Atos 2
Metĩndjwỳnh Kute Memã Kabẽn Ny Jarẽnh (TXUNT) vs NVI
1 Arỳm ne mebê idjaer bikprõnh djà nhõ akati nhidjibê Pẽxiko. Kam arỳm Jejukôt ba djwỳnh kunĩ axikôt amim Jeju man ro'ã nhỹ.
1 Chegando o dia de Pentecoste, estavam todos reunidos num só lugar.
2 Ro'ã nhỹ: nhym ar aêrbê arỳm kàjkwa kurũm mỳjja rãrãk ne arỳm kikremã wadjà. Mỳjja rãrãk kute kôk 'itỳx rãrãk pyràk nhym arỳm me kunĩ kuma.
2 De repente veio do céu um som, como de um vento muito forte, e encheu toda a casa na qual estavam assentados.
3 Nhym arỳm mỳjja kute kuwy pyràk amirĩt. Amirĩto kute me õto bikjêr pyràk. Ne kam mỳj kuwyja arỳm ar'ã arij. Ar ĩ pỹnhkôt ar'ã arij nhym ar arỳm abenã omũ. |src="CN01890B.TIF" size="span" copy="© 1978 David C. Cook Publishing Co." ref="Metĩndjwỳnh Karõ 2.2-4"
3 E viram o que parecia línguas de fogo, que se separaram e pousaram sobre cada um deles.
4 Kam ne Metĩndjwỳnh Karõ arỳm ar ĩ pỹnhkôt raxo ar kadjwỳnhbê nhỹn ar ar o ba. Nhym ar arỳm apỹnh me bajtem ba djàkam me kabẽno kabẽn ne arỳm arẽnho dja. Metĩndjwỳnh Karõ ta arkum me kabẽn jangij nhym kam ar arẽnho dja.
4 Todos ficaram cheios do Espírito Santo e começaram a falar noutras línguas, conforme o Espírito os capacitava.
5 Metĩndjwỳnh Karõ kute ar ar o ba kêtri ne me ja apỹnh me bajtem ba djà kunĩkôt aben kurũm ban bôx. Ne arỳm myt tãmkam krĩraxbê Djeruxarẽkam ar ba. Me bôx ny ja ne me mebê idjaer kukràdjào kukràdjàn kute ar o ba tũm.
5 Havia em Jerusalém judeus, tementes a Deus, vindos de todas as nações do mundo.
6 Nãm me Djeruxarẽkam ar ba: nhym arỳm mỳjja rãrãk kato. Nhym me amybỳm mỳjja man itepato ar'ã aben pydji. Me krãptĩ: bôx. Bôx nhym Jeju kôt ba djwỳnh ar arỳm apỹnh me bajtem kabẽnkam kabẽn jarẽnh mexkumrẽxo ku'ê. Ar kute me bôx ny kabẽn bajtem jarẽnh mexkumrẽx. Apỹnh me bôx ny jabatành djàkam me kabẽnjakam ar kabẽn jarẽnh mexkumrẽx nhym me kunĩ arỳm amikabẽn djwỳnh ma.
6 Ouvindo-se este som, ajuntou-se uma multidão que ficou perplexa, pois cada um os ouvia falar em sua própria língua.
7 Amikabẽn djwỳnh man kam te kute kraxkôt ar marmã arkam no tyn kumex ne abenmã kum,
7 Atônitos e maravilhados, eles perguntavam: "Acaso não são galileus todos estes homens que estão falando?
8 Amrẽbê me baprĩri apỹnh me bakabẽn djwỳnh gu me arỳm jakam maro dja. Mỳj ne me ja me bakabẽnkam kabẽn kadjy amijon?
8 Então, como os ouvimos, cada um de nós, em nossa própria língua materna?
9 — ausente —
9 Partos, medos e elamitas; habitantes da Mesopotâmia, Judéia e Capadócia, Ponto e da província da Ásia,
10 — ausente —
10 Frígia e Panfília, Egito e das partes da Líbia próximas a Cirene; visitantes vindos de Roma,
11 Kretamẽ Arabijmẽ ne me bajabatành djà 'õdjwỳ.
11 tanto judeus como convertidos ao judaísmo; cretenses e árabes. Nós os ouvimos declarar as maravilhas de Deus em nossa própria língua! "
12 Ne arỳm te kute kraxkôt ar marmã arkam no tyn kumex ne ar umaje umar punuren abenmã kum,
12 Atônitos e perplexos, todos perguntavam uns aos outros: "Que significa isto? "
13 Nhym me kwỳ arkam bẽno ajkẽn abenmã kum,
13 Alguns, todavia, zombavam deles e diziam: "Eles beberam vinho demais".
14 Nhym kam Pedru arỳm kàjmã dja. Jeju kute ar anorbê 11mẽ ar ro'ã kàjmã djan arỳm kàj bê memã kabẽn ne memã kum,
14 Então Pedro levantou-se com os Onze e, em alta voz, dirigiu-se à multidão: "Homens da Judéia e todos os que vivem em Jerusalém, deixem-me explicar-lhes isto! Ouçam com atenção:
15 Be, me amãbit ne bar ije kadjwati kangôkam ibibãnh pyràk. Nhym be, kati. Ota, kỳjrũm myt nhỹ. Nhỹnh got kỳjrũm myt nhỹrkam kadjwati kangôkam me bibãnh'õ amirĩt ne? Arkati. Ar ba ne bar ibibãnh prãm kêtkumrẽx.
15 estes homens não estão bêbados, como vocês supõem. Ainda são nove horas da manhã!
16 Bar me amã arẽ ga me ama. Bar apỹnh me aba djàri me akabẽnkam ikabẽn jarẽnh mex ga me ama. Be, amrẽbê: Metĩndjwỳnh kukwakam kabẽn jarẽnh djwỳnhbê Djôwe kute ar ijã ujarẽnh kôt ne bar ã ikabẽno ane.
16 Pelo contrário, isto é o que foi predito pelo profeta Joel:
17 Nãm me bakukãmãremã kum,
17 ‘Nos últimos dias, diz Deus, derramarei do meu Espírito sobre todos os povos. Os seus filhos e as suas filhas profetizarão, os jovens terão visões, os velhos terão sonhos.
18 Apỹnh akati djàri wãkam dja ba inhõ àpênh mymẽ inhõ àpênh nimã Ikarõ jano nhym arỳm meo tuknĩ. Nhym me arỳm ikukwakam ikabẽn jarẽ.
18 Sobre os meus servos e as minhas servas derramarei do meu Espírito naqueles dias, e eles profetizarão.
19 Nhym me te kute mỳjja marmã kam no tyn kumex kadjy dja ba kàjkwakam mỳjja pumũnh kêt kwỳ nhipêx. Ne me kute iraxmã kator kadjy pykakamdjwỳ mỳjja pumũnh kêt kwỳ nhipêx. Dja ba kam me kamrômẽ kuwymẽ kũm tyk nhipêx.
19 Mostrarei maravilhas em cima no céu e sinais em baixo, na terra, sangue, fogo e nuvens de fumaça.
20 Ne myt nokam akamàt kô tyk ne mytyrwỳo me kamrô. Bẽnjadjwỳr djwỳnh kute me axwemã pãnh jarẽnh nhõ akati bôx 'ỳr. Kam dja memã ra:xi ne memã umati:re. Dja bôx 'ỳr ba kam arỳm ã mỳjjao ane.
20 O sol se tornará em trevas e a lua em sangue, antes que venha o grande e glorioso dia do Senhor.
21 Kam dja me kwỳ ĩ pỹnhkôt Bẽnjadjwỳr djwỳnhmã amijo a'uw nhym arỳm me utà. Me ĩ pỹnhkôt me kunĩ pytà.’ Nãm Metĩndjwỳnh ã me bamã ane.”
21 E todo aquele que invocar o nome do Senhor será salvo! ’
22 Ne ajte itepã memã kum,
22 "Israelitas, ouçam estas palavras: Jesus de Nazaré foi aprovado por Deus diante de vocês por meio de milagres, maravilhas e sinais, que Deus fez entre vocês por intermédio dele, como vocês mesmos sabem.
23 Tãm ne Metĩndjwỳnh kum ire. Me abê idjaermã kum ire. Mỳjja kunĩ kêtri kute amikukãm mỳjja kunĩ mar kôt ne kum ire. Me kêtri ne arỳm amim 'ã karõ mãmdji. Kute amim 'ã karõkôt ne arỳm me amã Jejumã ire. Nhym me axwe me akabẽn kôt pĩte'ykam kunhôn kubĩ ga me mekôt ajaxwe.
23 Este homem lhes foi entregue por propósito determinado e pré-conhecimento de Deus; e vocês, com a ajuda de homens perversos, o mataram, pregando-o na cruz.
24 Ga, me arỳm tu tykkumrẽxja pumũ. Mỳj me'õ ta dja akubyn meo tĩn nhym me ajte mekôt ar ba? Arkati. Me arỳm tu tykkumrẽx. Kam me kute mrãmri ne me kute me uwpre tỳxkam me te: kator prãmje kute amikjênho bakam tokryja pyràk. Jejudjwỳ ne mrãmri tu tykkumrẽx. Nhym be, djãm tyk rã'ã? Kati. Tyk rã'ã prãm kêtkumrẽx. Metĩndjwỳnh ne arỳm akubyn o tĩn ne. Metĩndjwỳnh ne o kute mrãmri ne me kute me uwpre tỳxkam arỳm 'ãpre bônh pyràk nhym akubyn me ta ajte mekôt ar ba pyràk.
24 Mas Deus o ressuscitou dos mortos, rompendo os laços da morte, porque era impossível que a morte o retivesse.
25 Amrẽbê: Kritu ta Metĩndjwỳnhmã amijarẽ. Tyk rã'ã kêt'ã kum amijarẽ. Nhym me bakukãmãre Dawi arỳm kôt arẽ gu me pi'ôkkam omũ. Nãm Metĩndjwỳnhmã kum,
25 A respeito dele, disse Davi: ‘Eu sempre via o Senhor diante de mim. Porque ele está à minha direita, não serei abalado.
26 Ba kam arỳm inhõkre kadjwỳnhbê ikĩnhkumrẽx ne ikĩnh'ã memã amijarẽ. Dja ba inhĩkumrẽx ne akubyn itĩn ne ar iba. Ja kadjy dja ba tu amim akamnhĩxkumrẽx ne ate ikrã.
26 Por isso o meu coração está alegre e a minha língua exulta; o meu corpo também repousará em esperança,
27 Dja ba tyn me tyk ba djàkam ar iba. Djãm kam dja ga ikanga? Kati. Djãm inhĩ rerekmã? Kati. Ba ne ba amexo imex. Kam dja ga ikanga kêtkumrẽx. Kam ne ba ikĩnhkumrẽx.
27 porque tu não me abandonarás no sepulcro, nem permitirás que o teu Santo sofra decomposição.
28 Mỳj dja ba itykkam nẽ? Bir, ga ne ga arỳm imã arẽ. Dja ba akubyn itĩn ne akôt ar iba rã'ã: rã'ã ne. Dja ga ikuri dja. Kam dja ba ikĩnhkumrẽx ne.”
28 Tu me fizeste conhecer os caminhos da vida e me encherás de alegria na tua presença’.
29 Ne kam itepã Kritu tĩn'ã memã kum,
29 "Irmãos, posso dizer-lhes com franqueza que o patriarca Davi morreu e foi sepultado, e o seu túmulo está entre nós até o dia de hoje.
30 — ausente —
30 Mas ele era profeta e sabia que Deus lhe prometera sob juramento que colocaria um dos seus descendentes em seu trono.
31 — ausente —
31 Prevendo isso, falou da ressurreição do Cristo, que não foi abandonado no sepulcro e cujo corpo não sofreu decomposição.
32 Be, Jeju ne Metĩndjwỳnh akubyn o tĩn. Ar ikunĩ ne bar omũ. Jejubê ne Bẽnjadjwỳrbê kumkati. Kubê ne Kritu.
32 Deus ressuscitou este Jesus, e todos nós somos testemunhas desse fato.
33 Nãm akubyn o tĩn nhym kam wabin arỳm ra:x ne Metĩndjwỳnh djubôk'ãnh me kunĩmã nhỹ. Nhỹ nhym Bãm arỳm kum Karõ ngã. Amrẽbê kute kum arẽnhkôt ne kum kungã nhym kam ajbir ar imã ano. Nhym kam ar ikam ruw ne arỳm ar ijo ba bar arỳm kukwakam me bajtem kabẽn jarẽnh mexkumrẽx ga me arỳm ar ima.
33 Exaltado à direita de Deus, ele recebeu do Pai o Espírito Santo prometido e derramou o que vocês agora vêem e ouvem.
34 Be, mrãmri ne Jeju arỳm wabi. Nhym be, Dawi ne kàjkwa djwỳnhmã àbir kêt. Nãm amrẽbê: me bakukãmãremã kum,
34 Pois Davi não subiu ao céu, mas ele mesmo declarou: ‘O Senhor disse ao meu Senhor: Senta-te à minha direita
35 Ikam ama ba amrẽ awỳr akurê djwỳnho mõ ga me kwỳo apardjan me kwỳ nhimex.’ Nãm Metĩndjwỳnh ã Kritumã ane.”
35 até que eu ponha os teus inimigos como estrado para os teus pés’.
36 Me abê idjaer kunĩ dja ga me Dawi kabẽnja man 'ã ikabẽn mar pydji. Mrãmri ne Metĩndjwỳnh Jeju'ã Bẽnjadjwỳrbê kumkati mẽnhkumrẽx. Kubê ne Kritukumrẽx, me aje pĩte'y'ã nhôrja tãm. Ja dja ga me amim mar pydji. Nãm ã Pedru memã ane.
36 "Portanto, que todo Israel fique certo disto: Este Jesus, a quem vocês crucificaram, Deus o fez Senhor e Cristo".
37 Nhym me kute ja markam arỳm amim ngryk ne kaprĩre ne. Ne kam arỳm Pedrumẽ Jeju kute ar anorja kunĩmã kum,
37 Quando ouviram isso, os seus corações ficaram aflitos, e eles perguntaram a Pedro e aos outros apóstolos: "Irmãos, que faremos? "
38 Nhym Pedru memã kum,
38 Pedro respondeu: "Arrependam-se, e cada um de vocês seja batizado em nome de Jesus Cristo, para perdão dos seus pecados, e receberão o dom do Espírito Santo.
39 Be, Metĩndjwỳnh ne amrẽbê me amã Karõ jarẽ. Ne ajte me akramẽ atàmdjwỳmã arẽ. Ne ajte anhỹr bê me mõr wãmã arẽ. Kute amiwỳr me 'wỳr kunĩ ne Metĩndjwỳnh arỳm memã Karõ jarẽ. Nãm ã Pedru memã ane.
39 Pois a promessa é para vocês, para os seus filhos e para todos os que estão longe, para todos quantos o Senhor, o nosso Deus chamar".
40 Ne kam ajte memã Metĩndjwỳnh kabẽn kumex jarẽn axwe nêje me akre:n ajte memã karõ:. Nãm memã kum,
40 Com muitas outras palavras os advertia e insistia com eles: "Salvem-se desta geração corrompida! "
41 Nhym kam me kum kabẽn kĩnh ne tu amim markumrẽx. Nhym kam me arỳm Metĩndjwỳnhmã ngômã me krãptĩ jangij. Mebê 3.000 ne me angij nhym me arỳm mekôt tu amim Jeju markumrẽxo ba.
41 Os que aceitaram a mensagem foram batizados, e naquele dia houve um acréscimo de cerca de três mil pessoas.
42 Nhym me mã Jeju kute ar anorja kukràdjà man kôt ar amijo ba. Ne aben tã akuprõ. Ne Jeju kute aminhĩ'ã djwỳ jakren kokjêrja tãm ne ajte kute 'ã akren kokjêro krĩ, aben tã, me kute tyk mar rã'ã kadjy. Ne aben tã Metĩndjwỳnhmã kabẽno krĩ.
42 Eles se dedicavam ao ensino dos apóstolos e à comunhão, ao partir do pão e às orações.
43 Nhym me te kute mỳjja marmã kam no tyk ne kute Metĩndjwỳnh raxmã kator kadjy Jeju kute ar anorja me aêrbê mỳjja pumũnh kêt krãptĩ nhipêxo ba nhym me kunĩ arỳm madjà kreti.
43 Todos estavam cheios de temor, e muitas maravilhas e sinais eram feitos pelos apóstolos.
44 Nhym me kute amim Jeju mar kunĩ ro'ã ar ban kute abenbê mỳjja'õ nê kêt ne abenmã abennhõ mỳjjao ba.
44 Todos os que criam mantinham-se unidos e tinham tudo em comum.
45 Ne amũ memã apỹnh aminhõ pykamẽ aminhõ mỳjja ngãn pãnh pi'ôk kaprĩ jamỳ. Ne kam apỹnh me õ mỳjja kêtmã pi'ôk kaprĩ ngã.
45 Vendendo suas propriedades e bens, distribuíam a cada um conforme a sua necessidade.
46 Ne kam akati kunĩkôt Metĩndjwỳnh nhõ kikretikam axikôt Jeju maro krĩ. Ne kam apỹnh me ũrkwã kôt Jeju kute aminhĩ'ã djwỳ jakren kokjêrja tãm ne ajte kute 'ã akren kokjêro krĩ. Ne kĩnhtiren tu aben markumrẽx ne ro'ã õ kwỳ krẽno kumex.
46 Todos os dias, continuavam a reunir-se no pátio do templo. Partiam o pão em suas casas, e juntos participavam das refeições, com alegria e sinceridade de coração,
47 Ne mã Metĩndjwỳnhmã kum,
47 louvando a Deus e tendo a simpatia de todo o povo. E o Senhor lhes acrescentava todos os dias os que iam sendo salvos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.