Romanos 2
Tupã Je'ẽha (URBNT) vs NVT
1 Pesarahã! Amõ ta rehe har kuja pepandu my: “Ma'e peka'u te'eha ke pema'ema'e. Katu ym aja” aja riki. Mã! Pehẽ atu aja tĩ! “Katu ym” aja pepandu. Pe, ame'ẽ ta aja juja katu te peka'u te'eha ke pema'ema'e tĩ. Aja rahã, pehẽ juehe har pepandu: “Katu ym jande” aja saka tĩ.
1 Talvez você pense que pode condenar esses indivíduos, mas é igual a eles e não tem desculpa! Quando diz que eles deveriam ser castigados, condena a si mesmo, porque você, que julga os outros, pratica as mesmas coisas.
2 Ma'e ka'u te'eha ke ma'ema'e ame'ẽ ta ke Tupã mupyrara ta. Aja rahã, katu aja jakwa katu.
2 E sabemos que Deus, em sua justiça, castigará todos que praticam tais coisas.
3 Mã! Pehẽ aja tĩ. “Ma'e ka'u te'eha ke ame'ẽ ta ma'ema'e. Katu ym aja” aja pepandu. Ame'ẽ ta aja juja katu te peka'u te'eha ke pema'ema'e tĩ. Aja rahã, Tupã mupyraraha ngi pehem ym te ta tĩ.
3 Uma vez que você julga outros por fazerem essas coisas, o que o leva a pensar que evitará o julgamento de Deus ao agir da mesma forma?
4 Mã kuja pepandu my: “Tupã katu te. Pahar ngã ke a'e mupyrara ym. Ngã jaxer rahã, i'i a'e harõ we tipe. Anĩ. Tupã ma'ema'eha japutar ym” aja pepandu my. Mã! Kuja pekwa katu riki. I'i a'e harõ rahã, ixoty pehẽ py'a pemuruwak ta my. A'erehe pehẽ rehe pyrara usak katu rĩ. Aja pekwa katu riki.
4 Não percebe quanto ele é bondoso, tolerante e paciente com você? Não vê que essas manifestações da bondade de Deus visam levá-lo ao arrependimento?
5 Anĩ. Pehẽ py'a pemuruwak tar ym. Hãtã ywy ke jumen pyrũ, ame'ẽja saka pexo tĩ. Jumen aja pehendu tar ym tĩ. Pehẽ py'a pemuruwak tar ym ixoty. A'erehe ngã 'ar koty te we pehẽ ke Tupã mupyrara ta. Jetehar te ngã ke Tupã mupyrara ta. Ame'ẽ angaha ke rehe uhyk rahã, pehẽ ke mupyrara ta. Arahã Tupã parahy ta. Ma'e ka'u te'eha ke ngã ma'ema'e, a'erehe a'e parahy ta ngã rehe.
5 Mas, por causa de seu coração rebelde, você se recusa a abandonar o pecado, acumulando ira sobre si mesmo. Pois o dia da ira se aproxima, quando o justo juízo de Deus se revelará.
6 Ma'e ke amõ pame katu te ma'ema'e, aja Tupã me'ẽ me'ẽ ta ipe. Juja katu te me'ẽ me'ẽ ta ipe.
6 Ele julgará cada um de acordo com seus atos.
7 Amõ ta tapijar te'e we katu ame'ẽ ke ma'ema'e. Kirisutu katuha aja a'eta ke Tupã muruwak ta, ame'ẽ rehe ame'ẽ ta harõ ixo tĩ. “Pehẽ katu” aja Tupã pandu ame'ẽ ke a'eta putar katu tĩ. Uhãha angaha rehe harõ ixo tĩ. Ame'ẽ ta ke Tupã muhã katu ta.
7 Dará vida eterna àqueles que, persistindo em fazer o bem, buscam glória, honra e imortalidade.
8 Amõ ta anĩ. Kyty'ym ame'ẽ ta ke a'eta. Katu ame'ẽ ke ma'ema'e ame'ẽ ta ke a'eta putar ym tĩ. Pe, ma'e katu ym ame'ẽ ke a'eta ma'ema'e tar katu. Ame'ẽ ta rehe Tupã parahy ta. Pe, mupyrara ta tĩ.
8 Mas derramará ira e indignação sobre os que vivem para si mesmos, que se recusam a obedecer à verdade e preferem entregar-se a uma vida de perversidade.
9 Upa katu te ma'e ka'u te'eha ke ma'ema'e ame'ẽ ta ke Tupã mupyrara ta. Ahy hũ ta. Aja jundéu awa ta ke a'e mupyrara ta. Ame'ẽ ta jõ ym. Jundéu awa aja ym ame'ẽ ta ke a'e mupyrara ta tĩ.
9 A todos que praticam o mal, ele trará aflição e calamidade: primeiro para os judeus, e também para os gentios.
10 Upa katu te ma'e katu ame'ẽ ke ma'ema'e, ame'ẽ ta ke Ta'yr katuha aja Tupã muruwak ta tĩ. Katu te ixo, aja muruwak ta. Ame'ẽ ta pe a'e pandu ta tĩ: “Pehẽ katu” aja. Ame'ẽ ta py'a ke a'e muhury katu ta tĩ. Aja jundéu awa ta pe Tupã ma'ema'e ta. Ame'ẽ ta jõ ym. Jundéu awa aja ym ame'ẽ ta pe a'e ma'ema'e ta tĩ.
10 Mas, a todos que fazem o bem, ele dará glória, honra e paz: primeiro para os judeus, e também para os gentios.
11 Upa awa ta rehe Tupã juja katu te usak. Johu ta. Pe, ame'ẽ ta rehe har jetehar rupi pandu pandu ta. “Pehẽ katu” aja ta.
11 Pois Deus não age com favoritismo.
12 Moise je'ẽha namõ jundéu awa ta ixo. Pe, ma'e ka'u te'eha ke ame'ẽ ta ma'ema'e rahã, Tupã pandu: “Moise je'ẽha ke pekwa tipe. Pehendu ym ehe. A'erehe pehẽ ke ihẽ amupyrara ta” aja. Moise je'ẽha rehe hendu ym, a'erehe Tupã mupyrara ta.
12 Assim, todos os que pecarem, mesmo não tendo a lei escrita de Deus, serão destruídos. E todos os que pecarem estando sob a lei de Deus, de acordo com essa lei serão julgados.
13 Moise je'ẽha rehe hendu rahã jõ: “Nde katu te. Ma'e ka'u te'eha ma'eha nixói te nde pe” aja Tupã pandu ym. Moise je'ẽha mujekwa, aja amõ ma'ema'e te rahã: “Nde katu te. Ma'e ka'u te'eha ma'eha nixói te nde pe” aja Tupã pandu katu.
13 Pois o simples ato de ouvir a lei não nos torna justos diante de Deus, mas sim a obediência à lei é que nos torna justos aos olhos dele.
14 Moise je'ẽha namõ jundéu awa aja ym ame'ẽ ta ixo ym. Ukwa ym. Pe, ma'e katu ame'ẽ ke ma'ema'e, aja ipy'a pe ukwa katu jupe. Moise je'ẽha pandu, aja ma'e katu ame'ẽ ke ma'ema'e. Aja rahã, ame'ẽ riki ima'e je'ẽha aja saka. Ame'ẽ riki Moise je'ẽha pandu, ame'ẽja saka jundéu awa aja ym ame'ẽ ta pe. |src="HK00150B.TIF" size="col" copy="© The British & Foreign Bible Society, 1954, 1967, 1972. Acréscimos e correções feitos por Louise Bass © The British & Foreign Bible Society, 1994" ref="Rõmãn 2.14"
14 Até mesmo os gentios, que não têm a lei escrita, quando obedecem a ela instintivamente, mostram que conhecem a lei, mesmo não a tendo.
15 Pe, Moise je'ẽha pandu ame'ẽ ke ipy'a pe ihĩ katu, aja mujekwa. Amõ rahã, a'eta pandu a'eta jupe: “Katu ame'ẽ ke jama'e” aja. Amõ rahã, pandu a'eta jupe: “Mã! Ma'e jaka'u te'eha ke jama'e” aja riki. Aja ipy'a pe a'eta ukwa katu riki, a'erehe Moise je'ẽha pandu ame'ẽ ke ipy'a pe ihĩ katu, aja mujekwa tĩ.
15 Demonstram que a lei está gravada em seu coração, pois sua consciência e seus pensamentos os acusam ou lhes dizem que estão agindo corretamente.
16 Aja ta riki. Amõ ta ukwa ym ha rupi ma'e ke ipy'a pe a'eta ukwa ukwa ixo. Ame'ẽ ke Jesu Kirisutu riki mujekwa ta. “Nde katu.” Amõ pe: “Nde katu ym” aja mujekwa ta. Ame'ẽ mujekwaha angaha rehe uhyk rahã, Jesu Kirisutu ke Tupã muwyr ta. Arahã, Jesu pandu pandu ta. “Nde katu.” Amõ pe: “Nde katu ym” aja pandu ta. Ame'ẽ ke ihẽ amujekwa. Ihẽ Páu. Myrandu katu ke ihẽ apandu pandu rahã, ame'ẽ ke ihẽ amujekwa.
16 Isso se confirmará no dia em que Deus julgar os segredos de cada um por meio de Cristo Jesus, de acordo com as boas-novas que anuncio.
17 Jundéu awa ta! Myja me'ẽ ta pehẽ my? Apandu ta. Pehẽ pepandu: “Jundéu awa ta ke jande” aja. “Moise je'ẽha namõ jaxo, a'erehe jande pe jõ Tupã pandu: ‘Pehẽ katu te. Ma'e peka'u te'eha pema'eha nixói te pehẽ pe’ ” aja pepandu pehẽ jupe. “Jande jõ riki Tupã rehe har jakwa katu” aja pepandu pehẽ jupe naĩ tĩ.
17 Você, que se diz judeu, se apoia na lei de Deus e se orgulha de seu relacionamento especial com ele.
18 Myja pema'ema'eha ke Tupã putar my, ame'ẽ ke pekwa katu tipe. (Anĩ. Pehendu ym ehe.) Myja katu ame'ẽ ke amõ ma'ema'e my, ame'ẽ ke Moise je'ẽha mujekwa katu. Ame'ẽ ke pekwa katu tipe tĩ. (Anĩ. Pehendu ym ehe tĩ.)
18 Conhece a vontade de Deus: sabe o que é certo, porque foi instruído em sua lei.
19 Pepandu: “Jande jõ riki jakwa katu ame'ẽ ta ke jande. A'erehe amõ ta ke jamu'e katu. Ame'ẽ ta riki eha ym te ame'ẽ ta aja saka. Pytun rupi wata ame'ẽ ta aja saka. Ukwa ym ame'ẽ ta” aja pepandu naĩ.
19 Está convencido de que é guia para os cegos e luz para os que estão perdidos na escuridão.
20 “Ukwa ym ame'ẽ ta ke jande jõ jamu'e katu” aja pepandu naĩ. (Jundéu awa ta ke pehẽ.) “Ka'u te'e ame'ẽ ta ke jande jõ jamu'e katu” aja pepandu naĩ tĩ. “Moise je'ẽha namõ jande jaxo, a'erehe upa katu te jande jakwa katu te. Pe, japandu ame'ẽ ke riki jetehar te ke. Aja jakwa katu” aja riki pepandu naĩ. (Jundéu awa ta ke pehẽ.)
20 Considera-se capaz de instruir os ignorantes e ensinar os caminhos de Deus às crianças. Está certo de que a lei de Deus lhe dá pleno conhecimento e verdade.
21 Mã! Moise je'ẽha ke amõ ta pe pemu'e. Aja rahã, ma'erehe pemu'e, aja pema'ema'e ym my? Pehẽ atu pehendu ym ehe. Moise je'ẽha rehe pehendu ym. Katu ym aja. Pepandu: “Amõma'e ke pemukanim ym” aja pemu'e. Pehẽ anĩ. Amõma'e ke pemukanim riki. Katu ym aja. (Aja rahã, Moise je'ẽha rehe pehendu ym, aja pemujekwa katu. Jundéu awa ta ke pehẽ.)
21 Pois bem, se você ensina a outros, por que não ensina a si mesmo? Diz a outros que não roubem, mas você mesmo rouba?
22 Pepandu: “Amõ kũjã rehe eka'u te'e ym” aja pemu'e. Pehẽ anĩ. Amõ ta kũjã rehe peka'u te'e. Katu ym aja. (Aja rahã, Moise je'ẽha rehe pehendu ym, aja pemujekwa tĩ.)
22 Afirma que é errado cometer adultério, mas você mesmo adultera? Condena a idolatria, mas rouba objetos dos templos?
23 “Jande riki Moise je'ẽha namõ jaxo, a'erehe katu te ame'ẽ ta ke jande” aja pepandu. Ame'ẽ Moise je'ẽha rehe pehendu ym, a'erehe amõ ta pandu: “Tupã japutar ym” aja amõ ta pandu.
23 Você, que tanto se orgulha de conhecer a lei, desonra a Deus, desobedecendo à lei?
24 Tupã je'ẽha rehe panduha ihĩ:
24 Não é de admirar que as Escrituras digam: “Os gentios blasfemam o nome de Deus por causa de vocês”.
25 Jundéu awa ta ke pehẽ. Pehẽ rehe ihĩ ame'ẽ pirer ke pejupã. (Aja rahã, jundéu awa ta te ke pehẽ. Tupã usak katu pehẽ rehe, aja pekwaha.) Pe, Moise je'ẽha rehe pehendu katu rahã, pehẽ pirer ke jupã, ame'ẽ katu tiki. Tupã kotyhar ta ke aja pemujekwa ngã pe. Moise je'ẽha rehe pehendu ym rahã, mã pehẽ pirer ke pejupã ym te, mã peja te'e pexo. Katu ym aja. Tupã kotyhar ta aja ym, aja pexo.
25 A prática judaica da circuncisão só tem valor se você obedece à lei de Deus. Mas se você, que é circuncidado, não obedece à lei de Deus, não é diferente de um gentio incircuncidado.
26 Jundéu awa aja ym ame'ẽ ta ipirer ke a'eta jupã ym. Pe, Moise je'ẽha rehe a'eta hendu katu rahã, kuja Tupã ukwa ta. Ipirer ke jupã, ame'ẽja saka ixo, aja Tupã pe.
26 E, se os incircuncidados obedecerem à lei de Deus, acaso não serão também considerados circuncidados?
27 Jundéu awa aja ym ame'ẽ ta rehe ihĩ ame'ẽ pirer ke jupã ym tipe. Pe, a'eta Moise je'ẽha rehe hendu katu rahã, kuja mujekwa. “Jundéu awa ta! Pehẽ katu ym. Moise je'ẽha rehe pehendu ym. Moise je'ẽha namõ pexo tipe. Ame'ẽ panduha paper rehe ihĩ tipe. Pehẽ pirer pejupã tipe. Anĩ. Pehendu ym ehe. Katu ym pehẽ” aja jundéu awa ta pe pandu. Moise je'ẽha rehe jundéu awa aja ym ame'ẽ ta hendu katu, aja ixo, a'erehe aja mujekwa.
27 De fato, os gentios incircuncidados que cumprem a lei de Deus condenarão você, judeu, que é circuncidado e tem a lei de Deus, mas não obedece a ela.
28 Amõ riki jundéu awa ke, aja amõ ta ukwaha. Anĩ. Aja te'eha aja ym. Ipirer ke jundéu awa jupã, a'erehe jundéu awa ta te ke a'eta, aja ukwaha. Anĩ. Aja te'eha aja ym.
28 Pois ser judeu exteriormente ou ser circuncidado não torna ninguém judeu de fato.
29 Kuja riki jundéu awa te. Amõ py'a ke Tupã juhyk, ame'ẽ riki jundéu awa te. (Aja rahã, ame'ẽ riki Tupã kotyhar te ke a'e.) Ame'ẽ ke Tupã'ã ma'eha ke. Ipy'a rehe jundéu awa te, aja saka. Pe, ipy'a juhyk ame'ẽ pe: “Nde katu ame'ẽ ke nde” aja Tupã pandu. Aja pandu ym awa. Tupã jõ pandu katu. Moise je'ẽha rehe hendu katu rahã, ipy'a ke juhyk ym. A'erehe: “Nde katu ame'ẽ ke nde” aja Tupã pandu ym.
29 Judeu verdadeiro é quem o é no íntimo, e circuncisão verdadeira é a do coração, feita pelo Espírito, e não pela letra da lei, recebendo assim a aprovação de Deus, e não das pessoas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.