Lucas 11
Муқеддес Калам (кирил йезиқ) (UIGCYR) vs NTLH
1 Әнди шундақ болдики, у бир йәрдә дуа қиливататти; дуа аяқлашқанда, мухлислиридин бири униңдин:
1 Um dia Jesus estava orando num certo lugar. Quando acabou de orar, um dos seus discípulos pediu: — Senhor, nos ensine a orar, como João ensinou os discípulos dele.
2 У уларға мундақ деди:
2 Jesus respondeu:
3 Һәр күнлүк ненимизни бизгә һәр күни бәргәйсән.
3 Dá-nos cada dia o alimento
4 Бизгә қәриздар болған һәр кимни кәчүргинимиздәк,
4 Perdoa os nossos pecados,
5 У сөзини давам қилип уларға мундақ деди:
5 Então Jesus disse aos seus discípulos:
6 чүнки маңа сәпәрдин бир достум кәлди вә униң алдиға қойғидәк бир нәрсәм қалмапту, десә,
6 É que um amigo meu acaba de chegar de viagem, e eu não tenho nada para lhe oferecer.”
7 у өйиниң ичидә туруп: «Мени аварә қилмиғин, ишик тақақлиқ, балилар орунда йенимда ятиду. Саңа елип беришкә қопалмаймән», дейиши мүмкин.
7 — E imaginem que o amigo responda lá de dentro: “Não me amole! A porta já está trancada, e eu e os meus filhos estamos deitados. Não posso me levantar para lhe dar os pães.”
8 Силәргә шуни ейтимәнки, гәрчә у униң дости болуш сүпити билән беришкә орнидин турмисиму, униң хиҗил болмай қайта-қайта ялвуруши билән у чоқум орнидин туруп, қанчә лазим болса униңға бериду.
8 Jesus disse:
9 Шуниң үчүн мән силәргә ейтайки, тиләңлар, силәргә ата қилиниду; издәңлар, таписиләр. Ишикни чекиңлар, ечилиду.
9 Por isso eu digo: peçam e vocês receberão; procurem e vocês acharão; batam, e a porta será aberta para vocês.
10 Чүнки һәр бир тилигүчи тилигинигә еришиду; издигүчи издигинини тапиду; ишикни чәккүчиләргә ишик ечилиду.
10 Porque todos aqueles que pedem recebem; aqueles que procuram acham; e a porta será aberta para quem bate.
11 Араңларда ата болғучилар өз оғли нан тәләп қилса, униңға таш беридиғанлар барму?! Яки белиқ тәләп қилса, илан беридиғанлар барму?
11 Por acaso algum de vocês será capaz de dar uma cobra ao seu filho, quando ele pede um peixe?
12 Тухум тәләп қилса, чаян беридиғанлар барму?
12 Ou, se o filho pedir um ovo, vai lhe dar um escorpião?
13 Әнди силәр рәзил туруп өз пәрзәнтлириңларға яхши илтипатларни беришни билгән йәрдә, әрштики Ата Өзидин тилигәнләргә Муқәддәс Роһни техиму ата қилмасму?
13 Vocês, mesmo sendo maus, sabem dar coisas boas aos seus filhos. Quanto mais o Pai, que está no céu, dará o Espírito Santo aos que lhe pedirem!
14 Әнди у бир кишидин «адәмни гача қилғучи» җинни һайдивәткәндә, шундақ болдики, җин униңдин чиққанда, гача зуванға кәлди. Халайиқ буниңға интайин һәйран болушти.
14 Jesus estava expulsando de certo homem um demônio que não o deixava falar. Quando o demônio saiu, o homem começou a falar. A multidão ficou admirada,
15 Бирақ улардин бәзилири: «У җинларни җинларниң әмри болған Бәәлзәбулға тайинип һайдиветиду» — деди.
15 mas alguns disseram: — É
16 Вә башқа бәзиләр уни синаш мәхситидә униңдин бизгә асмандин бир мөҗизилик аламәт көрсәтсәң, дәп тәләп қилғили турди.
16 Outros, querendo conseguir alguma prova contra Jesus, pediam que ele fizesse um milagre para mostrar que o seu poder vinha de Deus.
17 Лекин у уларниң немә ойлаватқанлиғини билип уларға мундақ деди:
17 Mas Jesus, conhecendo os pensamentos deles, disse:
18 Шуниңға охшаш, әгәр Шәйтан өз-өзигә қарши чиққан болса, ундақта, униң падишалиғи қандақму пут тирәп туралисун? Чүнки силәр мени, «Җинларни Бәәлзәбулға тайинип һайдайдикән» дәйсиләр.
18 Se o reino de Satanás tem grupos que lutam entre si, como continuará a existir? Vocês dizem que é Belzebu que me dá poder para expulsar demônios.
19 Әгәр мән җинларни Бәәлзибулға тайинип қоғлисам, силәрниң пәрзәнтлириңлар кимгә тайинип җинларни қоғлайду?! Шуңа улар силәр тоғрилиқ һөкүм чиқарсун! ◼ 11:19 \+bd «Әгәр мән җинларни Бәәлзибулға тайинип қоғлисам, силәрниң пәрзәнтлириңлар кимгә тайинип җинларни қоғлайду?! Шуңа улар силәр тоғрилиқ һөкүм чиқарсун!»\+bd* — бу сөзниң икки шәрһи бар: —
19 Mas, se é assim, quem dá aos seguidores de vocês o poder para expulsar demônios? Assim, os seus próprios seguidores provam que vocês estão completamente enganados.
20 Лекин мән Худаниң бармиғи билән җинларни қоғлисам, ундақта Худаниң падишалиғи үстүңларға чүшүп намайән болған болиду.
20 Na verdade é pelo poder de Deus que eu expulso demônios, e isso prova que o
21 Толуқ қуралланған күчтүңгүр өз өйини қоғдап турғанда, униң мал-мүлки аман қалиду;
21 — Quando um homem forte e bem-armado guarda a sua própria casa, tudo o que ele tem está seguro.
22 лекин униңдин күчтүңгүр бири униң үстигә һуҗум қилип уни йәңсә, униң таянған қураллирини тартивалиду вә мал-мүлүклирини олҗа қилип өзидикиләргә тәқсим қилип бериду.
22 Mas, quando um homem mais forte o ataca e vence, leva todas as armas em que o outro confiava e reparte tudo o que tomou dele.
23 Мән тәрәптә турмиғанлар маңа қарши турғучидур. Мән тәрәпкә адәмләрни жиғмиғучилар болса тозутувәткүчидур.
23 — Quem não é a meu favor é contra mim; e quem não me ajuda a ajuntar está espalhando.
24 Напак роһ бирәвниң тенидин чиқириветилиши билән, у қурғақ җайларни чөргиләп жүрүп бирәр арамгаһни издәйду; бирақ тапалмиғандин кейин, «мән чиққан маканимға қайтай!» дәйду.
24 Jesus continuou:
25 Шуниң билән қайтип келип, шу маканиниң пакиз тазиланғанлиғини вә рәтләнгәнлигини байқайду-дә,
25 Aí volta e encontra a casa varrida e arrumada.
26 берип өзидинму бәттәр йәттә роһни башлап келиду; улар кирип биллә туриду. Буниң билән һелиқи адәмниң кейинки һали бурунқидинму техиму яман болиду.
26 Depois sai e vai buscar outros sete espíritos piores ainda, e todos ficam morando ali. Assim a situação daquela pessoa fica pior do que antes.
27 Вә шундақ болдики, у бу гәпләрни қиливатқанда, көпчилик арисида бир аял авазини көтирип:
27 Quando Jesus acabou de dizer isso, uma mulher que estava no meio da multidão gritou para ele: — Como é feliz a mulher que pôs o senhor no mundo e o amamentou!
28 Бирақ у җававән: — Бәлки Худаниң сөзини аңлап, Униңға итаәт қилидиғанлар бәхитликтур! — деди.
28 Mas Jesus respondeu:
29 Шу чағда, топ-тап адәмләр униң әтрапиға олашқанда, у мундақ сөзләшкә башлиди:
29 Quando a multidão se ajuntou em volta de Jesus, ele começou a falar e disse o seguinte:
30 Чүнки Юнус пәйғәмбәрниң өзи Нинәвә шәһиридикиләргә аламәт-карамәт болғиниға охшаш, Инсаноғлиму бу дәвиргә йәнә шундақ болиду.
30 Assim como o
31 Қиямәт күни «Җәнуптин кәлгән аял падиша»му бу дәвирдикиләр билән тәң тирилип, уларниң гуналирини бекитиду. Чүнки у Сулайманниң дана сөзлирини аңлаш үчүн йәр йүзиниң четидин кәлгән; вә мана, Сулаймандинму улуқ бириси мошу йәрдә туриду.
31 No Dia do Juízo a rainha de Sabá vai se levantar e acusar vocês, pois ela veio de muito longe para ouvir os sábios ensinamentos de Salomão. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Salomão.
32 Қиямәт күни Нинәвәлигиләр бу дәвирдикиләр билән тәң қопуп, бу дәвирдикиләрниң гуналирини бекитиду. Чүнки Нинәвәликләр Юнус пәйғәмбәр җакалиған хәвәрни аңлап товва қилған; вә мана, Юнус пәйғәмбәрдинму улуқ бириси мошу йәрдә туриду!
32 No Dia do Juízo o povo de Nínive vai se levantar e acusar vocês porque, quando ouviram a mensagem de Jonas, eles se arrependeram dos seus pecados. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Jonas.
33 Һеч ким чирақни йеқип қоюп, уни йошурун җайда қоймас, яки үстигә севәтни көмтүрүп қоймас, бәлки чирақданниң үстигә қойиду; буниң билән өйгә киргәнләр йоруқлуқни көриду.
33 Jesus continuou:
34 Тәнниң чириғи көздур. Шуңа әгәр көзүң сап болса, пүтүн вуҗудуң йорутулиду. Лекин әгәр көзүң хунүк болса пүтүн вуҗудуң қараңғу болиду.
34 Os olhos são como uma luz para o corpo: quando os olhos de você são bons, todo o seu corpo fica cheio de luz. Porém, se os seus olhos forem maus, o seu corpo ficará cheio de escuridão.
35 Шуниң үчүн һези болғинки, вуҗудуңдики «йоруқлуқ» қараңғулуқ болмисун!
35 Portanto, tenha cuidado para que a luz que está em você não seja escuridão.
36 Әнди әгәр барчә вуҗудуң йоруқ болса вә униң һеч йери қараңғу болмиса, вуҗудуң худди чирақ парлақ нури билән сени йорутқандәк тамамән айдиң болиду.
36 Pois, se o seu corpo estiver completamente luminoso, e nenhuma parte estiver escura, então ele ficará todo cheio de luz como acontece quando você é iluminado pelo brilho de uma lamparina.
37 Әйса сөз қиливатқанда, бир Пәрисий уни өйигә ғизаға тәклип қилди. Шуниң билән у өйгә кирип, дәстиханда олтарди.
37 Quando Jesus acabou de falar, um fariseu o convidou para jantar na casa dele. Jesus foi e sentou-se à mesa.
38 Лекин һелиқи Пәрисий униң тамақтин илгири қол жуймиғинини көрүп, интайин һәйран болди.
38 O fariseu ficou admirado quando viu que Jesus não tinha se lavado antes de comer.
39 Лекин Рәб униңға:
39 Então o Senhor disse a ele:
40 Әй наданлар, тешини Яратқучи ичиниму яратқан әмәсму?!
40 Seus tolos! Quem fez o lado de fora não é o mesmo que fez o lado de dentro?
41 Әнди өз ич-ичиңлардин хәйрхаһлиқ қилиңлар вә мана, һәммә нәрсә силәргә пакиз болиду.
41 Portanto, deem aos pobres o que está dentro dos seus copos e pratos, e assim tudo ficará limpo para vocês.
42 Һалиңларға вай, әй Пәрисийләр! Чүнки силәр һәтта ялпуз билән сузапниң вә һәр хил дора-дәрманларниң ондин бирини өшрә қилип Худаға атайсиләр-ю, бирақ адаләт вә Худаниң муһәббитини һеч етиварға алмай кетиверисиләр. Дәрвәқә, авал мошу ишларни орундишиңлар керәк, андин шу ишларниму ада қилмай қоймаслиғиңлар керәк.
42 — Ai de vocês, fariseus! Pois dão para Deus a décima parte até mesmo da hortelã, da arruda e de todas as verduras, mas não são justos com os outros e não amam a Deus. E são exatamente essas coisas que vocês devem fazer sem deixar de lado as outras.
43 Һалиңларға вай, әй пәрисийләр! Чүнки силәр синагогларда алдинқи орунларда олтиришқа, базарларда кишиләрниң силәргә болған һөрмәтлик саламлириға амрақсиләр.
43 — Ai de vocês, fariseus! Pois gostam demais dos lugares de honra nas
44 Силәргә вай! Чүнки силәр худди кишиләр кетиветип, үстигә дәссәп селипму сәзмәй өтүп кәткән гөрләргә охшайсиләр! — деди.
44 — Ai de vocês! Pois são como sepulturas que não se veem, sepulturas que as pessoas pisam sem perceber.
45 Тәврат әһлилиридин бири униңға:
45 Então um mestre da Lei disse a Jesus: — Mestre, falando assim, o senhor está nos ofendendo também.
46 У униңға мундақ җавап бәрди:
46 Jesus respondeu:
47 Силәргә вай! Чүнки пәйғәмбәрләрниң қәбирлирини ясап келиватисиләр, лекин ата-бовилириңлар уларни өлтүрди.
47 Ai de vocês! Pois fazem túmulos bonitos para os
48 Шуниң билән силәр ата-бовилириңлар қилғанлириға рази болғанлиғиңларға гувалиқ берисиләр. Чүнки улар пәйғәмбәрләрни өлтүрди вә силәр уларниң қәбирлирини ясайсиләр.
48 Com isso vocês mostram que concordam com o que os seus antepassados fizeram, pois eles mataram os profetas, e vocês fazem túmulos para eles.
49 Бу сәвәптинму Худаниң даналиғи дәйдуки: «Мән уларға пәйғәмбәрләр вә расулларни әвәтимән вә булардин бәзилирини улар өлтүриду вә бәзилирини зиянкәшлик билән қоғливетиду».
49 Por isso a Sabedoria de Deus disse: “Mandarei para eles profetas e mensageiros, e eles matarão alguns e perseguirão outros.”
50 — ausente —
50 Por causa disso esta gente de hoje será castigada pela morte de todos os profetas assassinados desde a criação do mundo,
51 — ausente —
51 começando pela morte de Abel até a morte de Zacarias, que foi assassinado entre o altar e o
52 Һалиңларға вай, әй Тәврат әһлилири! Чүнки һекмәт ғәзнисиниң ачқучини елип туруп, өзүңлар униң ичигә кирмидиңлар вә кирәй дегәнләрниму киргүзмидиңлар.
52 — Ai de vocês, mestres da Lei! Pois guardam a chave que abre a porta da casa da Sabedoria. E assim nem vocês mesmos entram, nem deixam os outros entrarem.
53 У шу йәрдин чиққандин кейин, Тәврат устазлири билән Пәрисийләр униң билән қаттиқ қаршилишип, униңға көп ишларни музакирилишишкә қистиди
53 Quando Jesus saiu dali, os mestres da Lei e os fariseus começaram a criticá-lo com raiva e a lhe fazer perguntas sobre muitos assuntos.
54 вә униң үстидин шикайәт қилишқа сөзидин бирәр әйип тепивелишқа пайлап жүрәтти.
54 Eles queriam levá-lo a dizer alguma coisa que pudesse lhes servir de motivo para acusá-lo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.