Tito 1
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NAA
1 Ńmɔ Pole nɛ̂-á Liyel tõ̀npɩ ànɛ̂ Yesu Krista tɛ̃ntõ̀ névilɛ, Liyel ń tõ nɛ mé péwɔ névye yáhntɔkɔnɔ yohnɩ mɔ pè kɔ̃ pè sɛ̃ Yesu yõ. À ń yah tɔkɔ nɛ mé gbɩ wɛ̃̀kɩ̀lɛ pè wɛ̃kɩ pè kɔ̃ pè pé minnɛ n pɩ Liyel yõ sɛ̃́nɔ́ wɛ̃̀kɩ̀ yõ,
1 Paulo, servo de Deus e apóstolo de Jesus Cristo, para promover a fé que é dos eleitos de Deus e o pleno conhecimento da verdade segundo a piedade.
2 pé gbõ̀ sàhnyĩnɔ mó nɛ mɛ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min wɛ́nɔ́ tyɩ́ yõ. Liyel nɛ̂-á à náh mɩ̀nɩ̀nɛ n yo, ǹmɔ ǹ vyãhlɛ pè kɔ̃ kénɛ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min tyɩ́ sɔkɔ kèkõyṍ mɔ́-ńkɛ̃̂ gbĩ́ dùkùlɛ.
2 Escrevo na esperança da vida eterna que o Deus que não pode mentir prometeu antes dos tempos eternos
3 Tɛ́ wǎh ǹ vyãh kɔ̃ nɛ̂ tyɩ́ sɔkɔ, ké wɛ̃kɩ gbĩ́-á pɔ nɔ, à kè wɛ̃kɩ ǹ wɛy gbõ̀ yõ, tɛ́ ń kɔ̃ mé kélɛ n yo, ǹmɔ nɛ̂-á á pwáhnmɔ-òlɛ.
3 e, no momento oportuno, manifestou a sua palavra mediante a pregação que me foi confiada por ordem de Deus, nosso Salvador,
4 Titi, áwɔ nɛ̂-á ńmɔ pídĩ́ kègbɩlɛ ápi Liyel yõ sɛ̃́nɔ́ sɔkɔ, áwɔ tyɩ́ ye mé n tɛkɩ n mɔ sɛ́bɛ́y mɛ̀nɛ. Mé kélɛ n yah n kɔ̃ ápi Sú Liyel ànɛ̂ ápi pwáhnmɔ-ò Yesu Krista tyɩ́ nɛ, pè yõ̀bènɔrɩ ànɛ̂ yèvɩnɩnɛ ǹ kɔ̃.
4 a Tito, verdadeiro filho, segundo a fé comum. Que a graça e a paz, da parte de Deus Pai e de Cristo Jesus, nosso Salvador, estejam com você.
5 Mé ye ǹ sah Krɛtɩ mara sɔkɔ nɛ, tyi tɛ́lɔ́ nónó-á wũ á sè pɩ n dal n mɔ, á mó yah tɛ̃́pú yísyɔ́ yah n sah n sah n kɔ̃ kwlo kwlo pól Yesu yõ sɛ̃́pú tĩ̀nkìnɔ́ yõ sɔkɔ à yɩ̃nɛ máh sõ̀ kè yo sɔ̃́ á tyɩ́.
5 Foi por esta causa que deixei você em Creta: para que pusesse em ordem as coisas restantes, bem como, em cada cidade, constituísse presbíteros, conforme prescrevi a você:
6 Kénɛ yah tɛ̃́pú pól yɩ̃nɛ pè nɛ n mɛ wɛ́nyo-ńsah kɛ̃́nɛ pé tyɩ́, ànɛ̂ pé nɛ n mɛ sê núkú núkú nátãmnɛ. Pé wɛ̃́npì mó nɛ n mɛ Yesu yõ sɛ̃́púlɛ, pè káh pɩ́-ńkɛ̃̂ tyilɛ n pɩ, pè káh pɩ nòhnɩ̀-ǹkɛ̃̂púlɛ.
6 alguém que seja irrepreensível, marido de uma só mulher, que tenha filhos crentes que não são acusados de devassidão, nem são insubordinados.
7 Yé náh wɛ di, Yesu yõ sɛ̃́pú tĩ̀nkì kyɔ̀mɩ̀-ò yɩ̃nɛ à nɛ mɛ wɛ́nyo-ńsah kɛ̃́nɛ ǹ tyɩ́, wǎh sɔ̃́npɩ́lɛ pɩ Yesu yõ sɛ̃́pú tĩ̀nkì tahrɩ kyɔ̀mɩ̀-òlɛ. À náh yɩ̃nɛ à pɩ wɛ̀ngbìl wɛ́kɩ́-òlɛ, ànɛ̂ fɔ̀kɔ̀nvyã̀hnɩ̀ névilɛ, ànɛ̂ sèwɔlɛ, ànɛ̂ mâl kɔ̃̀lɩ̀-òlɛ. Tɛ̃̀ káh nɛ yah n kɔ̃ pɩ́-ńsahlɛ kwâh nɛ́tɛ̃̂nɛ yĩ́nvǐ sɔkɔ.
7 Porque é indispensável que o bispo, por ser encarregado das coisas de Deus, seja irrepreensível, não arrogante, alguém que não se irrita facilmente, não apegado ao vinho, não violento, nem ganancioso.
8 À yɩ̃nɛ à nɛ́pânnɛ n tɛ̃ plɛ, pèpɛy pɩ́nɔ́ tyɩ́ mó nɔ ǹ tyɩ́. À yɩ̃nɛ à pɩ yɩ̃ pɩ̃́-òlɛ, ànɛ̂ nɛ́gbɩ́lɛ, à mó nɛ mɛ yályál Liyel yah, ànɛ̂ gblɔ̌y tɛ̃́npnɛ̀-òlɛ.
8 Pelo contrário, o bispo deve ser hospitaleiro, amigo do bem, sensato, justo, piedoso, deve ter domínio de si,
9 Wɛlɛ nónó-á yɩ̃nɛ sɛ̃́nɔ́lɛ sé yõ, à yɩ̃nɛ à sè koh n tɛ̃ n yĩn à yɩ̃nɛ kwɔ́nɔ́ nɛ̂-á à wɛ. Képah sɔkɔ, à kɩ tɛ̃ wɛ Liyel wɛynɛ névyelɛ n vi n mɔ, tɛ́ kɩ wɛ́nyo-ńsah tyɛ ǹ kɔ̃̀lɩ̀pu tyɩ́.
9 ser apegado à palavra fiel, que está de acordo com a doutrina, para que possa exortar pelo reto ensino e convencer os que contradizem este ensino.
10 Yé náh wɛ di, névye náhnáh mɛ pɩ gblɔ̌y tíkínmɔ-ńkɛ̃̂púlɛ, ànɛ̂ wɛ̀nfɩ̀ wɛ́kɩ́púlɛ, ànɛ̂ névye pílkípúlɛ. Tɛ́ pé kan ńtɛ̃ n wɛ Nsyifunɔ Yesu yõ sɛ̃́pú sɔkɔ.
10 Porque existem muitos, especialmente os da circuncisão, que são insubordinados, falam coisas sem sentido e enganam os outros.
11 Pè mɛ fɛ̃̀kɩ̀nɔ́lɛ n dahbɩ kétlo náhnáh sɔkɔ pé kwɔ́nɔ́ túkúnìnɛ kwâh wɛ yĩnnɛ yĩ́nvǐ sɔkɔ. Képah ye, pé vyɛ̃y yɩ̃nɛ tṹnɔ́lɛ.
11 É preciso fazer com que se calem, porque andam pervertendo casas inteiras, ensinando o que não devem, com a intenção vergonhosa de ganhar dinheiro.
12 Pé lékã́m névi yɔ́ lésõ nɛ ńkɛ̃́, mɩ̀nyobe, ànɛ̂ gbɛ̃́nképèl, ànɛ̂ gbãndal névye, ànɛ̂ yèwònpɩbɩ-á Krɛtɩ tãnnɛ.
12 Foi um dos cretenses, um próprio profeta deles, que disse: “Os cretenses são sempre mentirosos, feras terríveis, comilões preguiçosos.”
13 Gbɩ ye à yo. Képah ye, wɛkɩ n yĩ́ĩ́ pé yõ, pè kɔ̃ pè Liyel yõ sɛ̃́nɔ́ pèpɛy wɛ.
13 Este testemunho é verdadeiro. Portanto, repreenda-os severamente, para que sejam sadios na fé
14 Pè káh pukubi mɔ Nsyifunɔ sèmìrn ànɛ̂ névye tyi kõ̀nsàhnɔ́ náh, nónó-á sè náh mɛ gbɩ wɛ̃̀kɩ̀ yõ.
14 e não se ocupem com fábulas judaicas, nem com mandamentos de gente que se desvia da verdade.
15 Tyi pól mɛ yályál névye tyɩ́, nónó-á mɛ yályál Liyel yah. Ǹtɛ névye nónó-á mɛ sìlkìnɔ́lɛ Liyel yah, tɛ́ yahle sɛ̃́nɔ́lɛ ǹ yõ, tyi pól mɛ sìlkìnɔ́lɛ pépi tyɩ́. Yé náh wɛ di, pé sõnɔ ànɛ̂ pé lékã́m náh mɛ pallɛ.
15 Todas as coisas são puras para os puros; mas, para os impuros e descrentes, nada é puro. Porque tanto a mente como a consciência deles estão corrompidas.
16 Pě pé gblɔ̌ynɛ n pɩ Liyel pɩ̃́púlɛ. Ǹtɛ pé tyípɩ́nɩ̀ kélɛ n wɛ̃kɩ nɛ pè náh ǹnɛ pnɛ. Pè pɩ nɛ́túkúnì ànɛ̂ nikisekɔ́kɔ́ pɩ́púlɛ, pè náh tɔ̃ fɛ̃ tyípépɛ̌y pɩ.
16 Afirmam que conhecem a Deus, mas o negam por meio do que fazem; é por isso que são abomináveis, desobedientes e reprovados para qualquer boa obra.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tito 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.