Gênesis 41
Муқеддес Калам (кирил йезиқ) (UIGCYR) vs NTLH
1 Топтоғра икки жил өтүп, Пирәвн бир чүш көрди. Чүшидә у Нил дәриясиниң бойида турғидәк.
1 Dois anos se passaram. Um dia o rei do Egito sonhou que estava de pé na beira do rio Nilo.
2 Һәм чирайлиқ һәм семиз йәттә туяқ инәк дәриядин чиқип, қумушлуқта отлаптудәк.
2 De repente, saíram do rio sete vacas bonitas e gordas, que começaram a comer o capim da beira do rio.
3 Андин йәнә йәттә туяқ инәк дәриядин чиқипту; улар сәт һәм оруқ болуп, алдинқи инәкләрниң йенида, дәрияниң бойида турупту.
3 Logo em seguida saíram do rio outras sete vacas, feias e magras, que foram ficar perto das primeiras vacas, na beira do rio.
4 Бу сәт һәм оруқ инәкләр у йәттә чирайлиқ һәм семиз инәкләрни йәветипту. Шу вақитта Пирәвн ойғинип кетипту.
4 E as vacas feias e magras engoliram as bonitas e gordas. Aí o rei acordou.
5 У йәнә ухлап, иккинчи қетим чүш көрди: — Мана, бир түп буғдай шехидин тоқ вә чирайлиқ йәттә башақ чиқипту.
5 Mas tornou a dormir e teve outro sonho. Desta vez ele viu sete espigas de trigo que saíam de um mesmo pé; elas eram boas e cheias de grãos.
6 Улардин кейин йәнә йәттә башақ чиқипту; улар һәм оруқ вә пучәк болуп, шәриқ шамилида солишип қалған еди.
6 Depois saíram sete espigas secas e queimadas pelo vento quente do deserto
7 Бу оруқ башақлар у йәттә семиз, тоқ башақни жутуп кетипту. Андин Пирәвн ойғинип кетипту, бу униң чүши екән.
7 e elas engoliram as sete espigas cheias e boas. O rei acordou: tinha sido um sonho.
8 Әтиси униң көңли наһайити беарам болуп, Мисирдики һәммә палчи-җадугәрләр билән барлиқ данишмәнләрни чақиртип кәлди. Пирәвн өз чүшини уларға ейтип бәрди; лекин һеч ким Пирәвнгә чүшләрниң тәбирини дәп берәлмиди.
8 De manhã ele estava muito preocupado e por isso mandou chamar todos os adivinhos e todos os sábios do Egito. O rei contou os seus sonhos, mas nenhum dos sábios foi capaz de dar a explicação.
9 У чағда баш сақий Пирәвнгә: — Бүгүн мениң өткүзгән хаталиқлирим есимгә кәлди.
9 Então o chefe dos copeiros disse ao rei: — Chegou a hora de confessar um erro que cometi.
10 Бурун Пирәвн җанаблири қуллириға, йәни пеқир вә баш навайға аччиқлинип, бизни пасибан бешиниң сарийида солаққа ташлиған едила;
10 Um dia o senhor ficou com raiva de mim e do chefe dos padeiros e nos mandou para a cadeia, na casa do capitão da guarda.
11 Шу чағларда һәр биримиз бир кечидә бирдин чүш көрдуқ; һәр қайсимиз көргән чүшниң тәбири башқа-башқа еди.
11 Certa noite cada um de nós teve um sonho, e cada sonho queria dizer uma coisa.
12 Шу йәрдә биз билән биллә пасибан бешиниң қули болған бир ибраний жигит бар еди. Униңға чүшлиримизни ейтивидуқ, у бизгә чүшлиримизниң тәбирини баян қилди; у һәр биримизниң көргән чүшигә қарап тәбир бәргән еди.
12 Lá na cadeia estava com a gente um moço hebreu, que era escravo do capitão da guarda. Contamos a esse moço os nossos sonhos, e ele explicou o que queriam dizer.
13 Шундақ болдики, ишлар дәл униң бәргән тәбиридә дейилгәндәк йүз бәрди; җанаблири пеқирни өз мәнсивимгә қайтидин тайинлидилә, баш навайни дарға астила, — деди.
13 E tudo deu certo, exatamente como ele havia falado. Eu voltei para o meu serviço, e o padeiro foi enforcado.
14 Шуниң билән Пирәвн адәм әвәтип, Йүсүпни чақирди; улар дәрһал уни зиндандин чиқарди. Йүсүп бурут-сақилини чүшүрүп, кийимлирини йәңгүшләп, Пирәвнниң алдиға кирди.
14 Então o rei mandou chamar José, e foram depressa tirá-lo da cadeia. Ele fez a barba, trocou de roupa e se apresentou ao rei.
15 Пирәвн Йүсүпкә: — Мән бир чүш көрдүм, амма униң тәбирини ейтип берәләйдиған һеч ким чиқмиди. Аңлисам, сән чүшкә тәбир берәләйдикәнсән, — деди.
15 Então o rei disse: — Eu tive um sonho que ninguém conseguiu explicar. Ouvi dizer que você é capaz de explicar sonhos.
16 Йүсүп Пирәвнгә җавап берип: — Тәбир бериш өзүмдин әмәс; лекин Худа Пирәвнгә хатирҗәмлик беридиған бир җавап бериду, — деди.
16 — Isso não depende de mim — respondeu José. — É Deus quem vai dar uma resposta para o bem do senhor, ó rei.
17 Пирәвн Йүсүпкә: — Чүшүмдә мән дәрияниң қирғиқида туруптимән.
17 Aí o rei disse: — Sonhei que estava de pé na beira do rio Nilo.
18 Қарисам, дәриядин һәм семиз һәм чирайлиқ йәттә туяқ инәк чиқип қумушлуқта отлапту.
18 De repente, saíram do rio sete vacas bonitas e gordas, que começaram a comer o capim da beira do rio.
19 Андин улардин кейин аҗиз, толиму сәт һәм оруқ йәттә туяқ инәк чиқипту. Мән Мисир зиминида шундақ сәт инәкләрни көргән әмәсмән.
19 Depois saíram do rio outras sete vacas, mas estas eram feias e magras. Em toda a minha vida eu nunca vi no Egito vacas tão feias como aquelas.
20 Бу оруқ, әски инәкләр болса авалқи йәттә семиз инәкни йәветипту.
20 E as vacas feias e magras engoliram as bonitas e gordas,
21 Уларни йәвәткән болсиму, қосиғиға бир неминиң киргәнлиги һеч аян болмапту, уларниң көрүнүши бәлки бурунқидәк сәт имиш. Андин мән ойғинип кәттим.
21 mas nem dava para notar isso, pois elas continuavam tão feias como antes. Então eu acordei.
22 Андин йәнә бир чүш көрдум, мана бир шахтин йәттә һәм тоқ һәм чирайлиқ башақ чиқипту.
22 Depois tive outro sonho. Eu vi sete espigas de trigo boas e cheias de grãos, as quais saíam de um mesmo pé.
23 Андин йәнә йәттә пучәк, оруқ башақ чиқипту; улар шәриқ шамили билән солишип қуруп кетипту.
23 Depois saíram sete espigas secas e queimadas pelo vento quente do deserto
24 Бу оруқ башақлар йәттә чирайлиқ башақни йәп кетипту. Мән бу ишни палчи-җадугәрләргә дәп бәрсәм, маңа тәбирини ейтип беридиған һеч киши чиқмиди, деди.
24 e elas engoliram as sete espigas cheias e boas. Eu contei os sonhos aos adivinhos, mas nenhum deles foi capaz de explicá-los.
25 Йүсүп Пирәвнгә: — Җанаблири Пирәвнниң чүшлири бир мәнадидур. Худа Өзи қилмақчи болған ишлирини Пирәвнгә алдин билдүрди.
25 Então José disse ao rei: — Os dois sonhos querem dizer a mesma coisa. Por meio deles Deus está dizendo ao senhor o que ele vai fazer.
26 Бу йәттә яхши инәк йәттә жилни көрситиду; йәттә яхши башақму йәттә жилни көрситиду. Бу чүшләр охшаш бир чүштур.
26 As sete vacas bonitas são sete anos, e as sete espigas boas também são. Os dois sonhos querem dizer uma coisa só.
27 Улардин кейин чиққан йәттә оруқ, яман сәт инәк йәттә жилни көрситиду; шәриқ шамили билән солишип қалған йәттә қуруқ башақму шундақ болуп, ачарчилиқ болидиған йәттә жилдур.
27 As sete vacas magras e feias que saíram do rio depois das bonitas e também as sete espigas secas e queimadas pelo vento quente do deserto são sete anos em que vai faltar comida.
28 Мән Пирәвнгә дәйдиған сөзүм шуки, Худа йеқинда қилмақчи болған ишни Пирәвнгә аян қилди.
28 É exatamente como eu disse: Deus mostrou ao senhor, ó rei, o que ele vai fazer.
29 Мана, пүткүл Мисир зиминида йәттә жилғичә мәмурчилиқ болиду;
29 Virão sete anos em que vai haver muito alimento em todo o Egito.
30 андин йәттә жилғичә ачарчилиқ болиду; шуниң билән Мисир зиминида пүткүл мәмурчилиқни унутқузидиған ачарчилиқ зиминни вәйран қилиду.
30 Depois virão sete anos de fome.
31 Келидиған ачарчилиқниң сәвәвидин зиминда болған мәмурчилиқ кишиләрниң есидин көтирилип кетиду; чүнки ачарчилиқ толиму еғир болиду.
31 E a fome será tão terrível, que ninguém lembrará do tempo em que houve muito alimento no Egito.
32 Лекин чүшниң яндурулуп, Пирәвнгә икки қетим көрүнгининиң әһмийити шуки, бу иш Худа тәрипидин бекитилгән болуп, Худа уни пат арида әмәлгә ашуриду.
32 A repetição do sonho quer dizer que Deus resolveu fazer isso e vai fazer logo.
33 Әнди Пирәвн өзи үчүн пәм-парасәтлик һәм дана бир кишини тепип, Мисир зиминиға қойсун.
33 E José continuou: — Portanto, será bom que o senhor, ó rei, escolha um homem inteligente e sábio e o ponha para dirigir o país.
34 Пирәвн шундақ қилсунки, мәмурчилиқ болған йәттә жилда Мисир зиминидин чиққан ашлиқниң бәштин бирини топлаңлар дәп зиминға назарәтчиләрни тайинлисун.
34 O rei também deve escolher homens que ficarão encarregados de viajar por todo o país para recolher a quinta parte de todas as colheitas, durante os sete anos em que elas forem boas.
35 Булар шу келидиған тоқчилиқ жиллирида барлиқ ашлиқни топлап, шәһәр-шәһәрләрдә йемәклик болсун дәп буғдай-қонақларни Пирәвнниң қол астиға җәм қилип сақлитип қойсун.
35 Durante os anos bons que estão chegando, esses homens ajuntarão todo o trigo que puderem e o guardarão em armazéns nas cidades, sendo tudo controlado pelo senhor.
36 Жиғилған шу ашлиқлар Мисир зиминида болидиған йәттә жиллиқ ачарчилиққа тақабил туруш үчүн сақлансун; шу тәриқидә зимин ачарчилиқтин һалак болмайду, — деди.
36 Assim, o mantimento servirá para abastecer o país durante os sete anos de fome no Egito, e o povo não morrerá de fome.
37 Бу сөз Пирәвн вә униң хизмәткарлириниң нәзиригә таза яқти.
37 O conselho de José agradou ao rei e aos seus funcionários.
38 Шуниң билән Пирәвн хизмәткарлириға: — Бу кишидәк, ичидә Худаниң роһи бар йәнә бирисини тапаламдуқ?! — деди.
38 E o rei lhes disse: — Não poderíamos achar ninguém melhor para dirigir o país do que José, um homem em quem está o Espírito de Deus.
39 Пирәвн Йүсүпкә: — Худа саңа буниң һәммисини аян қилған екән, сәндәк пәмлик һәм дана һеч ким чиқмайду.
39 Depois virou-se para José e disse: — Deus lhe mostrou tudo isso, e assim está claro que não há ninguém que tenha mais capacidade e sabedoria do que você.
40 Сән әнди мениң өйүмни башқурушқа бекитилдиң, барлиқ хәлқим сениң ағзиңға қарап өзлирини тәртипкә тизсун. Пәқәт тәхттила мән сәндин үстүн туримән, — деди.
40 Você vai ficar encarregado do meu palácio, e todo o meu povo obedecerá às suas ordens. Só eu terei mais autoridade do que você, pois sou o rei.
41 Ахирида Пирәвн Йүсүпкә: — Мана, мән сени пүткүл Мисир зимининиң үстигә тайинлидим, — деди.
41 Neste momento eu o ponho como governador de todo o Egito.
42 Буниң билән, Пирәвн өз қолидин мөһүр үзүгини чиқирип, Йүсүпниң қолиға салди; униңға нәпис канап рәхттин тикилгән либасни кийгүзүп, бойниға бир алтун зәнҗир есип қойди.
42 Então o rei tirou do dedo o seu anel-sinete e o colocou no dedo de José. Em seguida mandou que o vestissem com roupas de linho fino e pôs uma corrente de ouro no pescoço dele.
43 Уни өзиниң иккинчи шаһанә һарвусиға олтарғузуп, униң алдида: «Тиз пүкүңлар!» — дәп җар салдурди. Шундақ қилип, Пирәвн уни пүткүл Мисир зиминиға тикләп қойди.
43 Depois fez com que José subisse no carro reservado para a maior autoridade do Egito depois do rei e mandou que os seus homens fossem na frente dele, gritando: “Abram caminho!” Assim, José foi posto como governador de todo o Egito.
44 Андин Пирәвн Йүсүпкә йәнә: — Мән дегән Пирәвндурмән; пүткүл Мисир зиминида сәнсиз һеч ким қол-путини мидирлатмисун! — деди.
44 O rei disse a José: — Eu sou o rei, mas sem a sua licença ninguém poderá fazer nada em toda a terra do Egito. José tinha trinta anos quando entrou para o serviço do rei do Egito. Ele saiu da presença do rei e viajou por todo o Egito.
47 Мәмурчилиқ болған йәттә жил ичидә зиминниң һосули дога-дога болди.
47 Durante os sete anos de fartura a terra produziu cereais em grande quantidade.
48 Йәттә жилда у Мисир зиминидин чиққан ашлиқни жиғип, шәһәр-шәһәргә топлиди; һәр қайси шәһәрниң әтрапидики етизлиқниң ашлиғини у шу шәһәрниң өзигә җуғлап қойди.
48 E José ajuntou todos os cereais e os guardou em armazéns nas cidades, ficando em cada cidade os cereais colhidos nos campos vizinhos.
49 Шу тәриқидә Йүсүп деңиздики қумдәк наһайити көп ашлиқ топлиди; ашлиқ һәдди-һесапсиз болғачқа, улар һесаплашни тохтатти.
49 José ajuntou tanto mantimento, que desistiu de pesar, pois não dava mais: parecia a areia da praia do mar.
50 Ачарчилиқ жиллири йетип келиштин бурун Йүсүпкә икки оғул төрәлди. Буларни Ондики каһин Потифәраһниң қизи Асинат униңға туғуп бәрди.
50 Antes de começarem os anos de fome, José teve dois filhos com a sua mulher Asenate.
51 Йүсүп: «Худа пүтүн җапа-мушәққитим вә атамниң пүтүн аилисини көңлүмдин көтиривәтти» дәп тунҗа оғлиға Манассәһ дәп ат қойди;
51 Pôs no primeiro o nome de Manassés e explicou assim: “Deus me fez esquecer todos os meus sofrimentos e toda a família do meu pai.”
52 андин: «Мән азап-оқубәт чәккән жутта Худа мени мевилик қилди» дәп иккинчисигә Әфраим дәп ат қойди.
52 No segundo filho pôs o nome de Efraim e disse: “Deus me deu filhos no país onde tenho sofrido.”
53 Мисир зиминида мәмурчилиқ болған йәттә жил аяқлашти.
53 Então acabaram-se os sete anos de fartura no Egito,
54 Андин Йүсүпниң ейтқинидәк ачарчилиқниң йәттә жили башланди. У чағларда башқа барлиқ жутлардиму ачарчилиқ болди; лекин Мисир зиминидики һәр йәрләрдә нан бар еди.
54 e, como José tinha dito, começaram os sete anos de fome. Nos outros países o povo passava fome, mas em todo o Egito havia o que comer.
55 Ачарчилиқ пүткүл Мисир зиминни басқанда, хәлиқ ашлиқ сорап Пирәвнгә пәряд қилди. Пирәвн мисирлиқларниң һәммисигә: — Йүсүпниң қешиға берип, у силәргә немә десә, шуни қилиңлар, — деди.
55 Quando os egípcios começaram a passar fome, foram pedir alimentos ao rei. Ele disse: — Vão falar com José e façam o que ele disser.
56 Ачарчилиқ пүткүл йәр йүзини бесип кәтти. Йүсүп һәр йәрдики амбарларни ечип, мисирлиқларға ашлиқ сататти; ачарчилиқ Мисир зиминида интайин еғир болғили турди.
56 Quando a fome aumentou no país inteiro, José abriu todos os armazéns e começou a vender cereais aos egípcios.
57 Ачарчилиқ пүткүл йәр йүзини басқан болғачқа, барлиқ жутлардики хәлиқму ашлиқ алғили Мисирға Йүсүпниң қешиға келәтти.
57 E de todos os países vinha gente ao Egito para comprar cereais de José, pois no mundo inteiro havia uma grande falta de alimentos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 41, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.