Êxodo 23
Муқеддес Калам (кирил йезиқ) (UIGCYR) vs NTLH
1 Ялған гәпни яймиғин вә я ялған гувалиқ берип рәзил адәмгә ян басмиғин.
1 — Não espalhe notícias falsas e não minta no tribunal para ajudar alguém.
2 Топқа әгишип рәзил ишта болма яки дәва-дәстурларда гувалиқ бәргәндә топқа әгишип һәқиқәтни бурмилима.
2 Não siga a maioria quando ela faz o que é errado e não dê testemunho falso para ajudar a maioria a torcer a justiça.
3 Кәмбәғәл дәва қилса, униңға ян басма.
3 Não faça injustiça, nem mesmo para favorecer o pobre.
4 Дүшминиңниң кала я ешиги езип кетип, саңа учрап қалса, уни елип келип, егисигә чоқум тапшуруп бәр.
4 — Se você vir o boi ou o jumento do seu inimigo andando perdido, leve-o de volta para ele.
5 Әгәр саңа өч болғанниң ешиги жүкни көтирәлмәй жүкниң астида ятқинини көрсәң, уни ярдәмсиз ташлимай, бәлки униңға ярдәмлишип ешигини қопурушуп беришиң зөрүр.
5 Se o jumento dele cair debaixo da carga, não o deixe ali, mas ajude o dono a pôr o animal de pé.
6 Араңдики кәмбәғәлниң дәвасида адаләтни бурмилима.
6 — Quando um pobre comparecer ao tribunal, não cometa injustiça contra ele.
7 Һәр қандақ сахта иштин өзүңни нери тарт; бегуна адәм билән һәққаний адәмни өлтүрмигин; чүнки Мән рәзил адәмни һәргиз адил дәп ақлимаймән.
7 Não faça acusações falsas, nem condene à morte uma pessoa inocente. Pois eu condenarei aquele que fizer essas coisas más.
8 Шуниңдәк һеч қандақ пара йемә; чүнки пара көзи очуқларни кор қилип, һәққанийларниң сөзлирини бурмилайду.
8 Não aceite dinheiro para torcer a justiça, pois esse dinheiro faz com que as pessoas fiquem cegas e não vejam o que é direito, prejudicando assim a causa daqueles que são inocentes.
9 Мусапир кишиләргә зулум қилма; чүнки өзүңлар Мисир зиминида мусапир болуп турған болғачқа, мусапирниң роһий һалини билисиләр.
9 — Não maltratem os estrangeiros que moram no meio de vocês. Vocês sabem como eles sofrem por serem estrangeiros, pois vocês foram estrangeiros no Egito.
10 Алтә жил өз йериңни терип, һосуллирини ал.
10 — Durante seis anos você semeará as suas terras e colherá o que elas produzirem.
11 Лекин йәттинчи жили йәргә арам берип уни бош қой; хәлқиңниң намратлири униңдин жиғип йесун, улардин ашқинини җаңгалдики һайванлар йесун; шундақла үзүмзарлиғиң билән зәйтунзарлиғиңниму шундақ қилғин.
11 Porém no sétimo ano deixe que a terra descanse e não colha nada que crescer nela. Mas os pobres poderão comer o que crescer ali, e os animais selvagens comerão o que sobrar. Faça isso também com as suas plantações de uvas e de azeitonas.
12 Алтә күн ичидә өз ишиңни ада қилип, йәттинчи күни арам елишиң зөрүр. Буниң билән кала-ешәклириң арам тапиду, дедигиңниң оғли билән мусапир кишиму һардуқини чиқириду.
12 — Trabalhe seis dias por semana, mas no sétimo dia não faça nenhum trabalho para que os seus escravos, os seus animais e os estrangeiros que trabalham para você possam descansar.
13 Мән саңа ейтқинимниң һәммисини көңүл бөлүп ада қил; башқа илаһларниң намини тилиңға алма; булар һәтта ағзиңғиму чиқмисун.
13 — Deem atenção a tudo o que eu, o Senhor , tenho dito a vocês. Não façam orações a outros deuses, nem mesmo falem os nomes deles.
14 Һәр жилда үч қетим мениң үчүн һейт өткүзгин.
14 — Três vezes por ano vocês comemorarão uma festa em minha honra.
15 Алди билән «петир нан һейти»ни өткүз; саңа әмир қилғинимдәк Абиб ейидики бекитилгән күнләрдә йәттә күн петир нан йегин; чүнки шу айда сән Мисирдин чиққан едиң. Шу һейтта һечкиши алдимға қуруқ қол кәлмисун.
15 No mês de abibe , o mês em que vocês saíram do Egito, comemorem a Festa dos Pães sem Fermento como eu ordenei. Durante os sete dias da festa não comam pão feito com fermento. Que ninguém venha me adorar sem trazer uma oferta.
16 Сән әҗир қилип териған етиздики зираитиңниң тунҗа һосулини орғанда «орма һейти»ни өткүз; шундақла сән әҗир сиңдүрүп йәрдин ахирқи һосул-мәһсулатлириңни жил ахирида жиққанда «һосул жиғиш һейти»ни өткүз.
16 — Comemorem a Festa da Colheita logo que vocês começarem a colher o que plantaram. — Comemorem a
17 Жилда үч қетим әркәклириңниң һәммиси Рәб Пәрвәрдигарниң һозуриға һазир болсун.
17 Três vezes por ano, nessas três festas, todos os homens devem vir adorar a mim, o Senhor Deus.
18 Сән маңа аталған қурбанлиқниң қенини хемиртуруч селинған нан билән сунмиғин; һейт қурбанлиғиниң йеғини болса кечичә қондуруп әтигичигә сақлима.
18 — Quando vocês oferecerem um animal em sacrifício a mim, não me tragam pão feito com fermento. A gordura dos animais mortos nos sacrifícios, durante as minhas festas, deverá ser queimada no mesmo dia.
19 Зиминиңдики дәсләпки һосулниң әң яхшсини Пәрвәрдигар Худайиңниң өйигә елип кәл.
19 — Todos os anos tragam à casa do Senhor , seu Deus, os primeiros cereais que colherem. — Não cozinhem um cabrito ou um carneirinho no leite da sua própria mãe .
20 Мана, Мән бир Пәриштини йолда сени қоғдап, Мән саңа тәйярлиған йәргә елип барсун дәп, алдиңда жүрүшкә әвәтимән.
20 — Eu enviarei um anjo adiante de vocês para protegê-los na viagem e para levá-los ao lugar que lhes preparei.
21 Сән униң алдида өзүңгә агаһ бол, униң авазиға қулақ сал. Униң зитиға тәгмә; болмиса, у итаәтсизликлириңни кәчүрмәйду; чүнки Мениң намим униңдидур.
21 Deem atenção e obedeçam ao anjo. Não se revoltem contra ele, pois ele age em meu nome e não perdoará revoltas.
22 Лекин әгәр сән униң авазиға қулақ селип, Мениң барлиқ буйруғанлиримға әмәл қилсаң, Мән дүшмәнлириңгә дүшмән, күшәндилириңгә күшәндә болимән.
22 Se vocês lhe obedecerem e fizerem tudo o que ele mandar, eu lutarei contra todos os inimigos de vocês.
23 Чүнки Мениң Пәриштәм алдиңда жүрүп, сени Аморий, Һиттий, Пәриззий, Ⱪананий, Һивий вә Йәбусийларниң зиминиға башлап кириду; Мән уларни йоқитимән.
23 O meu anjo irá adiante de vocês e os levará até a terra dos amorreus, dos heteus, dos perizeus, dos cananeus, dos heveus e dos jebuseus. E eu destruirei todos esses povos.
24 Сән уларниң илаһлириға баш уруп ибадәт қилма вә яки улар қилғандәк қилма; бәлки уларниң бутлирини үзүл-кесил чеқивәт, бут түврүклирини үзүл-кесил кукум-талған қиливәт;
24 Não se curvem diante dos deuses deles, nem os adorem, e não sigam os seus costumes religiosos. Destruam os deuses deles e quebrem as colunas do deus Baal .
25 Лекин Худайиңлар Пәрвәрдигарниң ибадитидә болуңлар. Шундақ қилсаңлар У нан билән сүйүңларни бәрикәтләйду; Мән барлиқ кесәлликни араңлардин чиқирип ташлаймән.
25 Se vocês adorarem a mim, o Senhor , seu Deus, eu os abençoarei, dando-lhes comida e água, e tirarei de vocês todas as doenças.
26 Буниң билән зиминиңда бойидин аҗрап кетидиған яки туғмас һеч бир аял яки чарпай болмайду; өмрүңниң күнлирини толуқ қилимән.
26 Na terra de vocês nenhuma mulher terá aborto, nem ficará sem ter filhos. E eu darei a vocês uma vida longa.
27 Мән сениң алдиңда вәһимимни әвәтимән, қайси таипигә йеқинлашсаң шуларни паракәндә қилимән; шуниң билән һәммә дүшмәнлириңни кәйнигә яндуруп қачуримән.
27 — Farei com que os povos que são contra vocês tenham medo de mim. Farei com que haja confusão entre os povos contra quem vocês vão lutar e farei com que os inimigos fujam de vocês.
28 Һивийлар, Ⱪананийлар вә Һиттийларни алдиңдин қоғлап чиқириветишкә сериқ һәриләрни алдиңда жүрүшкә әвәтимән.
28 Farei com que os seus inimigos fiquem apavorados. E, quando vocês forem avançando, eu expulsarei os heveus, os cananeus e os heteus.
29 Амма зиминниң Харабилишип, далада вәһший һайванлар көпийип саңа хәвп болуп қалмаслиғи үчүн, шу әлләрни алдиңдин бир жилғичә һайдивәтмәймән,
29 Não os expulsarei num ano só; se eu fizesse isso, a terra ficaria deserta, e os animais selvagens se tornariam numerosos demais, prejudicando vocês.
30 Бәлки сән көпийип, зиминни пүтүнләй мирас қилип болғичә, аз-аздин һайдап туримән.
30 Pelo contrário, eu expulsarei esses povos pouco a pouco, até que vocês se tornem mais numerosos e tomem posse da terra.
31 Сениң зиминиңниң чегарилирини Қизил Деңиздин тартип Филистийләрниң деңизиғичә, шуниңдәк чөлдин тартип Әфрат дәриясиғичә бекитимән; чүнки зиминда туруватқанларни һайдиветип йерини егилишиң үчүн, уларни қолуңға тапшуримән.
31 Farei com que os limites da terra de vocês vão desde o golfo de Ácaba até o rio Eufrates e do mar Mediterrâneo até o deserto. Eu lhes darei poder para dominarem os povos daquelas terras, e vocês irão avançando e os expulsando.
32 Сән улар билән вә яки илаһлири билән һеч қандақ бир әһдә түзмә.
32 Não façam nenhum acordo com eles, nem com os seus deuses.
33 Уларниң сени алдимда гунаға патқузмаслиғи үчүн уларни зиминиңда қәтъий турғузма. Чүнки мабада сән уларниң илаһлириниң ибадитидә болсаң, бу иш саңа қапқан болиду.
33 Não deixem que esses povos vivam na terra de vocês. Se deixarem, eles farão com que vocês pequem contra mim. Se vocês adorarem os deuses deles, isso será uma armadilha mortal para vocês.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Êxodo 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.