Mateus 17
Kayapó NT (TXU_TBL) vs NVT
1 Jeju memã ane nhym kam ar'ã akati amãnhkrut ne amãnhkrut ne amãnhkrut apêx. Nhym kam Jeju arỳm Pedrumẽ Xijagumẽ Djuão ar aprôn aro tẽn krãnh prêkti'ã aro wabin ate ar ro'ã me kàxã dja.
1 Seis dias depois, Jesus levou consigo Pedro e os dois irmãos, Tiago e João, até um monte alto.
2 Ne kam arỳm ar kabem amijo atemã. Ne nokre jadjênh kute myt jadjênh pyràk. Nhym õ kubẽkà arỳm aka:n kam adjê:nh.
2 Enquanto os três observavam, a aparência de Jesus foi transformada de tal modo que seu rosto brilhava como o sol e suas roupas se tornaram brancas como a luz.
3 Nhym kam me bakukãmãrebê Môjdjêmẽ Erijmẽ arỳm arkum amijo amirĩt ne. Ar Jejumẽ abenmã ujarẽnho dja nhym ar arỳm ar omũ.
3 De repente, Moisés e Elias apareceram e começaram a falar com Jesus.
4 Nhym kam Pedru Jejumã kum, —Bẽnjadjwỳr djwỳnh, jakam arỳm gwaj bakĩnhkumrẽx. Amã kĩnh jabej dja bar ar amã kikre kryre nhipêx. Dja bar amã 'õ nhipêx ne Môjdjêmã 'õ nhipêx ne Erijmã 'õ nhipêx, ane.
4 Pedro exclamou: “Senhor, é maravilhoso estarmos aqui! Se quiser, farei três tendas: uma será sua, uma de Moisés e outra de Elias”.
5 Nãm kum kabẽno dja nhym kakrã jadjênh arỳm ar nokrekam kato. Ar nokrekam katon arỳm ar kuno. Nhym ar aêrbê Metĩndjwỳnh kakrã kurũm kabẽn nhym ar kabẽn ma. Nhym arkum, —Ikra ne wã. Imã abê:kumrẽx. Ba kam kam ikĩnhkumrẽx. Tãmwã dja gar kabẽn man kôt ar amijo aba, ane.
5 Enquanto ele ainda falava, uma nuvem brilhante os cobriu, e uma voz que vinha da nuvem disse: “Este é meu Filho amado, que me dá grande alegria. Ouçam-no!”.
6 Ar kabẽn ja man arỳm madjà kreti. Madjà kretin tu mỳrbê tỹm ne nõ.
6 Os discípulos ficaram aterrorizados e caíram com o rosto em terra.
7 Nhym Jeju ar'ỳr bôx ne ar kupên arkum, —Kàjmã ar dja. Kwãrĩk wãnh ar atĩn prãm kêt, ane.
7 Então Jesus veio e os tocou. “Levantem-se”, disse ele. “Não tenham medo.”
8 Nhym ar kàjmã rĩt nhym arỳm Jeju pydjibit dja nhym ar omũ. Arỳm ne Môjdjê ar ar aêrbê mã tẽn arỳm amirĩt kêt ne.
8 E, quando levantaram os olhos, viram apenas Jesus.
9 Nhym kam ar arỳm krãnh prêkti'ã rwỳk tẽ. Rwỳk tẽ nhym Jeju arỳm arkum 'ã karõn arkum, —Ar aje ipumũnhja kwãrĩk wãnh on me'õmã 'ã adjujarẽnh kêt. Ba ije amijo inhĩja ityk ne akubyn itĩnkambit dja gar 'ã ajarẽ, ane.
9 Enquanto desciam do monte, Jesus lhes ordenou: “Não contem a ninguém o que viram, até que o Filho do Homem ressuscite dos mortos”.
10 Nhym kôt ba djwỳnh ar Erij jabej Jeju kukij ne kum, —Mỳkam ne Môjdjê kukràdjà mar djwỳnh memã kum, “Erij kumrẽx dja bôx nhym kam Metĩndjwỳnh ar meo ba”, ane? Mỳkam ne me memã ja jarẽ? ane.
10 Os discípulos lhe perguntaram: “Por que os mestres da lei afirmam que é necessário que Elias volte antes que o Cristo venha?”.
11 Nhym Jeju arkum, —Be, mrãmri, gêdja me'õ kute Erij pyràk kumrẽx bôx ne akubyn Metĩndjwỳnh'ỳr me kunĩo akẽx ne. Meo akẽx nhym me arỳm amim maro ba.
11 Jesus respondeu: “De fato, Elias vem e restaurará tudo.
12 Ba ar amã arẽ gar ama. Me'õ kute mrãmri ne Erij pyràk arỳm bôx nhym me kute mar kêt ne arỳm amikĩnhje o bikẽnho ba. Badjwỳ ije amijo inhĩ dja me ijo bikẽnho ba ba itokry ne, ane.
12 Eu, porém, lhes digo: Elias já veio, mas não o reconheceram e preferiram maltratá-lo. Da mesma forma, também farão o Filho do Homem sofrer”.
13 Nhym kam kôt ba djwỳnh ar amim, —Be, ngômã me angjênh djwỳnhbê Djuão'ã ne ar imã ane, ane.
13 Então os discípulos entenderam que ele estava falando de João Batista.
14 Kam Jeju ar arỳm krãnh'ã rwỳk tẽ. 'Ã rwỳk tẽ:n arỳm me krãptĩja'ỳr bôx. Nhym kam me'õ 'ỳr bôx ne parbê kõnkrão nhỹn
14 Ao pé do monte, uma grande multidão os esperava. Um homem veio, ajoelhou-se diante de Jesus e disse:
15 kum, —Bẽnjadjwỳr djwỳnh, amã ikra kaprĩ. Ikra ibê tyk ar ban amijo bikẽnh krãptĩ. Nãm mã tyn kuwykam rôrôk ne ngôkam nox.
15 “Senhor, tenha misericórdia de meu filho. Ele tem convulsões e sofre terrivelmente. Muitas vezes, cai no fogo ou na água.
16 Nã bãm akôt ba djwỳnh ar'ỳr o bôx nhym ar te kute o mexmã o ane, ane.
16 Eu o trouxe a seus discípulos, mas eles não puderam curá-lo”.
17 Nhym kam Jeju me'ỳr akẽx ne memã kum, —Je, me akamingrãny aje amim ikamnhĩx kêtkumrẽx ne ajaxwe. Mỳj dja ijã akati, akamàt kô kute ba me akam arek ar iba? Nã bãm me awỳr bôx ga me ajamakkre kêtkumrẽx ne prĩne akabẽno ikaty. Nã bãm te amiwỳr me akam ama ga me arĩk ar aba, ane. Ne kam bãmjamã kabẽn ne kum, —Amrẽ akrao tẽ, ane.
17 Jesus disse: “Geração incrédula e corrompida! Até quando estarei com vocês? Até quando terei de suportá-los? Tragam o menino para cá”.
18 Nhym arỳm 'ỳr o tẽn o bôx nhym Jeju arỳm kum akij. Me karõ punu kute kra bôktio bajamã akij nhym arỳm kum iren kurũm katon mã tẽ. Nhym arỳm myt tãmkam mex ne.
18 Então Jesus repreendeu o demônio, e ele saiu do menino, que ficou curado a partir daquele momento.
19 Nhym kam Jeju tẽn ate dja nhym kôt ba djwỳnh ar arỳm 'ỳr bôx ne kum, —Mỳkam ne bar te: ije me karõ punu kujaêkmã o ane? ane.
19 Mais tarde, os discípulos perguntaram a Jesus em particular: “Por que não conseguimos expulsar aquele demônio?”.
20 Nhym Jeju arkum, —Djãm ar aje kujaêk kadjy tu amim Metĩndjwỳnh kamnhĩxkumrẽx? Kati. Ar aje kadjy tu amim kamnhĩxkumrẽx kêt. Dja gar tu amim kamnhĩxkumrẽx. Be, me kute tu amim Metĩndjwỳnh kamnhĩxkumrẽxkam me kute rerekre pyràk. Ga, pidjôbê motadu 'ydjwỳ ngri:ren rere:kreja pumũ. Nhym be, kati. Motadu 'y arỳm krekam ingrõt ne abatành ne kam arỳm abatà:nh ne. Ar gadjwỳ dja gar tu amim Metĩndjwỳnh kamnhĩxkumrẽx ne kam kute arerekre pyràk nhym arỳm ar amã mỳjja jabatành nhipêx. Kute mỳjja rũnh kunĩ nhipêx mar. Gar ren kadjy tu amim Metĩndjwỳnh kamnhĩxkumrẽx ne ren krãnhjamã kum, “Krãnh, amũ ajkamẽ”, ane nhym ren arỳm amũ ajkamẽ. Djã ne gar ren te aje mỳjja 'õo anhỹrmã? Kati. Ne gar ren apỹnh mỳjja kadjy tu amim Metĩndjwỳnh kamnhĩxkumrẽx nhym ren arỳm ar amã ipêx ne. Nhym be, kati. Ar aje tu amim kamnhĩxkumrẽx kêt. Mrãmri ne ba ar amã ja jarẽnhkumrẽx.
20 “Porque a sua fé é muito pequena”, respondeu Jesus. “Eu lhes digo a verdade: se tivessem fé, ainda que do tamanho de uma semente de mostarda, poderiam dizer a este monte: ‘Mova-se daqui para lá’, e ele se moveria. Nada seria impossível para vocês,
21 Nhym be, me karõ punu kute bôktio baja mebê tỳ:x. Me kute Metĩndjwỳnhmã o à'wỳr ne kum amijajburkambit arỳm apôx. Nãm ã Jeju arkum ane.
21 mas essa espécie não sai senão com oração e jejum.”
22 Nhym kam ar arỳm pykabê Garrêjakam ar ba. Nhym kam Jeju arkum, —Ba ije amijo inhĩ dja me'õ ibê amijo akẽx ne memã ikanga.
22 Quando voltaram a se reunir na Galileia, Jesus lhes disse: “O Filho do Homem será traído e entregue em mãos humanas.
23 Nhym me kam arỳm ibĩ. Nhym ijã akatin akatin akati ba akubyn itĩn, ane. Nhym kam kôt ba djwỳnh ar arỳm kaprĩre ne.
23 Será morto, mas no terceiro dia ressuscitará”. E os discípulos se encheram de tristeza.
24 Nhym kam ar krĩraxbê Kapana'ỳr tẽn 'ỳr bôx. Nhym kam pi'ôk kaprĩo atom djwỳnh ar ba. Ar kute Metĩndjwỳnh nhõ kikretio mex kadjy pi'ôk kaprĩo atomo ba. Ne kam ar Pedru'ỳr bôx ne Jeju jabej kukij ne kum, —Djãm ar anhõ ujarẽnh djwỳnh kute Metĩndjwỳnh nhõ kikreti kadjy memã pi'ôk kaprĩ nhõrmã? ane.
24 Quando Jesus e seus discípulos chegaram a Cafarnaum, os cobradores do imposto do templo abordaram Pedro e lhe perguntaram: “Seu mestre não paga o imposto do templo?”.
25 Nhym arkum, —Nà. Dja ar amã kungã, ane. Ne kam kikremã wadjàn Jeju'ỳr bôx ne amikabẽn mar tôràm nhym Jeju kumrẽx kum, —Ximão, mỳj ne ga kam mar on? Mỳj xêbê gêdja pykakam me bẽnjadjwỳr pi'ôk kaprĩo atomo ba? Pi'ôk kaprĩbê ĩpôxuo atom nàr pi'ôk kaprĩbê kributuo atom. Mỳj xêjabê dja o atom? Djãm ta kra Ar kubê dja o atom nàr djãm õ àpênh kajgobê o atom? ane.
25 “Sim, paga”, respondeu Pedro. Em seguida, entrou em casa. Antes que ele tivesse oportunidade de falar, Jesus lhe perguntou: “O que você acha, Simão? O que os reis costumam fazer: cobram impostos de seu povo ou dos povos conquistados?”.
26 Nhym Pedru kum, —Õ àpênh kajgobê dja pi'ôk kaprĩo atom, ane. Nhym Jeju kum, —Mrãmri, õ àpênh kajgobê dja o atom. Kute kra Ar kubê pi'ôk kaprĩo atom kêt.
26 “Cobram dos povos conquistados”, respondeu Pedro. “Pois bem”, disse Jesus. “Os cidadãos
27 Bir be, gu babê Metĩndjwỳnh kra. Kam Metĩndjwỳnh gu babê pi'ôk kaprĩo atom kêt. Gê te gu babê pi'ôk kaprĩ byr kêt gu ba dja gu tu o atom djwỳnh arkum kungã. Metĩndjwỳnh nhõ kikreti kadjy o atom djwỳnhmã kungã. Gwaj ren arkum õr kêt nhym ren me abenmã gwaj bajã kabẽ:n ne. Aje, imôti'ỳr dja ga tẽn 'ỳr bôx. Ne kam kum anhõ kadjàt mẽ. Dja tep'õ kumrẽx 'ã wajêt ga o wabin abyn ajkwa pôt. Ajkwakam dja ga ngônhponho pi'ôk kaprĩ pumũ. Tãm dja ga aby gu amikadjy arkum kungã, ane. Nhym kam arỳm ã anen arỳm arkum kungã.
27 Mas, como não queremos que se ofendam, desça até o mar e jogue o anzol. Abra a boca do primeiro peixe que pegar e ali encontrará uma moeda de prata. Pegue-a e use-a para pagar os impostos por nós dois.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.