Rute 2
Муқеддес Калам (кирил йезиқ) (UIGCYR) vs NTLH
1 Наоминиң еригә туққан келидиған Боаз исимлиқ бир адәм бар еди. У Әлимәләкниң җәмәтидин болуп, интайин бай адәм еди.
1 Noemi tinha um parente chamado Boaz, que era um homem rico e muito importante. Ele era da família de Elimeleque, o marido de Noemi.
2 Моаб қизи Рут Наомиға: — Мән етизлиққа барай, бирәркимниң нәзиридә илтипат тепип, униң кәйнидин меңип арпа башақлирини тәрсәм? — деди.
2 Um dia Rute disse a Noemi: — Deixe que eu vá até as plantações para catar as espigas que ficam caídas no chão. Talvez algum trabalhador me deixe ir atrás dele, catando as espigas que forem caindo. — Vá, minha filha! — respondeu Noemi.
3 Шуниң билән у чиқип етизлиқларға келип, у йәрдә ормичиларниң кәйнидин башақ тәрди. Бәхитигә яриша, дәл у кәлгән етизлиқ Әлимәләкниң җәмәти болған Боазниң етизлиқлири еди.
3 Então Rute foi ao campo e andava atrás dos trabalhadores, catando as espigas que caíam. E por acaso ela entrou numa plantação que era de Boaz, um parente de Elimeleque.
4 Мана, у вақитта Боаз Бәйт-Ләһәмдин чиқип келип, ормичилар билән саламлишип: — Пәрвәрдигар силәр билән биллә болғай! — деди.
4 Nisso Boaz chegou de Belém e disse aos trabalhadores: — Que o — Que o
5 Боаз ормичиларниң үстигә назарәткә қоюлған хизмәткаридин: — Бу яш чокан кимниң қизи болиду? — дәп сориди.
5 Aí Boaz perguntou ao chefe dos trabalhadores: — Quem é aquela moça ali?
6 Ормичиларниң үстигә қоюлған хизмәткар җавап берип: — Бу Наоми билән биллә Моабниң сәһрасидин қайтип кәлгән Моабий чокан болиду.
6 Ele respondeu: — É a moabita que veio de Moabe com Noemi.
7 У: «Ормичиларниң кәйнидин өнчиләрниң арисидики чечилип кәткән башақларни теривалайму?» дәп тәләп қилди. Андин у келип әтигәндин һазирғичә ишләватиду; у пәқәт кәпидә бир аз дәм алди, — деди.
7 Ela me pediu que a deixasse ir atrás dos trabalhadores, catando as espigas que fossem caindo. E assim ela está trabalhando desde cedo até agora e só parou um pouco para descansar debaixo do abrigo.
8 Боаз Рутқа: — Әй қизим, аңлаватамсән?! Сән башақ тәргили башқа бир кимниң етизлиғиға бармиғин, бу йәрдинму кәтмә, мениң дедәклирим билән биргә мошу йәрдә турғин.
8 Então Boaz disse a Rute: — Escute, minha filha. Não vá catar espigas em nenhuma outra plantação. Fique aqui e trabalhe perto das minhas empregadas.
9 Диққәт қилғин, қайси етизда орма орған болса, дедәкләргә әгишип барғин. Мән жигитләргә: Униңға чеқилмаңлар, дәп тапилап қойдум! Әгәр уссап қалсаң берип, идишлардин жигитлирим қудуқтин тартқан судин ичкин, — деди.
9 Preste atenção e fique com elas no campo onde vão cortar espigas. Eu dei ordem aos empregados para não mexerem com você. Quando ficar com sede, beba da água que os empregados tirarem para beber.
10 Рут өзини йәргә етип тизлинип, бешини йәргә тәккүзүп тазим қилип, униңға: — Мән бир биганә турсам, немишкә маңа шунчә ғәмхорлуқ қилғидәк нәзириңдә шунчилик илтипат тапқанмән? — деди.
10 Aí Rute ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e disse: — Por que é que o senhor reparou em mim e é tão bom para mim, que sou estrangeira?
11 Боаз униңға җававән: — Ериң өлүп кәткәндин кейин қейинанаңға қилғанлириңниң һәммиси, шундақла сениң ата-анаңни вә өз вәтиниңдин қандақ айрилип, сән бурун тонумайдиған бир хәлиқниң арисиға кәлгиниң маңа пүтүнләй аян болди;
11 Boaz respondeu: — Eu ouvi falar de tudo o que você fez pela sua sogra desde que o seu marido morreu. E sei que você deixou o seu pai, a sua mãe e a sua pátria e veio viver entre gente que não conhecia.
12 Пәрвәрдигар қилғиниңға мувапиқ саңа яндурғай, сән қанатлириниң тегидә панаһ издигән Исраилниң Худаси Пәрвәрдигар тәрипидин саңа Униң толуқ инъами берилгәй, деди.
12 Que o Senhor a recompense por tudo o que você fez. Que o Senhor , o Deus de Israel, cuja proteção você veio procurar, lhe dê uma grande recompensa.
13 Рут җававән: — Әй ғоҗам, нәзириңдә илтипат тапқаймән; мән сениң дедигиң болушқиму яримисамму, сән маңа тәсәлли берип, дедигиңгә меһриванә сөзләрни қилдиң, — деди.
13 Rute disse a Boaz: — O senhor está sendo muito bom para mim. O senhor me dá ânimo, falando comigo com tanta bondade, pois eu mereço menos do que uma das suas empregadas.
14 Тамақ вақтида Боаз униңға: — Қени, буяққа кәлгин, нандин йә, нанни сиркигә төгүргин! — деди. Рут ормичиларниң йениға келип олтарди; Боаз қомачтин елип униңға тутти. У униңдин тойғичә йеди вә йәнә азрақ ашуруп қойди.
14 Na hora do almoço, Boaz disse a Rute: — Venha aqui, pegue um pedaço de pão e molhe no vinho. Então ela sentou-se ao lado dos trabalhadores, e Boaz lhe deu
15 У башақ тәргили қопқанда, Боаз жигитлиригә буйруп: — Уни һәтта өнчиләрниң арисида башақ тәргили қоюңлар, уни һеч хиҗаләттә қалдурмаңлар.
15 Quando Rute se levantou para ir de novo catar espigas, Boaz ordenou aos empregados: — Deixem que ela apanhe espigas até no meio dos feixes e não a aborreçam.
16 Һәтта һәм униң үчүн азрақ башақларни өнчиләрдин әтәй айрип, униңға тәргили чүшүрүп қоюңлар, уни һеч әйиплимәңлар, деди.
16 Tirem também algumas espigas dos feixes e deixem cair para que ela possa apanhar. E não briguem com ela.
17 Шундақ қилип у кәчкичә етизлиқта башақ тәрди, теривалғанлирини соққанда, тәхминән бир әфаһ арпа чиқти.
17 E assim Rute catou espigas no campo até de tarde. Depois debulhou os grãos das espigas que havia apanhado, e estes pesaram quase vinte e cinco quilos.
18 Андин у арписини елип, шәһәргә кирди, қейинаниси униң тәргән арписини көрди; у йәнә у йәп тоюнғандин кейин сақлап қойғинини чиқирип униңға бәрди.
18 Pegou a cevada, voltou para a cidade e mostrou à sua sogra o quanto havia catado. Também lhe deu a comida que tinha sobrado do almoço.
19 Қейинаниси униңға: — Сән бүгүн нәдә башақ тәрдиң, нәдә ишлидиң? Саңа ғәмхорлуқ қилған шу кишигә бәхит-бәрикәт ата қилинғай! — деди.
19 Então Noemi perguntou: — Onde é que você foi catar espigas hoje? Onde foi que você trabalhou? Que Deus abençoe o homem que se interessou por você! Aí Rute contou a Noemi que havia trabalhado na plantação de um homem chamado Boaz.
20 Наоми келинигә: — Тирикләргиму, өлгәнләргиму меһриванлиқ қилиштин баш тартмиған киши Пәрвәрдигардин бәхит-бәрикәт көргәй! — деди. Андин Наоми униңға йәнә: — У адәм бизниң йеқин туққинимиздур, у бизни қутқузалайдиған һәмҗәмәтләрдин биридур, — деди.
20 E Noemi disse: — Que o Noemi continuou: — Esse homem é nosso parente chegado e um dos responsáveis por nós.
21 Моаб қизи Рут йәнә: — У маңа йәнә: «Мениң жигитлирим пүтүн һосулумни жиғип болғичә улар билән биргә болғин» деди, — деди.
21 Então Rute disse: — Além de tudo isso, ele disse que eu posso continuar trabalhando com os seus empregados até acabar a colheita.
22 Наоми келини Рутқа: — Әй қизим, бирисиниң саңа яманлиқ қилмаслиғи үчүн башқисиниң етизлиғиға бармай, униң дедәклири билән биллә чиқип ишлисәң яхшидур, деди.
22 Noemi respondeu: — É bom que você vá com as empregadas dele, minha filha. Pois, se fosse trabalhar na plantação de outro homem, você poderia ser humilhada.
23 Шуниң билән арпа вә буғдай һосули жиғилип болғичә, Рут Боазниң дедәклири билән жүрүп башақ тәрди. У қейинаниси билән биллә туривәрди.
23 Assim Rute trabalhou com as empregadas de Boaz e catou espigas até terminar a colheita da cevada e do trigo. E continuou morando com a sua sogra.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Rute 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.