Rute 4

Muⱪeddes Kalam (yǝngi yeziⱪ) (UIGPIN) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Boaz xǝⱨǝr dǝrwazisiƣa qiⱪip, xu yǝrdǝ olturdi. Mana, u waⱪitta Boaz eytⱪan ⱨeliⱪi ⱨǝmjǝmǝtlik ⱨoⱪuⱪiƣa igǝ kixi keliwatatti. Boaz uningƣa: — Əy buradǝr, kelip bu yǝrdǝ olturƣin, dewidi, u kelip olturdi.
1 Boaz foi à porta da cidade e sentou-se ali. Nesse momento, ia passando o parente resgatador que ele havia mencionado. Boaz o chamou: “Venha cá e sente-se, amigo. Quero conversar com você”. O homem foi e se sentou.
2 Andin Boaz xǝⱨǝrning aⱪsaⱪalliridin on adǝmni qaⱪirip, ularƣimu: — Bu yǝrdǝ olturunglar, dedi. Ular olturƣanda
2 Então Boaz chamou dez autoridades da cidade e pediu que se sentassem com eles.
3 u ⱨǝmjǝmǝtlik ⱨoⱪuⱪiƣa igǝ kixigǝ: — Moabning sǝⱨrasidin yenip kǝlgǝn Naomi ⱪerindiximiz Əlimǝlǝkkǝ tǝwǝ xu zeminni satmaⱪqi boluwatidu.
3 Em seguida, disse ao resgatador da família: “Você conhece Noemi, que voltou de Moabe. Ela está vendendo a propriedade de nosso parente Elimeleque.
4 Xunga mǝn muxu ixni sanga hǝwǝrlǝndürmǝkqi idim, xundaⱪla muxu yǝrdǝ olturƣanlarning aldida wǝ hǝlⱪimning aⱪsaⱪallirining aldida «Buni setiwalƣin» demǝkqimǝn. Sǝn ǝgǝr ⱨǝmjǝmǝtlik ⱨoⱪuⱪiƣa asasǝn alay desǝng, alƣin; ⱨǝmjǝmǝtlik ⱪilmay, almaymǝn desǝng, manga eytⱪin, mǝn buni bilǝy; qünki sǝndin awwal baxⱪisining ⱨǝmjǝmǝtlik ⱨoⱪuⱪi bolmaydu; andin sǝndin keyin mening ⱨoⱪuⱪum bar, dedi.
4 Pensei que devia falar com você a esse respeito, para que você a resgate, caso tenha interesse. Se quer a propriedade, compre-a na presença das autoridades do meu povo. Se não tiver interesse por ela, diga-me logo, porque, depois de você, sou o resgatador mais próximo”. O homem respondeu: “Está certo; eu resgatarei a propriedade”.
5 Boaz uningƣa: — Undaⱪta yǝrni Naomining ⱪolidin alƣan künidǝ mǝrⱨumning mirasiƣa uning nami bilǝn atalƣan birǝr ǝwladi ⱪalduruluxi üqün mǝrⱨumning ayali, Moab ⱪizi Rutnimu elixing kerǝk, — dedi.
5 Então Boaz lhe disse: “É claro que, ao comprar a propriedade de Noemi, você também deve se casar com Rute, a viúva moabita. Desse modo, ela poderá ter filhos que levem o nome de seu marido e mantenham a herança na família dele”.
6 Ⱨǝmjǝmǝt kixi: — Undaⱪ bolsa ⱨǝmjǝmǝtlik ⱨoⱪuⱪumni ixlitip etizni alsam bolmiƣudǝk; alsam ɵz mirasimƣa ziyan yǝtküzgüdǝkmǝn. Ⱨǝmjǝmǝtlik ⱨoⱪuⱪini sǝn ɵzüng ixlitip, yǝrni setiwalƣin; mǝn ixlitǝlmǝymǝn, dedi.
6 “Se é assim, não posso resgatá-la”, respondeu o parente resgatador. “Isso poria em risco minha própria herança. Resgate você a propriedade. Eu não posso fazê-lo.”
7 Ⱪǝdimki waⱪitlarda Israilda ⱨǝmjǝmǝtlik ⱨoⱪuⱪiƣa yaki almaxturux-tegixix ixiƣa munasiwǝtlik mundaⱪ bir rǝsim-ⱪaidǝ bar idi: — ixni kǝsmǝk üqün bir tǝrǝp ɵz kǝxini selip, ikkinqi tǝrǝpkǝ berǝtti. Israilda soda-setiⱪni bekitixtǝ mana muxundaⱪ bir usul bar idi.
7 Naqueles dias, havia o seguinte costume em Israel: quando alguém queria transferir o direito de resgate e troca, tirava a sandália e a entregava à outra pessoa para validar publicamente a transação.
8 Xunga ⱨǝmjǝmǝt ⱨoⱪuⱪiƣa igǝ kixi Boazƣa: — Sǝn uni alƣin, dǝp, ɵz kǝxini seliwǝtti.
8 Assim, o outro parente resgatador tirou a sandália e disse a Boaz: “Compre você a propriedade”.
9 Boaz aⱪsaⱪallarƣa wǝ kɵpqilikkǝ: — Silǝr bügün mening Əlimǝlǝk kǝ tǝwǝ bolƣan ⱨǝmmini, xundaⱪla Kilyon bilǝn Maⱨlonƣa tǝwǝ bolƣan ⱨǝmmini Naomining ⱪolidin alƣinimƣa guwaⱨtursilǝr.
9 Então Boaz disse às autoridades da cidade e ao povo ao redor: “Vocês são testemunhas de que hoje comprei de Noemi toda a propriedade de Elimeleque, Quiliom e Malom.
10 Uning üstigǝ mǝrⱨumning nami ⱪerindaxliri arisidin wǝ xǝⱨirining dǝrwazisidin ɵqürülmǝsliki üqün mǝrⱨumning mirasiƣa uning nami bolƣan birǝr ǝwladi ⱪaldurulsun üqün Maⱨlonning ayali, Moab ⱪizi Rutni hotunluⱪⱪa aldim. Silǝr bügün buningƣa guwaⱨtursilǝr, dedi. Boaz Rutni ɵz ǝmrigǝ ilixi arⱪiliⱪ yǝrni ⱪayturup setiwalidu|src="boaz-shoe.jpg" size="span" ref="«Rut» 4:9"
10 E, junto com a propriedade, tomei como esposa Rute, a viúva moabita de Malom. Assim, ela poderá ter um filho que leve o nome da família de seu falecido marido e herde a propriedade da família aqui na cidade natal dele. Vocês hoje são testemunhas disso”.
11 Dǝrwazida turƣan ⱨǝmmǝ hǝlⱪ bilǝn aⱪsaⱪallar: — Biz guwaⱨturmiz. Pǝrwǝrdigar sening ɵyünggǝ kirgǝn ayalni Israilning jǝmǝtini bǝrpa ⱪilƣan Raⱨilǝ bilǝn Leyaⱨ ikkisidǝk ⱪilƣay; sǝn ɵzüng Əfrataⱨ jǝmǝti iqidǝ bayaxat bolup, Bǝyt-Lǝⱨǝmdǝ nam-izziting ziyadǝ bolƣay;
11 As autoridades da cidade e todo o povo que estava na porta responderam: “Somos testemunhas! Que o S enhor faça a esta mulher que chega à sua família o que ele fez a Raquel e Lia, das quais descendeu toda a nação de Israel! Que você seja próspero em Efrata e famoso em Belém!
12 Pǝrwǝrdigar sanga bu yax qokandin tapⱪuzidiƣan nǝsling tüpǝylidin sening jǝmǝting Tamar Yǝⱨudaƣa tuƣup bǝrgǝn Pǝrǝzning jǝmǝtidǝk bolƣay! — dedi.
12 Que o S enhor lhe dê com esta jovem uma descendência numerosa como a de nosso antepassado Perez, filho de Tamar e Judá!”.
13 Andin Boaz Rutni ǝmrigǝ elip, uningƣa yeⱪinliⱪ ⱪildi. Pǝrwǝrdigar uningƣa xapaǝt ⱪilip, u ⱨamilidar bolup bir oƣul tuƣdi.
13 Boaz levou Rute para a casa dele, e ela se tornou sua esposa. Quando Boaz teve relações com ela, o S enhor permitiu que ela engravidasse, e ela deu à luz um filho.
14 Ⱪiz-ayallar Naomiƣa: — Israilning arisida sanga ⱨǝmjǝmǝt-nijatkar nǝslini üzüp ⱪoymiƣan Pǝrwǝrdigarƣa tǝxǝkkür-mǝdⱨiyǝ ⱪayturulsun! Xu nǝslingning nami Israilda izzǝt-abruyluⱪ bolƣay!
14 Então as mulheres da cidade disseram a Noemi: “Louvado seja o S enhor , que hoje proveu um resgatador para sua família! Que este menino seja famoso em Israel!
15 U sanga jeningni yengiliƣuqi ⱨǝm ⱪeriƣiningda seni ǝzizliƣuqi bolidu; qünki seni sɵyidiƣan, sanga yǝttǝ oƣuldin ǝwzǝl bolƣan kelining uni tuƣdi, — dedi.
15 Que ele restaure seu vigor e cuide de você em sua velhice, pois ele é filho de sua nora, que a ama e que tem sido melhor para você do que sete filhos!”.
16 Naomi balini elip, baƣriƣa basti wǝ uningƣa baⱪⱪuqi ana boldi.
16 Noemi pegou o bebê, aninhou-o junto ao peito e passou a cuidar dele como se fosse seu filho.
17 Uningƣa ⱪoxna bolƣan ayallar «Naomiƣa bir bala tuƣuldi» dǝp, uningƣa isim ⱪoydi. Ular uningƣa «Obǝd» dǝp at ⱪoydi. U Yǝssǝning atisi boldi, Yǝssǝ Dawutning atisi boldi.
17 As mulheres da vizinhança disseram: “Noemi tem um filho outra vez!”, e lhe deram o nome de Obede. Ele é o pai de Jessé, pai de Davi.
18 Pǝrǝzning nǝsǝbnamisi tɵwǝndikidǝktur: — Pǝrǝzdin Ⱨǝzron tɵrǝldi,
18 Esta é a genealogia de Perez: Perez gerou Hezrom.
19 Ⱨǝzrondin Ram tɵrǝldi, Ramdin Amminadab tɵrǝldi,
19 Hezrom gerou Rão. Rão gerou Aminadabe.
20 Amminadabtin Naⱨxon tɵrǝldi, Naⱨxondin Salmon tɵrǝldi,
20 Aminadabe gerou Naassom. Naassom gerou Salmom.
21 Salmondin Boaz tɵrǝldi, Boazdin Obǝd tɵrǝldi,
21 Salmom gerou Boaz. Boaz gerou Obede.
22 Obǝdtin Yǝssǝ tɵrǝldi wǝ Yǝssǝdin Dawut tɵrǝldi.
22 Obede gerou Jessé. Jessé gerou Davi.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Rute 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.