Romanos 14
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs VC
1 Ŋwə̀ nə̀ yi a dzəm-a ncèp Krɛst laŋ, ŋga dzədzəm nje nə momjo, wèŋ ko gesə lo yi mʉŋgorə̀ wèŋ anə. Wèŋ kà də wenə wèeŋ sə fenə bə bum sə̀ ma nə̀ mandzə̀ Jisos Krɛst dʉk.
1 Acolhei aquele que é fraco na fé, com bondade, sem discutir as suas opiniões.
2 Ŋwə̀ nəmòok yo nə̀ yi tsərə ye də aco yi zʉ yu yà pwe'. Mòk ye bwìŋ ye nə̀ dzədzəm nə̀ nje momjo fana yi sə tsərə ye də aco yi zʉ megu ye njàp mvùuŋgaŋ.
2 Um crê poder comer de tudo; outro, que é fraco, só come legumes.
3 Ŋwə̀ nə̀ wu zʉgə̀-a yòbum pwe' nduk fana wù kà ŋwə̀ nə̀ yi kà ye nduk zʉgə̀ nə co də yi yu nə̀ wà jə. Mamòk nə sə̀' vɛ'nə də ŋwə̀ nə̀ yi sə kà ye bum pwe' nduk zʉ nə kà nə̀ yi sə zʉ ye nduk nə sak, bʉ̀ʉsə̀ Nwì a jə yi laŋ.
3 Quem come de tudo não despreze aquele que não come. Quem não come não julgue aquele que come, porque Deus o acolhe do mesmo modo.
4 Wù, wu yè'sə ndà ŋkuŋ wù sə kə sak mo ŋgà fàk ŋwə̀ nəmòk-ɛ? Masà ye tse' ŋàaŋ sə̀ ŋgòdʉk də nà' gʉ̀ bə̀boŋ kè bʉp àlɛ yi. Yi nə gʉ li lɛ bə̀boŋ bʉ̀ʉsə̀ aco masà nə gʉ to yi, yi gʉ bə̀boŋ.
4 Quem és tu, para julgares o servo de outros? Que esteja firme, ou caia, isto é lá com o seu senhor. Mas ele estará firme, porque poderoso é Deus para o sustentar.
5 Aco ŋwə̀ nəmòk sə tsərə ye də nùmbu mòk yam ghak mòk; ŋwə̀ mòk sə tsərə ye də nùumbu sə pwe'fo' mègù nùumbu, mòk ka zok yeŋ. A ye-a vɛ'nə, fana ndàaŋwè pwe' tse' ŋgòrìŋtse' sə ntʉʉ̀ yi pap də yusə̀ yi sə tsəm sə yà'a yəyərə̀.
5 Um faz distinção entre dia e dia; outro, porém, considera iguais todos os dias. Cada um proceda segundo sua convicção.
6 Ŋwə̀ nə̀ yi sə jə-a ye nùmbu mòk co nə̀ ghaŋ fana yi sə gʉ vɛ'nə ŋgòkùksə Tà fo'. Ŋwə̀ nə̀ yi sə zʉ ye nsàap zʉzʉ nduk, yi sə dzəm sə̀' ŋgòkùksə sə̀' Tà, bʉ̀ʉsə̀ yi sə kwasə Nwì bə yusə̀ yi sə zʉ sə. Ŋwə̀ nə̀ yi kà ye bum nduk zʉgə̀ nə sə dzəm ŋgòkùksə sə̀' Tà bʉ̀ʉsə̀ yi sə kwasə Nwì ye sə sə̀'.
6 Quem distingue o dia, age assim pelo Senhor. Quem come de tudo, o faz pelo Senhor, porque dá graças a Deus. E quem não come, abstém-se pelo Senhor, e igualmente dá graças a Deus.
7 Vesùwèŋ pwe', ŋwə̀ nəmòk ka bə tu ye yiìyi cum. A ye-a sə̀ kpʉ, kaco ŋwə̀ nəmòk kpʉ megu bə tu ye yiìyi yeŋ.
7 Nenhum de nós vive para si, e ninguém morre para si.
8 A ye-a ŋga vesùwèŋ cu fo' ŋwəm fana ye də a sə cu ncu nə̀ Tà nə. A ye-a də vesùwèŋ kpʉ fana ye də a kpʉ sə̀' bʉ̀ʉ yi. Ye də a ye-a ŋga vesùwèŋ cu-a fo', kè a kpʉ-a, yà' megu də Tà tse' vesùwèŋ yi.
8 Se vivemos, vivemos para o Senhor; se morremos, morremos para o Senhor. Quer vivamos quer morramos, pertencemos ao Senhor.
9 Nà'a njo nə̀ Krɛst à kpʉ nə lokok nə, də ya yi ye Tà bohòbʉ̀ʉ sə̀ wo à kpʉ laŋ bə sə̀ wo cu fo' mwè pwe' yi.
9 Para isso é que morreu Cristo e retomou a vida, para ser o Senhor tanto dos mortos como dos vivos.
10 Yà' nə yeè nə vɛ'nə fana wù sə sak bwi moma yo bʉ̀ʉ yà? Kènə wù yòsə̀', wù sə jəŋ moma yòco yusə̀ wà bʉ̀ʉ yà? Vesùwèŋ pwe' nə̀ kə̀ təəŋ mantombìi Nwì fana yi sak ves.
10 Por que julgas, então, o teu irmão? Ou por que desprezas o teu irmão? Todos temos que comparecer perante o tribunal de Deus.
11 Yà' cu ndzənə ŋwàk Nwì də,
11 Porque está escrito: Por minha vida, diz o Senhor, diante de mim se dobrará todo joelho, e toda língua dará glória a Deus {Is 45,23}.
12 Ye də ndàaŋwè pwe' nə̀ kə̀ təəŋ mantombìi Nwì, nə tsok fa yi yusə̀ yi à gʉ̀ʉ.
12 Assim, pois, cada um de nós dará conta de si mesmo a Deus.
13 Ye də vesùwèeŋ kà ŋwə̀ nəmòk mok sə sak fe'lə̀. Bòghak lɛ də ndàaŋwè pwe' mum və̀əm ye, nə kà də yi gʉ yumok sə̀ co yà' jəŋ və fa moma mòk mə̀mumsə̀ fana yi gbʉ gʉ̀.
13 Deixemos, pois, de nos julgar uns aos outros; antes, cuidai em não pôr um tropeço diante do vosso irmão ou dar-lhe ocasião de queda.
14 Mʉ̀ riŋ tse' yàm zìnə co ŋwə̀ nə̀ Jisòs Krɛst nə̀ yi Tà tse' mʉ yi nə də, nsàp zʉzʉ mòk nə̀ wo tse' ŋgòdzə̀ nà' dzə̀ə bʉ̀ə̀. Yà'a sə̀' də, a ye-a ŋga ŋwə̀ nəmòk sə jə nsàp zʉzʉ mòk co yusə̀ yi tse' ŋgòdzə̀ nà' fana yà' ye vɛ'nə bohòyi anə.
14 Sei, estou convencido no Senhor Jesus de que nenhuma coisa é impura em si mesma; somente o é para quem a considera impura.
15 Ye də a ye-a ŋga wù sə zʉ yòbum nduk, yà'sə gʉ ntʉm moma mòk ŋgòye rə̀rwi', wù kà mbɛŋ kòm, fana ye də wù sə kà yi yà'sə dzədzəm nìŋ fa. Kà də wu dzəm də nsàp zʉzʉ nə̀ wù sə zʉ bʉʉŋ yumok sə̀ aco yà' gʉ bʉpsə yòŋsə̀ ŋwè nə̀ Jisòs Krɛst à kpʉ bʉ̀ʉ tu ye nə dʉk.
15 Ora, se por uma questão de comida entristeces o teu irmão, já não vives segundo a caridade. Pela comida não causes a perdição daquele por quem Cristo morreu!
16 A ye-a ŋga yumok cu sə̀ yà'a bohòwù yòbə̀boŋ fana boŋ ghak lɛ də wu me'rə yà', nə noŋsə nə̀ də wu sə gʉ yà' fana bwìŋ sə cep bə zeŋ bʉp.
16 Não venha a tornar-se objeto de calúnia a tua vantagem.
17 Bʉsə̀ yusə̀ yà'a gʉgʉŋ bohòbʉ̀ʉ sə̀ wo bɛ' lògə̀ Nwì co ŋkum àwo sə ka zʉzʉ bə nəno yeŋ. Yusə̀ gʉgʉŋ sə, a ŋgògʉ̀ yusə̀ yà'a rərəŋ, nə ye fifi, nə ye kwəkwa nə̀ nà' tesə və̀ bohòYòŋsə̀ nə̀ Rərɛŋ nə.
17 O Reino de Deus não é comida nem bebida, mas justiça, paz e gozo no Espírito Santo.
18 Ŋwə̀ nə̀ yi bɛ'-a Krɛst bə nsàp mandzə̀ ènə fana Nwì sə dzəm yi, yà' sə yəəŋ mʉlisə̀ bwìŋ bə̀boŋ sə̀'.
18 Quem deste modo serve a Cristo, agrada a Deus e goza de estima dos homens.
19 Ye də a bə̀boŋ də vesùwèeŋ sə lap ŋgògʉ̀ mègù yusə̀ aco yà' jəŋ və fifi, nə ye sə̀ aco yà' sə gʉ ntʉm mòk bə mòk ŋgòkwa lòmantombì.
19 Portanto, apliquemo-nos ao que contribui para a paz e para a mútua edificação.
20 Kà də wu bʉpsə fàak Nwì bə nsàp zʉzʉ nə̀ wù sə zʉ dʉk. A zìnə də zʉzʉ pwe'fo' bə̀boŋ, nə ye də, a ye-a ŋga wù sə zʉ yumok sə̀ aco yà' gʉ moma yo mòk yi gbʉ fana ye də wù sə gʉ̀ jòŋ.
20 Não destruas a obra de Deus por questão de comida. Todas as coisas, em verdade, são puras, mas o que é mau para um homem é o fato de comer provocando um escândalo.
21 Ye də a bə̀boŋ də, kà də wu gʉ yumok sə̀ aco yà' gʉ moma yo mòk yi gbʉ dʉk. A dzəm yà' ye zʉ njàp, kè no rùk, kè yu yà pwe'fo'.
21 Bom é não comer carne, nem beber vinho, nem outra coisa que para teu irmão possa ser uma ocasião de queda.
22 Nòŋsə yusə̀ wù dzəmtse' yà' sə və̀ə wù bə ncèp ènə mʉtsətsə'rə̀ə wù wèŋ Nwì ba. A rɛŋsi bohòŋwə̀ nə̀ yi sə gʉ-a yumok, ntʉm ye kà yi bə zeŋ sə sak.
22 Tens uma convicção; guarda-a para ti mesmo, diante de Deus. Feliz é aquele que não se condena a si mesmo no ato a que se decide.
23 Ŋwə̀ nə̀ yi sə zʉ-a ye yumok, sə̀ ntʉm ye sə kà bə zeŋ pap sə rɛɛŋ fana ye də Nwìi nə jəŋ yi də yi ŋgà jòŋ, bʉ̀ʉsə̀ yi sə zʉ yusə̀ yi ka dzədzəm sə ntʉʉ̀ yi pap də yà'a bə̀boŋ tse'. Fana yà'a sə̀' də, vesùwèeŋ gʉ-a yumok sə̀ yà' ka bə dzədzəm sə ntʉʉ̀ vès pap yeŋ fana ye də yà'a yà'sə bʉp.
23 Mas, aquele que come apesar de suas dúvidas, condena-se, por não se guiar pela convicção. Tudo o que não procede da convicção é pecado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.