Mateus 9
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs ARIB
1 Jisòs à ni sə ŋgwesə̀, nə to tesə lo ntondzəp ma nə̀ nja, nə tesə və mvwe' lak ye.
1 E entrando Jesus num barco, passou para o outro lado, e chegou à sua própria cidade.
2 À kə̀ dzèŋ fo' fana bʉ̀ʉ səmok wèŋ bək jə və fa yi ŋwə̀ nəmòk mʉkèhe ŋga ŋgə̀ŋgàŋ à bù'rə bù'rə. Jisòs à yə də wo tse' dzədzəm nə̀ də aco yi gʉ yiyaŋ ŋwə̀ nə me. Yi dʉk bohòŋwə̀ nə̀ yi kà gìgə̀ nə də, <<Mo àm, kà wəp, mʉ̀ swì fa wu bʉp yo laŋ.>>
2 E eis que lhe trouxeram um paralítico deitado num leito. Jesus, pois, vendo-lhes a fé, disse ao paralítico: Tem ânimo, filho; perdoados são os teus pecados.
3 Ŋgàa yə'rə̀ fa bwìŋ lʉ̀k mok wèŋ à ye fo', nə yuk yusə̀ Jisòs cèp yè'sə. Wo dʉk sə və̀ə wo də, <<Ŋwə̀ ènə sə gʉ̀ bʉpsə liŋ Nwì wà.>>
3 E alguns dos escribas disseram consigo: Este homem blasfema.
4 Jisòs riŋ yusə̀ wo sə tsərə sə ntʉʉ̀ wo sə, nə dʉk fa yà'wèŋ də, <<Wèŋ sə tsərə nsàp bʉp ànə sə ntʉʉ̀ wèŋ vɛ'nə bʉ̀ʉ yà?
4 Mas Jesus, conhecendo-lhes os pensamentos, disse: Por que pensais o mal em vossos corações?
5 Co joho gha' yè'e nə̀ ŋgòdʉk də, <Mʉ̀ swì fa wu bʉp yòlaŋ>, kè nə̀ ŋgòdʉk də, <Lòkok mʉtsə̀, nə gi lo yuyo> ɛ?
5 Pois qual é mais fácil? dizer: Perdoados são os teus pecados, ou dizer: Levanta-te e anda?
6 Fana mʉ nə niŋ fa weŋ də mʉ̀ʉ mo ŋwè, mʉ̀ tse' ŋàŋ sə nze ŋgòswì fa bwìŋ bʉp awo.>> Fana yi dʉk fa ŋgà' nə̀ yi kà gìgə̀ nə də, <<Lokok, te' kəà yò, nə lo la'à wù.>>
6 Ora, para que saibais que o Filho do homem tem sobre a terra autoridade para perdoar pecados {disse então ao paralítico}: Levanta-te, toma o teu leito, e vai para tua casa.
7 Jisòs à dʉk vɛ'nə, yi lokok, nə lo yuye.
7 E este, levantando-se, foi para sua casa.
8 Bʉ̀ʉ sə̀ wo à ye fo' sə à yə vɛ'nə fana wo wəp, nə kuksə Nwì nə̀ yi a fa bwìŋ nsàp ŋàŋ ànə.
8 E as multidões, vendo isso, temeram, e glorificaram a Deus, que dera tal autoridade aos homens.
9 Jisòs ànə casə fa'nə fana yi ye ŋwə̀ nəmòk nə̀ liŋ yee də Màtiyò. Yi à yə Màtiyònə ŋga nà' cu mvwe' sə̀ wo là'gə̀ mbàam tas fo'. Jisòs dʉk fa nà' də, <<Bɛ' və mʉ.>> Yi à lòkok, nə bɛ' lo nà'.
9 Partindo Jesus dali, viu sentado na coletoria um homem chamado Mateus, e disse-lhe: Segue-me. E ele, levantando-se, o seguiu.
10 Jisòs à kə cu mʉnda'à Màtiyònə ŋgòzʉ zʉzʉ mbwa. Ŋgàa ko mbàam tas bə bʉ̀ʉ sə̀ wo ŋgàa gʉ̀ bʉp wèŋ à kə cu be'lə bə nà' nə ye ŋgàa fàak ye wèŋ.
10 Ora, estando ele à mesa em casa, eis que chegaram muitos publicanos e pecadores, e se reclinaram à mesa juntamente com Jesus e seus discípulos.
11 Bʉ̀ʉ Faràsi wèŋ ànə ye vɛ'nə fana wo fek ŋgàa fàak Jisòs sə wèŋ də, <<Cicà àwèŋ nə sə zʉ be'lə zʉzʉ bə ŋgàa ko tas, nə ye bʉ̀ʉ mok sə̀ ŋgàa gʉ̀ bʉp wèŋ bʉ̀ʉ yà?>>
11 E os fariseus, vendo isso, perguntavam aos discípulos: Por que come o vosso Mestre com publicanos e pecadores?
12 Jisòs à yuk fana yi dʉk fa yà'wèŋ də, <<Bʉ̀ʉ sə̀ wo ka yiyaŋ tse', wo kà doktà làpgə̀. A làp mègù doktà ŋwə̀ nə̀ yi sə yaya.
12 Jesus, porém, ouvindo isso, respondeu: Não necessitam de médico os sãos, mas sim os enfermos.
13 Wèeŋ mum və̀m bə ncèp nə̀ wo à còm nà' ndzənə Ŋwàk Nwì də, <Mʉ̀ dzəm ghak yàm ntʉm nə̀ nà' tse' koksə̀manziŋ nə noŋsə ŋgòfa satikà' nə̀ lʉ̀k sə dzəm.> Mʉ̀ dʉk vɛ'nə bʉ̀ʉsə̀ mʉ̀ à ka bʉ̀ʉ bʉ̀ʉ sə̀ bə̀boŋ wèŋ və, mʉ̀ à və̀ ŋgòto bʉ̀ ŋgàa gʉ̀ bʉp wèŋ.>>
13 Ide, pois, e aprendei o que significa: Misericórdia quero, e não sacrifícios. Porque eu não vim chamar justos, mas pecadores.
14 Ŋgàa fàak Jon wèŋ à və̀ kə̀ fek Jisòs də, wo bə bʉ̀ʉ Faràsi wèeŋ dzə̀gə̀ zʉzʉ nùumbu mok, nə sə gʉ pìriyà, ŋgàa fàak ye kà yàwo gʉ̀ yè'sə bʉ̀ʉ yàlɛ?
14 Então vieram ter com ele os discípulos de João, perguntando: Por que é que nós e os fariseus jejuamos, mas os teus discípulos não jejuam?
15 Yi dʉk fəsə fa yà' də, <<Aco bʉ̀ʉ sə̀ wo və̀ mvwe' sə̀ wo sə zʉ bum gù wèŋ dzə zʉzʉ à? Ka vɛ'nə sə̀ yeŋ. Mvə̀k nəmòk cu nə̀ wo nə jəŋ gɛsə lo ndugù nə, fana bʉ̀ʉ sə nə dzə zʉzʉ mvə̀k ànə.
15 Respondeu-lhes Jesus: Podem porventura ficar tristes os convidados às núpcias, enquanto o noivo está com eles? Dias virão, porém, em que lhes será tirado o noivo, e então hão de jejuar.
16 Wèeŋ yuk-a, kaco ŋwè jəŋ cə̀k nə̀ fi, nə te' lok cə̀k nə̀ nà' və̀p laŋ bə zeŋ yeŋ. Bʉsə̀ nə̀ fi nə nə saha tesə ndzənə nə̀ zəm nə fana yam ghak wesə ŋga'a mvwe' sə̀ nà' sàha maŋkwɛ̀ŋ sə.
16 Ninguém põe remendo de pano novo em vestido velho; porque semelhante remendo tira parte do vestido, e faz-se maior a rotura.
17 Yumook sə̀' də wo kà dzə̀ rùk sənə bɛ̀s nə̀ zəm kep gèsə̀gə̀, bʉ̀ʉsə̀ yà'a nə duk, nə vok bɛ̀s nə. Fana rùuk sə nə bʉp bə bɛ̀s nə mwè. Bògha' lɛ də wo gesə dzə̀ rùk sənə bɛ̀s nə̀ fi ya rùuk sə bə bɛ̀s nə pwe' cum fo' bə̀boŋ.>>
17 Nem se deita vinho novo em odres velhos; do contrário se rebentam, derrama-se o vinho, e os odres se perdem; mas deita-se vinho novo em odres novos, e assim ambos se conservam.
18 Jisòs ànə sə cep mali bohòwo ntòvɛ'nə fana ŋkwà' ŋwə̀ nəmòk nə̀ mʉmvwe' ndap pìriyà bʉ̀ʉ Jus wèŋ və kə tseŋ yi fo'. Yi təəŋ mantombìi Jisòs bə tumfərə, nə dʉk fa nà' dʉk də, <<Mo àm nə̀ ŋwàŋwè kpʉ fana kwəkwè' və̀ə, nə kə naaŋ fa yi bo yo ya yi luŋ sə̀mok.>>
18 Enquanto ainda lhes dizia essas coisas, eis que chegou um chefe da sinagoga e o adorou, dizendo: Minha filha acaba de falecer; mas vem, impõe-lhe a tua mão, e ela viverá.
19 Jisòs à lòkok, nə bɛ' lo yi. Ŋgàa fàak Jisòs sə wèŋ à yù lòwo sə̀' fo'.
19 Levantou-se, pois, Jesus, e o foi seguindo, ele e os seus discípulos.
20 Ànə geŋ, ŋwà nəmòk nə̀ ndʉəm à sə ca yi ndzə ni'ì mʉnə lùumŋgòŋ hum-ncòp-ba à nee və̀ fʉ ŋkwɛ̀ɛŋ Jisòs, nə jwɛŋ gesə cù cə̀k nà' bə bo.
20 E eis que certa mulher, que havia doze anos padecia de uma hemorragia, chegou por detrás dele e tocou-lhe a orla do manto;
21 Yi à jwɛŋ nà' ŋga yi sə tsərə sə ntʉʉ̀ yi də, a ye-a ŋga yi jwɛ̀ŋ megu-a cù cə̀k nà' nə àlɛ, yiya ye nə nə me.
21 porque dizia consigo: Se eu tão-somente tocar-lhe o manto, ficarei sã.
22 Jisòs à bʉ̀ʉŋ kʉ̀' ŋwà nə. Yi à yə nà', yi dʉk fa nà' də, <<Ko ntʉm njɛ̀'gù. Dzədzəm yònə̀ wù tse' nə gʉŋsə wu laŋ.>> Yi à dʉk mèsə vɛ'nə ntɛ̀ŋ, yiya ŋwà nə me gu sə̀' fo' ghà ànə.
22 Mas Jesus, voltando-se e vendo-a, disse: Tem ânimo, filha, a tua fé te salvou. E desde aquela hora a mulher ficou sã.
23 Jisòs ànə kə ni mʉnda'à ŋkwà' ŋwə̀ nə̀ nà' anə to yi nə fana yi ye bʉ̀ ŋgàa kà kpʉ wèŋ ŋga wo rwiŋ fo' hip. Wo sə fʉəp ŋkìi kpʉ bə ntàŋ, nə sə kɛ'ŋgùŋ.
23 Quando Jesus chegou à casa daquele chefe, e viu os tocadores de flauta e a multidão em alvoroço,
24 Yi dʉk fa yà' də, <<Wèeŋ tesə sə mbi pwe'. Mo ènə ka kpʉ, yi sə dzəm mègù lo.>> Wo à yuk vɛ'nə fana wo ywì'lə yi swee.
24 disse; Retirai-vos; porque a menina não está morta, mas dorme. E riam-se dele.
25 Wo anə fis wes bʉ̀ʉ sə wèŋ sə mbi anə fana yi ni lo mʉnda'à anə, nə kə ko bo mʉŋwà nə. Yi à ko bo nà' sə vɛ'nə fana nà' lokok.
25 Tendo-se feito sair o povo, entrou Jesus, tomou a menina pela mão, e ela se levantou.
26 Yusə̀ yi à gʉ̀ yè'sə à yuhu mvwe' lak sə̀ fo' sə pwe'fo'.
26 E espalhou-se a notícia disso por toda aquela terra.
27 Jisòs à mè'rə fa'nə, nə sə lo fana ŋgàa ntwì lis mok wèŋ bwìŋ ba və, nə sə waŋ torə yuŋ yi. Wo sə dʉk də, <<Mo Devìd, koksə-a manziŋ bohòvès-ɛ̀.>>
27 Partindo Jesus dali, seguiram-no dois cegos, que clamavam, dizendo: Tem compaixão de nós, Filho de Davi.
28 Yi ànə kə ni mʉnda'à fana bʉ̀ʉ sə̀ ba sə wèŋ kə tseŋ yi mbwa. Yi fek yà' də yà' dzəm sə ntʉʉ̀ yà' də aco yi gʉ to nsàp fàk ènə àlɛ? Bʉ̀ʉ sə də hòli, Tà.
28 E, tendo ele entrado em casa, os cegos se aproximaram dele; e Jesus perguntou-lhes: Credes que eu posso fazer isto? Responderam-lhe eles: Sim, Senhor.
29 Fana yi jwɛŋ lis yà'wèŋ sə bə bo ye. Yi à sə jwɛ̀ŋ yà', yi sə dʉk də, <<Yà'a ye bohòwèŋ sə̀' mʉmvə̀'nə̀ wèŋ dzəm tse' sə ntʉʉ̀ wèŋ sə.>>
29 Então lhes tocou os olhos, dizendo: Seja-vos feito segundo a vossa fé.
30 Lis awo sə à mùhu. Ànə geŋ Jisòs cep bohòwo vɛ'ɛ gʉgʉŋ də yà'a kà ŋwə̀ nəmòk tsə̀' fa swì.
30 E os olhos se lhes abriram. Jesus ordenou-lhes terminantemente, dizendo: Vede que ninguém o saiba.
31 Wo à lòyàwo, wo to lo liŋ nà' sə mvwe' lak yà'sə vɛ'ɛ pwe' nə̀ pwe'.
31 Eles, porém, saíram, e divulgaram a sua fama por toda aquela terra.
32 Bʉ̀ʉ yè'sə wèŋ à sə tesə lòfana bʉ̀ʉ mok wèŋ jə və fa Jisòs ŋwə̀ nəmòk ŋga yi kà cù cèpgə̀. Yi à sə kà cèp vɛ'nə bʉ̀ʉsə̀ yòŋsə̀ ze' à cu ndzə ni'ì yi anə.
32 Enquanto esses se retiravam, eis que lhe trouxeram um homem mudo e endemoninhado.
33 Jisòs ànə bɛ' fis ze' nə ntɛ̀ŋ, ŋgà' nə yeto ŋgòcèp cù. Bʉ̀ʉ sə̀ wo à ye fo' sə à mərə. Wo dʉk də, <<Vès ka yàvès yumok mvwe' nzeŋgòŋ Izùrɛ mʉmvə̀' nè'e nùmbu mòk ntòye yuk.>>
33 E, expulso o demônio, falou o mudo e as multidões se admiraram, dizendo: Nunca tal se viu em Israel.
34 Bʉ̀ʉ Faràsi wèŋ dʉk yàwo də Jisòs sə bɛ' fis ze' sə bə ŋàaŋ sə̀ sə fa yi yà' ŋkum ze'.
34 Os fariseus, porém, diziam: É pelo príncipe dos demônios que ele expulsa os demônios.
35 Ànə geŋ Jisòs kɛ' kɛ' fo' mvwe' buhu lak sə̀ jo bə sə̀ ghaŋ wèŋ pwe'. Yi à sə yə'rə kɛ' mʉmvwe' ndaap pìriyà wèŋ, nə sə tsoho fa wo Ntirə̀ nə̀ Bə̀boŋ bə nzak gaŋ ŋkum Nwì. Yi à sə gʉ̀ lòbʉ̀ ŋgàa yiyaŋ wèŋ gʉŋ. Sə̀ yà' sə ya bə nsàp yu yà lòoŋ yi gʉŋsə yà'wèŋ.
35 E percorria Jesus todas as cidades e aldeias, ensinando nas sinagogas, pregando o evangelho do reino, e curando toda sorte de doenças e enfermidades.
36 Yi à kʉ̀k ja'a bʉ̀ʉ sə̀ wo à mà fo' fana manziŋ ko yi wùriŋ bʉ̀ʉsə̀ bʉ̀ʉ sə wèŋ à cu ncu ŋgə', ŋwə̀ nə̀ co nà' tɛsə wo ye bʉ̀ə̀. Wo ye co nsùŋgaaŋ sə̀ wo sə jàm kɛ' jì ganakù'.
36 Vendo ele as multidões, compadeceu-se delas, porque andavam desgarradas e errantes, como ovelhas que não têm pastor.
37 Fana yi cep bohòŋgàa fàak ye sə wèŋ dʉk də, <<Nzum sə ŋkʉ̀ʉŋ, ŋgàa kʉkʉp sə ye ŋga'a kə jo.
37 Então disse a seus discípulos: Na verdade, a seara é grande, mas os trabalhadores são poucos.
38 Wèeŋ lɛŋ bohòTà ŋgà nzum nə ya yi tumsə vesə bʉ̀ʉ sə̀ co wo kʉp.>>
38 Rogai, pois, ao Senhor da seara que mande trabalhadores para a sua seara.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.