Mateus 9
Tzotzil Zinacantan NT (TZO_ZIN) vs NVI
1 Tsꞌacal to iꞌoch ta canova ti Jesuse, isut ta Capernaum yoꞌ bu nacale.
1 Entrando Jesus num barco, atravessou o mar e foi para a sua própria cidade.
2 Cꞌalal tey xaꞌoxe, sqꞌuechojic cꞌotel ta pop jun jchiꞌiltic ta israelal, chꞌabal yip jun yoc scꞌob. Ti Jesuse iyil ti xchꞌunojic ti oy syuꞌele. ―Jchꞌamal, mu xavat avoꞌon. Acꞌbilot xa pertonal yuꞌun lamule ―xut ti jchamele.
2 Alguns homens trouxeram-lhe um paralítico, deitado numa cama. Vendo a fé que eles tinham, Jesus disse ao paralítico: "Tenha bom ânimo, filho; os seus pecados estão perdoados".
3 Tey jayvoꞌ ti muchꞌutic ta xchanubtasvanic yilel ta smantaltac Rioxe. “Li vinic liꞌi tspꞌis sba ta Riox”, xi ta yoꞌonic.
3 Diante disso, alguns mestres da lei disseram a si mesmos: "Este homem está blasfemando! "
4 Ti Jesuse yiloj ti cꞌusi tsnopique. ―¿Cꞌu yuꞌun ti xꞌelan chanopique?
4 Conhecendo Jesus seus pensamentos, disse-lhes: "Por que vocês pensam maldosamente em seus corações?
5 Ti xꞌelan icalbe li vinique ti “acꞌbilot xa pertonal yuꞌun lamule” xcute, muchꞌuuc noꞌox xuꞌ chal yech yuꞌun mu vocluc ta alel. Jaꞌ noꞌox yech mu vocluc ta alel ti “lican, xanavan” xichiotique. Pero jaꞌ tscꞌan chaqꞌuelic mi chcꞌot scꞌop ti muchꞌu yech chale.
5 Que é mais fácil dizer: ‘Os seus pecados estão perdoados’, ou: ‘Levante-se e ande’?
6 Li voꞌone ical ti acꞌbil xa pertonal yuꞌun smul li vinique. Pero qꞌuelic me cꞌusi ta jpas lavie yoꞌ xavilic o ti voꞌon noꞌox ta xcacꞌbe pertonal yuꞌun smulic li crixchanoetic liꞌ ta sba balamile, voꞌon ti coꞌol crixchanootique ―xꞌutatic yuꞌun ti Jesuse. ―Lican, tamo echꞌel lapope, batan ta ana ―xꞌutat yuꞌun Jesús ti vinique.
6 Mas, para que vocês saibam que o Filho do homem tem na terra autoridade para perdoar pecados" — disse ao paralítico: "Levante-se, pegue a sua maca e vá para casa".
7 Ora ilic, ibat ta sna.
7 Ele se levantou e foi.
8 Ti cꞌalal iyilic ti crixchanoetique, xchꞌayet xa yoꞌonic. ―Coliyal Riox ti acꞌbil syuꞌel li vinic liꞌi ―xiic.
8 Vendo isso, a multidão ficou cheia de temor e glorificou a Deus, que dera tal autoridade aos homens.
9 Cꞌalal laj chanubtasvanuque, ibat ti Jesuse. Liyil ti tey chotolon ta jcꞌanbe li slocꞌ cꞌusiticuque. Mateo jbi. Laꞌ, batic ―xiyut ti Jesuse. Ora ba jchiꞌin.
9 Passando por ali, Jesus viu um homem chamado Mateus, sentado na coletoria, e disse-lhe: "Siga-me". Mateus levantou-se e o seguiu.
10 Tsꞌacal to libatoticotic ta jna xchiꞌuc ti Jesuse xchiꞌuc li yan jchiꞌiltac ta yajchancꞌope. Ep icꞌotic uc ti jchiꞌiltac toꞌox ta cꞌan-locꞌ-cꞌusiticuque xchiꞌuc ti muchꞌutic más chopol cꞌusitic tspasique. Jcotolticotic ijchol jbaticotic ta mexa.
10 Estando Jesus em casa, foram comer com ele e seus discípulos muitos publicanos e "pecadores".
11 Tey icꞌotic jayvoꞌ jfariseoetic. Cꞌalal iyilic ti tsobol chiveꞌoticotic xchiꞌuc ti jchiꞌiltac toꞌox ta cꞌan-locꞌ-cꞌusiticuque, xchiꞌuc ti muchꞌutic más chopol cꞌusitic tspasique ―Lavajchanubtasvanejique ¿cꞌu yuꞌun ti tsobol chveꞌ xchiꞌuc li jcꞌan-locꞌ-cꞌusiticuque xchiꞌuc li muchꞌutic más chopol cꞌusitic tspasique? ―xiyutoticotic.
11 Vendo isso, os fariseus perguntaram aos discípulos dele: "Por que o mestre de vocês come com publicanos e ‘pecadores’? "
12 Ti Jesuse iyaꞌi ti cꞌusi iyalique. ―Ti muchꞌutic leque mu cꞌu stu yuꞌunic jpoxtavanej. Jaꞌ noꞌox ti muchꞌutic ipe.
12 Ouvindo isso, Jesus disse: "Não são os que têm saúde que precisam de médico, mas sim os doentes.
13 Ba nopbeic cꞌusi smelol ti jaꞌ yech yaloj ti Rioxe: “Jaꞌ ta jcꞌan ti chacꞌuxubinvanique, mu jaꞌuc noꞌox ti chamilbecon jmotone”, xi ti Rioxe. Li voꞌone maꞌuc tal jsaꞌ ti muchꞌutic chꞌabal smul ti yalojique. Jaꞌ tal jsaꞌ ti muchꞌutic oy smulique yoꞌ xictaic oe ―xꞌutatic yuꞌun ti Jesuse.
13 Vão aprender o que significa isto: ‘Desejo misericórdia, não sacrifícios’. Pois eu não vim chamar justos, mas pecadores".
14 Oy yajchancꞌoptac ti Juan jꞌacꞌ-ichꞌvoꞌe. Oy jayvoꞌ cꞌot sjacꞌbeic ti Jesuse: ―¿Cꞌu yuꞌun ti mu xicta yotic lavajchancꞌoptac voꞌote? Li voꞌoticotique xchiꞌuc li yajchancꞌoptac jfariseoetique ep ta echꞌel chquicta coticotic ―xiic.
14 Então os discípulos de João vieram perguntar-lhe: "Por que nós e os fariseus jejuamos, mas os teus discípulos não? "
15 Itacꞌav ti Jesuse: ―Cꞌalal teyotic ta nupunele, cꞌalal tey jchiꞌinojtic li jnupunele, mu jaꞌuc o chcat coꞌontic. Jaꞌ noꞌox yech lavi liꞌto jchiꞌuc li cajchancꞌoptaque, mu xicta yotic, mu xat yoꞌonic. Jaꞌto chicta yotic ti cꞌalal ximilee.
15 Jesus respondeu: "Como podem os convidados do noivo ficar de luto enquanto o noivo está com eles? Virão dias quando o noivo lhes será tirado; então jejuarão.
16 ’Muc muchꞌu tspacꞌan ta achꞌ manta li cꞌaꞌcꞌuꞌule yuꞌun tsmuts li achꞌe, chjat más li cꞌaꞌcꞌuꞌule. Jaꞌ noꞌox yech ti muchꞌutic ta xchꞌunic ti voꞌon noꞌox chcacꞌ cuxlicuc ta sbatel osile, achꞌ xa li cꞌusitic tspasique, mu xa spasic ti cꞌusitic ispasic toꞌoxe.
16 "Ninguém põe remendo de pano novo em roupa velha, pois o remendo forçará a roupa, tornando pior o rasgo.
17 Jaꞌ chac cꞌu chaꞌal li achꞌ yaꞌlel uvae, muc muchꞌu ta xchꞌol ta pocoꞌ nuculal chivo. Ti mi ta xchꞌol ta pocoꞌ nucule, ti cꞌalal xvocane, ta xtꞌom li nucule. Yech noꞌox ta xmal. Yech noꞌox ta xchꞌay noxtoc li yave. Li achꞌ yaꞌlel uvae jaꞌ tscꞌan ti achꞌ yav chichꞌ chꞌolel oe yoꞌ lec xcom o xchiꞌuc li yave ―xꞌutatic yuꞌun ti Jesuse.
17 Nem se põe vinho novo em vasilhas de couro velhas; se o fizer, as vasilhas se rebentarão, o vinho se derramará e as vasilhas se estragarão. Pelo contrário, põe-se vinho novo em vasilhas de couro novas; e ambos se conservam".
18 Ti cꞌalal chloꞌilaj ti Jesuse, jaꞌo tey icꞌot jun jchiꞌiltic ta israelal, jmeltsanejcꞌop ta jun biqꞌuit templo. Isquejan sba ta yichon ti Jesuse, jaꞌo isnijan sba ta balamil noxtoc. ―Naca to icham jtseb. ¿Mi mu xaꞌabulaj xba avacꞌ acꞌob ta sba yoꞌ xchaꞌcuxi oe? ―xi.
18 Falava ele ainda quando um dos dirigentes da sinagoga chegou, ajoelhou-se diante dele e disse: "Minha filha acaba de morrer. Vem e impõe a tua mão sobre ela, e ela viverá".
19 Ti Jesuse ibat xchiꞌuc. Libatoticotic uc, voꞌoticotic li yajchancꞌopoticotique.
19 Jesus levantou-se e foi com ele, e também os seus discípulos.
20 Oy jun ants slajchebal xa jabil ti mu xmac xchamele. Inopoj ta spat ti Jesuse, ista ta picbel sne spimilcꞌuꞌ.
20 Nisso uma mulher que havia doze anos vinha sofrendo de uma hemorragia, chegou por trás dele e tocou na borda do seu manto,
21 “Acꞌu mi spimilcꞌuꞌ noꞌox jpicbe, ta xmac o li jchamele”, xi ta yoꞌon ti antse.
21 pois dizia a si mesma: "Se eu tão-somente tocar em seu manto, ficarei curada".
22 Ti Jesuse ijoyij, isqꞌuel ti antse. ―Mu cꞌu xal avoꞌon. Yuꞌun achꞌunoj ti tsots jyuꞌele, yechꞌo ti ch-echꞌ lachamele ―xut. Ora imac ti xchamele.
22 Voltando-se, Jesus a viu e disse: "Ânimo, filha, a sua fé a curou! " E desde aquele instante a mulher ficou curada.
23 Ti Jesuse icꞌot ta sna ti jmeltsanejcꞌope, iꞌoch. Iyil ti tey jꞌamareroetique, ti tey ch-ocꞌ ch-avanic ti crixchanoetique.
23 Quando ele chegou à casa do dirigente da sinagoga e viu os flautistas e a multidão agitada,
24 ―Locꞌanic to echꞌel. Li tsebe muc bu chamem, ta xvay noꞌox ―xi. Tseꞌej xaꞌi scotolic ti xꞌelan iyale yuꞌun snaꞌojic ti ichame.
24 disse: "Saiam! A menina não está morta, mas dorme". Todos começaram a rir dele.
25 Ti Jesuse istac loqꞌuel scotol ti muchꞌutic teye, iꞌoch echꞌel yoꞌ bu telel ti ánimae, istsacbe scꞌob. Ora ichaꞌcuxi ti tsebe, ilic.
25 Depois que a multidão se afastou, ele entrou e tomou a menina pela mão, e ela se levantou.
26 Ora ivinaj ta sjunlej jlumaltic ti ixchaꞌcuxes tseb ti Jesuse.
26 A notícia deste acontecimento espalhou-se por toda aquela região.
27 Ibat noxtoc ti Jesuse. Tey napꞌalic echꞌel chaꞌvoꞌ jchiꞌiltic ta israelal, maꞌsatetic. Tsots iyaptaic ti Jesuse: ―Smom David, ¡cꞌuxubinoticotic! ―xiic.
27 Saindo Jesus dali, dois cegos o seguiram, clamando: "Filho de Davi, tem misericórdia de nós! "
28 Cꞌalal iꞌoch ta yut na ti Jesuse, ital ti chaꞌvoꞌ maꞌsate. ―¿Mi chachꞌunic ti xuꞌ ta jam lasatique? ―xꞌutatic yuꞌun ti Jesuse. ―Cajval, ta jchꞌunticotic ―xiic.
28 Entrando ele em casa, os cegos se aproximaram, e ele lhes perguntou: "Vocês crêem que eu sou capaz de fazer isso? " Eles responderam: "Sim, Senhor! "
29 Ti Jesuse ispicbe sat xchaꞌvaꞌal. ―Lavi achꞌunojic ti xuꞌ chajambe lasatique, yechꞌo un jamuc ―xi.
29 E ele, tocando nos olhos deles, disse: "Que lhes seja feito segundo a fé que vocês têm! "
30 Ora ijam ti satique. ―Mu me muchꞌu xavalbeic ti lajambe lasatique ―xꞌutatic.
30 E a visão deles foi restaurada. Então Jesus os advertiu severamente: "Cuidem para que ninguém saiba disso".
31 Pero cꞌalal isutique, iyalic aꞌyuc ta sjunlej jlumaltic ti ijambat satic yuꞌun ti Jesuse.
31 Eles, porém, saíram e espalharam a notícia por toda aquela região.
32 Ti cꞌalal jaꞌ toꞌox chloqꞌuic echꞌel ti chaꞌvoꞌ maꞌsate, yicꞌojic cꞌotel jun umaꞌ yoꞌ bu ti Jesuse, jchiꞌiltic noꞌox ta israelal. Ochem pucuj ta yoꞌon.
32 Enquanto eles se retiravam, foi levado a Jesus um homem endemoninhado que não podia falar.
33 Ti Jesuse isloqꞌuesbe ti pucuje. Ijam ye ti vinique. Xchꞌayet xa yoꞌonic ti crixchanoetique. ―¡Mi junuc jchiꞌiltic muc bu xquiltic yech tspas! ¡Sba to iquiltic o! ―xiic.
33 Quando o demônio foi expulso, o mudo começou a falar. A multidão ficou admirada e disse: "Nunca se viu nada parecido em Israel! "
34 Cꞌalal iyilic ti jfariseoetique ―Li vinic liꞌi ta syuꞌel totil pucuj tsloqꞌues pucujetic ti ochem ta yoꞌonic li crixchanoetique ―xut sbaic, tslabanic ti Jesuse.
34 Mas os fariseus diziam: "É pelo príncipe dos demônios que ele expulsa demônios".
35 Ti Jesuse ixanav ta scotol jteclumetic xchiꞌuc scotol parajeletic. Ichanubtasvan ta scotol bicꞌtal temploetic. Iyal aꞌyuc ti chlic xa pasvanuc ta mantal ti Rioxe. Cꞌusuc noꞌox chamelal ipic o ti crixchanoetique, iꞌetꞌesbatic yuꞌun ti Jesuse.
35 Jesus ia passando por todas as cidades e povoados, ensinando nas sinagogas, pregando as boas novas do Reino e curando todas as enfermidades e doenças.
36 Tey tsobol ep crixchanoetic, abol sbaic iyil yuꞌun coꞌol xchiꞌuc chij ti chꞌabal xchabiele.
36 Ao ver as multidões, teve compaixão delas, porque estavam aflitas e desamparadas, como ovelhas sem pastor.
37 ―Ta melel ti ep ti muchꞌutic tscꞌan chaꞌiic li scꞌop Rioxe; jaꞌ jutuc noꞌox ti muchꞌutic chalique. Coꞌol xchiꞌuc mi ep li cꞌajoje, jaꞌ jutuc noꞌox li jcꞌajome.
37 Então disse aos seus discípulos: "A seara é grande, mas os trabalhadores são poucos.
38 Yechꞌo un cꞌanbeic ti Rioxe ti acꞌu stac echꞌel ti muchꞌutic chba yalic aꞌyuc li cꞌusi yaloje yuꞌun jaꞌ tstꞌuj stuc ―xiyutoticotic ti Jesuse.
38 Peçam, pois, ao Senhor da seara que envie trabalhadores para a sua seara".
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.