Lucas 19
Муқеддес Калам (кирил йезиқ) (UIGCYR) vs NVI
1 У Йерихо шәһиригә кирип униңдин өтүп кетивататти.
1 Jesus entrou em Jericó, e atravessava a cidade.
2 Мана шу йәрдә Закай исимлиқ бир киши бар еди. У «баш баҗгир» болуп, интайин бай еди.
2 Havia ali um homem rico chamado Zaqueu, chefe dos publicanos.
3 У Әйсаниң қандақ адәм екәнлигини көрүшкә пурсәт издәвататти, лекин бойи пакар болғачқа, хәлиқниң толилиғидин уни көрәлмәйтти.
3 Ele queria ver quem era Jesus, mas, sendo de pequena estatura, não o conseguia, por causa da multidão.
4 Шуңа у алди тәрәпкә жүгүрүп берип, уни көрүш үчүн бир түп үҗмә дәриғигә ямишип чиқти; чүнки Әйса у йол билән өтәтти.
4 Assim, correu adiante e subiu numa figueira brava para vê-lo, pois Jesus ia passar por ali.
5 Вә Әйса у йәргә кәлгәндә жуқуриға қарап уни көрүп униңға: — Закай, чапсан чүшкин! Чүнки мән бүгүн сениң өйүңдә қонушум керәк, — деди.
5 Quando Jesus chegou àquele lugar, olhou para cima e lhe disse: "Zaqueu, desça depressa. Quero ficar em sua casa hoje".
6 У алдирап чүшүп, хошаллиқ билән уни өйидә меһман қилди.
6 Então ele desceu rapidamente e o recebeu com alegria.
7 Бу ишни көргән халайиқниң һәммиси: У гунакар кишиниңкидә қонғили кирип кәтти! — дәп ғотулдишип кәтти.
7 Todo o povo viu isso e começou a se queixar: "Ele se hospedou na casa de um ‘pecador’ ".
8 Лекин Закай орнидин туруп Рәбгә: — И Рәббим, мана, мүлкүмниң йеримини йоқсулларға беримән; әгәр бирәвни ялғандин шикайәт қилип униңдин бир немә үндүрүвалған болсам биригә төртни қайтуримән, — деди.
8 Mas Zaqueu levantou-se e disse ao Senhor: "Olha, Senhor! Estou dando a metade dos meus bens aos pobres; e se de alguém extorqui alguma coisa, devolverei quatro vezes mais".
9 Буниң билән Әйса униңға қарап: — Бүгүн ниҗат бу өйгә кирди. Чүнки бу киши һәм Ибраһимниң оғлидур!
9 Jesus lhe disse: "Hoje houve salvação nesta casa! Porque este homem também é filho de Abraão.
10 Чүнки Инсаноғли езип кәткәнләрни издәп қутқузғили кәлди, — деди.
10 Pois o Filho do homem veio buscar e salvar o que estava perdido".
11 Халайиқ бу сөзләрни тиңшаватқанда у йәнә сөз қилип бир тәмсилни қошуп ейтти. Чүнки у Йерусалимға йеқинлашқан еди вә улар: «Худаниң падишалиғи дәрһал намайән болидиғу!?» — дәп ойлашқан еди.
11 Estando eles a ouvi-lo, Jesus passou a contar-lhes uma parábola, porque estava perto de Jerusalém e o povo pensava que o Reino de Deus ia se manifestar de imediato.
12 Шуңа у мундақ деди: Бир ақсүнәк падишалиқ тәхтигә еришип келиш үчүн жирақ бир жутқа қарап йолға чиқипту.
12 Ele disse: "Um homem de nobre nascimento foi para uma terra distante para ser coroado rei e depois voltar.
13 Авал у өзиниң он қулини чақирип, уларға он тиллани үләштүрүп берип: «Мән қайтип кәлгичә буниң билән оқәт қилиңлар» — дәпту.
13 Então, chamou dez dos seus servos e lhes deu dez minas. Disse ele: ‘Façam esse dinheiro render até à minha volta’.
14 Бирақ өз жут пухралири униңға өч болғачқа, кәйнидин әлчиләрни әвәтип: «Бу кишиниң үстимизгә падиша болушини халимаймиз!» дәпту.
14 "Mas os seus súditos o odiavam e depois enviaram uma delegação para lhe dizer: ‘Não queremos que este homem seja nosso rei’.
15 Вә у падишалиқ мәнсивигә еришип қайтип кәлгәндә шундақ болдики, һәр бириниң тиҗарәт билән қанчә пайда тапқинини билмәкчи болуп, пулини тапшурған һелиқи қуллирини өз алдиға чақиртипту.
15 "Contudo, foi feito rei e voltou. Então mandou chamar os servos a quem dera o dinheiro, a fim de saber quanto tinham lucrado.
16 Вә авалқиси келип: «И ғоҗам, сили бәргән тилла он тилла пайда қилди» дәпту.
16 "O primeiro veio e disse: ‘Senhor, a tua mina rendeu outras dez’.
17 «Ярайсән, әй яхши қул! Сән кичиккинә ишта ишәшлик чиққанлиғиң үчүн он шәһәргә һаким болғин» — дәпту ғоҗайин униңға.
17 " ‘Muito bem, meu bom servo! ’, respondeu o seu senhor. ‘Por ter sido confiável no pouco, governe sobre dez cidades’.
18 Иккинчиси келип: «И ғоҗам, сили бәргән тилла бәш тилла пайда қилди» дәпту.
18 "O segundo veio e disse: ‘Senhor, a tua mina rendeu cinco vezes mais’.
19 Ғоҗайин униңға һәм: «Сән һәм бәш шәһәргә һаким болғин» дәпту.
19 "O seu senhor respondeu: ‘Também você, encarregue-se de cinco cidades’.
20 Лекин йәнә бириси келип: «И ғоҗам, мана сили бәргән тилла! Буни яғлиққа чигип бир җайда қоюп сақлидим.
20 "Então veio outro servo e disse: ‘Senhor, aqui está a tua mina; eu a conservei guardada num pedaço de pano.
21 Чүнки сили қаттиқ адәм екәнла, сили аманәт қилмиғанлиридин пайда үндүрүп, өзлири теримиғанлиридин һосул жиғила. Шуниң үчүн силидин қорқтум» дәпту. ◼ 19:21 \+bd «сили аманәт қилмиғанлиридин пайда үндүрүп,...»\+bd* — «аманәт қилиш» мошу йәрдә грек тилида адәттә пулни банкиға салғанлиқни көрситиду.
21 Tive medo, porque és um homem severo. Tiras o que não puseste e colhes o que não semeaste’.
22 Амма ғоҗайини униңға: «Әй әски қул, саңа өз ағзиңдин чиққан сөзлириң бойичә һөкүм қилай. Сән мениң аманәт қилмай үндүрүвалидиған, теримай туруп жиғивалидиған қаттиқ адәм екәнлигимни билип туруп,
22 "O seu senhor respondeu: ‘Eu o julgarei pelas suas próprias palavras, servo mau! Você sabia que sou homem severo, que tiro o que não pus e colho o que não semeei.
23 немә үчүн мениң пулумни ғәзничиләргә аманәт қоймидиң? Мән қайтип кәлгәндә, уни өсүми билән алмасмидим?» — дәпту.
23 Então, por que não confiou o meu dinheiro ao banco? Assim, quando eu voltasse o receberia com os juros’.
24 Андин у йенидикиләргә: «Униңдики тиллани елип он тилла тапқан қулға бериңлар!» дәп буйрупту.
24 "E disse aos que estavam ali: ‘Tomem dele a sua mina e dêem-na ao que tem dez’.
25 Улар униңға: «И ғоҗа, униң он тилласи турса!» — дәптикән,
25 " ‘Senhor’, disseram, ‘ele já tem dez! ’
26 һоҗайин йәнә мундақ дәпту: «— Чүнки мән силәргә шуни ейтайки, кимдә бар болса, униңға техиму көп берилиду; амма кимдә йоқ болса, һәтта униңда бар болғанлириму униңдин мәһрум қилиниду.
26 "Ele respondeu: ‘Eu lhes digo que a quem tem, mais será dado, mas a quem não tem, até o que tiver lhe será tirado.
27 Әнди үстигә падиша болуп һөкүм сүрүшүмни халимиған дүшмәнлиримни болса, уларни кәлтүрүп, мениң алдимда қәтл қилиңлар».
27 E aqueles inimigos meus, que não queriam que eu reinasse sobre eles, tragam-nos aqui e matem-nos na minha frente! ’ "
28 У бу ишларни ейтқандин кейин, Йерусалимға чиқишқа алдиға қарап маңди.
28 Depois de dizer isso, Jesus foi adiante, subindo para Jerusalém.
29 Вә шундақ болдики, у Зәйтун теғиниң етигидики Бәйт-Фаги вә Бәйт-Ания йезилириға йеқин кәлгинидә, икки мухлисиға мунуларни тапилап алдин әвәтти:
29 Ao aproximar-se de Betfagé e de Betânia, no monte chamado das Oliveiras, enviou dois dos seus discípulos, dizendo-lhes:
30 — Силәр удулуңлардики йезиға бериңлар. У йәргә кирипла һеч адәм балиси минип бақмиған, бағлақлиқ бир тәхәйни көрисиләр. Уни йешип бу йәргә йетиләп келиңлар.
30 "Vão ao povoado que está adiante e, ao entrarem, encontrarão um jumentinho amarrado, no qual ninguém jamais montou. Desamarrem-no e tragam-no aqui.
31 Әгәр бириси силәрдин: «Немишкә буни йешисиләр?» дәп сорап қалса, силәр униңға: «Рәбниң буниңға һаҗити чүшти» — дәңлар.
31 Se alguém lhes perguntar: ‘Por que o estão desamarrando? ’ digam-lhe: ‘O Senhor precisa dele’ ".
32 Шуниң билән әвәтилгәнләр беривиди, иш дәл у уларға ейтқандәк болди.
32 Os que tinham sido enviados foram e encontraram o animal exatamente como ele lhes tinha dito.
33 Улар тәхәйни йешиватқанда, униң егилири улардин: — Тәхәйни немишкә йешисиләр? — дәп сориди.
33 Quando estavam desamarrando o jumentinho, os seus donos lhes perguntaram: "Por que vocês estão desamarrando o jumentinho? "
34 Улар: — Рәбниң униңға һаҗити чүшти, — деди.
34 Eles responderam: "O Senhor precisa dele".
35 Улар уни Әйсаниң алдиға йетиләп кәлди; вә йепинча-чапанлирини тәхәйниң үстигә селип, Әйсани йөләп үстигә миндүрди.
35 Levaram-no a Jesus, lançaram seus mantos sobre o jumentinho e fizeram que Jesus montasse nele.
36 У кетип барғинида, хәлиқләр йепинча-чапанлирини йолға паяндаз қилип салди.
36 Enquanto ele prosseguia, o povo estendia os seus mantos pelo caminho.
37 — ausente —
37 Quando ele já estava perto da descida do monte das Oliveiras, toda a multidão dos discípulos começou a louvar a Deus alegremente, em alta voz, por todos os milagres que tinham visto. Exclamavam:
38 — ausente —
38 "Bendito é o rei que vem em nome do Senhor! " "Paz no céu e glória nas alturas! "
39 Лекин топниң ичидә бәзи Пәрисийләр униңға: — Әй устаз, мухлислириңға мошу гәплири үчүн тәнбиһ бәр! — дейишти.
39 Alguns dos fariseus que estavam no meio da multidão disseram a Jesus: "Mestre, repreende os teus discípulos! "
40 Бирақ у уларға җававән: — Силәргә шуни ейтайки, булар җим турған болса, һәтта бу ташларму чуқан селишқан болатти, — деди.
40 "Eu lhes digo", respondeu ele, "se eles se calarem, as pedras clamarão".
41 Әнди у шәһәргә йеқинлишип уни көрүп, униң үчүн жиғлап мундақ деди:
41 Quando se aproximou e viu a cidade, Jesus chorou sobre ela
42 — И Йерусалим! Сән бүгүн, бу күнүңдә, теч-аманлиғиң үчүн немә керәк болғинини билсәң еди! Кашки, бу ишлар һазир көзлириңдин йошурундур.
42 e disse: "Se você compreendesse neste dia, sim, você também, o que traz a paz! Mas agora isso está oculto aos seus olhos.
43 Чүнки шундақ күнләр бешиңға келидуки, дүшмәнлириң әтрапиңни қаша-истиһкам билән қоршап сени қамап төрт тәрәптин қистайду.
43 Virão dias em que os seus inimigos construirão trincheiras contra você, e a rodearão e a cercarão de todos os lados.
44 Улар сени вә сепилиңниң ичиңдики балилириңни йәр билән йәксән қилип, һәтта ташни ташниң үстидиму қалдурмайду; чүнки Худаниң сени йоқлиған пәйтини билип йәтмидиң.
44 Também a lançarão por terra, você e os seus filhos. Não deixarão pedra sobre pedra, porque você não reconheceu o tempo em que Deus a visitaria".
45 Вә у ибадәтхана һойлилириға кирип, у йәрдә елим-сетим қиливатқанларни һайдап чиқирип,
45 Então ele entrou no templo e começou a expulsar os que estavam vendendo.
46 уларға: — Муқәддәс язмиларда: «Мениң өйүм дуа-тилавәтхана болиду» дәп пүтүлгән болсиму, лекин силәр уни «булаңчиларниң угиси» қиливалдиңлар! — деди.
46 Disse-lhes: "Está escrito: ‘A minha casa será casa de oração’; mas vocês fizeram dela ‘um covil de ladrões’".
47 Шу вақитларда у һәр күни ибадәтханида тәлим берәтти. Баш каһинлар, Тәврат устазлири вә жут чоңлири уни йоқитишқа амал издиди.
47 Todos os dias ele ensinava no templo. Mas os chefes dos sacerdotes, os mestres da lei e os líderes do povo procuravam matá-lo.
48 Лекин улар қандақ қол селишни билмәйтти, чүнки барлиқ хәлиқ униң сөзини тиңшаш үчүн униңға қаттиқ йепишқан еди.
48 Todavia, não conseguiam encontrar uma forma de fazê-lo, porque todo o povo estava fascinado pelas suas palavras.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.