Marcos 15
कोन्छ्योककी सुङ (XSR) vs ARC
1 ती सला टोपला टेताङ कोङ्यार छ्येतिवा ताङ यहूदी गोमा कितुप छ्येतिवा ताङ यहूदी छ्योकी गेकेनतिवी यहूदी छोक्पाकी मी छ्येतिवी मुला जोम्नी केवुल क्यासुङ। तमा तिवी येशूला कोङ किन्नी टि गल्नी रोमी ठिम कितुप मी छ्ये पिलातसला चेक तेसुङ।
1 E, logo ao amanhecer, os principais dos sacerdotes, e os anciãos, e os escribas, e todo o Sinédrio tiveram conselho; e, amarrando Jesus, o levaram e entregaram a Pilatos.
2 पिलातसकी येशूला “ख्युरुङ यहूदीतिवी ग्येल्वु यिन?” सिनी टिसुङ। तमा येशूकी “यिन, ख्योरे सिक्यावु दोके यिन।” सिनी सुङ्सुङ।
2 E Pilatos lhe perguntou: Tu és o Rei dos judeus? E ele, respondendo, disse-lhe: Tu
3 कोङ्यार छ्येतिवी खोला क्येन बङी ग्यप्सुङ।
3 E os principais dos sacerdotes o acusavam de muitas coisas, porém ele nada respondia.
4 तुक क्यानी लोङ पिलातसकी खोला “काङ ख्युरुङला च्यिक साङ टिलेन मे? ल्हो ताङ, तिवी ख्युरुङला चुका क्येन मङ्मु ग्यकिनोक।” सिनी सिक्यासुङ।
4 E Pilatos o interrogou outra vez, dizendo: Nada respondes? Vê quantas coisas testificam contra ti.
5 यिने येशूकी काङ साङ टिलेन मासुङ, तुक क्यानी पिलातस हलेवा क्यासुङ।
5 Mas Jesus nada mais respondeu, de maneira que Pilatos se maravilhava.
6 यहूदी थरुप तुछ्येनला चोन्खाङ नाङ्ला शोरुपतिवी पर नेमा मीतिवी पेतुप मिरा च्यिकला पिलातसकी पि तोङ ज्यितुप लुक्सु नोक।
6 Ora, no dia da festa costumava soltar-lhes um preso qualquer que eles pedissem.
7 ती पेला बरब्बा सिरुप मी ति लुङ्बाकी तेन्दोकला लानी मी सेतुप दुक्टातिवी मुला चोन्खाङला शोर्नोक।
7 E havia um chamado Barrabás, que, preso com outros amotinadores, tinha num motim cometido uma morte.
8 मी मङ्मु पिलातसकी चाला वानी, “ले टेङ दोके क्यानी तलिङ साङ मी यी चोन्खाङ नेमा पि तोङ।” सिनी गोङ्बा शुसुङ।
8 E a multidão, dando gritos, começou a pedir que fizesse como sempre lhes tinha feito.
9 तमा पिलातसकी तिवाला “ख्यिरा यहूदीतिवी ग्येल्वु सिरुप तीला ङ पि तोङ्गुप ति ख्यिरा नो किवी?” सिनी सिक्यासुङ।
9 E Pilatos lhes respondeu, dizendo: Quereis que vos solte o Rei dos judeus?
10 कोङ्यार छ्येतिवी ठतोक लानी येशू ति खोरुङला चेक तेतुप यिन सिनी पिलातसला छ्या नोक।
10 Porque ele bem sabia que, por inveja, os principais dos sacerdotes o tinham entregado.
11 यिने कोङ्यार छ्येतिवी मी मङ्मुला चेन्नी बोरु बरब्बाला पि तोङ सिनी सि च्यिसुङ।
11 Mas os principais dos sacerdotes incitaram a multidão para que fosse solto antes Barrabás.
12 पिलातसकी लोङ तिवाला टिसुङ, “तुकै यिन्सिन ख्यिरा यहूदी ग्येल्वु सिरुप तीला ङ काङ कितुप?”
12 E Pilatos, respondendo, lhes disse outra vez: Que quereis, pois, que faça daquele a quem chamais Rei dos judeus?
13 तमा तिवा थोर ग्यप्नी, “तीला ग्यङ्शिङला कल्नी काँडी दाप्नी से!” सिनी सिक्यासुङ।
13 E eles tornaram a clamar: Crucifica-o.
14 पिलातसकी टिसुङ, “दीकी काङ लाका मेलोवा क्या वे?” यिने तिवी मङ च्यार ग्यप्नी, “तीला ग्यङ्शिङला कल्नी काँडी दाप्नी से!” सिनी सिक्यासुङ।
14 Mas Pilatos lhes disse: Mas que mal fez? E eles cada vez clamavam mais: Crucifica-o.
15 पिलातसकी मी माङ्छ्योकला गा लोङ्गुपला बरब्बाला ति पि ताङ्नी येशूला ति पाङ्शर ताङ्सिमा ग्यङ्शिङला कल्नी काँडी दाप्नी सेतुपला चेक तेसुङ।
15 Então, Pilatos, querendo satisfazer a multidão, soltou-lhes Barrabás, e, açoitado Jesus, o entregou para que fosse crucificado.
16 ती ज्युक्ला रोमी मक्मीतिवी येशूला रोमी ठिम कितुप मी छ्ये देतुप खाङ्बी लेङाङला टि गाल्सुङ, तमा यम्बा मक्मीतिवा तेरीला कताङ्नी ते जोम च्यिसुङ।
16 E os soldados o levaram para dentro do palácio, à sala da audiência, e convocaram toda a coorte.
17 तिवी येशूला छो मुक्पुकी छ्योवा यी कोन बिन्नी छेर्माङ वोतुप येल्का कुक्नी ग्येल्वी उशाक दोके जोनी खोकी गोला कोन बिन्सुङ।
17 E vestiram-no de púrpura e, tecendo uma coroa de espinhos, lha puseram na cabeça.
18 तमा तिवी खोला “यहूदीतिवी ग्येल्वुला छ्याक छलो!” सिनी सिक्यासुङ।
18 E começaram a saudá-lo, dizendo: Salve, Rei dos judeus!
19 लोङ तिवी ङ्युङ्मा थ्वोनी खोकी गोला बेपिन सिरा छ्यिन्दुर ग्यप्सुङ। तमा पुमुङ सला चुनी खोला शावा क्यासुङ।
19 E feriram-no na cabeça com uma cana, e cuspiram nele, e, postos de joelhos, o adoravam.
20 खोला तुक क्यानी मारे ताङ सिन्सिमा छो मुक्पुकी छ्योवा ति पिनी खोकी नुम्बुप नम्सा ति येलुङ कोन बिन्सुङ। ती ज्युक्ला खोला ग्यङ्शिङ लोला ग्येलुपला टि गाल।
20 E, havendo-o escarnecido, despiram-lhe a púrpura, e o vestiram com as suas próprias vestes, e o levaram para fora, a fim de o crucificarem.
21 तमा मक्मीतिवी येशूला टिनी डोयी कितुप पेला सिमोन सिरुप छ्यिग्यपकी कुरेनी ग्येसाकी मी यी ती लामला वुङ्यिन कितुप ठेसुङ। ती ति अलेक्जेन्डर ताङ रुफसकी पपा यिनोक। मक्मीतिवी येशूला कल्नी सेतुप ग्यङ्शिङ ति तीला कार क्यानी खुर च्यिसुङ।
21 E constrangeram um certo Simão Cireneu, pai de Alexandre e de Rufo, que por ali passava, vindo do campo, a que levasse a cruz.
22 तमा तिवी येशूला गलगथा सिरुप दासाला क्याल्सुङ। (ती गलगथाकी तेन्दोक ति ‘कप्लीकी दासा’ सिक्यावु यिन।)
22 E levaram-no ao lugar do Gólgota, que se traduz por lugar da Caveira.
23 तिवी खोला मुर्र र्हेवु गुन्डुम छ्याङ बिन्सिनाङ खोकी माशे।
23 E deram-lhe a beber vinho com mirra, mas ele não o tomou.
24 ती ज्युक्ला तिवी खोला ग्यङ्शिङ लोला कल्नी काँडी दाप्नी काल्सुङ। तमा तिवी खोकी नम्सा ति सुला थोप्किवे सिनी ग्येन ग्यप्नी गोसुङ।
24 E, havendo-o crucificado, repartiram as suas vestes, lançando sobre eles sortes, para saber o que cada um levaria.
25 येशूला ग्यङ्शिङ लोला ग्येलुप पेला टोपकी छ्युजी गु गल्नोक।
25 E era a hora terceira, e o crucificaram.
26 तमा ग्यङ्शिङ लोला खोला क्येन ग्यपुप यिकी ति “यहूदीतिवी ग्येल्वु यिन।” सिनी टिनी ज्याक्नोक।
26 E, por cima dele, estava escrita a sua acusação: O Rei dos Judeus .
27 तिवी येशूला ग्यङ्शिङला काँडी दाप्नी ग्येलुप पेला च्याक्पा मिरा ङ्यी साङ च्यिक ति खोकी यावी थाकाला ताङ च्यिक ति खोकी येन्बी थाकाला ग्यङ्शिङला काँडी दाप्नी काल्सुङ।
27 E crucificaram com ele dois salteadores, um à sua direita, e outro à esquerda.
28 (तुक क्यावु ति कोन्छ्योककी सुङगी नाङ्ला “खो ति मी दुक्टातिवी पर्ला मिरा च्यिक दोके चिसुङ।” सिनी टिवु ति तेरी छेवुला यिन।)
28 E cumpriu-se a Escritura que diz: E com os malfeitores foi contado.
29 ते ग्यङ्शिङकी लाम नेवा फार छुर युकुप मीतिवी गो युकिन सिरा येशूला मारे ताङ्नी, “ओ ल्हङाङ र्हम्नी ङ्यिमा सुमला जोयी सिरुप मी,
29 E os que passavam blasfemavam dele, meneando a cabeça e dizendo: Ah! Tu que derribas o templo e, em três dias, o edificas!
30 त खोरुङला राङ र्होक्नी ग्यङ्शिङ लो नेमा मर पाम शोक ताङ।” सिनी सिक्यासुङ।
30 Salva-te a ti mesmo e desce da cruz.
31 तुक राङ क्यानी कोङ्यार छ्येतिवा ताङ यहूदी छ्योकी गेकेनतिवी साङ खोला मारे तोङ्यिन सिरा “दीकी मी यम्बाला ति र्होक्सुङ, यिने खोरुङला ति र्होक माथुप।
31 E da mesma maneira também os principais dos sacerdotes, com os escribas, diziam uns para os outros, zombando: Salvou os outros e não pode salvar-se a si mesmo.
32 ओ इस्राएलकी ग्येल्वु ख्रीष्ट! त ख्युरुङ ग्यङ्शिङ लो नेमा पाप्नी शोक। तमा ङ्यिराङ ल्हानी तेपा कितुप्जा!” सिनी सिक्यासुङ। खोकी मुला ग्यङ्शिङ लोला कलुपतिवी साङ खोला मारे ताङ्सुङ।
32 O Cristo, o Rei de Israel, desça agora da cruz, para que o vejamos e acreditemos. Também os que com ele foram crucificados o injuriavam.
33 तमा ङ्यिमी गुङगी छ्युजी च्यिङ्ङीला लुङ्बा तेरीला नक्तोमी गल्नी छ्युजी सुम सेक लुसुङ।
33 E, chegada a hora sexta, houve trevas sobre toda a terra até à hora nona.
34 छ्युजी सुमला येशूकी थोर ग्यप्नी, “इलोई, इलोई, लामा सबखथनी?” सिनी सुङ्सुङ। दीकी तेन्दोक ति “ओ ङे कोन्छ्योक, ओ ङे कोन्छ्योक, ङला च्यिला क्युर्नी ज्यकुप यिन?” सिनी सिक्यावु यिन।
34 E, à hora nona, Jesus exclamou com grande voz, dizendo: Eloí, Eloí, lemá sabactâni? Isso, traduzido, é: Deus meu, Deus meu, por que me desamparaste?
35 खोकी तुक सिनी वोरु तेन्दुप थोनी ते लानी देतुप मी ललाइ ललाइकी “ङ्येन ताङ, दीकी याङ एलियाला के कतोङ्गिनोक।” सिनी सिक्यासुङ।
35 E alguns dos que ali estavam, ouvindo isso, diziam: Eis que chama por Elias.
36 तमा मिरा च्यिक ति छ्योङ्बाल ग्यम गल्नी ल्हेन्दा गुन्डुम छ्याङ क्युर्वुला पासिमा ती ति लकाम गोला ज्याक्नी येशूकी खला ज्योकिन सिरा “गुसा, काङ एलिया वानी दीला ग्यङ्शिङ लो नेमा बेप्किते ल्हाप।” सिनी सिक्यासुङ।
36 E um deles correu a embeber uma esponja em vinagre e, pondo- a numa cana, deu-lho a beber, dizendo: Deixai, vejamos se virá Elias tirá-lo.
37 तमा येशू वोरु थोर ग्यप्नी टुङ्सुङ।
37 E Jesus, dando um grande brado, expirou.
38 ती पेला यहूदी ल्हङाङ नाङ्ला ग्यावु गोयोल ति गो नेमा ज्युनी शाप सेक फेका ङ्यी गल्नी राल्सुङ।
38 E o véu do templo se rasgou em dois, de alto a baixo.
39 येशू तुकै क्यानी टुङ्गुप थोङ्नी येशूला कलुप ग्यङ्शिङकी दोङ्ला लानी देतुप रोमी मक्मी सयी च्यिककी खकी छ्ये तीकी “दी मी ति वुतुङ के कोन्छ्योककी सेवु राङ यिनोक।” सिनी सिक्यासुङ।
39 E o centurião que estava defronte dele, vendo que assim clamando expirara, disse: Verdadeiramente, este homem era o Filho de Deus.
40 ते ललाइ पुम्पेजातिवी साङ थाक्रिङ्बु नेसुर ल्हयी नोक। तिवी पर्ला मरियम मग्दलिनी ताङ याकूब टिक्पे ताङ योसेफकी आमा मरियम ताङ सलोमी साङ नोक।
40 E também ali estavam algumas mulheres, olhando de longe, entre as quais também Maria Madalena, e Maria, mãe de Tiago, o menor, e de José, e Salomé,
41 तिवी येशू गालीलला ज्युवु पेला खोकी तिङ्ला तिङ्यानी खोला शब्ज्यी क्यावु पुम्पेजातिवा यिनोक। तमा ते येशूकी मुला यरूशलेमला वावु यम्बा पुम्पेजातिवा साङ बङी नोक।
41 as quais também o seguiam e o serviam, quando estava na Galileia; e muitas outras que tinham subido com ele a Jerusalém.
42 ती छेर्मु ति टडिक कितुप ङासोप ङ्यिमाकी गोमी ङ्यिमा नोक। तमा नाम ल्होसिमा अरिमाथिया ग्येसाकी योसेफ तीकी ङाडेङ क्यानी पिलातसकी चाला गल्नी येशूकी फुङ्बु ति लाङ्सुङ।
42 E, chegada a tarde, porquanto era o Dia da Preparação, isto é, a véspera do sábado,
43 दी योसेफ ति यहूदी छोक्पाकी मी छ्येतिवी पर्ला मिरा च्यिक नोक। तमा ती ति कोन्छ्योककी ग्येल्खाप वुङ्गुप ति गुनी देनोक।
43 chegou José de Arimateia, senador honrado, que também esperava o Reino de Deus, e ousadamente foi a Pilatos, e pediu o corpo de Jesus.
44 येशू टुङ सिन्सुङ सिरुप थोनी पिलातस हलेवा क्यासुङ। तमा तीकी रोमी मक्मी सयी च्यिककी खकी छ्ये तीला कताङ्नी, “येशू वुतुङ के टुङ सिन्सुङ?” सिनी टिसुङ।
44 E Pilatos se admirou de que já estivesse morto. E, chamando o centurião, perguntou-lhe se já havia muito que tinha morrido.
45 तमा तीकी खो वुतुङ के टुङ्गुप यिन सिनी सिक्यासिमा पिलातसकी योसेफला येशूकी फुङ्बु खुर्नी डो च्यिसुङ।
45 E, tendo-se certificado pelo centurião, deu o corpo a José,
46 तमा योसेफकी रा नेङेन ङ्यो वानी येशूकी फुङ्बु ति ग्यङ्शिङ लो नेमा पाप्नी ती राकी नाङ्ला टिल्सुङ। तमा दो पुङ्नी जोवु शेप मीला ज्योकुप टककी फुककी नाङ्ला ज्याक्सुङ। ती ज्युक्ला दो ग्येर्पु यी रिल वानी ती टककी फुककी खला च्येनी ज्याक्सुङ।
46 o qual comprara um lençol fino, e, tirando-o da cruz, o envolveu nele, e o depositou num sepulcro lavrado numa rocha, e revolveu uma pedra para a porta do sepulcro.
47 मरियम मग्दलिनी ताङ योसेफकी आमा मरियमकी येशूकी फुङ्बु कनी ज्योकिनोक सिनी ल्हानी देनोक।
47 E Maria Madalena e Maria, mãe de José, observavam onde o punham.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.