Marcos 2
Metĩndjwỳnh Kute Memã Kabẽn Ny Jarẽnh (TXUNT) vs NAA
1 Nhym kam 'ã akati kwỳ apêx nhym Jeju krĩraxbê Kapanakam tẽn bôx. Nhym kam me abenmã kum,
1 Dias depois, Jesus entrou de novo em Cafarnaum, e logo se ouviu dizer que ele estava em casa.
2 Nhym kam me itepato 'ã akuprõ. Me krãptĩ: 'ã akuprõ nhym arỳm kikre kre'ã me kàtàm abenbê krãptĩ:. Ne prĩne kikre jajkwa krekre pytàr mex ne. Nhym arỳm kàj bê memã Metĩndjwỳnh kabẽn jarẽnho dja.
2 Muitos se reuniram ali, a ponto de não haver lugar nem mesmo junto à porta. E Jesus anunciava-lhes a palavra.
3 Nhym ar 'õ amãnhkrut ne amãnhkrut me'õ jakryja mỳn o tẽn o bôx.
3 Trouxeram-lhe, então, um paralítico, carregado por quatro homens.
4 Ne kam me krãptĩkam te: Jeju'ỳr àrmã. Ne kam kikre nhimõk'ỳr o wabi. Kikre nhimõk po'ỳr ne o wabin arỳm Jeju nhiby kikre nhimõk'ã kuprã ne kôt 'ã jãm ngybôr jadjuw ne kôt 'ỳr o ruw. Akryja ikwã djàkam nõr rã'ã nhym ar o ruw ne arỳm kabem kudji. |src="CN01686B.TIF" size="span" copy="© 1978 David C. Cook Publishing Co." ref="Makô 2.4"
4 E, não podendo aproximar-se de Jesus, por causa da multidão, removeram o telhado no ponto correspondente ao lugar onde Jesus se encontrava e, pela abertura, desceram o leito em que o paralítico estava deitado.
5 Nhym kam Jeju amim,
5 Vendo-lhes a fé, Jesus disse ao paralítico:
6 Nhym wãnh Môjdjê kukràdjà mar djwỳnh kwỳ nhỹn arỳm amim,
6 Alguns escribas estavam sentados ali e pensavam em seu coração:
7 —E kum be me'õ ja ne ajmãn Metĩndjwỳnh japrỳo djan amijo Metĩndjwỳnho dja. Metĩndjwỳnh pydji ne kute me axweo biknorn mekam ngryk kêt, ane.
7 — Como ele se atreve a falar assim? Isto é blasfêmia! Quem pode perdoar pecados, a não ser um, que é Deus?
8 Nãm me ã õkre kadjwỳnhbê anhỹro kumex nhym arỳm tu kuman memã kum,
8 E Jesus, percebendo imediatamente em seu espírito que eles assim pensavam, disse-lhes:
9 Ẽ, ba me amã mỳjja amãnhkrut jarẽ. Mỳj ne amirĩt? Ba ren me'õ jakryjamã kum, “Ba arỳm ajaxwe maro aknon akam ingryk kêt”, ane. Nàr kon, “On kàjmã djan anhikwã djà mỳn o tẽ”, ane. Mỳj ne ren amirĩt, nẽn? Nã bãm ren kum, “Ba arỳm ajaxwe maro aknon akam ingryk kêt”, ane nhym amirĩt kêtkumrẽx ne. Tãmbit ne amirĩt kêt. Nhym be, kàjmã me ku'ê, ije ren me'õmã kum, “Kàjmã djan tẽ”, ane nhym ren amirĩt. Tãmbit ne amirĩtkumrẽx.
9 O que é mais fácil? Dizer ao paralítico: “Os seus pecados estão perdoados”, ou dizer: “Levante-se, tome o seu leito e ande”?
10 Dja ba kum, “Kàjmã djan anhikwã djà mỳn o tẽ”, anen arỳm o mex gar arỳm omũn arỳm amim, “Be ga, Jeju kute me'õ jakryo mexja pumũ. Be, djãm kute me axweo biknor kêt got? Mrãmri ne Metĩndjwỳnh arỳm amijo ĩ ne pyka jakam amikabẽn kôt ari me axweo biknoro ba”, ane. Me aje amim ja jarẽnh kadjy dja ba me'õ jakryjao mex. Nãm ã Môjdjê kukràdjà mar djwỳnhmã anen arỳm tu me'õ jakryja'ỳr akẽx ne kum,
10 Mas isto é para que vocês saibam que o Filho do Homem tem autoridade sobre a terra para perdoar pecados. E disse ao paralítico:
11 —Amã ne ba ikabẽn ne. On kàjmã djan anhikwã djà mỳn anhũrkwãmã o tẽ, ane.
11 — Eu digo a você: Levante-se, pegue o seu leito e vá para casa.
12 Nhym kam me aêrbê me ipôkri kàjmã dja nhym me kunĩ arỳm omũ. Nãm kàjmã djan ikwã djà mỳn mã o katon o tẽ. Nhym me krãptĩ kam no tyn kumex ne abenmã kum,
12 Ele se levantou e, no mesmo instante, pegando o leito, retirou-se à vista de todos, a ponto de todos se admirarem e darem glória a Deus, dizendo: — Jamais vimos coisa assim!
13 Nhym kam Jeju arỳm katon ajte imôti mỳrbê tẽ. Nhym kam me itepato 'ã akuprõ nhym arỳm memã 'ã ujarẽnho dja.
13 De novo, Jesus foi para junto do mar, e toda a multidão vinha ao encontro dele, e ele os ensinava.
14 Ne kam amũ tẽ. Tẽ: nhym kam Rewi, Aupêu kute irja nhỹ. Kubê ne Matêu. Bẽnjadjwỳr bajtemmã pi'ôk kaprĩo atom djàkam ne nhỹ nhym arỳm omũ. Ne kam 'ỳr tẽn kum,
14 Quando ia passando, viu Levi, filho de Alfeu, sentado na coletoria e lhe disse: Ele se levantou e o seguiu.
15 Nhym kam Jeju Rewi nhõ kikrekam õ kwỳ krẽno nhỹ. Nhym bẽnjadjwỳr bajtemmã pi'ôk kaprĩo atom djwỳnh krãptĩ Jejumẽ ro'ã nhỹ. Nhym we me axwedjwỳ ikô'ã nhỹ. Me krãptĩ ne me nhỹ. Be, me ja krãptĩ ne me arỳm amim Jeju man kôt ba. Nhym kôt ba djwỳnh tũmdjwỳ Jejumẽ ro'ã nhỹ.
15 Achando-se Jesus à mesa, na casa de Levi, estavam junto com ele e com os seus discípulos muitos publicanos e pecadores; porque estes eram muitos e também o seguiam.
16 Nhym mebê pardjêukôt Môjdjê kukràdjà mar djwỳnh arỳm me omũ. Pi'ôk kaprĩo atom djwỳnhmẽ me we axwe ar Jejumẽ ro'ã õ kwỳ krẽno nhỹ nhym me arỳm me omũ. Ne kam arỳm kôt ba djwỳnhmã kum,
16 Os escribas dos fariseus, vendo Jesus comer em companhia dos pecadores e publicanos, perguntavam aos discípulos dele: — Por que ele come e bebe com os publicanos e pecadores?
17 Nhym Jeju arỳm me kabẽn ma. Me kute,
17 Tendo ouvido isto, Jesus lhes respondeu:
18 Nhym kam Djuãokôt ba djwỳnhja ne ar Metĩndjwỳnhmã amijajburo ba. Djuãobê ngômã me angjênh djwỳnhja. Nãm ar amijajburo ba. Mebê pardjêu nhõ me jadjwỳ ne me amijajburo ba. Nhym kam me Jeju'ỳr mõn 'ỳr bôx ne kukij ne kum,
18 Ora, os discípulos de João e os fariseus estavam jejuando. Algumas pessoas foram perguntar a Jesus: — Por que os discípulos de João e os discípulos dos fariseus jejuam, mas os seus discípulos não jejuam?
19 Nhym Jeju tu amijã me'õ mjên jarẽn amikôt ba djwỳnh ar'ã mjênmẽ ro'ã ar ar ba jarẽn memã kum,
19 Jesus respondeu:
20 Arkati. Mjênmẽ ro'ã ar ar baja ar kĩnhkumrẽx ne kute amijajbur kêt. Ar õ kwỳ krẽn rax. Adjỹm, akati amrẽ mõrjakam dja me Ar kubê mjêno tỹm ne mã o mõ. Kam gêdja ar kaprĩren arỳm Metĩndjwỳnhmã amijajburo ba, ane. Mỳj'ã ne me kute Ar kubê mjêno tỹm jarẽ? Bir, ta amijã ne arẽ. Jeju dja me o tỹm ne mã o mõ. Kambit dja kôt ba djwỳnh amijajburo ba.
20 No entanto, virão dias em que o noivo lhes será tirado, e então, naquele dia, eles vão jejuar.
21 Be ga, me kute jãm amim Jeju kukràdjà ny mar ne ajte jãm amim kukràdjà tũm marja pumũ. Me kute amim amẽ kukràdjà maro bakam ne me umar mex kêt. Me kute mrãmri ne kubẽkà ny tũm'ã ir pyràk. Ne me ajte ãm mrãmri ne kute pidjô kangô ny ngônh tũmkam runh pyràk. 'Ã ne Jeju ajte memã kum,
21 Ninguém costura um remendo de pano novo em roupa velha; porque o remendo novo tira um pedaço da roupa velha, e o buraco fica ainda maior.
22 Ga, me'õ nhõ mrykào ngônh. Me bakukãmãre ne me mrykào ngônh. Mrykào ngônh arỳm tũm ne ngràja pumũ. Djã ne kam uba kangô ny ru? Kati. Mỳkam? Bir, ãm 'ãtũmkam arỳm uba kangô kadjàn ajmrô nhym ngônh arỳm igot tẽn arỳm ajkatõr. Nhym arỳm kangô ajkapĩ nhym ngônh arỳm punu ne. Be, kam mex rã'ã kadjy mrykào ngônh ny, kà rerekrekambit me kute kangô ny runh prãm. Nhym kam amẽ mex rã'ã. Nãm ã Jeju memã ane. Gêdja me amim kukràdjà nybit maro ban arỳm umar mexkumrẽx. Nhym be, gêdja me amim me kukràdjà tũmdjwỳ mar prãm ne arỳm umar mex kêtkumrẽx. 'Ã ne Jeju memã ajarẽ.
22 E ninguém põe vinho novo em odres velhos, porque, se fizer isso, o vinho romperá os odres e se perdem tanto o vinho como os odres. Mas põe-se vinho novo em odres novos.
23 Ne kam pi'ôk ràràrkam pur katikôt tẽ. Nhym kôt ba djwỳnh arkôt mõ. Kôt mõn arỳm kum prãm ne mõrkôt bàygogo 'y nhikẽn mrãnhkôt ngãnh ne amijajkwamã rẽnho mõ.
23 Aconteceu que, num sábado, Jesus atravessava as searas, e os seus discípulos, ao passar, começaram a colher espigas.
24 Nhym kam mebê pardjêu ar omũn kum,
24 Então os fariseus disseram a Jesus: — Olhe! Por que eles estão fazendo o que não é lícito aos sábados?
25 Nhym kam Jeju memã kum,
25 Ele lhes respondeu:
26 Kum prãm ne arỳm Metĩndjwỳnh nhũrkwãmã wadjà. Amrẽbê: me kadjy Metĩndjwỳnh mar djwỳnh nhõ bẽnjadjwỳr rax ne kubê Abijta. Metĩndjwỳnh nhũrkwãkam ne me bakukãmãremã nhỹ. Nhym Dawi ar Metĩndjwỳnh nhũrkwãmã wadjàn djwỳ byn kukrẽn kam kôt ar tẽm jamãdjwỳ kungã nhym ar arỳm kukrẽ. Djwỳ me kute Metĩndjwỳnhmã õrja tãm ne kubyn kukrẽn arkum kungã. Metĩndjwỳnh nhõ djwỳ ne me kàtàm kute kur kêtkumrẽx. Me kadjy Metĩndjwỳnh mar djwỳnhbit ne kute kur. Nhym be, Dawi ta ne tu kubê kukrẽ. Nhym kam me kute kum axwe jarẽnh kêt. Djãm me aje ja mar kêt? Ga, me kute Dawimã axwe jarẽnh kêtja pumũ. Ne kam ikôt ba djwỳnhmẽbit ar imã ar axwe jarẽ. Je tô mỳkam? Nãm ã Jeju mebê pardjêumã ane.
26 Como entrou na Casa de Deus, no tempo do sumo sacerdote Abiatar, e comeu os pães da proposição, os quais só aos sacerdotes era lícito comer, e ainda deu esses pães aos seus companheiros?
27 Ne kam ajte memã kum,
27 E Jesus acrescentou:
28 Ba me amã arẽ ga me ama. Ba ije amijo inhĩ ne me awỳr irwỳk ne ba inhõ pi'ôk ràràr djwỳnh. Kam gêdja ba memã, “Kwãrĩk wãnh ga me kam mỳjja kupênh kêt nàr kon, dja ga me jakam apên nàr kam mỳjja kupênh kêt ne arek akrĩ”, ane. Tãm ne ja. Nãm ã Jeju memã ane.
28 Assim, o Filho do Homem é senhor também do sábado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.