Êxodo 16
Муқеддес Калам (кирил йезиқ) (UIGCYR) vs BKJ
1 Андин Исраилларниң пүткүл җамаити Елимдин йолға атланди; Мисир зиминидин чиқип, иккинчи ейиниң он бәшинчи күнидә Елим билән Синайниң оттурисидики Син чөлигә йетип кәлди.
1 E tomaram a sua jornada de Elim, e toda a congregação dos filhos de Israel veio ao deserto de Sim, que está entre Elim e Sinai, no décimo quinto dia do segundo mês depois da sua partida da terra do Egito.
2 Амма Исраилларниң пүткүл җамаити чөлдә Муса билән Һарунниң яман гепини қилип ғотулдашқили турди.
2 E toda a congregação dos filhos de Israel murmurou contra Moisés e Arão no deserto,
3 Исраиллар уларға: — Пәрвәрдигарниң қоли бизни Мисир жутидила өлтүрүвәткән болса болмасмиди! Шу йәрдә биз гөш қайнаватқан қазанларни чөридәп олтирип, тойғидәк нан йемигәнмидуқ? Лекин силәр бу җамаәтниң һәммисини ачлиқ билән өлтүрмәкчи болуп бизни бу чөлгә елип кәлдиңлар! — дейишти.
3 e os filhos de Israel disseram a eles: Quem dera tivéssemos morrido pela mão do SENHOR na terra do Egito, quando estávamos assentados junto às panelas de carne, e quando comíamos pão à vontade; porque nos trouxestes para este deserto para matar toda esta assembleia de fome.
4 Буниң билән Пәрвәрдигар Мусаға: — Мана, Мән асмандин силәргә нан яғдуримән; шуниң билән хәлиқ һәр күни чиқип, бир күнлүк лазимлиғини жиғивалсун. Бу тәриқидә Мән уларниң Мениң қанун-әмирлиримдә маңидиған-маңмайдиғанлиғини синаймән.
4 Então o SENHOR disse a Moisés: Eis que vos farei chover pão do céu, e o povo sairá e colherá a porção de cada dia, para que eu o prove se anda na minha lei ou não.
5 Һәр һәптиниң алтинчи күни шундақ болидуки, улар жиғивалғанлирини тәйярлисун; у башқа күнләрдә еришидиғинидин бир һәссә көп болиду, — деди.
5 E acontecerá que, no sexto dia, eles prepararão aquilo que trouxerem, e será duas vezes o que ajuntam diariamente.
6 Андин Муса билән Һарун барлиқ Исраилларға: — Бүгүн ахшам силәрни Мисир зиминидин елип чиққучиниң Пәрвәрдигар екәнлигини билисиләр вә
6 Então disse Moisés e Arão a todos os filhos de Israel: À tarde sabereis que o SENHOR é quem vos tirou da terra do Egito,
7 әтә силәр Пәрвәрдигарниң шан-шәривини көрисиләр; чүнки У силәрниң Униң яман гепини қилип ғотулдашқиниңларни аңлиди; бизгә кәлсәк, силәр яман гепимизни қилип ғотулдиғидәк биз ким едуқ? — деди.
7 e pela manhã, então vereis a glória do SENHOR; porque ele ouve as vossas murmurações contra o SENHOR. E quem somos nós, para que murmureis contra nós?
8 Муса йәнә: Пәрвәрдигар бүгүн ахшам силәргә йегили гөш берип, әтә әтигәндә тойғидәк нан бәргәндә буни билисиләр; чүнки Пәрвәрдигар силәр Униң яман гепини қилип ғотулдиғиниңларни аңлиди. Әнди биз немә едуқ? Силәрниң ғотулдашқиниңлар бизләргә қаритилған әмәс, бәлки Пәрвәрдигарға қаритилғандур, — деди.
8 E Moisés disse: Isso será quando o SENHOR à tarde vos der carne para comer, e pela manhã pão à vontade, pois o SENHOR ouve as vossas murmurações que murmurais contra ele. E quem somos nós? Vossas murmurações não são contra nós, mas contra o SENHOR.
9 Андин Муса Һарунға: — Сән Исраилларниң пүткүл җамаитигә: «Пәрвәрдигарниң алдиға келиңлар; чүнки У яман гәп билән ғотулдашқиниңларни аңлиди», дәп ейтқин, — деди.
9 E falou Moisés a Arão: Dize a toda a congregação dos filhos de Israel: Aproximai-vos diante do SENHOR, porque ele ouviu as vossas murmurações.
10 Шундақ болдики, Һарун Исраилларниң пүткүл җамаитигә сөзләп турғинида, улар чөл тәрәпкә қаривиди, мана, Пәрвәрдигарниң җуласи булутта аян болди.
10 E aconteceu, quando Arão falou a toda a congregação dos filhos de Israel, que eles olharam para o deserto, e eis que a glória do SENHOR apareceu na nuvem.
11 Шуниң билән Пәрвәрдигар Мусаға мундақ деди: —
11 E falou o SENHOR a Moisés, dizendo:
12 — Мән Исраилларниң яман гәп қилип ғотулдашқинини аңлидим; әнди уларға: «Гугумда силәр гөш йәйсиләр вә әтигәндә нандин тоюнисиләр, шуниң билән силәр Мениң Пәрвәрдигар Худайиңлар екәнлигимни билип йетисиләр» — дәп ейтқин, деди.
12 Ouvi as murmurações dos filhos de Israel; fala-lhes, dizendo: À tarde comereis carne, e pela manhã vos fartareis com pão; e sabereis que eu sou o SENHOR vosso Deus.
13 Кәчқурунда шундақ болдики, бөдүниләр учуп келип, чедиргаһни қаплап кәтти; әтиси әтигәндә, чедиргаһниң әтрапидики йәрләргә шәбнәм чүшкән еди.
13 E aconteceu que, à tarde subiram codornizes e cobriram o acampamento, e pela manhã estava o orvalho ao redor do arraial.
14 Әтрапта ятқан шәбнәм көтирилип кәткәндин кейин, мана, чөллүкниң йәр йүзидә қиравдәк непиз, кичик-кичик жумилақ нәрсиләр туратти.
14 E quando o orvalho subiu, eis que sobre a face do deserto estava uma coisa pequena e redonda, tão pequena quanto a geada sobre o chão.
15 Исраиллар уни көргәндә, униң немә екәнлигини билмигини үчүн: — Бу немиду? — дәп сорашти.
15 E quando os filhos de Israel a viram, disseram uns aos outros: Isso é maná, porque não sabiam o que era. E Moisés lhes disse: Isto é o pão que o SENHOR vos deu para comer.
16 Пәрвәрдигар шу ишни әмир қилип дедиги, «Һәр бириңлар йәйдиғиниңларға қарап униңдин жиғивелиңлар; һәр бириңлар аилидики адәм саниға қарап, һәр бир адәмгә бир омәр миқдарда жиғиңлар; һәр адәм өз чедиридики кишиләр үчүн жиғиңлар» — деди.
16 Isto é o que o SENHOR vos ordenou: Ajuntai dele cada homem segundo o seu comer, um ômer para cada homem, de acordo com o número de vossas pessoas; tomai cada homem para aqueles que estão nas suas tendas.
17 Исраиллар шундақ қилип, бәзиси көпрәк, бәзиси азрақ жиғивалди.
17 E os filhos de Israel assim fizeram, e colheram, alguns mais, outros menos.
18 Улар уни омәр миқдари билән өлчивиди, көп жиққанларниңкидин ешип кәтмиди, аз жиққанларниңму кәмлик қилмиди; һәр бир киши өз йәйдиғиниға қарап жиққан еди. ◼ 16:18 \+bd «һәр бир киши өз йәйдиғиниға қарап жиққан еди»\+bd* —йәнә бир тәрҗимиси: «һәммәйләнниң жиғивалғини өз еһтияҗиға дәлмудәл еди».
18 E quando o mediram com um ômer, o que tinha ajuntado muito não tinha demais, e o que tinha ajuntado pouco não tinha falta; ajuntaram cada homem de acordo com o seu comer.
19 Муса уларға: — Һеч қандақ адәм булардин һеч немини әтигә қалдурмисун, деди.
19 E disse Moisés: Que nenhum homem deixe dele até de manhã.
20 Шундақ болсиму, улар Мусаниң сөзигә қулақ салмиди; бәзиләр униңдин бир қисмини әтигә сақлап қойди. Амма сақлап қойғини қурутлап сесип кәтти. Бу иш үчүн Муса уларға хапа болуп аччиқланди.
20 Mesmo assim, eles não ouviram a Moisés; mas alguns deles deixaram dele até a manhã seguinte, e criou vermes e cheirava mal. Moisés irou-se com eles.
21 Шу сәвәптин уларниң һәр бири һәр әтигини чиқип өз йәйдиғиниға қарап жиғивалатти; қалғанлири болса аптап чиққанда ерип кетәтти.
21 E o colheram todas as manhãs, cada homem conforme o seu comer; e aquecendo o sol, derretia-se.
22 Лекин алтинчи күни шундақ болдики, улар күнлүк озуқниң икки һәссисини жиғди; демәк, һәр бир киши үчүн икки омәр миқдарда жиғивалди; андин җамаәт әмирлири һәммиси келип буни Мусаға ейтти.
22 E aconteceu que, no sexto dia, eles colheram duas vezes mais pão, dois ômeres para um homem; e todos os governantes da congregação vieram e contaram a Moisés.
23 Муса уларға: — Мана Пәрвәрдигарниң дегини: — Әтә арам күни, Пәрвәрдигарға аталған муқәддәс шабат күни болиду; пиширидиғиниңларни пиширип, қайнитидиғиниңларни қайинитип, ешип қалғанниң һәммисини әтигә сақлап қоюңлар, — деди.
23 E disse-lhes: Isto é o que o SENHOR disse: Amanhã é o descanso do shabat santo ao SENHOR; o que quiserdes assar, assai-o, e o que quiserdes cozer, cozei-o; e o que restar guardai para vós até pela manhã.
24 Улар Муса буйруғандәк, ешип қалғанни әтисигә сақлап қоювиди, улар сесип қалмиди, қурутлапму кәтмиди.
24 E eles o guardaram até a manhã seguinte, como Moisés ordenara, e não cheirou mal, nem havia verme algum nele.
25 Муса уларға: — Буни бүгүн йәңлар; чүнки бүгүн Пәрвәрдигарға аталған шабат күни болғини үчүн бүгүн даладин тапалмайсиләр.
25 E disse Moisés: Comei isso hoje; pois hoje é o dia do Shabat do SENHOR, pois hoje não o achareis no campo.
26 Алтә күн силәр жиғсаңлар болиду; лекин йәттинчи күни шабат болғини үчүн у күнидә һеч немә тепилмайду, — деди.
26 Seis dias o colhereis, mas no sétimo dia, que é o shabat, nele não haverá.
27 Һалбуки, йәттинчи күни хәлиқтин бир нәччиси озуқ-түлүк жиққили чиқивиди, һеч немә тапалмиди.
27 E aconteceu que saíram alguns do povo no sétimo dia para ajuntar, e não acharam nada.
28 Пәрвәрдигар Мусаға: «Силәр қачанғичә Мениң әмирлирим вә қанун-бәлгүлимилиримни тутушни рәт қилисиләр?
28 E disse o SENHOR a Moisés: Até quando recusareis obedecer aos meus mandamentos e às minhas leis?
29 Мана, Пәрвәрдигар силәргә шабат күнини бекитип бәрди; шуңа йәттинчи күни һәр бириңларни өз орнида туруп, сиртларға чиқмисун дәп, алтинчи күни икки күнлүк озуқ бериду», — деди.
29 Vede, pois o SENHOR vos deu o shabat, por isso ele vos dá no sexto dia o pão para dois dias. Permanecei cada homem no seu lugar; que nenhum homem saia de seu lugar no sétimo dia.
30 Шуниң билән хәлиқ йәттинчи күни арам алди.
30 Assim o povo descansou no sétimo dia.
31 Исраиллар бу озуқни «манна» дәп атиди; униң шәкли юмғақсүт уруғидәк, рәңги ақ болуп, тәми һәсәлгә миләнгән қотурмачқа охшайтти.
31 E a casa de Israel chamou o nome disso maná. E era como semente de coentro, branco, e o seu gosto era como coscorões feitos com mel.
32 Муса уларға: — Пәрвәрдигарниң әмри шуки, — Кейинки әвлатлириңларға Мән силәрни Мисирдин елип чиққанда, Мән силәргә чөлдә йейишкә ата қилған нанни көрситиш үчүн, униңдин комзәккә бир омәр тошқузуп, улар үчүн сақлап қоюңлар, — деди.
32 E Moisés disse: Isto é o que o SENHOR ordenou: Enche um ômer dele e guarda-o para as vossas gerações, para que vejam o pão com o qual eu vos alimentei no deserto, quando vos tirei da terra do Egito.
33 Муса Һарунға: — Кәлгүси әвлатлириңларға көрситишкә сақлаш үчүн бир комзәкни елип, униңға бир омәр миқдарда манна селип, Пәрвәрдигарниң һозурида қоюп қойғин, — деди.
33 E Moisés disse a Arão: Toma um vaso, e coloca um ômer de maná nele, e guarda-o diante do SENHOR, para ser guardado para as vossas gerações.
34 Кейин, Һарун Пәрвәрдигар Мусаға буйруғандәк комзәкни сақлаш үчүн уни һөкүм-гувалиқ сандуғиниң алдида қоюп қойди.
34 Assim como o SENHOR ordenara a Moisés, assim Arão o pôs diante do Testemunho, para ser guardado.
35 Шу тәриқидә Исраиллар адәм олтирақлашқан бир зиминға йетип кәлгичә қириқ жил «манна» йеди; улар Қанаан зимининиң чегаралириға йәткичә манна йеди.
35 E os filhos de Israel comeram maná quarenta anos, até que chegaram a uma terra habitada; eles comeram o maná até que chegaram aos termos da terra de Canaã.
36 Әйни чағда бир «омәр» «әфаһ»ниң ондин биригә баравәр еди.
36 Ora, um ômer é a décima parte de um efa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Êxodo 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.