wɩ zɩɛ -a drɛdɩ -dan "mlian 'sraga nɛn waa 'tɛ 'ble Bali lɛ bɛ, -a da. Ɛn -a -dan "mlian 'sraga pɛɛnɔn bʋdɩ Bali lɛ da.»
33 e que amar a Deus de todo o coração e de todo o entendimento e com todas as forças e amar o próximo como a si mesmo é mais do que todos os holocaustos e sacrifícios.
34 Zɩ Zozi -a 'yɩ 'nan, min zɩɛ yaa -sru 'vɩ 'wɩ 'tɔdɩ -a bɛ, ɛn e 'nan -yrɛ 'nan: «E -fʋ "wɛnnɔn -e Bali -le mingɔnnɛn -blɩdɩ 'e pou 'sia 'i 'va.» "Bɛ -sru 'wɩ laabʋdɩ -yrɔ "cin 'ka "nyian -tɔlɛ min -tʋ ji dɩ.
34 Vendo Jesus que o escriba havia respondido sabiamente, declarou-lhe: E ninguém mais ousava fazer perguntas a Jesus.
35 Zozi a 'wɩ "paanan minnun ji Bali -pan 'kuin. Ɛn yaa 'vɩ -wlɛ 'nan: «E drɛ 'kɔ ɛn 'fluba 'ci vɩnɔn "o 'nan, min 'sizan 'wɩ 'ji Crizi a David kluda min -a?
35 Jesus, ensinando no templo, perguntou:
36 Kɔɔ David 'bɔ -a 'vɩ, tʋ nɛn Bali lei 'saun 'ta 'tɔ "man "bɛ, -a 'nan:
36 O próprio Davi falou, pelo Espírito Santo:
37 -Te David 'bɔ Crizi laabo 'e 'san bɛ, e drɛ 'kɔ ɛn 'bɛ -kɔan David kluda min -a?» Min "kaga "trɔɛn "a 'e 'tɔdɩ -yrɛ ci "nrandɩ -a.
37 — O próprio Davi chama o Cristo de Senhor; então como ele pode ser filho de Davi? E a grande multidão o ouvia com prazer.
38 Ɛn yaa 'vɩ "nyian 'yee 'wɩ "paadɩ 'bɔ 'va 'nan: «'Ka yiɛ 'tɔ 'ka 'fli -va! -Te 'ka 'wɩ drɛ "le 'fluba 'ci vɩnɔn 'le 'wɩ 'zʋ! O -tɔɔdɩ ye "yi -tralɛ -gblɔnun nɛn fɛnyian bɛ -a -ji. Ɛn waa ye "yi "le 'nan min 'e o 'tɔ bʋ -guada.
38 E, ao ensinar, Jesus dizia:
39 -Te e ya cin yɩ 'kuin -a oo, ɛn -te e ya "fɛdi da -a oo, -nyran "nan 'kpagba nɛn waa 'sidɩ ye "yi.
39 buscam as primeiras cadeiras nas sinagogas e os primeiros lugares nos banquetes;
40 O fɛnun "sia -calenun lɔ -dawli -a. "Bɛ -sru -e 'o Bali trʋ 'ba -plɔun 'nan -e minnun 'o o "sia min tɩglɩ 'a. 'Wɩnun zɩɛ -a drɛdɩ -le "wɛan Bali -wee tin "paa 'plɛblɛ 'kpa.»
40 devoram as casas das viúvas e, para o justificar, fazem longas orações. Estes sofrerão juízo muito mais severo.
41 "Bɛ -sru ɛn Zozi 'kʋ -nyɛnlɛa -gbogbo nɛn minnun "lala -sɛan "ji Bali -le vɛ -a bɛ -a "srɔn. Minnun nɛn o cɩ "lala -sɛnnan -ji bɛ, e o -nanjɛndɩ 'sia. Fɛnɔn "kaga "ta, ɛn o "lala -sɛn -ji "kaga.
41 Sentado diante da caixa de ofertas, Jesus observava como o povo lançava ali o dinheiro. Ora, muitos ricos depositavam grandes quantias.
42 "Bɛ -sru ɛn -cale seezan -tʋ -ta, e -bablu 'wlɛ 'tʋdʋ -fɔ -ji "fli.
42 Vindo, porém, uma viúva pobre, lançou duas pequenas moedas correspondentes a um quadrante.
43 -A -nan nɛn Zozi 'e -srunɔn laabʋ 'e "srɔn, ɛn yaa 'vɩ -wlɛ 'nan: «Maan ve 'cɛɛ 'wɩ tɩglɩ 'a 'nan, -cale seezan 'labɛ, e fɛ -nɔn Bali lɛ e mlin minnun pɛɛnɔn nɛn waa -nɔn 'gʋɛ o da.
43 E, chamando os seus discípulos, Jesus disse:
44 Kɔɔ o pɛɛnɔn nɛn waa -nɔn 'gʋɛ, "lala a -wlɔ "kaga. 'Pian lɩ 'labɛ, "lala pɛɛnɔn nɛn -yrɔ -yee fɛ -blɩ "man "vɛ -a bɛ, -a 'bɔ nɛn yaa -nɔn Bali lɛ.»
44 Porque todos eles deram daquilo que lhes sobrava; ela, porém, da sua pobreza deu tudo o que possuía, todo o seu sustento.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.