João 1
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NTLH
1 Ŋkuŋ Nwì sə gʉ nzeŋgòŋ nə ŋga ŋwə̀ nə̀ wo to liŋ ye də Ncèp nà'a cu ye yo. Ncèp nə ànə sə ye bə Nwì mvwe' mò'fis. Yi ànə ye megu Nwì bə tu ye.
1 No começo aquele que é a Palavra já existia. Ele estava com Deus e era Deus.
2 Mvə̀'nə̀ ànə yeto, yi à ye mègù ye sə bə Nwì.
2 Desde o princípio, a Palavra estava com Deus.
3 Nwì à gʉ̀ bum pwe' ndzə bohòyi. Yumòk nə̀ yi à ka nà' yi gʉʉ bʉ̀ə̀.
3 Por meio da Palavra, Deus fez todas as coisas, e nada do que existe foi feito sem ela.
4 Lùŋ pwe'fo' à tesə və̀ bohòNcèp ènə. Lùŋ nə̀ yi à fa nə, à ye marɛŋ bohòbwìŋ.
4 A Palavra era a fonte da vida, e essa vida trouxe a luz para todas as pessoas.
5 Marɛŋ nə rɛŋgə̀ mvwe' ndzəm nùumbu pwe', ndzəm nə ka marɛŋ nə ghak yuk.
5 A luz brilha na escuridão, e a escuridão não conseguiu apagá-la.
6 Ŋwə̀ nəmòk à ye, nə̀ Nwì ànə tumsə və yi nə̀ liŋ ye à ye də Jon.
6 Houve um homem chamado João, que foi enviado por Deus
7 Yi ànə və ye ŋgòkə̀ tsə̀' rɛŋsə fa bwìŋ marɛŋ nə, ya ndàaŋwè pwe' yuk yusə̀ yi sə cèp sə, nə dzəm bohòmarɛŋ nə.
7 para falar a respeito da luz. Ele veio para que por meio dele todos pudessem ouvir a mensagem e crer nela.
8 Yi ànə ka marɛŋ nə yi yeŋ. Yi à və̀ ye ŋgòtsə̀' fa bwìŋ bə marɛŋ nə.
8 João não era a luz, mas veio para falar a respeito da luz,
9 Marɛŋ nə̀ zìnə, nə̀ nà'a fagə̀ ndàaŋwè pwe' marɛŋ nə à ye ŋgòtesə və̀ sə nzeŋgòŋ anə ghà ànə.
9 a luz verdadeira que veio ao mundo e ilumina todas as pessoas.
10 Yi ànə cum sənə nzeŋgòŋ nə̀ yi à gʉ̀ nə, fana bʉ̀ʉ sə̀ wo cu sənə nzeŋgòŋ nə wèŋ kà yi yu awo rì.
10 A Palavra estava no mundo, e por meio dela Deus fez o mundo, mas o mundo não a conheceu.
11 Yi à və̀ mvwe' lak ye, bʉ̀ʉ lak ye wèŋ sə kà yi dzəm.
11 Aquele que é a Palavra veio para o seu próprio país, mas o seu povo não o recebeu.
12 Ma nə̀ bohòbòp bʉ̀ nə̀ wo à jə yi, nə dzəm bohòyi sə fana, yi à fa yà'wèŋ mandzə̀ ŋgòbʉ̀ʉŋ bwe sə̀ Nwì.
12 Porém alguns creram nele e o receberam, e a estes ele deu o direito de se tornarem filhos de Deus.
13 Wo à bʉ̀ʉŋ bwe ye wèŋ vɛ'nə ŋga ànə gʉ megu Nwì. Ànə ka bʉ̀ʉsə̀ wo à dzə yi mvə̀'nə̀ bwìiŋ dzəgə̀ bwe yà'a yeŋ. Ka də ŋwè à tsərə kok yi sə̀' yeŋ.
13 Eles não se tornaram filhos de Deus pelos meios naturais, isto é, não nasceram como nascem os filhos de um pai humano; o próprio Deus é quem foi o Pai deles.
14 Ncèp nə à bʉ̀ʉŋ ŋwè sə nze fɛn, nə kə cum mʉtsətsə'rəə vès vɛ'nə fana vès ye yi co ŋwə̀ nə̀ ghaŋ nə̀ Tɛ̀' ye Nwì ànə fa bohòmo ye nə̀ mò'fis nə. Yi a nìtsə̀' fa ves mvə̀'nə̀ Nwì cu sə də yi tse' bòvə̀m wùriŋ, nə tse' zìnə sə̀'.
14 A Palavra se tornou um ser humano e morou entre nós, cheia de amor e de verdade. E nós vimos a revelação da sua natureza divina, natureza que ele recebeu como Filho único do Pai.
15 Jon ànə tsok rɛŋsə fa bwìŋ bə ŋwə̀ ènə yi. Yi à cèp də, <<Nè'e ŋwə̀ nə̀ mʉ̀ ànə tsok fa weŋ fa' də ŋwə̀ nə̀ yi sə və̀ ma ŋkwɛ̀ɛŋ mʉ̀ nə yam casə mʉ bʉ̀ʉsə̀ yi ànə ye fo' ŋga wo kà mʉ ntòdzə lok.>>
15 João disse o seguinte a respeito de Jesus: — Este é aquele de quem eu disse: “Ele vem depois de mim, mas é mais importante do que eu, pois antes de eu nascer ele já existia.”
16 Mvə̀'nə̀ yi rwiŋ mègù bə bòvə̀m bohòvès fana yi a sè ves pwe' kə̀kɛ̀'.
16 Porque todos nós temos sido abençoados com as riquezas do seu amor, com bênçãos e mais bênçãos.
17 Musì à jə və̀ fa ves lʉ̀ʉk sə̀ Nwì sə yi fana Jisòs Krɛst jəŋ və fa ves ye bòvə̀m nə̀ Nwì nə ye zìnə nə̀ Nwì nə sə̀'.
17 A lei foi dada por meio de Moisés, mas o amor e a verdade vieram por meio de Jesus Cristo.
18 Ŋwə̀ nəmòk ka Nwì bə lis ntòye yuk. Mègù mo ye Jisòs Krɛst nə̀ yi co ntʉm Tɛ̀' ye nə, nə̀ yi a rɛŋsə fa ves mvə̀'nə̀ Nwì cu.
18 Ninguém nunca viu Deus. Somente o Filho único, que é Deus e está ao lado do Pai, foi quem nos mostrou quem é Deus.
19 Nùmbu mòk à ye, ŋkwàha bʉ̀ʉ Jus sə̀ mvwe' lak Jòrosalèm wèŋ tumsə lo ŋgàa fa Nwì satikà'a mok mʉmvwe' Ndap Nwì nə̀ ghaŋ, bə bʉ̀ʉ Levì wèŋ mok, də yà'a kə fek Jon də nà'a nsàp ŋwə̀ nə̀ fòlɛ?
19 Os líderes judeus enviaram de Jerusalém alguns sacerdotes e levitas para perguntarem a João quem ele era.
20 Jon nə dʉk fəsə fa yà'wèŋ də, <<Mʉ̀ ka Ŋkum ŋgà gèm bwìŋ nə̀ Nwì à də yi nə tumsə və̀ ŋgòkə̀ tɛsə bʉ̀ avès nə yeŋ.>> Yi à ka dzeeŋ, yi à cèp fis bum yè'sə yuye jəja mvwe' bwìŋ.
20 João afirmou claramente: — Eu não sou o
21 Wo fek fe'lə yi sə̀mok də, <<Ye də wu ndà lɛ, wu Àlajà à?>> Yi dʉk fe'lə sə̀' də, <<Hai', mʉ̀ ka Àlajà sə̀' yeŋ.>> Wo fek mali yi sə̀' ŋkuŋ də, <<Ye də wu ŋgà tsə̀' bum Nwì nə̀ ŋwàk Nwì sə tsə̀' də nà'a nə̀ və̀ə nə à?>> Jon dʉk mali sə̀' də, <<Na'à mʉ̀ yàm. Mʉ̀ ka yi ànə yeŋ.>>
21 Eles tornaram a perguntar: — Então, quem é você? Você é Elias? — Não, eu não sou! — respondeu João. — Você é o — Não! — respondeu ele.
22 Fana wo fek mali yi sə̀ ŋkuŋ də, <<Ye də wu yè'sə ndà lɛ? Bʉsə̀ kaco vès lo ŋga wù ka ves tsok fa yeŋ, ya vèes kə tsok bʉ̀ʉ sə̀ wo tum ves sə. Wù dʉk yòbə tu yòdə wu ndà lɛ?>>
22 Aí eles disseram a João: — Diga quem é você para podermos levar uma resposta aos que nos enviaram. O que é que você diz a respeito de você mesmo?
23 Yi dʉk də, <<Ŋgà tsòhòbum Nwì nə̀ njamòk nə̀ liŋ yee Ìzayà nà'a ànə cep fa' də,
23 João respondeu, citando o profeta Isaías: — “Eu sou aquele que grita assim no deserto: preparem o caminho para o Senhor passar.”
24 Bʉ̀ʉ Faràsi mok wèŋ à ye mʉŋgorə̀ bʉ̀ʉ sə̀ wo à kə̀ yə Jon sə.
24 Os que foram enviados eram do grupo dos fariseus ;
25 Fana wo fek Jon nə də, <<A ye-a ŋga wù ka ŋgà gèm bwìŋ nə yeŋ, kà Àlajà sə̀' ye, nə kà ŋgà tsə̀' bum Nwì nə sə̀' ye, ye də wù sə bàptɛsə bwìŋ bʉ̀ʉ yà?>>
25 eles perguntaram a João: — Se você não é o Messias, nem Elias, nem o Profeta que estamos esperando, por que é que você batiza?
26 Jon dʉk fa yà' də, <<Mʉ̀ sə bàptɛsə mègù yàm bə ndzəp. Ŋwə̀ nəmòk cu mʉtsətsə'rə wèŋ nə̀ wèŋ sə kà yi rì, anə kà sàp ŋga yi yèto fàak ye laŋ.
26 João respondeu: — Eu batizo com água, mas no meio de vocês está alguém que vocês não conhecem.
27 Ŋwə̀ nə̀ yi sə və̀ ma ŋkwɛ̀ɛŋ mʉ̀ ànə, yi yam càsə mʉ yi. Mʉ̀ ka ŋwə̀ nə̀ co mʉ̀ firə fa yi kʉ̀ʉ kùuŋgùup ye kʉrə.>>
27 Ele vem depois de mim, mas eu não mereço a honra de desamarrar as correias das sandálias dele.
28 Yè'sə à ye mvwe' lak Betanì. Lak Betanì sə à ye ma ntonùum ndzəp Jòridàŋ. Yà'a mvwe' sə̀ Jon à sə bàptɛsə bwìŋ fo' sə.
28 Isso aconteceu no povoado de Betânia, no lado leste do rio Jordão, onde João estava batizando.
29 Tsok à rɛŋ, Jon ye ŋga Jisòs sə və̀ mvwe' ye sə fana yi cep də, <<Wèeŋ yeè, nè'e ŋwə̀ nə̀ yi mo nsùŋga Nwì nə. Nè'e yi nə̀ Nwìi nə jəŋ yi co ndzə cop, nə yisə fis gɛsə bʉp bwìŋ sə nzeŋgòŋ bə zeŋ nə.
29 No dia seguinte, João viu Jesus vindo na direção dele e disse: — Aí está o Cordeiro de Deus, que tira o pecado do mundo!
30 Nè'e yi nə̀ mʉ̀ cèp də ŋwə̀ nəmòk sə və̀ ma ŋkwɛ̀ɛŋ mʉ̀, nə̀ yi yam càsə mʉ nə, bʉ̀ʉsə̀ yi ànə ye fo' ŋga wo ka mʉ ntòdzə.
30 Eu estava falando a respeito dele quando disse: “Depois de mim vem um homem que é mais importante do que eu, pois antes de eu nascer ele já existia.”
31 Mʉ̀ à sə kà yi yàm də nè'e yi nə sə̀ rìgə̀. Ànə ye-a sə̀ vɛ'nə fana njo njàm nə̀ mʉ̀ à sə bàptɛsə bwìŋ nə, à ye də ya bʉ̀ʉ Izùrɛ wèeŋ riŋ yi.>>
31 Eu mesmo não sabia quem ele era, mas vim, batizando com água para que o povo de Israel saiba quem ele é.
32 Jon nə à cèp fe'lə sə̀mok dʉk də, <<Mʉ̀ a yə Yòŋsə̀ Nwì ŋga nà' tsə tesə mʉbu co kəkəbʉ̀ŋ, nə kə naaŋ mʉtuhù Jisòs.
32 João continuou: — Eu vi o Espírito descer do céu como uma pomba e parar sobre ele.
33 À sə kə̀ dzèŋ mvə̀k ànə ŋga mʉ̀ à ka yi yàm də yi ŋwə̀ ànə ntòriŋ. Megu də Nwì nə̀ yi à tum mʉ də mʉ bàptɛsə bwìŋ bə ndzəp nə à tsə̀' mʉ də, a ye ŋga mʉ̀ yə ŋwə̀ nə̀ yòŋsə̀ ye tsoŋ və̀, nə kə naaŋ nà' mʉtuhù àlɛ, mʉ̀ riŋ də nà'a ŋwə̀ nə̀ yi nə baptɛsə bwìŋ bə Yòŋsə̀ nə̀ Rərɛŋ nə.
33 Eu não sabia quem ele era, mas Deus, que me mandou batizar com água, me disse: “Você vai ver o Espírito descer e parar sobre um homem. Esse é quem batiza com o Espírito Santo.”
34 Mʉ̀ nə sə tsə̀' nə weŋ zìnə àm pwe'fo' də mʉ̀ a yə bum yè'sə laŋ, fana mʉ̀ nə sə tsə̀' nə weŋ jəja də ŋwə̀ ènə, yi mo Nwì nə.>>
34 E eu vi isso e por esse motivo tenho declarado que ele é o Filho de Deus.
35 Tsok à rɛŋ fe'lə sə̀mok ŋga Jon tə bə ŋgàa fàak ye wèŋ ba.
35 No dia seguinte, João estava outra vez ali com dois dos seus discípulos.
36 Yi ye ŋga Jisòs sə càa fana yi cep də, <<Wèeŋ ye, nà'a mo nsùŋgaŋ Nwì nə.>>
36 Quando viu Jesus passar, disse: — Aí está o Cordeiro de Deus!
37 Ŋgàa fàak sə̀ ba sə à yuk yusə̀ Jon à cèp sə fana wo lokok, nə bɛ' lo Jisòs nə.
37 Quando os dois discípulos de João ouviram isso, saíram seguindo Jesus.
38 Jisòs à bʉ̀ʉŋ kʉ̀ʉk, nə ye ŋga yà'wèŋ sə yù və̀ yi fana yi fek yà' də, <<Wèŋ sə lòfò?>> Wo dʉk bwi fa nà' yàwo də, <<Cicà, wu cugə̀ ma fò?>> Cicà nə bə ncèep lak awo yà'sə də Rabì.
38 Então Jesus olhou para trás, viu que eles o seguiam e perguntou: Eles perguntaram: — Rabi, onde é que o senhor mora? (“Rabi” quer dizer “mestre”.)
39 Jisòs nə dʉk fa wo də, <<Wèeŋ və-a kə ja'a.>> Wo à lòo, nə kə ye mvwe' sə̀ yi cugə̀ sə. Bə yà'wèŋ cum mam fo' ŋga nùm na lòvɛ'ɛ tə̀tè ndzəm kə seŋ tasə cù.
39 — Venham ver! — disse Jesus. Então eles foram, viram onde Jesus estava morando e ficaram com ele o resto daquele dia. Isso aconteceu mais ou menos às quatro horas da tarde.
40 Bʉ̀ʉ sə̀ ba sə̀ wo ànə yuk ŋga Jon cèp fana wo bɛ' lo Jisòs sə, mòk ànə ye Andrù. Andrù nə à ye moma Saimʉ̀ Pità.
40 André, irmão de Simão Pedro, era um dos dois homens que tinham ouvido João falar a respeito de Jesus e por isso o haviam seguido.
41 Yi à ca lòo, nə kə ye tə̀tà ye Saimʉ̀, nə tsok nà' də, <<Vès yə Mèzayà nə bə lis laŋ.>> (Mèzayà nə yà'sə də Krɛst. A yà'sə də, Ŋkum ŋgà gèm bwìŋ nə.)
41 A primeira coisa que André fez foi procurar o seu irmão Simão e dizer a ele: — Achamos o
42 Fana yi jəŋ və Saimʉ̀ nə, bə nà' kə̀ ye Jisòs. Jisòs kʉk ja'a Saimʉ̀, nə dʉk fa nà' də, <<Wùu Saimʉ̀ mo Jon, wo nə sə to wu mok sə̀' də Kefàs.>> Liŋ sə̀ də Kefàs yà'sə mègù sə̀' co liŋ sə̀ də Pità yà'a. Yà'a də Lìs.
42 Então André levou o seu irmão a Jesus. Jesus olhou para Simão e disse:
43 Tsok à rɛŋ sə̀mok fana Jisòs də yi lo yuye mvwe' nzeŋgòGalìli. Ànə geŋ yi ye Filìp, nə dʉk fa nà' də, <<Bɛ' və mʉ.>>
43 No dia seguinte, Jesus resolveu ir para a região da Galileia. Antes de ir, foi procurar Filipe e disse:
44 Filìp nə à ye mo lak mvwe' lak Bèsadà, Andrù bə Pità ye sə̀' bwe lak fo'.
44 Filipe era de Betsaida, de onde eram também André e Pedro.
45 Filìp à kə̀ yə Nàtaniyà, nə tsok nà' də, <<Vès yə ŋwə̀ nə̀ Musì à còm bə liŋ ye ndzənə ŋwàk lʉ̀k, ŋgàa tsòhòbum Nwì sə̀ njamòk wèŋ ànə com bə liŋ ye sə̀' nà'a laŋ. A yi Jisòs nə̀ yi tesə və̀ mvwe' lak Nazàrɛ, nə̀ yi mo Jòsep.>>
45 Filipe foi procurar Natanael e disse: — Achamos aquele a respeito de quem Moisés escreveu no
46 Nàtaniyà nə dʉk fa nà' də, <<Me'rə mʉ fɛn, wù tsəm də aco yusəmok sə̀ yà' tse' fàk tesə yuk mvwe' lak Nazàrɛ à?>> Filìp də, <<Və̀ kə̀ ja'a bə lis yo.>>
46 Natanael perguntou: — E será que pode sair alguma coisa boa de Nazaré? — Venha ver! — respondeu Filipe.
47 Jisòs à yə Nàtaniyà ŋga nà' sə gì və̀ə fana yi cep də, <<Nè'e mo Izùrɛ nə̀ yi zìnə nə, yi ka mʉzə̀p limŋgòŋ tse' lok.>>
47 Quando Jesus viu Natanael chegando, disse a respeito dele:
48 Nàtaniyà nə də, <<Hàva', wù riŋ mʉ fò?>> Jisòs dʉk də, <<Ghà nə̀ wù anə sə cum sə mbwè tʉ nə̀ wo togə̀ nà' də fik nà'a, ŋga mʉ̀ yə wu yàm laŋ ŋkuŋ Filìp sə kə to wu.>>
48 Então Natanael perguntou a Jesus: — De onde o senhor me conhece? Jesus respondeu:
49 Nàtaniyà dʉk megu mok də, <<Cicà, wu mo Nwì, wu Mèzayà nə̀ yi ŋkum bʉ̀ʉ Izùrɛ wèŋ nə.>>
49 Então Natanael exclamou: — Mestre, o senhor é o Filho de Deus! O senhor é o Rei de Israel!
50 Jisòs dʉk fa nà' də, <<Wù dzəm yè'sə bʉ̀ʉsə̀ mʉ̀ tsə̀' wu də, mʉ̀ anə ye wu ŋga wù cu sə mbwè tʉ fik sə à? Nà'nə ka yumok yeŋ. Mʉ̀ sə tsə̀' fa wu zìnə də, wu nə ye bum sə̀ yà' yam càsə nà'nə.>>
50 Jesus respondeu:
51 Yi dʉk fa mali nà' də, <<Wu nə ye ŋga ntòbu mùhu nòto fana masinjàa Nwì wèŋ sə lo kəkok, nə sə tsoŋ tsətsoŋ mʉ tuhù mʉ̀ʉ mo ŋwè.>>
51 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: vocês verão o céu aberto e os anjos de Deus subindo e descendo sobre o
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.