2 Samuel 6
yer (YER) vs ACF
1 UDawuda ɓut nkpaktak oshozha oga ǹnyi nnəm ìkum ka̱ɗi oga aIsa̱rila, ìkalong ìsəm pa̱ ishatɗing.
1 E tornou Davi a ajuntar todos os escolhidos de Israel, em número de trinta mil.
2 Uza̱ ká̱ nkpaktak oshozha wò ga aBala ka̱ aYahuda pa̱ na o ɓa ká̱ akwati aga nsar nnap-nlà Inan va̱ ka̱ ta, ava mí wór ká̱ Aɗin, aɗin àYawe uGa ngGatək, uva təm ka̱ ìtok iponzhi va ka̱ apal akwati aga nsar nnap-nlà ka̱ ishimshe oga akerup.
2 E levantou-se Davi, e partiu, com todo o povo que tinha consigo, para Baalim de Judá, para levarem dali para cima a arca de Deus, sobre a qual se invoca o nome, o nome do Senhor dos Exércitos, que se assenta entre os querubins.
3 Oza̱ yar akwati aga nsar nnap-nlà Inan ka̱ nzhi aAbinadap, nva ka̱ apal aɗuktum, oza̱ nak ka̱ apal akeke apipye va ina i dap. UUza ká̱ uAhiyo, ovan aAbinadap onunggwan, oma ka̱ mpángchí akeke apipye va ina i dap á,
3 E puseram a arca de Deus em um carro novo, e a levaram da casa de Abinadabe, que está em Gibeá; e Uzá e Aiô, filhos de Abinadabe, guiavam o carro novo.
4 nzəng ká̱ akwati aga nsar nnap-nlà Inan ka̱ apəpal, kang uAhiyo uwa kà̱ nchen kà̱ mpipyal.
4 E levando-o da casa de Abinadabe, que está em Gibeá, com a arca de Deus, Aiô ia adiante da arca.
5 UDawuda ka̱ nkpaktak oIsa̱rila kà̱ nnəm nchang izər ká̱ nkpaktak ìkam oza̱ kà̱ mpyal aYawe, oza̱ kà̱ nshì nnap-nshì, ká̱ nnə́m oga iya̱m wa aɓwa, ká̱ aɓwa acham, ká̱ apa̱ngga̱ng, ká̱ aláláji, ká̱ nchanggong.
5 E Davi, e toda a casa de Israel, festejavam perante o Senhor, com toda a sorte de instrumentos de pau de faia, como também com harpas, e com saltérios, e com tamboris, e com pandeiros, e com címbalos.
6 Oza̱ ɓa chu atak mpək iya̱m aga aNakon te, uUza yichi awo kpan akwati aga nsar nnap-nlà Inan ká̱ ka̱kul ina va̱ kà̱ ndap akeke va̱ ta ləp ìfang.
6 E, chegando à eira de Nacom, estendeu Uzá a mão à arca de Deus, e pegou nela; porque os bois a deixavam pender.
7 Te ìgwak làk uYawe ka̱ uUza, ka̱kul uza̱ na ichumchum Înan ka̱t, nva̱ uza̱ kpan akwati va̱ ta á. A nak te, Inan ləp na kang uza̱ ru kú ka̱ ngba̱k akwati va̱ ta.
7 Então a ira do Senhor se acendeu contra Uzá, e Deus o feriu ali por esta imprudência; e morreu ali junto à arca de Deus.
8 Te uDawuda mən ìkum, ka̱kul nva̱ uYawe nyám nlak igwak ka̱ apal aUza á, kang ɓa chu n̂da va̱ ta̱ mí wor atak va̱ ta pa̱, aPerez aUza, ìpipir pa̱ ǹnyám nlak ìgwak ka̱ apal aUza.
8 E Davi se contristou, porque o Senhor abrira rotura em Uzá; e chamou àquele lugar Perez-Uzá, até ao dia de hoje.
9 UDawuda nəm ayər aYawe n̂da va̱ ta, kang uza̱ là pa̱, <<Mi nəm sang kang akwati aga nsar nnap-nlà aYawe va̱ ta̱ i ɓa atak mi yà?>>
9 E temeu Davi ao Senhor naquele dia; e disse: Como virá a mim a arca do Senhor?
10 Uza̱ ɗom pa̱ o yar akwati aYawe va̱ ta a yà nzəng ka̱ wò ka̱ ashe ìTong aDawuda ka̱t. Ka̱ɗor nva̱ ta te, uza̱ ga ká̱ ka̱ nzhi aObet Edom unəm uga aGat.
10 E não quis Davi retirar para junto de si a arca do Senhor, à cidade de Davi; mas Davi a fez levar à casa de Obede-Edom, o giteu.
11 Akwati aYawe təm ka̱ ashe nzhi aObet Edom ape pa̱ shatɗing, kang uYawe pa̱r na ká̱ nkpaktak onənəm.
11 E ficou a arca do Senhor em casa de Obede-Edom, o giteu, três meses; e abençoou o Senhor a Obede-Edom, e a toda a sua casa.
12 UPonzhi uDawuda fe pa̱, <<UYawe pa̱r nzhi aObet Edom chit ká̱ nkpaktak iya̱m va̱ uza̱ ka̱, ka̱kul akwati aga nsar nnap-nlà Inan va̱ ta.>> Te uDawuda fa ga pa̱ ô ɓa ká̱ akwati va̱ ta ka̱ ashe ìTong aDawuda ká̱ nchang ìgwak.
12 Então avisaram a Davi, dizendo: Abençoou o Senhor a casa de Obede-Edom, e tudo quanto tem, por causa da arca de Deus; foi pois Davi, e trouxe a arca de Deus para cima, da casa de Obede-Edom, à cidade de Davi, com alegria.
13 Ka̱ nva̱ngva̱ onəm oga ǹyar akwati aga nsar nnap-nlà aYawe va̱ ta ga ka̱ chit ntong ashar pa̱ kpa̱ɗing, te uDawuda yichi nləfər ngga akut ká̱ iya ina va̱ mma kang ka̱ nzhi.
13 E sucedeu que, quando os que levavam a arca do Senhor tinham dado seis passos, sacrificava bois e carneiros cevados.
14 UDawuda pá ìlukwan ìkwoksok iga alinin, kang uza̱ gba̱p nza̱m ká̱ kà̱ mpyal aYawe ká̱ kpaktak ikam wò,
14 E Davi saltava com todas as suas forças diante do Senhor; e estava Davi cingido de um éfode de linho.
15 nva̱ uza̱ ká̱ nkpaktak oIsa̱rila kà̱ mɓa ká̱ akwati aga nsar nnap-nlà aYawe te, oza̱ kà̱ ngham achu ká̱ mɓur oga agbəshi.
15 Assim subindo, levavam Davi e todo o Israel a arca do Senhor, com júbilo, e ao som das trombetas.
16 Nva̱ akwati aga nsar nnap-nlà aYawe kà̱ ntar ashe ìTong aDawuda te, uMikal uya aShawulu uchar ɓál kà̱ mɓol ayir nzhi. Kang awalang va̱ uza̱ ya uPonzhi uDawuda kà̱ myat kang kà̱ ngba̱p nza̱m kà̱ mpyal aYawe te, uza̱ ɓak na ka̱ ashe ìgwak wò.
16 E sucedeu que, entrando a arca do Senhor na cidade de Davi, Mical, a filha de Saul, estava olhando pela janela; e, vendo ao rei Davi, que ia bailando e saltando diante do Senhor, o desprezou no seu coração.
17 Oza̱ ɓa ká̱ akwati aga nsar nnap-nlà aYawe kang oza̱ nak ka̱ ashe aghal va̱ uDawuda pak ka̱kukul á, kang uDawuda yichi oga iya̱m inana iga nshì pa̱ ɗwot ká̱ iga ntəm ikángkáng kà̱ mpyal aYawe.
17 E introduzindo a arca do Senhor, a puseram no seu lugar, na tenda que Davi lhe armara; e ofereceu Davi holocaustos e ofertas pacíficas perante o Senhor.
18 Nva̱ngva̱ uza̱ gba̱l ká̱ ǹyichi oga iya̱m inana iga nshì pa̱ ɗwot ká̱ iga ntəm ikángkáng te, uza̱ pa̱r onəm ka̱ ashe aɗin aYawe uGa ngGatək.
18 E acabando Davi de oferecer os holocaustos e ofertas pacíficas, abençoou o povo em nome do Senhor dos Exércitos.
19 Te uza̱ kap nzəngkəng ká̱ awar akulom aɓitɓit ká̱ awar ìba̱ngba̱ng mɓitɓit n̂za̱ unəm nggo ka̱ ashe nkpaktak nggatək oIsa̱rila, nkpaktak onunggwan ká̱ ochar. Kang nkpaktak onəm le oga nzhi oza̱.
19 E repartiu a todo o povo, e a toda a multidão de Israel, desde os homens até às mulheres, a cada um, um bolo de pão, e um bom pedaço de carne, e um frasco de vinho; então retirou-se todo o povo, cada um para sua casa,
20 Awalang va̱ uDawuda le nzhi pa̱ na ô pa̱r onəm oga ashe nzhi wò te, uMikal uya aShawulu uchar fa pa̱ na ô gwang na, kang à là pa̱, << Uponzhi oIsa̱rila nəm iya̱m ichumchum chit ká̱ n̂da va̱ ta̱, nva̱ uza̱ bol izər re kà̱ mpyal ozwal ovan ochar ozuzwal wa nva nza̱ uyen uga ayə́r nggo i nəm á.>>
20 E, voltando Davi para abençoar a sua casa, Mical, a filha de Saul, saiu a encontrar-se com Davi, e disse: Quão honrado foi o rei de Israel, descobrindo-se hoje aos olhos das servas de seus servos, como sem pejo se descobre qualquer dos vadios.
21 UDawuda na ama̱n ûMikal pa̱, <<N gba̱p nza̱m ka̱ mpyal aYawe, uva yak mi ka̱ɗor apo ɓu, ka̱t te nza̱ unəm nggo ka̱ ashe nzhizhi. Uza̱ nak mi chit n sat unəm uga mpyal onəm aYawe chit, oIsa̱rila. Ka̱kul nva̱ ta te, mi nəm nchang izər kà̱ mpyal aYawe.
21 Disse, porém, Davi a Mical: Perante o Senhor, que me escolheu preferindo-me a teu pai, e a toda a sua casa, mandando-me que fosse soberano sobre o povo do Senhor, sobre Israel, perante o Senhor tenho me alegrado.
22 Mi ɓak ishi mi ɓak i ji nva̱ ta̱ kang mi yen ká̱ ishi mi yen ka̱ mpyal ɓu. Ǹnyi te ovan ochar va̱ u là nnap oza̱ te, oza̱ i na ichumchum na á mi.>>
22 E ainda mais do que isto me envilecerei, e me humilharei aos meus olhos; mas das servas, de quem falaste, delas serei honrado.
23 Te uMikal, uya aShawulu uchar mar ka̱t ga kú pa.
23 E Mical, a filha de Saul, não teve filhos, até o dia da sua morte.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.