Marcos 6
Kayapó NT (TXU_TBL) vs NAA
1 Ne kam arỳm memã kàx ne amũ õ pyka djwỳnhmã tẽ. Nhym kôt ba djwỳnh ar kôt mõ. Nhym kam arỳm 'ỳr bôx.
1 Tendo saído dali, Jesus foi para a sua terra, e os seus discípulos o acompanharam.
2 Nhym ar'ã arỳm pi'ôk ràràr. Nhym arỳm mebê idjaer bikprõnh djà'ỳr tẽn kam 'ỳr bôx ne arỳm wadjà. Ne kam kute memã amikukràdjà jarẽnh kadjy arỳm amikrax ne. Nhym me krãptĩ kabẽn man kam no tyn kumex ne ari abenmã kum, —Je tô nhym nã kum me kukràdjà ja jarẽ nhym ã kabẽn mexo ane. Nhym ne kum àpênh'ã karõ nhym ã mỳjja nhipêxo ane. Mỳjja pumũnh kêtkumrẽx ne ipêx nhym kumex.
2 Chegando o sábado, começou a ensinar na sinagoga, e muitos, ouvindo-o, se maravilhavam, dizendo: — De onde lhe vem tudo isso? Que sabedoria é esta que lhe foi dada? E como se fazem tais maravilhas por suas mãos?
3 Be, Jejubê ne pĩ kênh djwỳnh kajgo. Marij kurũm ne kato. Kôt ar apôxjabê ne Xijagumẽ Jôdjemẽ Djudamẽ Ximãomẽ. Be, ar axikôt apôx ne ja. Kanikwỳnhdjwỳ ar me baro'ã ar ba. Djãm atemã me'õ? Kati. Tãm. Me bajõ tãm. Ne kam ã àpênho ane. Nãm me ã ari abenmã anen kam arỳm kubê Jeju kĩnh no kati.
3 Não é este o carpinteiro, o filho de Maria e irmão de Tiago, José, Judas e Simão? As suas irmãs não vivem aqui entre nós? E escandalizavam-se por causa dele.
4 Nhym kam amijã memã kum, —Pyka kunĩkôt me Metĩndjwỳnh kukwakam ujarẽnh djwỳnhmã kàjmã rax kamẽnho ba. Nhym be, õ pyka djwỳnhkam me jabit ne me ar prãro ba. Õbikwa djwỳnhkam ar ja, õ kikre djwỳnhkam ar ja ne me ar prãro ba, ane.
4 Jesus, porém, lhes disse:
5 Ne kam te kute õ pyka djwỳnhkam mỳjja pumũnh kêt krãptĩ nhipêx prãmje. Te me krãptĩo mex prãmje. Me kute aparmã rax kamẽnh prãmkam. Nãm me punu ngrêrebit'ã ikra jadjuw ne meo mex.
5 Não pôde fazer ali nenhum milagre, a não ser curar uns poucos doentes, impondo-lhes as mãos.
6 Ne mekam no tyn djan amim, —Je tô mỳkam ne me kute inhõ pyka djwỳnhkambit amim imar kêtkumrẽx, ane. Kute Ar kubê 12 janor. Mat 10.1-15; Ruk 9.1-6 Ne kam arỳm tẽ. Apỹnh krĩkôt tẽ. Memã amikukràdjà jarẽnho tẽ.
6 E admirava-se da incredulidade deles. Jesus percorria as aldeias vizinhas, ensinando.
7 Ne kam amiwỳr Ar kubê 12 'uw nhym ar arỳm 'ỳr bôx. 'Ỳr bôx nhym kute amũ ar anor kadjy arỳm aro aben nhikjê. Ne ar kute kukwakam me karõ punu janor ne kujaêk kadjy arkum amipyma jadjà.
7 Chamou os doze e passou a enviá-los de dois em dois, dando-lhes autoridade sobre os espíritos imundos.
8 Ne kamã arkum 'ã karõn arkum, —Ar amõr kadjy kwãrĩk wãnh mỳjja krãptĩ byr kêt. Dja gar akajpar djàbit by. Kwãrĩk wãnh mokà byr kêt. Kwãrĩk wãnh djwỳ byr kêt. Kwãrĩk wãnh anhõ katõk'y djàkam pi'ôk kaprĩ byr kêt.
8 Ordenou-lhes que não levassem nada para o caminho, exceto um bordão; nem pão, nem sacola, nem dinheiro;
9 Ne ar aparkà ponh jangjên ar anhinôkà pỹnhbit jangjê, ane.
9 e que fossem calçados de sandálias e não usassem duas túnicas.
10 Ne kam ajte arkum, —Dja gar apỹnh krĩ'ỳr mõ. Nhym me'õ arỳm ar amã aminhũrkwã jarẽ. Kumã dja gar wadjàn kambit anhikwã. Ne kam me õ krĩrax kurũm ar amõrkambit dja gar anhũrkwã 'õdjwỳ jabej.
10 E recomendou-lhes:
11 Nhym godja me ar abê aminhũrkwã nê jabej ne kute ar amar prãm kêt jabej gar mebê aparkà'ã me õ pyka ka'u. Me kurũm akatorkam pyka ka'u. Aje me kangao amirĩt kadjy. Ba ar amã arẽ gar ama. Amrẽbê: krĩraxbê Xôtômamẽ Gomorakam me axwekumrẽx. Dja ĩ Metĩndjwỳnh kute memã axwe pãnh jarẽnh kadjy akati bôx. Nhym be, ajbir me krĩ jakam dja me axwe pãnho amrẽbê me tũm wã jakre. Me kute ar abê aminêkam dja me axwe pãnho me tũmwã jakre. Nãm ã arkum karõo ane.
11 Se em algum lugar não quiserem recebê-los nem ouvi-los, ao saírem dali sacudam o pó dos pés, em testemunho contra eles.
12 Nhym kam ar amũ mõn kàj bê me akreo ban memã kum, —On me amikam akaprĩren wãnh ajaxwemã anhiren Metĩndjwỳnh'ỳr amijo akẽx, ane.
12 Então, saindo eles, pregavam ao povo que se arrependesse.
13 Ne arỳm me karõ punu krãptĩ kute ar meo ba jano nhym arỳm memã iren mã mõ. Nhym ar me kanê krãptĩ kungrà. Mỳjja kangô kute rõny kangô pyràko me kungràn meo mexo ba.
13 Expulsavam muitos demônios e curavam numerosos enfermos, ungindo-os com óleo.
14 Nhym kam me amũ Jeju jarẽnho ipôk. Nhym kam mebê idjaer nhõ bẽnjadjwỳr rax nhidjibê ne Erodji. Arỳm ne me kute Jeju jarẽnhja ma. Ne kam arĩk Jejuo Djuão ne memã kum, —Ngômã me angjênh djwỳnhbê Djuão arỳm akubyn tĩn ne ar ba. Be, tyk ne akubyn tĩnkam ne mã mỳjja pumũnh kêt nhipêxo ba, mã me punuo mexo ba, ane.
14 Isto chegou aos ouvidos do rei Herodes, porque o nome de Jesus havia se tornado conhecido. E alguns diziam: “João Batista ressuscitou dentre os mortos e, por isso, forças miraculosas operam nele.”
15 Nhym me ja arĩk Jeju'ã memã kum, —Be, kubê Metĩndjwỳnh kukwakam ujarẽnh djwỳnhbê Erij, ane. Nhym amũ me ja 'ã memã kum, —Be, kubê ne Metĩndjwỳnh kukwakam ujarẽnh djwỳnh'õ. Nàr, kute amrẽbê: Metĩndjwỳnh kukwakam ujarẽnh djwỳnh'õ pyràk, ane.
15 Outros diziam: “É Elias.” Ainda outros diziam: “É profeta como um dos antigos profetas.”
16 Nhym bẽnjadjwỳr rax Erodji kute Jeju jarẽnh markam 'ã memã kum, —Be, Djuão ne wã. Ba ije kadjy me anor nhym me kute mut krã'yr, arỳm akubyn tĩn ne ar ba, ane.
16 Herodes, porém, ouvindo isto, disse: — É João, a quem eu mandei decapitar, que ressuscitou.
17 Be, me kute Djuão bĩn kêtri ne Erodji kamyre. Idjibê ne Piripi. Piripi prõ nhidjibê ne Erodjij. Nhym kam Erodji arỳm kamyrebê prõ pytàn ar o ba. Nhym kam Djuão nêje kum kabẽn ne kum, —Metĩndjwỳnh kukràdjà kupa'ã ne ga akamyrebê prõ pytà, ane. Nhym Erodjij kuman arỳm Erodjimã apnê. Djuão'ã kum apnê nhym arỳm 'ỳr me krãkamngônh jano. Nhym me arỳm o tỹm ne kubê ijê.
17 Porque o próprio Herodes havia mandado prender João e amarrá-lo na prisão, por causa de Herodias, mulher do seu irmão Filipe, com a qual Herodes havia casado.
18 — ausente —
18 Pois João lhe dizia: “Você não tem o direito de viver com a mulher do seu irmão.”
19 Nhym kam Erodjij ari kum Djuão kurêo ban te kute bĩnmã 'ã amijakreo ba.
19 Herodias odiava João Batista e queria matá-lo, mas não conseguia fazer isso.
20 Erodji kum Djuão pymakam Erodjij te 'ã amijakreo ba. Erodji mã 'ã amim, —Djuão ne katàt ar amijo ban Metĩndjwỳnh mexo mex, ane. Nãm mã amim anen ar Erodjijbê utàr mexo ba. Djuão kute Erodjimã Metĩndjwỳnh jarẽnho ỹr kunĩkôt Erodji ari amim, —Je tô mỳj dja ba amijon? anen te kute kabẽn mar ne kôt kute amijo anhỹr prãmje. Nhym be, kum Djuão kabẽn mar prãmã.
20 Porque Herodes temia João, sabendo que era homem justo e santo, e o mantinha em segurança. E, quando o ouvia, ficava perplexo, embora gostasse de escutá-lo.
21 Erodjij kum Djuão kurêo ba nhym kam arỳm mrãmri kute bĩn kadjy õ akati bôx. Erodji rwỳk djàkam õ akati arỳm bôx. Nhym õ akatikam arỳm bu'ã bẽnjadjwỳrreja ro'ã àkuro nhỹ. Apỹnh õ me rũnh djàri, õ krãkamngônh nhõ bẽnjadjwỳr djàri, õ pykabê Garrêjakam me õ nêkrêx rũnh djàri, me kunĩ õ akati kadjy Erodji'ã akuprõ.
21 Chegando uma ocasião favorável, em que Herodes, no dia do seu aniversário, deu um banquete às autoridades, aos oficiais militares e às pessoas importantes da Galileia,
22 Ne õ kwỳ krẽno nhỹ nhym Erodjij kra kurerer arỳm me'ỳr wadjà. Ne kam memã to nhym me arỳm kum kĩnh. Erodjimẽ me ro'ã ỹrja kum kĩnhĩ. Nhym kam Erodji kurerermã kum, —Mỳj ne ga amã kĩnh? Dja ga amã mỳjja'õ kĩnh ne imã arẽ ba arỳm amã kungã, ane.
22 a filha de Herodias entrou no salão e, dançando, agradou a Herodes e aos seus convidados. Então o rei disse à jovem: — Peça o que quiser, e eu lhe darei.
23 Nãm kum kabẽn jarẽnh mãmdjin kum, —Be, amã ikabẽn kajgo kêtkumrẽx nhym Metĩndjwỳnh arỳm ima. Dja ga amã mỳjja'õ kĩnh ne imã arẽ ba arỳm amã õrkumrẽx. Nàr godja amã inhõ pyka kuto katẽ kĩnh jabej ba arỳm amã kungã. Mrãmri ne ba tu amã ikabẽn jarẽnhkumrẽx, ane.
23 E fez este juramento: — O que você me pedir eu lhe darei, mesmo que seja a metade do meu reino.
24 Nhym kam arỳm katon nã kukij ne kum, “Ô mỳj dja ba kum arẽ”? ane. Nhym kum, —Xô, ngômã me angjênh djwỳnhbê Djuão krã'ã dja ga 'wỳ, ane.
24 Ela saiu e foi perguntar à mãe: — O que pedirei? A mãe respondeu: — A cabeça de João Batista.
25 Nhym amibêx ne ajte bẽnjadjwỳr rax'ỳr wadjàn kum, —Ô kum amikrà kêt ne ngômã me angjênh djwỳnhbê Djuão krã dja ga imã angã. Ngônh purortikam adjàn o bôx ne imã angã, ane.
25 No mesmo instante, voltando apressadamente para junto do rei, disse: — Quero que, sem demora, o senhor me dê num prato a cabeça de João Batista.
26 Nhym kam bẽnjadjwỳr rax arỳm kaprĩren õkre kadjwỳnhbê amim, —Je, arỳm ne ba mrãmri kum ikabẽn jarẽnh mãmdji nhym Metĩndjwỳnh arỳm ima. Jakam ba te ije kum, “Kati”, anhỹr prãmje. Inhõ me rũnh mrãmri ikabẽnkumrẽx jabej ikam no tyn kumex, ane.
26 O rei ficou muito triste, mas, por causa do juramento e dos que estavam com ele à mesa, não quis negar o pedido da jovem.
27 Ne kam on me par djwỳnhmã kabẽn ne kum, —Amrẽ Djuão krão aprõt, ane.
27 E, enviando logo o executor, mandou que lhe trouxessem a cabeça de João. Ele foi e o decapitou na prisão,
28 Nhym arỳm mebê ijê djà'ỳr tẽn wadjàn arỳm Djuão mut krãtan kam arỳm ngônh purortikam krã djà. Ne kam kurerermã o tẽn o bôx ne arỳm kum kungã. Nhym arỳm nãmã kungã.
28 e, trazendo a cabeça num prato, a entregou à jovem, e esta, por sua vez, a entregou à sua mãe.
29 Nhym kam Djuãokôt ba djwỳnh ar arẽnh man arỳm 'ỳr tẽ. 'Ỳr tẽn 'ỳr bôx ne kam arỳm Djuão nhĩ mỳn o tẽn arỳm kẽnkrekam adjà. Be, me kute Djuão bĩn'ã ujarẽnh ne ja.
29 Os discípulos de João, logo que souberam disto, vieram, levaram o corpo dele e o colocaram num túmulo.
30 Ne kam Jeju kute ar anorja ne arỳm apỹnh krĩkôt tẽ:n kam arỳm akubyn Jeju'ỳr tẽn 'ỳr bôx ne 'ã akuprõ. Ne kam kum amijã ajarẽ. Kute mỳjja nhipêx kunĩ'ã kum ajarẽ. Kute memã kukràdjà jarẽnh kunĩja kum 'ã ajarẽ.
30 Os apóstolos voltaram à presença de Jesus e lhe relataram tudo o que tinham feito e ensinado.
31 Nhym me krãptĩ: Jeju ar'ã aben japanho dja. Ar 'ã aben japanho dja nhym ar te õ kwỳ krẽn kadjy amijo ane. Nhym kam Jeju arkum, —Gwaj on arwãmã mebê tẽn kam bôx ne bakôkam kôto nhỹ, ane.
31 E ele lhes disse: Isto porque eles não tinham tempo nem para comer, visto serem muitos os que iam e vinham.
32 Nhym kam ar ate arwãkam ỹr kadjy kàkam nhỹn arỳm nox ne.
32 Então foram de barco para um lugar deserto, à parte.
33 Nhym me krãptĩ ar mõrkôt amim nokre pumũn arỳm ar ibej prõt ne. Krĩ kunĩ kurũm ne me pykakôt ar ibej prõt ne. Ibej prõt ne arỳm akàx nhikjêbê ar kukãm akuprõ.
33 Muitos, porém, os viram sair e, reconhecendo-os, correram para lá, a pé, de todas as cidades, e chegaram antes deles.
34 Nhym kam ar kà dji nhym Jeju wabi. Wabin arỳm me krãptĩ me:xja pumũ. Ne kam amim, —E kum, nãm me kute mryo ba djwỳnh kêtkam mrykĩ'ãtomti krãptĩ ta kajgo ba pyràk, ane. Kam ne arỳm kum me kaprĩn arỳm memã kukràdjà krãptĩ jarẽnhmo krax ne.
34 Ao desembarcar, Jesus viu uma grande multidão e compadeceu-se dela, porque eram como ovelhas que não têm pastor. E começou a ensinar-lhes muitas coisas.
35 Nãm memã arẽnho dja: nhym kam arỳm 'ã myt ibô. Nhym kam kôt ba djwỳnh ar arỳm 'ỳr bôx ne kum, —Arwã jakam mỳjja kêt nhym arỳm amykry mex ne.
35 Como já era bastante tarde, os discípulos se aproximaram de Jesus e disseram: — Este lugar é deserto, e já é bastante tarde.
36 Me ano gê me amũ apỹnh kikremã mõn amũ apỹnh krĩmã mõ. Dja me amim õ kwỳ krẽn djà jamỳ, ane.
36 Mande essas pessoas embora, para que, indo pelos campos ao redor e pelas aldeias, comprem para si o que comer.
37 Nhym arkum, —Ar ga dja gar memã mỳjja ngã gê me kukrẽ, ane. Nhym ar kum, —Djãm gwaj baje pi'ôk kaprĩ kumexjao djwỳ jamỳnhmã? Denarju kubê 200jao djwỳ jamỳnhmã? Djãm gwaj baje memã õr nhym me kute krẽnmã? ane.
37 Jesus, porém, lhes disse: Mas eles disseram: — Iremos comprar duzentos denários de pão para lhes dar de comer?
38 Nhym arkum, —Mỳj ne ar anhõ djwỳ kute? Tẽn omũ, ane. Nhym ar arỳm bu'ã me ku'ê kôt tẽn omũ. Ne akubyn 'ỳr bôx ne kum, —Ẽ, djwỳ amãnhkrut ne amãnhkrut ne ikjêkêt. Ne tepdjwỳ amãnhkrut, ane.
38 E Jesus lhes disse: Eles foram se informar e responderam: — Cinco pães e dois peixes.
39 Nhym kam arkum, —Ar memã arẽ gê me apỹnh bõre ngrãngrãkam krĩ mõ, ane. Nhym ar arỳm apỹnh me krĩ kadjy memã karõ.
39 Então Jesus lhes ordenou que todos se assentassem, em grupos, sobre a relva verde.
40 Nhym me apỹnh me krĩ kadjy me'ã akre. Nhym me kwỳ kubê 100'ã kabẽn ne krĩ mõ. Nhym me kwỳ kubê 50'ã kabẽn ne krĩ mõ.
40 E eles o fizeram, repartindo-se em grupos de cem e de cinquenta.
41 Nhym djwỳ amãnhkrut ne amãnhkrut ne ikjêkêt jamỳ. Ne tep amãnhkrutja by. Ne kàjmã o kàjkwa jabẽn Metĩndjwỳnhmã o amikĩnh jarẽ. Ne kam djwỳ kokij ne kôt ba djwỳnhmã kungã nhym ar memã õro mõ. Ne kôt tepdjwỳ ã o anen arỳm me kunĩmã kungã.
41 Jesus, pegando os cinco pães e os dois peixes, erguendo os olhos para o céu, os abençoou. Depois partiu os pães e os deu aos seus discípulos para que os distribuíssem. E também repartiu os dois peixes entre todos.
42 Nhym kam me kunĩ õ kwỳ krẽn arỳm ajne.
42 Todos comeram e se fartaram,
43 Nhym kam me arỳm tepmẽ djwỳ janhy ngij ne 'ã akre. Nhym arỳm 'ã akrekam kaxnokai ipubê 12 ne 'ã kàtàm.
43 e ainda recolheram doze cestos cheios de pedaços de pão e de peixe.
44 Be, me my kute djwỳ krẽn'ã akrekam kubê 5.000. Ne ijukri me niremẽ me prĩre'ã akre kêt.
44 Os que comeram os pães eram cinco mil homens.
45 Nhym kam Jeju urokam kôt ba djwỳnhmã kum, —Aje, on ar mõn kàkam nhỹn ikukãm akàx nhikjêmã rên krĩbê Bexadamã tẽ. Ba me ano gê me on mã mõ, ane.
45 Logo a seguir, Jesus fez com que os seus discípulos entrassem no barco e fossem adiante dele para o outro lado, para Betsaida, enquanto ele despedia a multidão.
46 Ne kam me krãptĩ'ỳr tẽn memã kum, —Aje, on me ajmà. Ba on, ane. Ne kam arỳm Metĩndjwỳnhmã kabẽn kadjy krãnh'ã tẽn wabi.
46 E, tendo-os despedido, ele subiu ao monte para orar.
47 Nhym kam ar'ã akamàt nhym ar arỳm kàkam ngô nhipôkri mõ nhym Jeju ate atỳxã dja.
47 Ao cair da tarde, o barco estava no meio do mar, e Jesus estava sozinho em terra.
48 Nhym kam ar kutã arỳm kôk djàbêr tỳx. Àbêr tỳx nhym ar kute kutã ngô rẽnh kurêje àpênh raxo nhỹ. Àpênh ra:x nhym arỳm ar omũ. Ne õkrẽn'ãnh kàr pydjikam arỳm arkôt tẽ. Ngô'ã arkôt tẽ. Tẽn kam bit ar'ãnh tẽmmã.
48 De madrugada, vendo que os discípulos remavam com dificuldade, porque o vento lhes era contrário, Jesus foi até onde eles estavam, andando sobre o mar; e queria passar adiante deles.
49 Nhym ar arỳm ngô'ã tẽmkôt omũn abenmã kum, —Ota, amrẽ me karõ'õ mõ. Ar anen amra.
49 Eles, porém, vendo-o andar sobre o mar, pensaram tratar-se de um fantasma e gritaram.
50 Ar kunĩ omũn arỳm madjà kreti. Nhym adjynkêt nhym arỳm arkum, —E kum, ba ne ba wãm tẽ. On ar akĩnh ne atĩn prãm kêt, ane.
50 Pois todos viram Jesus e ficaram apavorados. Mas Jesus imediatamente falou com eles e disse:
51 Ne arỳm arkôt kàkam nhỹ. Kàkam nhỹ nhym arỳm kôk djàbêr anhikrê. Nhym ar õkre kadjwỳnhbê amikabẽn kudjan te kute mỳjja marmã kam no tyn nhỹ.
51 Então subiu no barco para estar com eles, e o vento cessou. Ficaram totalmente perplexos,
52 Be, amũja'ã ne Jeju te me krãptĩ:mã djwỳ ngã nhym ar kute kum kator kêt. Kubê Metĩndjwỳnh Krajamã kator kêt. Nhym kam ar te kute marmã kam no tyn nhỹ. Ar amakkre kêtkam.
52 porque não haviam compreendido o milagre dos pães, pois o coração deles estava endurecido.
53 Ne kàkam ngô'ã mõn kam ar arỳm pykabê Djenekam akàx nhikjêmã bôx ne kà dji.
53 Estando já no outro lado, chegaram à terra de Genesaré, onde atracaram.
54 Nhym kam ar wabi nhym me arỳm amim Jeju nokre pumũ.
54 Saindo eles do barco, o povo logo reconheceu Jesus.
55 Ne kam me bu'ã pykawã kunĩkôt prõt ne arẽ. Nhym me arỳm kute memã Jeju bôx djà jarẽnhja'ỳr meo bôxmo krax ne. Me punu nhikwã djàkam ikwã rã'ãja ne me Jeju'ỳr meo prõt ne meo bôx.
55 E eles, percorrendo toda aquela região, começaram a trazer em leitos os enfermos e os levavam para onde ouviam que ele estava.
56 Ne kam mã kikre kabem me punu jadjuw. Krĩ kryrekam nàr krĩraxkam nàr arwãkam Jeju ku'ê djà kunĩkôt mã kikre kabem me punu jadjuw. Nhym me mã Jeju tẽmkôt kum amijo a'uw ne kum, —Ba gop akà japkrebit kupê. Ba gop akà japkrebit kupênh, ane. Ne me kute kupênh kunĩkôt arỳm mex ne.
56 Onde quer que ele entrasse, nas aldeias, cidades ou campos, punham os enfermos nas praças, pedindo-lhe que os deixasse tocar ao menos na borda da sua roupa. E todos os que tocavam nela ficavam curados.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.