Lucas 5

Kayapó NT (TXU_TBL) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Ne akati 'õkam memã arẽnho dja, memã Metĩndjwỳnh kabẽn jarẽnho dja. Imôti nhidjibê Gênexare mỳrri ne memã arẽnho dja. Nhym kam me 'ã akuprõn maro kumex. Nhym me kwỳ nĩnh mrãn te kute marmãn kam jãm 'ã me kamẽ. Me kamẽn te kute marmãn kam 'ã aben nhingãnho kumex ne Jejudjwỳ nhingãnho mõ.
1 Estando Jesus à beira do lago de Genesaré, grandes multidões se apertavam em volta dele para ouvir a palavra de Deus.
2 Nhym kam me umaje kàmã wadjà. Nãm ar kute tep pynênh djwỳnhja kà dji. Kà djin kam katon kam kryre põnho dja. Nhym amẽ kà nõ.
2 Ele notou que, junto à praia, havia dois barcos vazios, deixados por pescadores que lavavam suas redes.
3 Nhym kam ikjêjamã wadjàn kam õ kà djwỳnhjamã kum, Ximãomã kum, —Amũ kamẽ, amũ kamẽnh ngrire, ane. Nhym kam amũ kamẽ. Kamẽnh ngrire nhym kam kam nhỹn memã Metĩndjwỳnh'ã ujarẽnho nhỹ.
3 Entrou num dos barcos e pediu a Simão, seu dono, que o afastasse um pouco da praia. Então sentou-se no barco e dali ensinou as multidões.
4 Ne memã 'ã ujarẽnh pan kam Ximãomã kum, —Ẽ, gop amũ ubỳmwã'ỳr kà kamẽn kam mãn kryre mẽn kam tep kwỳ pynê, ane.
4 Quando terminou de falar, disse a Simão: “Agora vá para onde é mais fundo e lancem as redes para pescar”.
5 Nhym Ximão kum, —Je kum bẽnjadjwỳr, nã bãm ar te ari ar kryre rẽnho iba ri nhym akati. Ãm tep kêt. Ba gop tu akabẽnkôt kumẽ, ane.
5 Simão respondeu: “Mestre, trabalhamos duro a noite toda e não pegamos nada. Mas, por ser o senhor quem nos pede, vou lançar as redes novamente”.
6 Nhym kam ar kumẽn kam tu kam tep kwỳ pynê:nhkumrẽx. Nhym arỳm tep kute kryre rênh 'ỳr.
6 Dessa vez, as redes ficaram tão cheias de peixes que começaram a se rasgar.
7 Nhym kam ar te o no katon kà nhikjêjamã ikra bẽno dja, ar kute 'ỳr kào tẽmmã. Nhym ar 'ỳr kào tẽ nhym kam ar aprakamã kàkam tepo ipu. Nhym kam arỳm amẽ àr 'ỳr.
7 Então pediram ajuda aos companheiros do outro barco, e logo os dois barcos estavam tão cheios de peixes que quase afundaram.
8 Nhym kam Ximão Pedrumẽ ar ja ari aben pumũ. Ar kute amijaêrbê tep kwỳ pynê:nhkam ne ar abenkam no tyn ku'ê. Nhym Ximãomẽ ar ro'ã kute tep pynênh ar o baja kubê Xijagumẽ Djuão, Djebedêu kute ar irja, ar jadjwỳ ne ar abenkam no tyn ku'ê. Nhym Ximão Pedru mỳjja kunĩ pumũn kam umaje Jeju kabem kõnkrão nhỹn kum, —Bẽnjadjwỳr, on mã ikurũm tẽ. Ga ne ga mrãmri amexkumrẽx. Nhym bep ãm ba, ba ne ba ijaxwe, ane. Nhym kam kum, —Kwãrĩk wãnh amã ipyma kêt ne atĩn prãm kêt. Jakam gêdja ga on mebêngôkrebito atom ne memã ijarẽ gê me amim iman amim ikamnhĩx. Jakam dja ga tep pynênh kêt ne kam mebêngôkrebito akprõ, ane.
8 Quando Simão Pedro se deu conta do que havia acontecido, caiu de joelhos diante de Jesus e disse: “Por favor, Senhor, afaste-se de mim, porque sou homem pecador”.
9 — ausente —
9 Pois ele e seus companheiros ficaram espantados com a quantidade de peixes que haviam pescado,
10 — ausente —
10 assim como seus sócios, Tiago e João, filhos de Zebedeu. Jesus respondeu a Simão: “Não tenha medo! De agora em diante, você será pescador de gente”.
11 Nhym ar kam kà djin wabin kam mỳjja kunĩmã iren kam mrãmri Jeju'ãbit ngrà: ne. 'Ã ngrà tỳx ne mã kôt ajkamẽ.
11 E, assim que chegaram à praia, deixaram tudo e seguiram Jesus.
12 Nhym kam akati 'õkam Jeju tẽn krĩ 'õkam bôx. Nhym me'õ ĩ kajêkam têja prĩne kào ajkẽ, prĩne o tuknĩ. Nhym Jeju'ỳr bôx ne omũn kam pijàm djàje tẽn tu mỳrbê tỹm. Ne kam nõrkam kum amijarẽnho nõn kum, —Bẽnjadjwỳr, aje inhĩ kajêkam itê markôt, aje ijo mex prãm jabej, ijo mex, ane.
12 Num povoado, Jesus encontrou um homem coberto de lepra. Quando o homem viu Jesus, prostrou-se com o rosto em terra e suplicou para ser curado, dizendo: “Se o senhor quiser, pode me curar e me deixar limpo”.
13 Nhym kam 'ỳr ikra mõn kupên kam kum, —Ije, ije ajo mex prãmã. On akà mex, ane. Nhym gêt ajmã kà nẽn kà mex ne. Kute o ãm tãmkam tebê kà mex ne.
13 Jesus estendeu a mão e o tocou. “Eu quero”, respondeu. “Seja curado e fique limpo!” No mesmo instante, a lepra desapareceu.
14 Nhym kum, —Kwãrĩk wãnh ga memã amijarẽnh kêt. Dja ga tu katàt mã me kadjy Metĩndjwỳnh mar djwỳnh'ỳr tẽn kum amibẽ, kum amikà bẽ. Ne kam kum mry ngã gê akadjy Môjdjê kukràdjàkôt Metĩndjwỳnhmã mry gan kungã. Arỳm akà mexkam dja ga kum mrywã ngã gê me kunĩ apumũ, arỳm akà mexkôt apumũ, ane.
14 Então Jesus o instruiu a não contar a ninguém o que havia acontecido. “Vá e apresente-se ao sacerdote para que ele o examine”, ordenou. “Leve a oferta que a lei de Moisés exige pela sua purificação. Isso servirá como testemunho.”
15 Aje, jakam ne me arỳm abenmã Jeju jarẽnho ajkate:n apỹnh abenmã arẽnho ba. Nhym kam me itepato 'ỳr mõn 'ã akuprõ. Me kute kabẽn mar nhym kute me kanêo mexmã ne me 'ã akuprõ.
15 Mas as notícias a seu respeito se espalhavam ainda mais, e grandes multidões vinham para ouvi-lo e para ser curadas de suas enfermidades.
16 Nhym bep ta ne mã arwãmã tẽn kam Metĩndjwỳnhmã kabẽno dja, kum amijarẽnho dja.
16 Ele, porém, se retirava para lugares isolados, a fim de orar.
17 Nhym kam ajte akati 'õkam Jeju memã Metĩndjwỳnh'ã ujarẽnho dja. Nhym me arek maro nhỹ. Mekbê pardjêumẽ me kute Môjdjê kukràdjà jarẽnh djwỳnhmẽ ne me arek maro nhỹ. Mỳj pyka kurũm? Pykabê Garrêjamẽ pykabê Djudêja kunĩkam apỹnh krĩ djàri ne me kurũm kwỳ bôx. Nhym Djeruxarẽ kurũmdjwỳ me kwỳ bôx. Nhym Metĩndjwỳnh prĩne Jejuo tỳx, kute tỳxo meo mexmã.
17 Certo dia, enquanto Jesus ensinava, alguns fariseus e mestres da lei estavam sentados por perto. Eles vinham de todos os povoados da Galileia, da Judeia e de Jerusalém. E o poder do Senhor para curar estava sobre Jesus.
18 Me'õ jakryja arek nõr djàkam nõr rã'ã nhym õbikwa 'ỳr o mõn o bôx ne te kute kikremã o àrmã. Te kute Jeju'ỳr o bikamẽnh ne kute parbê ir nhym kute o mexmã. Nhym me kikre jajkwa krekre pytàr mex ne. Nhym kam ar tu ibej o wabi. O wabin kikre nhimõkkôt 'ã ngy tỳx katen jãm ngybôr jadjuwn kam me'õ jakry nõr djàkam nõr rã'ã o ruw nhym me ipôkri Jeju parbê nõ.
18 Alguns homens vieram carregando um paralítico numa maca. Tentaram levá-lo para dentro da casa, até Jesus,
19 — ausente —
19 mas não conseguiram, por causa da multidão. Então subiram ao topo da casa e removeram uma parte do teto. Em seguida, baixaram o paralítico na maca até o meio da multidão, bem na frente dele.
20 Nhym Jeju amim ar omũ. Ar kute tu amim kamnhĩxkumrẽxja pumũ ne kam õbikwa jakryjamã kum, —Akmere jakam ne ba ajaxwe kunĩo aknon arỳm akam ingryk kêt ne, ane. Jeju ta ne axweo akno.
20 Ao ver a fé que eles tinham, Jesus disse ao paralítico: “Homem, seus pecados estão perdoados”.
21 Nhym wãnh Môjdjê kukràdjà mar djwỳnhmẽ mekbê pardjêu õkre kadjwỳnhbê arỳm amim, —E kum bep me'õja ne ajmãn Metĩndjwỳnh japrỳo djan amijo Metĩndjwỳnho dja. Metĩndjwỳnh pydji ne kute me axweo biknorn mekam ngryk kêt, ane.
21 Mas os fariseus e mestres da lei pensavam: “Quem ele pensa que é? Isso é blasfêmia! Somente Deus pode perdoar pecados!”.
22 Nãm me ã õkre kadjwỳnhbê anhỹro kumex nhym arỳm tu kuman memã kum, —Mỳkam ne ga me anhõkre kadjwỳnhbê ijo ikajgon ijaprỳo akumex? ane.
22 Jesus, sabendo o que pensavam, perguntou: “Por que vocês questionam essas coisas em seu coração?
23 Ẽ, ba me amã mỳjja amãnhkrut jarẽ. Mỳj ne amirĩt ne? Ba ren me'õ jakryjamã kum, “Ba arỳm ajaxweo aknon akam ingryk kêt”, ane, nàr kon, “On kàjmã djan tẽ”. Mỳj ne ren amirĩt, nẽn? Nã bãm ren kum, “Arỳm ne ba ajaxweo aknon akam ingryk kêt”, ane nhym amirĩt kêtkumrẽx ne. Tãmbit ne amirĩt kêt. Nhym bep kàjmã me ku'ê, ije ren me'õmã kum, “Kàjmã djan tẽ” nhym ren amirĩt ne. Tãmbit ne amirĩtkumrẽx.
23 O que é mais fácil dizer: ‘Seus pecados estão perdoados?’ ou ‘Levante-se e ande’?
24 Dja ba kum, “Kàjmã djan anhikwã djà mỳn o tẽ”, anen arỳm o mex ga me arỳm omũn arỳm abenmã, “Be, ga Jeju kute me'õ jakryo mexja pumũ. Be, djãm kute me axweo biknor kêt got. Mrãmri ne Metĩndjwỳnh arỳm amijo ĩ ne pyka jakam amikabẽnkôt ar me axweo biknoro ba”, ane. Me aje abenmã ja jarẽnh kadjy dja ba me'õ jakryjao mex, ane. Nãm ã Môjdjê kukràdjà mar djwỳnhmã anen arỳm tu me'õ jakryja'ỳr akẽx ne kum, —Amã ne ba ikabẽn ne. On kàjmã djan anhikwã djà mỳn anhũrkwãmã o tẽ, ane.
24 Mas eu lhes mostrarei que o Filho do Homem tem autoridade na terra para perdoar pecados”. Então disse ao paralítico: “Levante-se, pegue sua maca e vá para casa”.
25 Nhym me ipôkri ekrux ne kàjmã djan nõr djà mỳn mã ũrkwãmã o tẽ, Metĩndjwỳnhmã mexmẽ õdjànhmẽ rax jarẽnho tẽ.
25 De imediato, à vista de todos, o homem se levantou, pegou sua maca e foi para casa louvando a Deus.
26 Nhym me kunĩ omũn kam ari aben pumũnho kumex ne kôt Metĩndjwỳnhmã mexmẽ rax jarẽnho kumex ne kam arỳm kum Metĩndjwỳnh pyman abenmã kum, —Atemã mỳjja mexkumrẽx ne gu me arỳm jakam omũ, ane.
26 Todos ficaram muitos admirados e, cheios de temor, louvaram a Deus, exclamando: “Hoje vimos coisas maravilhosas!”.
27 Nhym kam Jeju me kurũm tẽ. Tẽn kute pi'ôk kaprĩo atom djwỳnh'ỳr bôx ne omũ. Idjibê Rewi. Pi'ôk kaprĩ nhũrkwãkam ne bẽnjadjwỳr bajtemmã pi'ôk kaprĩo atomo nhỹ. Nhym Jeju 'ỳr bôx ne omũn kum, —Gop amrẽ ikôt ajkamẽn gop ikôt ar aba, ane.
27 Depois disso, Jesus saiu da cidade e viu um cobrador de impostos chamado Levi sentado no local onde se coletavam impostos. “Siga-me”, disse-lhe Jesus,
28 Nhym tu ekrux ne kàjmã djan mỳjja kunĩ kangan mã kôt ajkamẽ.
28 e Levi se levantou, deixou tudo e o seguiu.
29 Ne kam me krãptĩmẽ ro'ã õ kwỳ krẽn rax kadjy memã djwỳmẽ mry gan kadjy memã arẽ. Nhym me kute bẽnjadjwỳr bajtemmã pi'ôk kaprĩo atom djwỳnh krãptĩn bôx nhym ajte atemã me jadjwỳ kwỳ bôx, Rewi nhũrkwãkam bôx ne õ kwỳ krẽno kumex, ar kutã õ kwỳ krẽno kumex.
29 Mais tarde, Levi ofereceu um banquete em sua casa, em honra de Jesus. Muitos cobradores de impostos e outros convidados comeram com eles,
30 Nhym kam mekbê pardjêumẽ me kute Môjdjê kukràdjà mar djwỳnh omũn bẽn prĩkam kabẽno krĩ, Jejukôt ba djwỳnh'ã kabẽn ne kum, —Mỳkam ne gar me kute pi'ôk kaprĩo atom djwỳnhmẽ me axwemẽ akàn aro'ã anhõ kwỳ krẽno akumex ne kôt akõmo akumex? ane.
30 mas os fariseus e mestres da lei se queixaram aos discípulos: “Por que vocês comem e bebem com cobradores de impostos e pecadores?”.
31 Nhym kam Jeju memã kum, —Djãm me mex'ỳr ne me kane djwỳnh mrã? Kati, me kanê'ỳrbit ne me kane djwỳnh mrã.
31 Jesus lhes respondeu: “As pessoas saudáveis não precisam de médico, mas sim os doentes.
32 Badjwỳ ne ba me axwe'ỳr tẽ. Djãm we me katàt mrãnh'ỳr ne ba tẽ? Kati, me axwe'ỳr ne ba tẽ, ije amiwỳr me 'wỳrmã. Me kute ikabẽn mar ne amim kator ne wãnh axwemã irer ne kute iwỳr amijo akẽxmã ne ba me'ỳr tẽ, ane.
32 Não vim para chamar os justos, mas sim os pecadores, para que se arrependam”.
33 Nhym me ajte kum, —Ota Djuãokôt ba djwỳnh kute Metĩndjwỳnhmã amijarẽnh kadjy amijajbun ba. Nhym mekbê pardjêu nhõ me ja me kudjwa ã ane nhym bep akôt ba djwỳnhbit ne mã akun kôt kõm ar ba, ane. Ar kute Metĩndjwỳnhmã amijajbur kêt, ane.
33 Algumas pessoas disseram a Jesus: “Os discípulos de João Batista jejuam e oram com frequência, e os discípulos dos fariseus também. Por que os seus vivem comendo e bebendo?”.
34 Nhym kam Jeju memã kum, —Nà, ikôt ba djwỳnh dja mã aku. Ga me kute abenã me rẽnhkam me àkur rũnhja pumũ. Djãm me kute abenã me rẽnhkam me àkur ngy got? Me kute abenã me rẽnhkam ne me mrãmri àkur rũnhkumrẽx. Abenkam kĩnh ne õ kwỳ krẽno kumex. Djãm me kute mỳjja jakam amijajbur got? Djãm me mjênmẽ abentã ku'êri àkur punu got?
34 Jesus respondeu: “Por acaso os convidados de um casamento jejuam enquanto festejam com o noivo?
35 Nhym bep amũ akati 'õkam, dja me me aêrbê mekbê mjêno tỹm ne pa 'amỳn mã o tẽ. Nhym me arỳm kam kaprĩre ne kam amijajbun ajbit ma, kôtbit amak bẽ:no nhỹn õ kwỳ krẽnja kêtkumrẽx ne. Nãm ã Jeju amijã me mjên jakreo ane.
35 Um dia, porém, o noivo lhes será tirado, e então jejuarão”.
36 Ne kam ajte memã amikukràdjà ny'ã memã mỳjja jakren arẽ. —Nhỹnh got me'õ inôkà ny 'õ byn kadjô, mex katikôt kadjôn kute tũmja'ã ir ne kute o mexmã? Kati, nãm ren o anen ren amibê nyo ajkẽ nhym nymẽ tũmja ren aben pyràk kêt ne.
36 Jesus também lhes apresentou a seguinte ilustração: “Ninguém rasgaria um pedaço de tecido de uma roupa nova para remendar uma roupa velha. Se o fizesse, estragaria a roupa nova, e o remendo não se ajustaria à roupa velha.
37 Ne ajte nhỹnh got me'õ mrykà tũm, mekbê idjaer kukãmãre ne me mrykào ngônh nhinhujabjêti, nhỹnh got me'õ mrykà tũm, mrykà kadjàkam pidjô kangô ny ru, pidjôbê uba kangô ru. Nãm ren ane nhym ren ajkatõr ne ajkapĩ. Kangô nymẽ tũm kute abenkam o bikàr ne runhkam ne ren ajkatõr ne ajkapĩ, nhym mrykàdjwỳ arỳm punu.
37 “E ninguém colocaria vinho novo em velhos recipientes de couro. Os recipientes velhos se arrebentariam, deixando vazar o vinho e estragando o recipiente.
38 Kati, mrykà nykam dja pidjô kangô nyja ru.
38 Vinho novo deve ser guardado em recipientes novos.
39 Nhym ajte nhỹnh got me'õ kute pidjô kangô tũmbito kõmo ban ny kakin kum ny djành? Kati, arỳm tũmbito amipràk ne kam, “Ije bep kangô tũmbit ne ành”, ane. Nãm ã Jeju kute memã kukràdjà tũm'ã pidjô kangô tũm jakren kute kukràdjà ny'ã pidjô kangô ny jakreo anen kam memã arẽnh pa.
39 E ninguém que bebe o vinho velho escolhe beber o vinho novo, pois diz: ‘O vinho velho é melhor’”.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.