João 6

Tzotzil Huixtan NT (TZO_HUI) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Patil nibatutic xchi'uc ti Jesuse lum ti jech nab te ti estado cu'untutic, ja' ti Galileae. Ti nabe ja' nopol xil sbaic xchi'uc ti jteclum, Tibérias sbi.
1 Depois dessas coisas, Jesus atravessou o mar da Galileia, que é o de Tiberíades.
2 Ep jchi'iltac laj sts'acliuntutic batel xchi'uc ti Jesuse yu'un laj sq'uelic ti jchop o abteletic laj spas ti Jesuse, ja' ti laj scolta ti jchameletique.
2 Uma grande multidão o seguia, porque tinham visto os sinais que ele fazia na cura dos enfermos.
3 Nimututic batel ti jun biq'uit vits xchi'uc ti Jesuse. Te ninaquitutic xchi'uc, ho'ontutic ti yajchanc'opuntutique.
3 Então Jesus subiu ao monte e sentou-se ali com os seus discípulos.
4 Po'ot xa tsta yorail q'uin cu'untutic ho'ontutic ti judiountutique. Ja' ti q'uin Pascua sbie, ja' ti c'u che'el laj scoltauntutic loq'uel ti mozoil te ti Egipto ti Diose ti vo'one.
4 Ora, a Páscoa, festa dos judeus, estava próxima.
5 Ti Jesuse laj yil ti chcha'tal taatuc yan vuelta yu'un ti crixchanoetique. Hech yu'un hech laj sjac'be ti Felipee: ―¿Bu chba jmantic caxlan vaj yu'un chcac'betic sve'ic avi yepal crixchanoetic li'to? ―xchi ti Jesuse.
5 Então Jesus, erguendo os olhos e vendo que uma grande multidão se aproximava, disse a Filipe:
6 Ti Jesuse hech laj sjac'be ti Felipee yu'un tspasbe proval yo'nton. Stuc sna'oj ti Jesuse c'usi tspas.
6 Mas Jesus dizia isto para testá-lo, porque sabia o que estava para fazer.
7 Hech itac'av ti Felipee: ―Ti oyuc lajunvinic denariotaq'uin yu'un ti caxlan vaje, mu tauc yutsil chve'ic scotolic ―xchi.
7 Filipe respondeu: — Nem mesmo duzentos denários de pão seriam suficientes para que cada um recebesse um pedaço.
8 Hech i'albat yu'un yan jchi'il ti abtel, ja' ti Andrese, ja' ti yits'in ti Simon Pedroe:
8 Um dos discípulos, chamado André, irmão de Simão Pedro, disse a Jesus:
9 ―Oy jun querem li'to. Yich'oj tal ho'ob muc'tic caxlan vaj pasbil ti extranjero trigo. Yich'oj uc cha'cot choy. Pero ¡bu c'amba tauc yutsil yu'un ep ti crixchanoetique! ―xchi.
9 — Aqui está um menino que tem cinco pães de cevada e dois peixinhos. Mas o que é isto para tanta gente?
10 Ti Jesuse hech laj yalbuntutic: ―Albo ac'o nacluc ti crixchanoetique ―xiyutuntutic. Yu'un vomoltic, hech yu'un te inaquiic. Oy ho'mil viniquetic. Ti antsetique ti ololetique mu atabiluc.
10 Jesus disse: Havia muita relva naquele lugar. Assim, os homens se assentaram, e eram quase cinco mil.
11 Ti Jesuse laj stsac ti muc'tic caxlan vaje. Laj yalbe vocol ti Diose. Laj xch'aquilambuntutic batel ho'ontutic ti yajchanc'opuntutique. Ti ho'ontutique laj jpuquilambetutic batel ti much'utic ti te nacajtique. Hech uc ti choye laj caq'uilambetutic ti c'u yepal tsc'anic ti crixchanoetique.
11 Então Jesus pegou os pães e, tendo dado graças, distribuiu-os entre eles; e também igualmente os peixes, tanto quanto queriam.
12 C'alal inoj xch'utic ti crixchanoetique, ti Jesuse hech laj yalbuntutic ho'ontutic ti yajchanc'opuntutique: ―Tsobic tal ti sobril caxlan vaje xchi'uc ti sobril choye naca me ch'ayuc ―xiyutuntutic.
12 E, quando já estavam satisfeitos, Jesus disse aos seus discípulos:
13 Hech yu'un laj jtsobtutic tal. Inoj lajcheb almud ti sobril ti ho'ob muc'tic caxlan vaje ja' ti pasbil ti extranjero trigoe. Ja' ti sobril ti caxlan vaje yu'unic ti much'utic ive'ique.
13 Assim, pois, o fizeram e encheram doze cestos de pedaços dos cinco pães de cevada, que sobraram depois que todos tinham comido.
14 Ti crixchanoetique c'alal laj sq'uelic ti jelaven sp'ijile ti Jesuse, hech laj yalbe sbaic: ―Ja' cac'tic ti j'alc'op yu'un ti Diose li'to ti sc'opilal chtal ti balumile ―xut sbaic ti crixchanoetique.
14 Quando as pessoas viram o sinal que Jesus havia feito, disseram: — Este é verdadeiramente o profeta que devia vir ao mundo.
15 Laj sna' ti Jesuse ti tsc'an tstsacat yu'un ti crixchanoetique tsujat yu'un chtic'at ti ajvalil cu'untutic, ho'ontutic ti judiountutique, hech yu'un laj sq'uej sba batel ti vits stuc ti Jesuse.
15 Jesus ficou sabendo que estavam para vir com a intenção de fazê-lo rei à força. Então ele se retirou outra vez, sozinho, para o monte.
16 Ti ho'ontutic ti yajchanc'opuntutique ta xa sapeta niyaltutic batel ti ti'nab.
16 Ao final do dia, os discípulos de Jesus desceram para o mar.
17 Te ni'ochtutic ti barco, nixanavtutic batel ti baho'. Toj chibatutic ti jteclum Capernaum lum ti jech nab. C'alal ic' xa osil cac'oj jba chixanavtutic batel ti barco. Mu to bu laj quiltutic ti Jesuse.
17 E, entrando num barco, passaram para o outro lado, rumo a Cafarnaum. Já estava escuro, e Jesus ainda não tinha ido até onde eles estavam.
18 Toyol ti iq'ue. Tsots tsyuques sba ti ho'e yu'un chnicat yu'un ti iq'ue.
18 E o mar começava a ficar agitado, porque soprava um vento forte.
19 C'alal nixanavtutic xa ti baho' jun reva, laj quiltutic ti Jesuse. Te chanav talel ti yacan ti baho'. Chnopej tal ti sts'el ti barcoe. Hech yu'un toj xi'el nic'otutic ho'ontutic ti yajchanc'opuntutique.
19 Os discípulos já tinham navegado uns cinco ou seis quilômetros, quando viram Jesus andando sobre o mar, aproximando-se do barco; e ficaram com medo.
20 Ti Jesuse hech laj yalbuntutic: ―Ho'on chavil, mu xaxi'ic ―xiyutuntutic.
20 Mas Jesus lhes disse:
21 Nichim no'ox co'ntontutic laj quic'tutic ochel ti barco ti Jesuse. Hech yu'un ti ora no'ox nic'otutic ti jech nab ti bu jnopejtutic ti chic'otutique.
21 Então eles o receberam com alegria, e logo o barco chegou ao seu destino.
22 Ti jchi'iltaque te comen lum ti jech nab laj yilic ti mu'yuc yan barco, ja' no'ox jun. Laj yilic uc ti muc bu i'och ti barco ti Jesuse. Ja' no'ox jtuctutic ni'ochtutic, ho'ontutic ti yajchanc'opuntutique.
22 No dia seguinte, a multidão que tinha ficado do outro lado do mar notou que ali havia apenas um pequeno barco e que Jesus não tinha entrado nele com os seus discípulos, tendo estes partido sozinhos.
23 Ti yoc'omal italic ti jteclum Tibérias yan barcoetic. Te i'ech'ic nopol ti bu laj sve'ic volje ti caxlan vaje ti jchi'iltaque c'alal laj yalbe vocol ti Diose ti Cajvaltique.
23 Entretanto, outros barquinhos de Tiberíades se aproximaram do lugar onde a multidão havia comido o pão depois que o Senhor deu graças.
24 Yu'un laj yilic ti jchi'iltaque ti mu xa teuc ti Jesuse, ti mu xa teucuntutic uc ho'ontutic ti yajchanc'opuntutique, hech yu'un laj stic' sbaic ochel ti barco uc. Italic ti Capernaum, tal sa'ic ti Jesuse.
24 Quando aquela multidão viu que Jesus não estava ali nem os seus discípulos, entraram nos barcos e partiram para Cafarnaum à procura de Jesus.
25 C'alal c'ot stauntutic xchi'uc ti Jesuse li' ti jech nab, hech laj sjac'beic ti Jesuse: ―Maestro, ¿c'usi ora natal li'to? ―xchiic.
25 E, tendo-o encontrado no outro lado do mar, lhe perguntaram: — Mestre, quando o senhor chegou aqui?
26 Hech itac'av ti Jesuse: ―Melel ti c'usi chacalbeique yu'un ti tal asa'ucune mu yu'unuc ja' chach'unic ti jelaven jp'ijile ti ho'onun Snich'onun ti Diose. Ja' no'ox tal asa'ucun yu'un ti inoj ach'utic yu'un ti caxlan vaje.
26 Jesus respondeu:
27 Mu me ja'uc te chbat avo'ntonic chasa' ave'elic ti sna' chlaje. Ja' tsc'an ti chasa'be sve'el avo'ntonic ti mu sna' xlaj sbatel osile. Ho'on chacac'boxuc, ho'on ti co'ol crixchanoucutique, yu'un hech ac'bilun cabtel yu'un ti Jtote ―xchi ti Jesuse.
27 Trabalhem, não pela comida que se estraga, mas pela que permanece para a vida eterna, a qual o Filho do Homem dará a vocês; porque Deus, o Pai, o confirmou com o seu selo.
28 Ti jchi'iltaque hech laj sjac'beic ti Jesuse: ―¿C'usi chcut ti jpasbetutic yabtel ti Diose ti ho'ontutique? ―xchiic.
28 Então lhe perguntaram: — Que faremos para realizar as obras de Deus?
29 Itac'av ti Jesuse, hech laj yalbe: ―Ja' yabtel Dios ti chach'unic ti ho'on Jcoltavanejun avu'unique, ho'on ti tacbilun talel yu'une ―xut.
29 Jesus respondeu:
30 Hech lic sjaq'uic: ―¿C'usi señail chavac' jq'ueltutic yu'un hech ti jch'untutic ac'op? ¿C'usi abtelal chavac' jq'ueltutic?
30 Então eles disseram: — Que sinal o senhor fará para que vejamos e creiamos no senhor? O que o senhor pode fazer?
31 Ti antiguo jtot jme'tutique laj sve'ic manavaj te ti xocol balumil. Yu'un hech ts'ibabil: “Ti Moisese laj yac'be sve'ic vaj talem ti vinajel”, xchi ti sc'op ti Diose. Ac'buntutic hech uc ―xchiic.
31 Nossos pais comeram o maná no deserto, como está escrito: “Deu-lhes a comer pão do céu.”
32 Ti Jesuse hech laj yalbe: ―Melel ti c'usi chacalbeique, ma'uc Moisés ti laj yac' ti vaje ti laj sve'ic ti atot ame'ique. Ja' no'ox i'ac'bat sventain. Ja' Dios ti laj yac' talel ti vaje. Ti vaj ti laj sve'ic ti atot ame'ique, ja' no'ox sventa xcuxlejalic li' ti balumile. Ja'uc ti ora to ti Jtote chayac'boxuc ti vaje sventa acuxlejalic sbatel osil.
32 Jesus lhes disse:
33 Ja' ti vaj ti chac' ti Diose, ja' iyal xa tal ti vinajel. Ja' sventa chacuxiic sbatel osil ho'oxuc ti li'oyoxuc li' ti balumile ―xchi.
33 Porque o pão de Deus é o que desce do céu e dá vida ao mundo.
34 Hech laj yalic: ―Cajval, scotol c'ac'al aq'uilambuntutic ti vaj ti chavale ―xchiic.
34 Então lhe disseram: — Senhor, dê-nos sempre desse pão.
35 Ti Jesuse hech laj yalbe: ―Hech chaj c'u che'el cuxuloxuc li' ti balumile ti sventa ti vaj ti chave'ique, ja' no'ox hech ti ho'one hech chaj c'u che'el vaj c'otemun yu'un ho'on ti jventa chacuxiic sbatel osil. Ti much'u chtal ti jtojole, ti xch'unoj ti ho'on Jcoltavanejun yu'une, mu'yuc xa palta cha'yic o yu'un nichim no'ox yo'ntonic.
35 Jesus respondeu:
36 Calojboxuc ti hovil ti avilojucune yu'un mu xac'an chach'unic ti ho'on Jcoltavanejun avu'unique.
36 Porém eu já disse que vocês não creem, embora estejam me vendo.
37 Scotol ti c'u yepal chiyac'bun ti jventa ti Jtote, ja' chtal ti jtojol. Ti much'u chtal ti jtojole, nichim no'ox co'nton laj quic' o.
37 Todo aquele que o Pai me dá, esse virá a mim; e o que vem a mim, de modo nenhum o lançarei fora.
38 Yu'un ti niyal tal ti vinajele, ma'uc yu'un tal jpas ti c'usi sc'an ti co'ntone. Ja' tal jpas ti c'usi sc'an yo'nton ti Jtote ti laj stacun talele.
38 Porque eu desci do céu, não para fazer a minha própria vontade, mas a vontade daquele que me enviou.
39 Ti Jtote ti laj stacun talele, hech sc'an ti yo'ntone ti scotol ti much'u yac'ojbun ti jventae mi junuc mu xch'ay cu'un. Mi ichamique, ja' ti jcha'cuses scotol ti slajebal c'ac'al.
39 E a vontade de quem me enviou é esta: que eu não perca nenhum de todos os que ele me deu; pelo contrário, eu o ressuscitarei no último dia.
40 Hech sc'an yo'nton uc ti Jtote ti scotol ti much'u chal ti ho'on Snich'onun ti Diose, ja' ti chch'un ti jcoltae, ja' chcuxi sbatel osil. Mi ichamique, ja' ti jcha'cuses ti slajebal c'ac'al ―xchi ti Jesuse.
40 De fato, a vontade de meu Pai é que todo aquele que vir o Filho e nele crer tenha a vida eterna; e eu o ressuscitarei no último dia.
41 Hech yu'un ti jchi'iltaque, ho'ontutic ti co'ol judiountutic xchi'uque, laj sp'ajbeic ti sc'op ti Jesuse yu'un ti laj yal: “Ti vaj ti yalem tal ti vinajele, ho'on obi”, ti xchie.
41 Então os judeus começaram a murmurar contra ele, porque tinha dito: “Eu sou o pão que desceu do céu.”
42 Hech laj yalbe sbaic: ―¿Mi ma'uc ti Jesús li'to, ja' ti snich'on ti Josee? Xcojtiquimbetic ti stot sme'e. Chal ti niyal tal ti vinajel ti xchie, ¡bu ba hechuc! ―xut sbaic.
42 E diziam: — Este não é Jesus, o filho de José? Por acaso não conhecemos o pai e a mãe dele? Como é que ele agora diz: “Desci do céu”?
43 Hech itac'av ti Jesuse: ―Mu me xap'ajbun ti jc'ope.
43 Jesus respondeu:
44 Mu'yuc much'u xu' yu'un chtal ti jtojol mi mu t'ujbiluc yu'un ti Jtote, ja' ti laj stacun talele. Ti much'u chtal ti jtojole, mi ichame, ja' ti jcha'cuses ti slajebal c'ac'al.
44 Ninguém pode vir a mim se o Pai, que me enviou, não o trouxer; e eu o ressuscitarei no último dia.
45 Hech ts'ibabil comel ti sun ti j'alc'opetic yu'un ti Diose: “Scotolic chp'ijubtasat yu'un ti Diose”, ti xchie. Hech yu'un scotol ti much'u laj xa yac' ti yo'ntonic ti sc'op ti Jtote, ja' p'ijubenic xae, hech yu'un chtalic ti jtojol.
45 Está escrito nos Profetas: “E todos serão ensinados por Deus.” Portanto, todo aquele que ouviu e aprendeu do Pai, esse vem a mim.
46 ’Mu'yuc much'u sq'uelojbe sat ti Diose. Jtuc no'ox jq'uelojbe sat yu'un ho'on te loq'uemun tal ti stojol.
46 Não que alguém tenha visto o Pai, a não ser aquele que vem de Deus; este já viu o Pai.
47 Melel ti c'usi chacalbeique, ti much'u chch'un ti tacbilun tal yu'un ti Diose, ja' cuxul sbatel osil.
47 — Em verdade, em verdade lhes digo: quem crê em mim tem a vida eterna.
48 Ho'on hech chaj c'u che'el vaj c'otemun yu'un ho'on ti jventa chacuxiic sbatel osil.
48 Eu sou o pão da vida.
49 Ti antiguo atot ame'ique ti laj sve'ic ti manavaje te ti xocol balumil, ja' muc sta xcuxlejalic sbatel osil ti yu'un laj sve'ic ti manavaje.
49 Os pais de vocês comeram o maná no deserto e morreram.
50 Ja' ti vaj ti chcale ja' iyal xa tal ti vinajel yu'un hech chcuxi sbatel osil ti much'u tsve'e.
50 Este é o pão que desce do céu, para que todo o que dele comer não pereça.
51 Ho'on ti niyal xa tal ti vinajele hech chaj c'u che'el vaj c'otemun yu'un ho'on ti jventa chacuxiic sbatel osil. Scotol ti much'u tsve' ti vaj ti chcale, ja' cuxul sbatel osil. Ti vaj ti chcaq'ue, ja' ti jbec'tale, chcac' yu'un chcuxiic scotol crixchanoetic ―xchi ti Jesuse.
51 Eu sou o pão vivo que desceu do céu; se alguém comer deste pão, viverá eternamente. E o pão que eu darei pela vida do mundo é a minha carne.
52 Hech yu'un hech lic yalbe sbaic ti jchi'iltaque, ho'ontutic ti co'ol judiountutic xchi'uque: ―¿C'u che'el chijyac'bucutic ti jve'betic sbec'tal chal lume? ―xut sbaic.
52 Então os judeus começaram a discutir entre si, dizendo: — Como é que este pode nos dar a sua própria carne para comer?
53 Ti Jesuse hech laj yalbe: ―Melel ti c'usi chacalbeique mi mu ave'ojbucun ti jbec'tale, ho'on ti co'ol crixchanoucutique, mi mu avuch'ojbucun ti jch'ich'ele, mu'yuc acuxlejalic sbatel osil.
53 Jesus respondeu:
54 Ti much'u chisve'bun jbec'tale chiyuch'bun jch'ich'ele ja' cuxul sbatel osil. Mi ichame, ja' ti jcha'cuses ti slajebal c'ac'al.
54 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue tem a vida eterna, e eu o ressuscitarei no último dia.
55 Yu'un ti jbec'tale ja' ve'elil chc'ot. Ti jch'ich'ele ja' ch-uch'at chc'ot hech yu'un chcuxiic sbatel osil.
55 Pois a minha carne é verdadeira comida, e o meu sangue é verdadeira bebida.
56 Ti much'u chisve'bun jbec'tale chiyuch'bun jch'ich'ele ja' oy ti jtojol obi. Ho'oni te oyun ti yo'nton.
56 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue permanece em mim, e eu permaneço nele.
57 Ti Jtote ti laj stacun talele, ja' stalel cuxul sbatel osil. Ho'oni ja' cuxulun sbatel osil ti sventa ti Jtote. Ja' no'ox hech uc ti much'u chisve'une ho'on ti jventa ti cuxul sbatel osile.
57 Assim como o Pai, que vive, me enviou, e igualmente eu vivo por causa do Pai, também quem de mim se alimenta viverá por mim.
58 Ja' ti vaj ti chcale iyal xa tal ti vinajel. Mu co'oluc hech chaj c'u che'el laj sve'ic ti manavaje ti atot ame'ique ti vo'one. Mu yu'unuc laj sta xcuxlejalic sbatel osil ti atot ame'ique ti yu'un laj sve'ic ti manavaj ti vo'one. Ja'uc ti ora to ti much'u tsve' ti vaj ti chcale ja' chcuxi sbatel osil ―xchi ti Jesuse.
58 Este é o pão que desceu do céu, em nada semelhante àquele que os pais de vocês comeram e, mesmo assim, morreram; quem comer este pão viverá eternamente.
59 Hech laj yal ti Jesuse te ti templo te ti Capernaum c'alal ichanubtasvan.
59 Jesus disse essas coisas quando ensinava na sinagoga de Cafarnaum.
60 Ep c'ac'al laj sts'acliic ti Jesuse ep ti jchi'iltaque. C'alal laj ya'yic ti c'u che'el ichanubtasvan ti Jesuse, hech laj yalic: ―¡Bu ba yaluc tal ti vinajel lume! Mu jc'an chca'itic yan ―xchiic.
60 Muitos dos seus discípulos, tendo ouvido tais palavras, disseram: — Duro é este discurso; quem pode suportá-lo?
61 Ti Jesuse laj sna' ti yo'nton ti oy much'u chp'ajbat ti sc'ope yu'un ti jchi'iltaque. Hech yu'un hech laj sjac'be: ―¿Mi chopol avo'ntonic yu'un ti jc'ope?
61 Mas Jesus, sabendo por si mesmo que os seus discípulos murmuravam a respeito do que ele havia falado, disse-lhes:
62 ¿C'usi chavalic mi chavilic ti chimu batel ti bu niloc' tal, ho'on ti co'ol crixchanoucutique?
62 Que acontecerá, então, se virem o Filho do Homem subir para o lugar onde primeiro estava?
63 Ja' ti sventa avo'ntonic chacuxiic sbatel osil. Mu'yuc sc'opilal ti abec'talique. Ti jc'ope ti laj calboxuc ava'yique ja' sventa avo'ntonic, ja' sventa chacuxiic sbatel osil.
63 O Espírito é o que vivifica; a carne para nada aproveita. As palavras que eu lhes tenho falado são espírito e são vida.
64 Mu yu'unuc ach'unojuc acotolic ―x'utatic yu'un ti Jesuse. Yu'un ti Jesuse sna'oj ono'ox ti c'alal lic abtejuc ti much'utic mu xch'umbat ti sc'ope xchi'uc ti much'u ch-ac'at entrecal yu'une.
64 Mas há descrentes entre vocês. Ora, Jesus sabia, desde o princípio, quais eram os que não criam e quem iria traí-lo.
65 Hech yu'un ti Jesuse hech lic yalbuntutic jcotoltutic: ―Hech yu'un laj calboxuc ava'yic ti mu'yuc much'u xu' chtal ti jtojol mi mu ic'biluc tal yu'un ti Jtote, xacutic ―xiyutuntutic jcotoltutic.
65 E prosseguiu:
66 Hech yu'un isutic batel ep ti jchi'iltac ti laj sts'acliic ono'oxe. Muc xchi'inic xa ti Jesuse.
66 Diante disso, muitos dos seus discípulos o abandonaram e já não andavam com ele.
67 Ti Jesuse hech laj sjac'buntutic ho'ontutic ti lajchavo'untutique: ―Ho'oxuque ¿c'usi xchi avo'ntonic? ¿Mi chasutic batel uc? ―xiyutuntutic.
67 Então Jesus perguntou aos doze:
68 Hech itac'av ti Simon Pedroe: ―Cajval, mu'yuc much'u yan chba jc'opontutic. Ho'ot no'ox aventainoj ti c'op sventa cuxlejal sbatel osile.
68 Simão Pedro respondeu: — Senhor, para quem iremos? O senhor tem as palavras da vida eterna,
69 Ho'ontutique jch'unojtutic. Ti jna'tutic ti ho'ot Cristoote, ti ac'bilot avabtel yu'un ti Diose yu'un chacoltauntutic. Ho'ot Snich'onot ti Diose ti stalel cuxule ―xchi ti Pedroe.
69 e nós temos crido e conhecido que o senhor é o Santo de Deus.
70 Hech itac'av ti Jesuse: ―Laj xa jt'ujoxuc ti lajchavo'oxuque. Ti june ochem pucuj ti yo'nton ―xiyutuntutic.
70 Então Jesus lhes disse:
71 Ja' laj xcholbe sc'opilal ti Judase, ja' ti snich'on ti Simon Iscariote, yu'un ja' ch-ac'van entrecal. Ti Judase ja' jchi'iltutic ti abtel, ho'ontutic ti co'ol yajchanc'opuntutic ti Jesuse xchi'uc. Ho'ontutic ja' lajchavo'untutic xchi'uc ti Judase.
71 Ele se referia a Judas, filho de Simão Iscariotes, porque este, sendo um dos doze, era quem o haveria de trair.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.