Mateus 27

Kayapó NT (TXU_TBL) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Nhym kam kryràm me kadjy Metĩndjwỳnh mar djwỳnh nhõ bẽnjadjwỳr kunĩmẽ mebê idjaer bêngêt arỳm Jejuo aben ma. O aben man arỳm abenmã 'ã karõn abenmã kum, —Mrãmri dja me on tu bĩnkumrẽx, ane.
1 Ao romper o dia, todos os principais sacerdotes e os anciãos do povo entraram em conselho contra Jesus, para o matarem;
2 Ne kam arỳm uwpren Piratu'ỳr o mõn o bôx. O bôx ne kum kanga. Piratubê bẽnjadjwỳr bajtem.
2 e, amarrando-o, levaram-no e o entregaram ao governador Pilatos.
3 Me kute bĩnmã 'ỳr o mõrkam ne Djuda arỳm omũ. Djuda kute kurê djwỳnhmã kanga djwỳnhja arỳm omũ. Ne kam arỳm amim ngry:k ne. Amim ngryk ne arỳm amim, —Je tô mỳkam ne ba memã Jeju kanga? ane. Amim ngryko tẽ:n akubyn me rũnh'ỳr kryt jakao ngônhponho pi'ôk kaprĩbê 30o tẽn arỳm me'ỳr o bôx. Me kadjy Metĩndjwỳnh mar djwỳnh nhõ bẽnjadjwỳrmẽ mebêngêt'ỳr ne o bôx ne arỳm memã kum,
3 Então Judas, que o traiu, vendo que Jesus havia sido condenado, tocado de remorso, devolveu as trinta moedas de prata aos principais sacerdotes e aos anciãos, dizendo:
4 —Axwe kêtkumrẽxkam ne ba me amã kanga ga me arỳm aje bĩnmã. Ba kam arỳm ijaxwe:, ane. Ne memã kum, “Mĩ”, ane. Nhym me kum, —Djãm me ba ne ba me o amaro iba? Kati, ga ne ga o me ima, ane.
4 — Pequei, traindo sangue inocente. Eles, porém, responderam: — Que nos importa? Isso é com você.
5 Nhym kam arỳm Metĩndjwỳnh nhõ kikreti'ỳr tẽn 'ỳr bôx ne kikreti kadjwỳnhbê ngônhponh mẽn arỳm mã tẽ. Mã tẽn kam ta pĩ'ã amimut djên amibĩn arỳm ty.
5 Então Judas, atirando as moedas de prata para dentro do templo, retirou-se e se enforcou.
6 Nhym kam me kadjy Metĩndjwỳnh mar djwỳnh nhõ bẽnjadjwỳr ar 'ỳr tẽn ngônhponho atom ne abenmã kum, —Djãm Metĩndjwỳnh nhõ kikreti nhõ pi'ôk kaprĩo atom djàkam gwaj baje ngônhponh djirmã? Kati. Djuda kute gwaj bamã Jeju kanga nhym me kute bĩn nhym kamrô prõt pãnh ne ngônhponho pi'ôk kaprĩja. Gwaj ren Metĩndjwỳnh nhõ kikretikam pi'ôk kaprĩ djin ren kam Môjdjê kukràdjà kupa'ã amijo tẽ, ane.
6 E os principais sacerdotes, pegando as moedas, disseram: — Não é lícito colocá-las no cofre das ofertas, porque é preço de sangue.
7 Ne kam aben man abenmã kum, —Gwaj ngônhponho ngybôr nhõ pyka by. Me kute kam me bajtem tyk jangjênh kadjy pyka by, ane. Ne kam arỳm ngônhponho pyka by.
7 E, tendo deliberado, compraram com elas o campo do oleiro, para cemitério de forasteiros.
8 Kam ne me arỳm pykamã pyka kamrôre jarẽ. Akatija tãmkam ne me kute kum arẽnh rã'ã.
8 Por isso, aquele campo é chamado, até o dia de hoje, Campo de Sangue.
9 Amrẽbê: ne me bakukãmãre Djermi memã 'ã ajarẽ. Me kute ngônhponho ngybôr nhõ pyka byr'ã ajarẽ. Djermi Metĩndjwỳnh kukwakam me bakukãmãremã 'ã ajarẽn memã kum,Nãm ã Djermi me bakukãmãremã ane. Nhym me kam arỳm aben djô'ã arẽ:. Arẽnho mõr tãmtã arỳm 'ỳr o bôx. Tũ:mràm me bakamingrãnyrekam me rũnh arỳm ngônhponho ngybôr nhõ pyka byrkumrẽx. Djermi kute amrẽbê: me bakukãmãremã 'ã ujarẽnh kôt ne me arỳm pyka byrkumrẽx.
9 Então se cumpriu o que foi dito por meio do profeta Jeremias: “Pegaram as trinta moedas de prata, preço em que foi estimado aquele a quem alguns dos filhos de Israel avaliaram,
10 — ausente —
10 e as deram pelo campo do oleiro, assim como me ordenou o Senhor.”
11 Me kute pyka byr djwỳnhràm ne me rũnh arỳm bẽnjadjwỳr Piratu'ỳr Jejuo mõn o bôx. O bôx nhym arỳm kabem dja nhym kum, —Djãm abê mebê idjaer nhõ bẽnjadjwỳr rax? ane. Nhym Jeju kum, —Kôt ne ga aje arẽnhwã, ane.
11 Jesus estava em pé diante do governador, e este o interrogou, dizendo: — Você é o rei dos judeus? Jesus respondeu:
12 Nhym kam me kadjy Metĩndjwỳnh mar djwỳnh nhõ bẽnjadjwỳrmẽ mebêngêtmẽ arĩk Jeju'ã axwe janhô. Nhym tu anhikrê.
12 E, sendo acusado pelos principais sacerdotes e pelos anciãos, Jesus nada respondeu.
13 Nhym Piratu kum, —Djãm ajaxwe krãre ne me amã arẽ? Djãm aje mar kêt? ane.
13 Então Pilatos perguntou: — Não está ouvindo quantas acusações fazem contra você?
14 Nhym kum kabẽn'õ jarẽnh kêtkumrẽx. Nhym bẽnjadjwỳr Piratu te kute marmã kam no tyn omũnho nhỹ.
14 Mas Jesus não respondeu nem uma palavra, a ponto de o governador ficar muito admirado.
15 Be, akatija tãmkam ne mebê idjaer krãptĩ: arỳm aben pydji. Me kute aben kajmã'ã Metĩndjwỳnh me kukãmãre nhirôbê mrãnh djà mar kadjy aben pydji. Amex kunĩkôt ne bẽnjadjwỳr raxbê Piratu akati jakam mebê ijê djà kurũm me pỹnh ne meo pôx nhym me mã mrã, mebê ijêjao pôx nhym me mã mrã. Me kute me'õ'ã à'wỳrja ne me kĩnh kadjy bõm kumẽ.
15 Ora, por ocasião da festa, o governador costumava soltar ao povo um preso, conforme eles quisessem.
16 Mebê ijê djàkam ne me arỳm me'õ axwe:jabê ijê. Idjibê ne Baraba.
16 Naquela ocasião, eles tinham um preso muito conhecido, chamado Barrabás.
17 Me krãptĩ ne me akati jakam akuprõ nhym Piratu memã kum, —Mỳj me'õ dja ba me amã kaban ano? Dja ba Baraba kaban ano. Nàr, dja ba Jejumã inhiren ano, me kute kum Kritu jarẽnhjamã inhiren ano, ane.
17 Estando, pois, o povo reunido, Pilatos lhes perguntou: — Quem vocês querem que eu solte: Barrabás ou Jesus, chamado Cristo?
18 Nãm anhỹr djwỳnhràm amim, —Jeju'ã me krãptĩkam ne me rũnh 'ã ngryk ne imã kanga, ane. Ne kam arỳm kute Jejumã irer ne kute anor prãm.
18 Porque sabia que era por inveja que eles tinham entregado Jesus.
19 Piratu arek memã axwe pãnh jarẽnh djàkam nhỹ nhym prõ amũ kum kabẽn janon kum, —Kwãrĩk wãnh ajmã me'õwão kêt. Axwe kêtkumrẽxkam ajmã o kêt. Akatija tãmkam ne ba ibiptirkam omũn arỳm kam axwe idjumar, ane.
19 E, estando Pilatos sentado no tribunal, a mulher dele mandou dizer-lhe: — Não se envolva com esse justo, porque hoje, em sonho, sofri muito por causa dele.
20 Kam ne Piratu kute kum irer ne kute anor prãm ne me krãptĩmã kum, —Mỳj me'õ dja ba kum inhiren ano? ane. Nhym me kadjy Metĩndjwỳnh mar djwỳnh nhõ bẽnjadjwỳrmẽ mebêngêtmẽ me krãptĩmã kum, —Baraba dja ga me amã kĩnh. Jeju'ã dja ga me kum, “Abĩ, abĩ.” Nãm me ã memã ane.
20 Mas os principais sacerdotes e os anciãos persuadiram o povo a que pedisse Barrabás e condenasse Jesus à morte.
21 Nhym kam bẽnjadjwỳr Piratu ajte me krãptĩmã kum, —Ar amãnhkrutja. Nhỹnhja dja ba kum inhiren ano? ane. Nhym me kum, “Baraba”, ane.
21 De novo, o governador perguntou: — Qual dos dois vocês querem que eu solte? Eles responderam: — Barrabás!
22 Nhym memã kum, —Mỳj dja ba Jejudjwỳ on? Me kute kum Kritu jarẽnhja mỳj dja ba on? ane. Nhym me kunĩ kum, “Pĩte'y'ã anhô”, ane.
22 Pilatos lhes perguntou: — Que farei, então, com Jesus, chamado Cristo? Todos responderam: — Que seja crucificado!
23 Nhym Piratu memã kum, —Tô mỳkam? Mã ne kute? Djãm axwe? ane. Nhym me kàj bê kum, “Pĩte'y'ã anhô”, ane.
23 Pilatos continuou: — Que mal ele fez? Porém eles gritavam cada vez mais: — Que seja crucificado!
24 Nhym Piratu amim, —Je, jakam ne ba arỳm te meo ane. Nhym me ngry:k ne kangao kumex, ane. Ne kam ta kute we memã amijaxwe kêto amirĩt kadjy arỳm ngô byn me kunĩ nokrekam aminhikra põn memã kum, —Djãm ije me'õ axwe kêtja kamrô kapĩnkam ba ijaxwe? Kati, me ga ne ga me 'ã imã apnê ba arỳm ije bĩnmã. Me ga ne ga me ajaxwe, ane.
24 Vendo Pilatos que nada conseguia e que, ao contrário, o tumulto aumentava, mandou trazer água e lavou as mãos diante do povo, dizendo: — Estou inocente do sangue deste homem; fique o caso com vocês!
25 Nhym me kunĩ kum, —Nà. Tãm. Me ba dja ba me ijaxwe. Me ikramẽ ikrakam itàmdjwỳmẽ dja ba me ijaxwe. Me ba ne ba me imã bĩn prãm ne kam aje bĩnmã amã 'ã apnê, ane.
25 E o povo todo respondeu: — Que o sangue dele caia sobre nós e sobre os nossos filhos!
26 Nhym kam arỳm Baraba kaban ano nhym ta arỳm arek ar mekôt ba. Nãm kum iren anon kam memã Jeju jarẽ. Nhym me arỳm mrykà punuo kaprêprê:k ne. Nhym kam me kute pĩte'y'ã nhôr kadjy memã arẽ.
26 Então Pilatos lhes soltou Barrabás. E, depois de mandar açoitar Jesus, entregou-o para ser crucificado.
27 Nhym kam bẽnjadjwỳr Piratu nhõ krãkamngônh kikretimã Jejuo mõn o wadjà. Kumoka'ê nhidjibê Pretorimã o mõn o wadjà. O wadjàn arỳm kadjy me krãkamngônh kàtàm kunĩo akprõ. O akprõ nhym me kunĩ arỳm bôx ne Jeju'ã aben pydji. Me kute aprỳn 'ã bẽno bikẽnh kadjy 'ã aben pydji.
27 Logo a seguir, os soldados do governador, levando Jesus para o Pretório, reuniram em torno dele toda a tropa.
28 Ne kam kubê kubẽkà kaban inôkà ryti kamrêk kute me bẽnjadjwỳr rũnh nhinôkà pyràkja kum adjà.
28 Tiraram a roupa de Jesus e o vestiram com um manto escarlate.
29 Ne kam mrỳnhĩo kajkep ne ikãnh ne, ne kum kutu. Nãm me me bẽnjadjwỳr rũnh nhõ krãdjê'ã mrỳnhĩ jakren arỳm kum kutu. Ne kam ikra djubôkmã po'ê jadjà nhym kuby. Me bẽnjadjwỳr djàbêr djà'ã ne me po'ê jakren ikramã adjà nhym kubyn o nhỹ. Nhym me parbê ari rôrôk ne kõnkrão krĩn 'ã bẽno ajkẽn apỹnh kum, —Ga we abê mebê idjaer nhõ bẽnjadjwỳr rax. Gora kribêm atĩn 'iry, anhỹro kumex.
29 E, tecendo uma coroa de espinhos, a puseram na cabeça dele, e colocaram um caniço na sua mão direita. E, ajoelhando-se diante dele, zombavam, dizendo: — Salve, rei dos judeus!
30 Ne kam apỹnh kutôn apỹnh po'ê byn arĩk o krã môre.
30 E, cuspindo nele, pegaram o caniço e batiam na sua cabeça.
31 Ne kam arỳm 'ã bẽno bikẽnhja inomã kumẽn kam arỳm kubê inôkà ryti kamrêk kaban akubyn kum õ kubẽkà djwỳnhja jadjà. Ne kam kute pĩte'y'ã nhôrmã o katon o mõ.
31 Depois de terem zombado dele, tiraram-lhe o manto e o vestiram com as suas próprias roupas. Então o levaram para ser crucificado.
32 O mõn arỳm me'õbê Ximão kajpa. Pykabê Xirenikam me kra 'õ. Nhym me krãkamngônh arỳm Jeju nhõ pĩte'y'ã kum àpnênh tỳx nhym arỳm kum ikreio kumỳn o mõ.
32 Ao saírem, encontraram um cireneu, chamado Simão, a quem obrigaram a carregar a cruz de Jesus.
33 Krãnhrebê Gogota'ỳr ne me Jejuo mõ. Me bakabẽnkam ne gu me ren krãnhremã me krã'i jarẽ. Nãm me 'ỳr o mõn arỳm 'ỳr o bôx.
33 E, chegando a um lugar chamado Gólgota, que significa “Lugar da Caveira”,
34 Ne kam pidjô kangô kadjàmẽ pĩdjỳo akàn arỳm Jejumã kungã. Nhym te kakin kanga.
34 deram vinho com fel para Jesus beber; mas ele, provando-o, não quis beber.
35 Nhym kam me arỳm pĩte'y'ã kunhô nhym wajêt. Nhym kam me apỹnh kute õ kubẽkà jamỳnh kadjy kẽn kryre rẽ. Me kute kẽn rẽnhkôt ne me amijo kubẽkà pytà. Amrẽbê: ne ujarẽnh djwỳnh 'ã ajarẽ. Me kute abenmã õ kubẽkà ngrành'ã ajarẽ. Metĩndjwỳnh kukwakam ne 'ã ajarẽn me bakukãmãremã kum,Nãm ã me bakukãmãremã ane nhym me arỳm aben djô'ã arẽnho mõ:n arẽnho mõr tãmtã arỳm 'ỳr o bôx. Tũ:mràm me bakamingrãnyrekam 'ỳr o bôx nhym me arỳm abenmã Jeju kà ngrànhkumrẽx. Metĩndjwỳnh kukwakam ujarẽnh djwỳnh kute me bakukãmãremã 'ã ujarẽnh kôt ne me arỳm abenmã Jeju kà ngrànhkumrẽx.
35 Depois de o crucificarem, repartiram entre si as roupas dele, tirando a sorte.
36 Ne kam arỳm nhỹ, nêje rĩto nhỹ.
36 E, assentados ali, o guardavam.
37 Ne kam 'ã pi'ôk no'ôk ne. Pi'ôkkam ne memã kum, —Jeju ne ja. Mebê idjaer nhõ bẽnjadjwỳr rax ne ja, ane. Me kunĩ kute omũnh kadjy ne me Jeju nhimõkri kunhô. Me kute we Jeju jaxwe 'õ pãnh pĩte'y'ã jêtja pumũnh ne kute mar kadjy ne me pi'ôk no'ôk ne imõkri kunhô.
37 Por cima da cabeça de Jesus puseram por escrito a acusação contra ele: “ Este é Jesus, o Rei dos Judeus ”.
38 Ne kam ar àkĩnhĩ amãnhkrutja Jeju nhikjê'ã pĩte'y'ã ar kunhô. Nhym arỳm ar arij. Jeju õkredjàkôt wajêt nhym aktã ar axweja ijên wajêt.
38 E dois ladrões foram crucificados com ele, um à sua direita e outro à sua esquerda.
39 Nhym me 'ãnh mõrja nokà nhàn kum kabẽn punu:re ne kum,
39 Os que iam passando blasfemavam contra ele, balançando a cabeça e dizendo:
40 —Be, ga: ne ga we aje Metĩndjwỳnh nhõ kikreti ngrành ne aje akubyn ipêxmã. Nhym aje ipêxo adjãm'ã akati amãnhkrut ne ikjêkêt ga we aje ipêx parmã. Goja jakam amiptà. Goja abê Metĩndjwỳnh Kra jabej pĩte'y kurũm rwỳ, ane.
40 — Ei, você que destrói o santuário e em três dias o reedifica! Salve a si mesmo, se você é o Filho de Deus, e desça da cruz!
41 Nhym kam me rũnh arĩk 'ã bẽno ajkẽ. Me kadjy Metĩndjwỳnh mar djwỳnh nhõ bẽnjadjwỳrmẽ Môjdjê kukràdjà mar djwỳnhmẽ mebêngêtmẽ ne me arĩk 'ã bẽno ajkẽn abenmã kum,
41 De igual modo, os principais sacerdotes com os escribas e anciãos, zombando, diziam:
42 —Amũbit ne me utà. Ne kam te kute amipytàr prãmje. Goja gê mrãmri mebê idjaer nhõ bẽnjadjwỳr raxkumrẽx jabej on pĩte'y kurũm rwỳ. Gê goja rwỳ gwaj goja rwỳkkôt omũn arỳm tu amim markumrẽx.
42 — Salvou os outros, a si mesmo não pode salvar. É rei de Israel! Que ele desça da cruz, e então creremos nele.
43 Tãmwã ne we Metĩndjwỳnh kanàrràm ar ba. Gê Metĩndjwỳnh mrãmri kum kĩnh jabej on utà. Tãmwã ne 'êx ne memã kum, “Ibê Metĩndjwỳnh Kra”, anhỹr ar o ba. Nãm me ã abenmã ane.
43 Confiou em Deus; pois que Deus venha livrá-lo agora, se, de fato, lhe quer bem; porque ele disse: “Sou Filho de Deus.”
44 Nhym ar àkĩnhĩ aktã pĩte'y'ã jêtjadjwỳ kum àkjêro wajêt.
44 Também os ladrões que haviam sido crucificados com ele o insultavam.
45 Nhym arỳm kàjkwa nhipôkri myt nhỹ. Nhym kam tu akamàt kô tyk ne. Pyka kunĩkôt ne me'ã akamàt kô tyk ne. Nãm me'ã akamàt kô tykkam myt kyn kyn kyn ky: nhym 3 orakam, amykrykambit arỳm ajte myt no pôt ne. Arỳm ajte myt kato.
45 A partir do meio-dia, houve trevas sobre toda a terra até as três horas da tarde.
46 Myt kato nhym Jeju mebê idjaer kabẽnkam kàj bê kabẽn ne Bãmmã kum, —Eroi: Eroi: rama xabatani, ane. Nãm ren me bakabẽn kam kum, —Inhõ Metĩndjwỳ:nh, Inhõ Metĩndjwỳ:nh, mỳkam ne ga arỳm ikanga? ane.
46 Por volta de três horas da tarde, Jesus clamou em alta voz, dizendo:
47 Nhym parbê me ku'êja kabẽn man arĩk abenmã kum, “Ẽ, me'õwã ne Erijmã kabẽn”, ane.
47 Alguns dos que estavam ali, ouvindo isto, diziam: — Ele chama por Elias.
48 Nhym kam me'õ prõt ne ngônh puror põnh djà jakrita byn pidjô kangô kadjàmã adjà. Nhym kam kangô ipu nhym pĩ nhidjamã adjàn kàjmã kum kungã, kute kaôr kadjy.
48 E, logo, um deles correu a buscar uma esponja e, tendo-a embebido em vinagre e colocado na ponta de um caniço, deu-lhe de beber.
49 Nhym me'õ ar kum, —Adjỹm, gê goja me bakukãmãrebê Erij 'ỳr bôx ne goja utà, ane.
49 Os outros, porém, diziam: — Espere! Vejamos se Elias vem salvá-lo.
50 Nhym kam Jeju kàj bê ajte kabẽn ne arỳm ty.
50 E Jesus, clamando outra vez em alta voz, entregou o espírito.
51 Be, nhym arỳm Metĩndjwỳnh nhõ kikreti kadjwỳnhbê kubẽkàtija ta amikadjô. Nãm nhôr djà'ãnh amikrax ne e y: ne kraxmã amimẽ. Nhym pyka arỳm amingrẽk ne. Nhym apỹnh kẽn amikokij.
51 Eis que o véu do santuário se rasgou em duas partes, de alto a baixo; a terra tremeu e as rochas se partiram;
52 Nhym apỹnh pyka krã amijã kurê. Nhym me tyk krãptĩ, Metĩndjwỳnh nhõ me ja krãptĩ, arỳm ĩ tã akubyn tĩn ne kato
52 os túmulos se abriram, e muitos corpos de santos já falecidos ressuscitaram;
53 ne arỳm Jeju akubyn tĩn nhijukri Djeruxarẽmã mõ, krĩrax tãmmã ne me kute Metĩndjwỳnh nhõ krĩrax mextire jarẽnh ja, kumã ne me mõn me krãptĩmã amijo amirĩt.
53 e, saindo dos túmulos depois da ressurreição de Jesus, entraram na cidade santa e apareceram a muitos.
54 Pyka amingrẽk nhym mỳjja kwỳ ã amijo ane. Nhym krãkamngônh krãptĩ: kubê 100 nhõ bẽnjadjwỳrmẽ ro'ã Jeju nêje rĩto ku'êja arỳm omũ. Mỳjja pumũn arỳm tĩn prã:m ne abenmã kum, —Be, mrãmri ne me'õ jabê Metĩndjwỳnh Krakumrẽx, ane.
54 O centurião e os que com ele guardavam Jesus, vendo o terremoto e tudo o que se passava, ficaram possuídos de grande temor e disseram: — Verdadeiramente este era o Filho de Deus.
55 Nhym me niredjwỳ krãptĩ amybỳm omũnho dja. Amrẽbê Jeju pykabê Garrêjakam ar bari ne me nire ja mã kôt ban o djuw mexo ba. Ne Jeju ajbir krĩraxbê Djeruxarẽ'ỳr tẽmkam kôt ajte mõn bôx.
55 Estavam ali muitas mulheres, observando de longe. Eram as que vinham seguindo Jesus desde a Galileia, para o servir.
56 Me nire ja nhikô'ã ne Marij Madarena dja. Nhym Marij 'õdjwỳ dja. Kurũm ne Xijagumẽ Jôdje ar apôx. Nhym Djebedêu kute kum ar adjwỳrja nãdjwỳ dja.
56 Entre elas estavam Maria Madalena, Maria, mãe de Tiago e de José, e a mulher de Zebedeu.
57 Nãm Jeju ty nhym kam amykry mex ne. Nhym Jôdje arỳm bôx. Krĩraxbê Armatêkam ne Jôdje abatành djà. Õ nêkrêx rax. Adjwỳnhdjwỳ ne arỳm Jeju kôt ba.
57 Ao cair da tarde, veio um homem rico de Arimateia, chamado José, que era também discípulo de Jesus.
58 Nãm Piratu'ỳr tẽn bôx ne Jeju nhĩ'ã kuma. Nhym Piratu memã kum, “Aje, me kum angã”, ane.
58 Este foi até Pilatos e lhe pediu o corpo de Jesus. Então Pilatos mandou que o corpo lhe fosse entregue.
59 Nhym kam Jôdje kadjy kubẽkà mexbê rinhu byn 'ỳr o tẽ. 'Ỳr o tẽn arỳm pĩte'y kurũm o ruw. Ne kam arỳm kubẽkào kupu.
59 E José, levando o corpo, envolveu-o num lençol limpo de linho
60 Nhym wãnh ta õ me tyk nhõ kẽnkreja. Ta kabẽn kôt ne me ajbir kẽnkre kakruw. Nhym arỳm Jeju o mõn kam adjàro dja. Ne adjàr pan kam kẽnpoti jabatànhja ajkwa krekre'ã kudjan kam arỳm mã tẽ. Nhym Marij Madarenamẽ Marij 'õdjwỳmẽ ar kẽnkre kônh omũnho nhỹ.
60 e o depositou no seu túmulo novo, que ele tinha mandado abrir na rocha; e, rolando uma grande pedra para a entrada do túmulo, foi embora.
61 — ausente —
61 Estavam ali, sentadas em frente do túmulo, Maria Madalena e a outra Maria.
62 Pi'ôk ràràr nêje akatikam ne me adjà. Akati jakam ne me me tyk djà kêt djà nhõ akati bôx kêtri aminhõ mỳjja kupênho kumex. Nhym kam arỳm pi'ôk ràràr bôx. Me tyk djà kêt djà nhõ akati bôx. Nãm te pi'ôk ràràr nhym me rũnh akati mar kêt ne tu Piratu'ỳr tẽ. Me kadjy Metĩndjwỳnh mar djwỳnh nhõ bẽnjadjwỳrmẽ mebê pardjêu Piratu'ỳr tẽn 'ỳr bôx ne Jeju'ã kum,
62 No dia seguinte, que é o dia depois da preparação, os principais sacerdotes e os fariseus se reuniram com Pilatos
63 —Bẽnjadjwỳr, me'õ 'êxnhĩja tĩn ne ar bari ne memã kum, “Dja ba ty nhym ijã akatin akatin akati ba kam akubyn itĩn”, ane. Tãm ne bar ma:ro iba.
63 e lhe disseram: — Senhor, nós lembramos que aquele enganador, enquanto vivia, disse: “Depois de três dias ressuscitarei.”
64 Kam bar amã arẽ. Godja kôt ba djwỳnh ar akamàtkam kẽnkre 'ỳr bôx ne arỳm ĩo akĩn mã o mõ. Ne kam arĩk memã 'êx ne memã kum, “Arỳm ne akubyn tĩn ne”, anhỹro ba. Jeju ta ne amrẽbê me noo biknoro ba. Dja ar ijukri akubyn tĩn jarẽ nhym me abenmã arẽn arỳm abennoo biknor me:x ne. Me 'êx kêt kadjy dja ga anhõ krãkamngônh janon memã kum, “Me 'ỳr mõn kẽnkre kuri dja”, ane nhym ar te kute ĩo àkĩnhmã. Gê 'ã akati amãnhkrut ne ikjêkêt apêxkambit me ajte ate krã ba. Nãm me rũnh ã Piratumã ane.
64 Portanto, mande que o túmulo seja guardado com segurança até o terceiro dia, para que não aconteça que, vindo os discípulos dele, o roubem e depois digam ao povo: “Ressuscitou dos mortos.” E este último engano será pior do que o primeiro.
65 Nhym memã kum, —Gêtô. 'Ỳr krãkamngônh kwỳo mõ gê me kẽnkre nêje djan rĩt tỳ:xo dja, ane.
65 Pilatos respondeu: — Uma escolta está à disposição de vocês. Vão e guardem o túmulo como bem entenderem.
66 Nhym kam me arỳm kẽnkre'ỳr meo mõn meo bôx. Ne kam arỳm kẽnkre'ã kẽnpotio yn kam kre nêje krãkamngônh pumjuw nhym me arỳm nêje djan rĩt tỳ:xo dja.
66 Indo eles, montaram guarda ao túmulo, selando a pedra e deixando ali a escolta.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.