Marcos 9

Kayapó NT (TXU_TBL) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Ne kam arkum, —Ba ar amã arẽ. Ibãm dja ijã bẽnjadjwỳr rax mẽ. Dja ba bôx ne ipymao me apytàn ar me ajo iba. Dja gar adjãmja akwỳ atĩnri iraxkôt ipumũ, me akadjy ibẽnjadjwỳr rax ne ipymakôt ipumũ. Mrãmri ne ba ikabẽnja, ane.
1 Dizia-lhes ainda:
2 Nhym kam akati amãnhkrut ne amãnhkrut ne amãnhkrut ar'ã apêx nhym Jeju arỳm krãnh prêkti'ã wabi. Nãm Pedrumẽ Xijagumẽ Djuão ar aprôn aro wabin ate ar ro'ã me kàxã dja. Ne kam arỳm ar kuka kônh atemã aminhipêx.
2 Seis dias depois, Jesus tomou consigo Pedro, Tiago e João e os levou, em particular, a sós, a um alto monte. E Jesus foi transfigurado diante deles.
3 Ne õ kubẽkà arỳm adjênh ne aka: kute kakũm arngrokam aka pyràk. Ren kubẽkà põnh djwỳnh'õ kubẽkà'õ põn ren kubẽkà jakao kute Jeju kà jaka têp kêtkumrẽx.
3 As suas roupas se tornaram resplandecentes, de um branco muito intenso, como nenhum lavandeiro no mundo as poderia alvejar.
4 Nhym kam me kukãmãrebê Erijmẽ Môjdjê arỳm arkum amijo amirĩt ne. Nãm ar Jejumẽ abenmã kabẽno dja nhym ar ar omũ.
4 E lhes apareceu Elias com Moisés, e estavam falando com Jesus.
5 Nhym Pedru kum, —Be, ujarẽnh djwỳnh, jakam ne gwaj arỳm bakĩnhkumrẽx. Dja bar ar amã kikre'ã irõx nhipêx. Dja bar amã 'õ nhipêx, Môjdjêmã 'õ nhipêx, Erijmã 'õ nhipêx, ane.
5 Então Pedro, tomando a palavra, disse a Jesus: — Mestre, bom é estarmos aqui. Façamos três tendas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
6 Ar madjà kretikam ne Pedru umaje Jejumã kabẽn kajgo jarẽ.
6 Pois não sabia o que dizer, por estarem eles apavorados.
7 Nhym kam kakrã'õ arỳm amirĩt ne ar kuno. Ar kuno nhym Metĩndjwỳnh arỳm kakrã kurũm kabẽn nhym ar arỳm kuma. Nhym arkum, —Ikra ne wã. Imã abê:. Tãmwã dja gar kabẽn man kôt ar amijo aba, ane.
7 A seguir, veio uma nuvem que os envolveu; e dela veio uma voz que dizia: — Este é o meu Filho amado; escutem o que ele diz!
8 Nhym ar te ar abej amibu'ã rĩt. Nhym Jeju pydjibit dja nhym ar omũ. Arỳm ne Môjdjê ar ar aêrbê mã tẽn arỳm amirĩt kêt ne.
8 E, de repente, olhando ao redor, não viram mais ninguém com eles, a não ser Jesus.
9 Nhym kam ar arỳm krãnh prêkti'ã rwỳk tẽ. Rwỳk tẽ nhym Jeju arỳm ar kute omũnh'ã arkum karõn arkum, —Ar aje omũnhja kwãrĩk wãnh jakam me'õmã 'ã adjujarẽnh kêt. Ba ije amijo inhĩ ne ibôxja ityk ne akubyn itĩnkambit dja ga memã 'ã ajarẽ, ane.
9 Ao descerem do monte, Jesus lhes ordenou que não divulgassem as coisas que tinham visto, até o dia em que o Filho do Homem ressuscitasse dentre os mortos.
10 Nhym kam ar arỳm 'ã ujarẽnh kêt. Ne rwỳk tẽn kam aben kukij ne abenmã kum, —Jeju kute gwaj bamã, “Ityk ne akubyn itĩn”, anhỹrja. Mỳj'ã ne amijakre? ane.
10 Eles guardaram a recomendação, perguntando uns aos outros o que seria esse ressuscitar dentre os mortos.
11 Ne kam Jejumã kum, —Mỳkam ne Môjdjê kukràdjà mar djwỳnh memã kum, “Erij kumrẽx dja bôx. Nhym kam totokbê Metĩndjwỳnh bôx ne ar meo ba”? ane. Mỳkam ne me mã memã ja jarẽ? ane.
11 Então perguntaram a Jesus: — Por que os escribas dizem ser necessário que Elias venha primeiro?
12 Nhym Jeju arkum, —Be, gêdja me'õ kute Erij pyràk kumrẽx bôx ne akubyn Metĩndjwỳnh'ỳr me kunĩo akẽx ne. Meo akẽx nhym me arỳm amim maro ba. Mỳkam ne ba ije amijo inhĩ ne ibôxja badjwỳ amrẽbê: me ijã me bakukãmãremã kum,Nãm me ã ijã anen arỳm 'ã pi'ôk no'ôk ne. Nãm ã Jeju arkum ane.
12 Jesus respondeu:
13 Ne kam ngômã me angjênh djwỳnhbê Djuão'ã arkum, —Ba ar amã arẽ gar ama. Mrãmri, me'õ kute Erij pyràk ne arỳm bôx. Nhym kam me arỳm mar kêt ne amikĩnhje o bikẽnho ba. Amrẽbê: me bakukãmãre kute Metĩndjwỳnh kabẽn'ã pi'ôk no'ôkkam me kute o anhỹrmã kôt ne me arỳm ã o ane, ane. Nãm krãnh'ã rwỳk tẽmkôt ne Jeju ã arkum ane.
13 Eu, porém, lhes digo que Elias já veio, e fizeram com ele tudo o que quiseram, como está escrito a respeito dele.
14 Ar rwỳk tẽn kam arỳm kôt ba djwỳnh kwỳ aro rãm ne ja. Ar arkôt krãnh'ã àbir kêtjao rãm ne ja. Nhym me krãptĩ ar'ã akuprõ. Nhym Môjdjê kukràdjà mar djwỳnhmẽ ar aktã kabẽno aben japanho dja nhym Jeju arỳm me omũ.
14 Quando eles se aproximaram dos outros discípulos, viram numerosa multidão ao redor deles e os escribas discutindo com eles.
15 Ne me aêrbê bôx nhym me kunĩ kam no tyn kumex ne 'ỳr prõt ne kum, —Djãm arỳm ne ga bôx? Djãm arỳm ne ga bôx? ane.
15 E logo toda a multidão, ao ver Jesus, ficou surpresa e, correndo até ele, o saudava.
16 Nhym kam abej Môjdjê kukràdjà mar djwỳnh kukij ne memã kum, —Mỳkam ne ga me akabẽno aben japanho dja? ane.
16 Então Jesus perguntou:
17 Nhym kam me krãptĩkôt me'õ ãmja kum, —Ujarẽnh djwỳnh, awỳr ne ba bit ikrao itẽmmã. Me karõ punu ne o ba nhym ibê kabẽn kêtkumrẽx.
17 E um, do meio da multidão, respondeu: — Mestre, eu trouxe até o senhor o meu filho, que está possuído de um espírito mudo;
18 Nhym apỹnh kute par djàri pyka'ã kurẽ nhym ajmrô prõt ne àpjãnh ne àpnhirẽnho nõ. Awỳr ne ba bit o itẽmmã ga adjãm kêt. Ba kam tu akôt ba djwỳnh'ỳr o bôx ne arkum, —Dja gar ano gê kum ire, ane. Nhym ar te kute kujaêkmã o dja. Nãm ã me'õ Jejumã ane.
18 e este, sempre que se apossa dele, lança-o por terra, e ele espuma, range os dentes e vai definhando. Pedi aos seus discípulos que o expulsassem, mas eles não puderam.
19 Nhym kam Jeju me'ỳr akẽx ne memã kum, —Je, me akamingrãny aje amim ikamnhĩx kêtkumrẽx ne ajaxwe. Mỳj dja ijã akati, akamàt kô kute ba me akam arek ar iba? Nã bãm me awỳr bôx ga me ajamakkre kêtkumrẽx ne prĩne akabẽno ikaty. Nã bãm te amiwỳr me akam ama ga me arĩk ar aba, ane. Ne kam bãmjamã kabẽn ne kum, —Amrẽ akrao tẽ, ane.
19 Então Jesus exclamou:
20 Nhym me arỳm 'ỳr o bôx. 'Ỳr o bôx nhym me karõ arỳm Jeju pumũn ajte me'õ kraja bĩ. Kubĩ nhym arỳm pykabê tỹm ne àpnhirẽnho nõn ajmrô prõto nõ.
20 E eles o trouxeram. Quando ele viu Jesus, o espírito imediatamente agitou o menino com violência, e, caindo ele por terra, revolvia-se espumando.
21 Nhym Jeju arỳm bãm kukij ne kum, —Mỳj ne kute bĩn kraxkam 'ã amex kute? ane. Nhym kum, —Prĩrekam ne kum o krax.
21 Jesus perguntou ao pai do menino: O pai respondeu: — Desde a infância;
22 Nãm te: kute bĩn mexmã ar o ba. Nãm kute kuwymẽ ngôkam rẽnh krãptĩ. Aje me karõbê utàr mar jabej utà. Amã ar ikaprĩn utà, ane.
22 e muitas vezes o tem lançado no fogo e na água, para o matar. Mas, se o senhor pode fazer alguma coisa, tenha compaixão de nós e ajude-nos.
23 Nhym Jeju kum, —Be, Metĩndjwỳnh umaro kute mỳjja kunĩ jakrenh mexi. Me tu amim kamnhĩxkumrẽx nhym arỳm meo mex. Dja ga tu amim kamnhĩxkumrẽx nhym arỳm amã akrao mex, ane.
23 Ao que Jesus respondeu:
24 Nhym kam bãm no kangô prõtmẽ ro'ã on kàj bê kum, —Bẽnjadjwỳr djwỳnh, arỳm ba amim kamnhĩx. Gop ga imã 'itỳx jadjà ba gop tu amim kamnhĩxkumrẽx, ane.
24 E imediatamente o pai do menino exclamou: — Eu creio! Ajude-me na minha falta de fé!
25 Nhym me arỳm itepato prõt ne 'ã bikprõnho dja nhym Jeju arỳm me omũ. Ne arỳm me karõ punumã bẽn tỳx ne kum, —Me karõ, aje me'õ bôktimã kabẽn kêtmẽ amakkre kêt jadjàr. Ba ne ba amã ikabẽn ne. On kum anhiren kwãrĩk wãnh ajte o aba kêtkumrẽx, ane.
25 Vendo Jesus que muita gente estava se reunindo, repreendeu o espírito imundo, dizendo-lhe:
26 Nhym arỳm amran bĩno bê mex ne arỳm kurũm kato. Nhym arỳm kute tyk pyràk ne nõ. Nhym me krãptĩ 'ã abenmã kum, —Arỳm ne akuno. Arỳm ne akuno, ane.
26 E ele, gritando e agitando-o muito, saiu, deixando-o como se estivesse morto, a ponto de muitos dizerem: — Morreu.
27 Nhym Jeju arỳm ikra 'amỳn kàjmã aro tẽ nhym arỳm kàjmã dja.
27 Mas Jesus, tomando-o pela mão, o ergueu, e ele se levantou.
28 Nhym Jeju arỳm tẽn kikremã wadjà. Nhym me kàxã kôt ba djwỳnh ar arỳm me karõ jabej kukij ne kum, —Mỳkam ne bar te ije me karõ punu kujaêkmã o ane? ane.
28 Quando Jesus entrou em casa, os seus discípulos lhe perguntaram em particular: — Por que nós não pudemos expulsá-lo?
29 Nhym arkum, —Bir, me karõ punu kute wã pyràk ne 'itỳ:xi. Dja me Metĩndjwỳnhmã amijo a'uw ne kum amijajbu. Kambit dja me me karõ wã jano nhym arỳm memã ire, ane.
29 Jesus respondeu:
30 Ne kam ar arỳm me kurũm tẽn amũ pykabê Garrêjakôt tẽ. Nãm mebê amijo bipdjuro tẽ. Jeju kute me kàxã kôt ba djwỳnh arkum amijã ujarẽnh prãm. Ne kam mebê amijo bipdjuro tẽ. Tẽ:n kam arỳm arkum, —Ba ije amijo inhĩ ne ibôxja dja me memã ikanga nhym me arỳm ibĩ. Nhym kam dja ityk'ã akati amãnhkrut ne ikjêkêt apêx. Ba kam akubyn itĩn, ane.
30 E, tendo saído dali, passavam pela Galileia, e Jesus não queria que ninguém o soubesse,
31 — ausente —
31 porque ensinava os seus discípulos e lhes dizia:
32 Nhym ar amim, —Je tô, mỳj'ã ne kabẽn ja jarẽ? ane. Ne kam ar kute kukjêr kêt. Jeju kute arkum kabẽn pymaje ar kute kukjêr kêt.
32 Eles, porém, não compreendiam isto e tinham medo de perguntar.
33 Ne kam mõ:n kam arỳm krĩraxbê Kapana'ỳr bôx ne kikremã wadjà. Nhym kam Jeju arkum, —Pry'ã ar amõrkôt ne gar aktã akabẽno aben japanho mõ. Mỳj'ã ne gar abenmã akabẽn ne? ane.
33 Chegaram, então, a Cafarnaum. Estando em casa, Jesus perguntou aos discípulos:
34 Nhym ar arỳm anhikrê ne. Be, prykôt ne ar amirax mỳr jabej abenmã kabẽn mõ. Kam ne Jeju 'ã ar kukij nhym ar arỳm pijàm ne anhikrê ne.
34 Mas eles se calaram, porque, no caminho, tinham discutido entre si sobre quem era o maior.
35 Nhym kam nhỹn amiwỳr ar ku'uw. Kôt ba djwỳnhbê 12ja 'uw ne arkum, —Gar ajõ araxo kutewa prãm jabej gêdja amijo kajgon me katẽ tẽn kam tu me kunĩmã àpênh ba, ane.
35 E Jesus, assentando-se, chamou os doze e lhes disse:
36 Ne kam arỳm me prĩre'õ nhikra 'amỳn o tẽn ar ipôkri kudja. Ne kam kute o kĩnh kadjy kumỳn arkum,
36 Trazendo uma criança, colocou-a no meio deles e, tomando-a nos braços, disse-lhes:
37 —Ẽ, ga, me'õ prĩreja pumũ, kàtàm mexja pumũ. Dja me'õ ikukwakam kum me'õ kute prĩre ja pyràk kĩnh, kum me'õ kàtàmja kĩnh ne kam arỳm badjwỳ kum ikĩnh. Djãm bajbit kum ikĩnhmã? Kati, dja me'õ kum ikĩnh ne kam kum ibãmdjwỳ kĩnh, ibãm kute ijanorjadjwỳ kum kĩnh. Nãm ã Jeju arkum ane.
37 — Quem receber uma criança, tal como esta, em meu nome, recebe a mim; e quem receber a mim, não é a mim que recebe, mas aquele que me enviou.
38 Nhym Djuão arỳm kum, —Ujarẽnh djwỳnh, ba amã arẽ. Me'õ gwaj bakôt ba kêt'õ tu me karõ punu kute meo ba'ã anhidji jarẽ. 'Ã anhidji jarẽn me karõmã kum, “Ba Jeju kukwakam amã ikabẽn ne. On kum anhire.” Nãm ã anhỹro dja bar arỳm omũ. Ne kam gwaj bakôt ba kêtkam kum, “Kwãrĩk wãnh”, ane.
38 João disse a Jesus: — Mestre, vimos um homem que expulsava demônios em seu nome, mas nós o proibimos de fazer isso, porque não nos seguia.
39 Nhym Jeju arkum, —Kwãrĩk wãnh kubê adjàptàr kêt. Be, godja me ikukwakam mỳjja pumũnh kêt nhipêx, godja me'õ punuo mex, me ja ne me te kute ijã kabẽn punu jarẽnhmã.
39 Mas Jesus respondeu:
40 Be, me kum gwaj bakurê kêtja ne gwaj bajo õbikwa. Kam kwãrĩk wãnh kubê adjàptàr kêt.
40 Pois quem não é contra nós é a favor de nós.
41 Ba ne ba ibê Kritu. Gar ikôt abakam godja me'õ ar amã ngônhkrãkam ngô nhõr jabej. Ba dja ba mrãmri kum àpênh mexjao pãnhkumrẽx. Mrãmri ne ba ar amã arẽnhkumrẽx.
41 Pois aquele que lhes der de beber um copo de água, em meu nome, porque vocês são de Cristo, em verdade lhes digo que de modo nenhum perderá a sua recompensa.
42 Nhym be, me'õ kute me prĩre pyràk ne ajbir kute amim imar ny nhym kam ren ate me'õja axwe'ã kum apnê nhym ren arỳm kôt axwe nhym kam ren me õkre'ã kẽnpoti nhô. Kute memã axwe'ã àpnênh djwỳnhja nhõkre'ã kẽn jabatành nhô ne ren ngô jabatànhmã kumẽ nhym ren ngô kubĩ, ja ne kàjbê tokry. Tokry ngri. Nhym be kati, Metĩndjwỳnh dja prĩne o ajkẽ nhym tokry ra:x ne. Nãm ã Jeju arkum ane.
42 — E, se alguém fizer tropeçar um destes pequeninos que creem em mim, seria melhor para esse que uma grande pedra de moinho fosse pendurada ao seu pescoço e fosse jogado no mar.
43 Ga, me kute apỹnh amikukràdjào àpênh jaxwe prãmja pumũ. Me kute àpênh jaxwe kangamã ne Jeju mebê uman memã kum, —Ne gar ren ajaxwe kadjy anhikra nhikjêo mỳjja punu kupênh prãm mỳj ne gar ren on? Bir, gar ren on krãta. Ne kam ren te anhikra nhikjê kêt ne ren atĩnkam ren akĩnhkumrẽx. Metĩndjwỳnhkôt atĩn ne ar abakam ren akĩ:nhkumrẽx. Ne ren aktã anhikra rã'ãn ren me biknor tokry djàkam tẽn ren atokry ra:x ne. Kam ne kuwy pôk rã'ã: rã'ãn àtyk kêtkumrẽx.
43 E, se a sua mão leva você a tropeçar, corte-a; pois é melhor você entrar aleijado na vida do que, tendo as duas mãos, ir para o inferno, para o fogo que nunca se apaga
44 Kam kôp kute me kakwỳrja tyk kêt nhym me kute kuwy pôkjadjwỳ par kêt.
44 [onde não lhes morre o verme, nem o fogo se apaga].
45 Ne gar ren ajaxwe kadjy apar nhikjêo mỳjja punu'ỳr amrãnh prãm mỳj ne gar ren on? Bir, gar ren on krãta. Ne kam ren te apar nhikjê kêt ne ren atĩnkam ren akĩnhkumrẽx. Metĩndjwỳnhkôt atĩn ne ar abakam ren akĩ:nhkumrẽx. Ne ren aktã apar rã'ãn ren me biknor tokry djàkam tẽn ren atokry ra:x ne. Kam kuwy pôk rã'ã: rã'ãn àtyk kêtkumrẽx.
45 E, se o seu pé leva você a tropeçar, corte-o; pois é melhor você entrar na vida aleijado do que, tendo os dois pés, ser lançado no inferno
46 Kam kôp kute me kakwỳrja tyk kêt nhym me kute kuwy pôkjadjwỳ par kêt.
46 [onde não lhes morre o verme, nem o fogo se apaga].
47 Ne gar ren ajaxwe kadjy ano nhikjêo aje mỳjja punu pumũnh tỳx prãm mỳj ne gar ren on? Bir, gar ren on kaba. Ne ren kam te ano nhikjê kêt ne ren akĩnhkumrẽx. Metĩndjwỳnh kute me utàr ne ar me kadjy bẽnjadjwỳr ne kute ar meo baja'ỳr abôxkam ren akĩ:nhkumrẽx. Ne ren aktã ano rã'ãn ren me biknor tokry djàkam kuwykam tẽn ren atokry ra:x ne.
47 E, se um dos seus olhos leva você a tropeçar, arranque-o; pois é melhor você entrar no Reino de Deus com um olho só do que, tendo os dois, ser lançado no inferno,
48 Me bakukãmãre ne amrẽbê: 'ã memã kum,Nãm ã Jeju arkum ane. Djãm mrãmri ne ar kute aminhikra, amipar jakàrmã? Djãm mrãmri ne ar kute aminoo pôxmã? Kati, ar kute àpênh jaxwe krã'yr ne kangamã ne Jeju 'ã arkum ar kute amibê amikukràdjà jakàrmã arẽ.
48 onde não lhes morre o verme, nem o fogo se apaga.
49 Ne kam arkum, —Be, kuwykam gêdja me kunĩ tokry. Kute mrãmri ne me kute Metĩndjwỳnhmã mry parkam kadjwanhĩo mry kunĩ kangàr pyràk, ane. Dja me ã tokryo tuknĩo ane.
49 — Porque cada um será salgado com fogo.
50 Ne kam ar'ã kadjwanhĩ jakre ne arkum, —Be, kadjwanhĩ mexkumrẽx. Godja kadjwanhĩ ta amikam akry apêx jabej arỳm o mỳjja jakry kadjy punukumrẽx ne. On ar aje kadjwanhĩ mex pyràk ne abenmã akabẽn mex, ane.
50 O sal é bom; mas, se o sal vier a se tornar insípido, como lhe restaurar o sabor? Tenham sal em vocês mesmos e paz uns com os outros.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.