Deuteronômio 1
Муқеддес Калам (кирил йезиқ) (UIGCYR) vs VC
1 Төвәндә хатириләнгини Мусаниң Иордан дәриясиниң шәрқий тәрипидики Паран билән Тофәл, Лабан, Һазирот, Ди-Заһабниң оттурисида, йәни Суфниң удулидики чөл-түзләңликтә, пүткүл Исраилға ейтқан сөзлиридур: —
1 Eis os discursos que pronunciou Moisés a todo o Israel do outro lado do Jordão, no deserto, na planície que se estende defronte de Suf, entre Farã, Tofel, Labã, Haserot e Di-Zaab.
2 Һорәб теғидин чиқип, Сеир теғиниң йоли билән Қадәш-барнеаға барғичә җәмий он бир күнлүк йол еди.
2 Desde Horeb até Cades-Barne há uma distância de onze jornadas de marcha pelo caminho da montanha de Seir.
3 Һалбуки, Муса бу барлиқ сөзләрни Пәрвәрдигарниң уларни дәп өзигә тапилиғини бойичә Исраилларға ейтқан вақти қириқинчи жили, он биринчи айниң биринчи күни болди;
3 No quadragésimo ano, no primeiro dia do décimo primeiro mês, diante dos israelitas, Moisés pronunciou todos os discursos que o Senhor lhe tinha ordenado pronunciar,
4 бу вақит Муса Һәшбонни пайтәхт қилған Аморийларниң падишаси Сиһонни вә Аштарот вә Әдрәйни пайтәхт қилған Башанниң падишаси Огни мәғлуп қилғандин кейинки мәзгил еди.
4 depois de ter derrotado Seon, rei dos amorreus que habitava em Hesebon, e Og, rei de Basã, que habitava em Astarot e Edrai.
5 Шуниң билән Иордан дәриясиниң шәрқий тәрипидики Моаб зиминида Муса пәйғәмбәр бу қанун-тәлимни шәрһләшкә башлап, мундақ деди: —
5 Do outro lado do Jordão, na terra de Moab, Moisés começou a expor a lei, dizendo:
6 «Пәрвәрдигар Худайимиз Һорәб теғида бизгә сөз қилип: — «Силәрниң мошу тағ әтрапида турған вақтиңлар йетәрлик болди;
6 O Senhor, nosso Deus, falou-nos nestes termos em Horeb: tendes-vos demorado muito tempo neste monte.
7 әнди бурулуп сәпәргә атлинип, Аморийлар туруватқан егизликкә вә униңға йеқин болған барлиқ җайларға, җүмлидин Арабаһ түзләңлигигә, тағлиқларға, ойманлиққа, җәнупқа, деңиз бойлириға, улуқ дәрия, йәни Әфрат дәриясиғичә Ⱪананийларниң зиминиға һәм Ливан зиминиға бериңлар.
7 Voltai e parti. Tomai o caminho do monte dos amorreus e das regiões vizinhas; ide às planícies, às montanhas, aos vales, ao Negeb, às costas do mar, à terra dos cananeus, ao Líbano e até o grande rio Eufrates.
8 Мана, Мән шу зиминни силәрниң алдиңларға қойдум; кириңлар, Пәрвәрдигар ата-бовилириңларға, йәни Ибраһим, Исһақ, Яқуп вә уларниң әвлатлириға: «Силәргә беримән» дәп қәсәм қилған зиминни егиләңлар» — дегән еди.
8 Eis que eu vos entrego esta terra. Ide e possuí a terra que jurei dar a vossos pais Abraão, Isaac e Jacó, a eles e à sua posteridade.
9 Шуңа Мән шу чағда силәргә: —
9 Eu disse-vos nessa mesma época: eu sozinho não posso tomar conta de vós.
10 Пәрвәрдигар Худайиңлар силәрни көпәйтти; мана, бүгүн силәр асмандики юлтузлардәк нурғунсиләр.
10 O Senhor, vosso Deus, vos multiplicou de tal modo que sois hoje tão numerosos como as estrelas do céu.
11 Ата-боваңларниң Худаси болған Пәрвәрдигар дәрвәқә силәрни һазирқидин йәнә миң һәссә көпәйткәй, шундақла вәдә қилғинидәк силәргә бәхит-бәрикәт ата қилғай!
11 Que o Senhor, o Deus de vossos pais, vos multiplique mil vezes mais e vos abençoe como prometeu.
12 Лекин мән өзүм ялғуз қандақму силәрниң җапалириңларни, жүкүңларни вә талаш-тартишиңларни көтирәләймән?
12 Como poderia eu sozinho encarregar-me de vós e levar o fardo de vossas contendas?
13 Өзүңлар үчүн һәр қайси қәбилилириңлардин данишмән, йорутулған мөтивәрләрни таллаңлар, мән уларни үстүңларға йолбашчи қилимән» — дедим.
13 Escolhei, de cada uma de vossas tribos, homens sábios, prudentes e experimentados, que eu ponha à vossa frente.
14 Силәр болсаңлар маңа: — «Сениң ейтқиниң яхши гәп болди», дедиңлар.
14 Vós então me respondesses: é uma boa coisa o que nos propões.
15 Шуниң билән мән қәбилилириңлардин мунәввәр адәмләрни, йәни данишмән һәм мөтивәр адәмләрни таллап, үстүңларға йолбашчи қилип, миң беши, йүз беши, әллик беши вә он беши қилип тайинлап, қәбилилириңлар үчүн һәр хил әмәлләрни тутушқа тиклидим.
15 Tome, pois, dentre vós, homens sábios e experimentados que pus à vossa frente como chefes de milhares de centenas, de cinqüentenas e de dezenas e como escribas em vossas tribos.
16 Шу чағда мән араңлардики сорақчиларға: «Қериндашлириңлар арисидики әрз-дәваларни сораңлар, қериндаш билән қериндашниң оттурисида вә пухрайиң билән хошна олтарған яқа жутлуқлар оттурисида адил һөкүм чиқириңлар;
16 Nesse mesmo tempo dei esta ordem aos vossos juízes: dai audiência aos vossos irmãos e julgai com eqüidade as questões de cada um deles com o seu irmão ou com o estrangeiro que mora com ele.
17 һөкүм чиқарғанда һеч қандақ кишиниң йүз-хатирисини қилмаңлар; мәйли кичик болсун, чоң болсун силәр һәммисиниңла ишлирини сораңлар. Силәр инсанларниң сөлитидин қорқмаслиғиңлар керәк, чүнки мошу һөкүм чиқириш иши Худаға тәвә иштур. Силәргә тәс чүшидиған иш болса, мениң алдимға елип келиңлар, мән уни аңлаймән» — дедим.
17 Não fareis distinção de pessoas em vossos julgamentos. Ouvireis o pequeno como o grande, sem temor de ninguém, porque o juízo é de Deus. Se uma questão vos parecer muito complicada, trá-la-eis diante de mim para que eu a ouça.
18 Әйни чағда мән қилишқа керәк болған барлиқ ишлар тоғрилиқ тапилиғанмән.
18 É assim que, naquele tempo, vos ordenei tudo o que devíeis fazer.
19 Биз Пәрвәрдигар Худайимиз бизгә буйруғандәк Һорәбтин чиқип, Аморийларниң тағлиғиға бардуқ вә силәр шу йолдики бепаян, дәһшәтлик чөлни көрдуңлар; биз униң һәммисидин өтүп, Қадәш-Барнеаға кәлдуқ.
19 Depois partimos de Horeb para atravessar esse vasto e terrível deserto que vistes, do monte dos amorreus, como nos havia ordenado o Senhor, nosso Deus. E chegamos a Cades-Barne.
20 Вә мән силәргә: — «Силәр Пәрвәрдигар Худайимиз бизгә ата қилидиған, Аморийларниң теғиға йетип кәлдуқ.
20 Eu disse-vos então: Eis-vos chegados ao monte dos amorreus que o Senhor, nosso Deus, nos dá.
21 Мана, Пәрвәрдигар Худайиңлар бу зиминни алдиңларға қойди; ата-боваңларниң Худаси Пәрвәрдигар силәргә ейтқандәк, шу йәргә чиқип уни егиләңлар; қорқмаңлар, һеч һодуқмаңлар» — дедим.
21 Vê: o Senhor, teu Deus, entrega-te a terra. Subi e possuí-a, como o prometeu o Deus de teus pais. Não tenhas medo; não te assustes.
22 Шуниң билән силәр һәммиңлар йенимға келип маңа: — «Биз зиминға кириштин илгири алдин адәмләрни әвәтәйли; улар биз үчүн у йәрни күзитип, чиқишимиз керәк болған йол вә биз учрайдиған шәһәрләр тоғрилиқ хәвәр йәткүзсун» — дедиңлар.
22 Vós vos aproximasses de mim e dissesses: enviemos homens adiante de nós, que explorem a terra e nos ensinem por que caminho devemos subir, e para que cidades devemos ir.
23 Бу иш нәзиримгә мувапиқ көрүнүп, мән араңлардин он икки адәмни, йәни һәр қайси қәбилидин бирдин адәмни таллидим.
23 Vosso parecer agradou-me, e escolhi dentre vós doze homens, um de cada tribo.
24 Улар йолға атлинип таққа берип, Әшкол җилғисиға чүшүп у йәрни тәкшүрүп көрүшти.
24 Eles partiram, subiram as montanhas e chegaram ao vale de Escol, explorando a terra.
25 Улар қоллириға шу зиминдики мевиләрдин елип бизгә кәлтүрди вә мәлумат берип: «Пәрвәрдигар Худайимиз бизгә тәқдим қилған бу зимин яхшидур» — деди.
25 Tomaram consigo frutos da terra e no-los trouxeram dizendo: a terra que nos dá o Senhor, nosso Deus, é boa.
26 Һалбуки, силәр зиминға чиқишқа унимидиңлар, Пәрвәрдигар Худайиңларниң әмригә қарши чиқип Униңға асийлиқ қилдиңлар
26 Mas não quisesses subir a ela, e fostes rebeldes ao mandamento do Senhor, nosso Deus.
27 вә өз чедириңларда қақшап: «Пәрвәрдигар бизгә өч болғанлиғидин бизни Аморийларниң қолиға тапшуруп һалак қилиш үчүн Мисир зиминидин чиқарған.
27 E murmurasses em vossas tendas, dizendo: o Senhor tem-nos ódio, e por isso nos tirou da terra do Egito para entregar-nos ao extermínio pelas mãos dos amorreus.
28 Әнди биз нәгә барармиз? Чүнки қериндашлиримиз: «Шу йәрдики адәмләр биздин чоң һәм егиз бир хәлиқ екән; уларниң шәһәрлири интайин чоң, сепиллири асманға тақишидикән; униң үстигә биз шу йәрдә Анакийларни байқидуқ», дәп көңлимизни паракәндә қиливәтти» — дедиңлар.
28 Para onde iremos? Nossos irmãos fizeram-nos perder a coragem quando nos disseram ter visto um povo maior e de estatura mais alta que a nossa, e cidades grandes e fortificadas, cujos muros se elevavam até o céu, e até mesmo filhos de Enacim.
29 Шуңа мән силәргә: «Қорқмаңлар, уларниң алдида дәккә-дүккигә чүшмәңлар;
29 Eu vos respondi: não vos assusteis; não tenhais medo deles.
30 силәрниң алдиңларда маңидиған Пәрвәрдигар Худайиңлар Мисир зиминида көз алдиңларда барлиқ қилғанлиридәк силәр үчүн җәң қилиду;
30 o Senhor, vosso Deus, que marcha diante de vós, combaterá ele mesmo em vosso lugar, como sempre o fez sob os vossos olhos, no Egito
31 силәр йәнә чөл-баявандиму барлиқ маңған йоллириңларда мошу йәргә йетип кәлгичә инсан өз оғлини қучиғида көтәргинидәк Пәрвәрдигар Худайиңларниңму силәрни көтәргинини көрдуңлар.
31 e no deserto. No deserto, tu mesmo viste como o Senhor, teu Deus, te levou por todo caminho por onde andaste, como um homem costuma levar seu filho, até que chegásseis a esse lugar.
32 — ausente —
32 E apesar disso não tivesses confiança no Senhor, vosso Deus,
33 — ausente —
33 o qual, procurando-vos um lugar onde acampar, marchava adiante de vós no caminho, de noite no fogo, para vos mostrar o caminho, e de dia na nuvem.
34 Пәрвәрдигар бу сөзләрни қилған авазиңларни аңлап ғәзәплинип:
34 O Senhor, tendo ouvido o som de vossas palavras, encolerizou-se e fez este juramento:
35 «Бу рәзил дәвирдикиләрдин һеч бир адәм һәр қандақ йол билән Мән ата-бовилириға тәқдим қилишни қәсәм қилған бу яхши зиминни көргүчи болмайду!
35 nenhum dos homens desta geração perversa verá a boa terra que eu, com juramento, prometi dar a vossos pais,
36 Пәқәт Йәфуннәһниң оғли Каләб пүтүн қәлби билән Пәрвәрдигарға әгәшкәчкә, шула зиминни көриду вә у өз пути билән кезип чиққан барлиқ йәрни униңға вә униң балилириға беримән» — дәп қәсәм қилди.
36 exceto Caleb, filho de Jefoné. Este vê-la-á, e eu darei a ele e a seus filhos o solo que ele pisou, porque cumpriu a vontade do Senhor.
37 Шу чағда Пәрвәрдигар силәрниң сәвәвиңлардин мәндинму аччиқланди вә: «Сәнму шу йәргә киргүчи болмайсән.
37 Até contra mim se irritou o Senhor por causa de vós: tu tampouco, disse-me ele, entrarás nessa terra!
38 лекин алдиңда хизмәттә туруватқан Нунниң оғли Йәшуа кирәләйду. Уни күчләндүргин, чүнки у Исраилларни униңға мирас қилдуриду.
38 É Josué, filho de Nun, que ali entrará. Anima-o, pois é ele que introduzirá Israel na possessão da terra.
39 Шуниңдәк силәрниң: «Улар дүшмәнләрниң олҗиси болуп қалиду» дегән кичик балилириңлар, йәни бүгүнки күндә яхши-яманни пәриқ етәлмәйдиған балилириңлар болса, кириду; Мән у йәрни уларға ата қилимән вә улар уни егиләйду.
39 Vossos filhinhos, dos quais dissesses que seriam a presa do deserto, e vossos filhos, que hoje ainda não sabem distinguir o bem do mal, estes entrarão; a eles darei a terra e a possuirão.
40 Лекин силәр болсаңлар, бурулуп Қизил Деңизға баридиған йол билән чөл-баяванға қайттиңлар» — деди.
40 Quanto a vós, voltai para trás e parti para o deserto na direção do mar Vermelho.
41 Шу чағда силәр маңа җавап берип: «Биз дәрвәқә Пәрвәрдигар алдида гуна садир қилдуқ. Шуниң үчүн биз һазир Пәрвәрдигар Худайимиз бизгә қилған барлиқ әмри бойичә җәң қилғили чиқимиз» — дедиңлар. Шуниң билән силәрниң һәр бириңлар өз бешимчилиқ қилип қурал-ярақлириңларни есип, таққа чиқмақчи болдуңлар.
41 Vós respondestes-me: pecamos contra o Senhor. Vamos combater, como o Senhor, nosso Deus, nos ordenou. E quando cada um de vós, tomando as suas armas, vos dispusesses inconsideradamente a marchar sobre o monte,
42 Лекин Пәрвәрдигар маңа: Уларға: — «Чиқмаңлар, җәң қилмаңлар, чүнки Мән араңларда әмәсмән; силәр чоқум дүшмәнлириңлар алдида мәғлуп болисиләр», дегин, деди.
42 o Senhor disse-me: dize-lhes: não subais, não entreis em combate algum, porque não estou no meio de vós. Se o fizerdes, sereis vencidos por vossos inimigos.
43 Мән силәргә сөз қилдим, лекин силәр қулақ салмидиңлар, бәлки Пәрвәрдигарниң сөзигә қарши чиқип асийлиқ қилип, өз бешимчилиқ қилип таққа чиқтиңлар.
43 Em vão vos referi todas essas palavras: não me ouvisses e tivesses a presunção de subir o monte, a despeito das ordens do Senhor.
44 Лекин тағда турған Аморийлар силәргә қарши атлинип, бир топ һәриләрдәк силәрни таки Хормаһғичә қоғлап, Сеирда силәрни қиличлап өлтүрди.
44 Então os amorreus que habitavam nessa montanha saíram contra vós, perseguiram-vos como abelhas e retalharam-vos desde Seir até Horma.
45 Силәр қайтип келип Пәрвәрдигар алдида жиға-зерә көтәрдиңлар, амма Пәрвәрдигар пәрядиңларни аңлимиди, я униңға қулақ салмиди.
45 Voltando, chorasses diante do Senhor, mas o Senhor não ouviu os vossos clamores, nem vos inclinou os seus ouvidos.
46 Шуниң билән силәр Қадәштә нурғун күнләр туруп қалдиңлар — силәр қанчә күнләр шу йәрдә турдуңлар!
46 Por isso é que ficastes tanto tempo em Cades, como o sabeis.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Deuteronômio 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.