Lucas 23

Kayapó NT (TXU_TBL) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Nhym kam me rũnhja eku:n kàjmã djan mũjar Piratu'ỳr o mõn o bôx.
1 Levantando-se toda a assembleia, levaram Jesus a Pilatos.
2 O bôx ne kam Piratumã Jeju kàmex jarẽn kum, —Ẽ, tãmja ne axwere. Tãwã ne ar me ibê idjaer noo biknoro ba. Ba meo tỹm ne awỳr o mõ. Nãm we me imã, “Kwãrĩk wãnh ga me bẽnjadjwỳr raxbê Xedja me kunĩmã ỹr djwỳnhmã pi'ôk kaprĩ nhõr kêt”, ane. Ibê me anhõ Bẽnjadjwỳrbê kumkatikam gêdja ba ipymao ar me apytàn me ajo iba, ane. Nãm we ã me inoo biknoro ane, ane. Nãm ã me Jejuo 'êxo ane.
2 E ali começaram a acusá-lo, dizendo: — Encontramos este homem pervertendo a nossa nação, impedindo que se pague imposto a César e afirmando ser ele o Cristo, o Rei.
3 Nhym kam Piratu Jejumã, —Djãm abê mebê idjaer nhõ bẽnjadjwỳr rax? ane. Nhym kam kum, —Ãã, kôt ne ga aje arẽnhwã, ane.
3 Então Pilatos perguntou a Jesus: — Você é o rei dos judeus? Jesus respondeu:
4 Nhym kam Piratu me kadjy Metĩndjwỳnh mar djwỳnh nhõ bẽnjadjwỳrmẽ me krãptĩmã, —Nã bãm te kukij. Ajmã kute kêt. Axwe kêtkumrẽx, ane.
4 Então Pilatos disse aos principais sacerdotes e às multidões: — Não vejo neste homem crime algum.
5 Nhym kam me mã kum 'ã apnê. Kum 'ã apnê:n kum, —Kati, nãm prĩne aben kadjy memã 'êx mõ. Nãm Garrêja kurũm tẽn Djudêjakam bôx ne aben kadjy memã 'êx. Nãm krĩ 'õkam bôx ne aben kadjy memã 'êx. Ne ajte amũ krĩ 'õkam bôx ne aben kadjy memã 'êx. Ne ajte amũ 'õkam bôx ne aben kadjy memã 'êx ne ajte amũ 'õkam bôx ne aben kadjy memã 'êx. Ne jakam arỳm bôx, ane.
5 Mas eles insistiam cada vez mais, dizendo: — Ele agita o povo, ensinando por toda a Judeia. Começou na Galileia e agora chegou aqui.
6 Nhym Piratu me kabẽn ja man kam abej me kukij ne memã, —Djãm Garrêjakam me kra'õ? ane.
6 Quando Pilatos ouviu isso, perguntou se o homem era galileu.
7 Nhym me kum “Ãã” ane. Garrêjakam me ja nhõ bẽnjadjwỳr nhidjibê ne Erodji. Ajbir Djeruxarẽkam bôx. Kam ne Piratu Erodji'ỳr Jeju jano, Erodji kute Piratu kudjwa Jeju kukjêrmã. Jejubê Garrêja krakam ne kum ano. Nhym me arỳm 'ỳr o bôx.
7 Ao saber que Jesus era da região governada por Herodes, e estando este em Jerusalém naqueles dias, Pilatos enviou Jesus a Herodes.
8 Nhym Erodji Jeju pumũn kam kĩnhkumrẽx ne. Amrẽbê ne Jeju'ã ujarẽnh man kam te kute tãri omũnh prãme. Nhym kam me arỳm 'ỳr Jejuo mõn o bôx nhym kam kĩnhkumrẽx ne. Kute kum mỳjja pumũnh kêt'õ nhipêx nhym kute omũnhmã ne bit 'ã kamnhĩx ne.
8 Quando Herodes viu Jesus, ficou muito contente, pois havia muito queria vê-lo, por ter ouvido falar a respeito dele. Esperava também vê-lo fazer algum sinal.
9 Ne kam te Jeju kukjêr krãptĩ ne. Nhym mrãmri bẽn kêt mex ne dja.
9 E de muitas maneiras o interrogava, mas Jesus não lhe respondia nada.
10 Nhym bep me kadjy Metĩndjwỳnh mar djwỳnh nhõ bẽnjadjwỳrmẽ Môjdjê kukràdjà mar djwỳnhmẽ ne me Jeju kuri ku'ên kam mã kum arẽ. Kum kàtàm jarẽnho ku'ê. Djã nãm me akrànmã kum arẽ? Kati, nãm me tu Erodjimã Jeju jarẽnho bê: ne.
10 Os principais sacerdotes e os escribas ali presentes o acusavam com veemência.
11 Nhym kam Erodji õ krãkamngônhremẽ ro'ã Jeju japrỳ ne 'ã keket ne kam kum me bẽnjadjwỳr kà jadjàn kam akubyn ajte Piratu'ỳr ano nhym me ajte akubyn 'ỳr o mõn o bôx.
11 Mas Herodes, juntamente com os seus soldados, tratou Jesus com desprezo. E, para zombar de Jesus, mandou que o vestissem com um manto luxuoso, e o devolveu a Pilatos.
12 Nhym Erodjimẽ Piratu ar myt tãmkam abeno õbikwa. Jejukôt ne ar abeno õbikwa. Amrẽbê ne arkum aben kurê ne kam ajbir arỳm Jejukôt abeno õbikwa. Piratu kute Erodji'ỳr Jeju janorkam ne ar arỳm abeno õbikwa.
12 Naquele mesmo dia, Herodes e Pilatos se reconciliaram, pois antes eram inimigos.
13 Nhym me akubyn Piratu'ỳr Jejuo mõn o bôx. O bôx nhym kam Piratu me kadjy Metĩndjwỳnh mar djwỳnh nhõ bẽnjadjwỳrmẽ me kute meo ba djwỳnhmẽ me kàtàmmẽ meo akprõn kam memã,
13 Pilatos, então, reuniu os principais sacerdotes, as autoridades e o povo
14 —Ẽ, tãm ne ga me iwỳr o mõn o bôx ne kam imã, “Tãmja ne ar me inoo biknoro ba”, ane. Ba kam te kukij, te me anhipôkri kukij, nhym ajmã kute kêtkumrẽx. Mexkumrẽx. Nã gãm me ajêx ne arĩk kàmex jarẽ.
14 e lhes disse: — Vocês me apresentaram este homem como sendo um agitador do povo. Mas, tendo-o interrogado na presença de vocês, nada verifiquei contra ele dos crimes de que vocês o acusam.
15 Nhym Erodjidjwỳ te ikudjwa kukij nhym mexkumrẽx. Ga kute ajte akubyn me bawỳr anorja pumũ. Be, mỳj kadjy dja ba kubĩ? Ije bĩn prãm kêtê.
15 Nem mesmo Herodes, pois o mandou de volta para cá. Assim, é claro que ele não fez nada que mereça a pena de morte.
16 Kam dja ba tu kaprêprêk kajgon ano, ane.
16 Portanto, após castigá-lo, ordenarei que seja solto.
17 Nhym kam me kunĩ axikôt kum 'ã àpnênho kumex. Ne kum, —Kati, on o tẽn abĩn me imã Baraba bõm amẽ, ane. Nãm Piratu me kute Metĩndjwỳnh me irôbê mrãnh nhõ akati mar kunĩkôt me pỹnh ne bõm me rẽnho tẽ. Me axwe nhym kute mebê ijêja ne bõm me rẽnho tẽ. Baraba ne axwekumrẽx. Nãm me bẽnjadjwỳr kadjy memã 'êx nhym me me bẽnjadjwỳr'ỳr prõt ne, nhym ta adjwỳnhdjwỳ me kwỳ pa. Tãm ne Piratu kubê ijê. 'Ã ne me ku'uw ne kum, —On rũm tãwã o tẽn abĩn pãnh me imã Baraba kaba, ane.
17 [E ele era obrigado a soltar-lhes um detento por ocasião da festa.]
18 — ausente —
18 Toda a multidão, porém, gritava: — Fora com este! Solte-nos Barrabás!
19 — ausente —
19 Barrabás estava preso por causa de uma revolta na cidade e também por homicídio.
20 Nhym Piratu te kute Jejumã irer prãme. Ne kadjy ajte memã kabẽn ne memã, —Ba kum inhiren ano, ane.
20 Pilatos, querendo soltar Jesus, falou outra vez ao povo.
21 Nhym me kàj bê: 'ã kum apnên kum, —On pĩte'y'ã anhô. On pĩte'y'ã anhô, anhỹro kumex.
21 Eles, porém, gritavam mais ainda: — Crucifique! Crucifique-o!
22 Nhym kam ajte memã, —Tô mỳkam? Mã ne kute dja ba kubĩ? Djãm axwe? Nã bãm te kukij nhym axwe kêtkumrẽx. Kam ne ba ije bĩn prãm kêtê. Dja ba tu kaprêprêk kajgon kam akubyn ano, ane. Nãm te memã anen te memã anen kam arỳm ajte te memã ane.
22 Então, pela terceira vez, Pilatos lhes perguntou: — Que mal fez este? De fato, não achei nada contra ele para condená-lo à morte. Portanto, depois de o castigar, mandarei soltá-lo.
23 Nhym me mã 'ã kum apnê. Nãm me kàj bê kum 'ã àpnênho kumex ne kum, —On pĩte'y'ã anhô, on pĩte'y'ã anhô, ane. Nãm me tỳxo Piratu jakrenh mex ne prĩne kabẽno katy.
23 Mas eles insistiam com grandes gritos, pedindo que fosse crucificado. E o clamor deles prevaleceu.
24 Nhym kam me umaje “Ô anen tu memã kanga.
24 Então Pilatos decidiu atender-lhes o pedido.
25 Nhym me'õ kute bẽnjadjwỳr kadjy memã 'êx ne ta kute me kwỳ parja Piratu kaba. Me kute Piratumã “Me imã Baraba bõm amẽ”, anhỹr ja ne kaban anon kam pãnh memã Jeju kanga, krãkamngônhre kute Jeju bĩnmã memã kanga. Me kum kurêkam ne me 'ã Piratumã apnê, kute bĩnmã. Nãm me kum 'ã àpnênho katyk mex ne. Nhym kam arỳm me kute bĩnmã memã kanga.
25 Soltou aquele que estava encarcerado por causa da revolta e do homicídio, a quem eles pediam; e, quanto a Jesus, entregou-o à vontade deles.
26 Nhym kam krãkamngônhre arỳm o mõ. O mõ nhym kam me'õja tẽn me kajpa. Me'õ nhidjibê Ximão, pykabê Xireni kra'õ. Arwã kurũm ne tẽn me kajpa nhym me pa 'amỳn ikreikam pĩte'y djin kam kum, —Kum amỳ, ane. Nhym kam kum kumỳn o Jeju katẽn o mõ.
26 E, enquanto o conduziam, eles agarraram um cireneu, chamado Simão, que vinha do campo, e puseram-lhe a cruz sobre os ombros, para que a levasse após Jesus.
27 Nhym me itepato kôt mõ. Nhym me niredjwỳ kôt mõ. Mõrkôt abej mỳr mõ, kàj bê abej àmra mõ.
27 Uma grande multidão de povo o seguia, e também mulheres que batiam no peito e o lamentavam.
28 Nhym Jeju me'ỳr akẽx ne memã, —Ẽ, àpnhĩre ar, Djeruxarẽkam me kra, kwãrĩk wãnh ga me ijabej amỳr kêt. Bep me akra jabejbit dja ga me muw, ne ga amijabej muw.
28 Porém Jesus, voltando-se para elas, disse:
29 Dja ĩ meo bikẽnh djà nhõ akati me awỳr bôx. Dja me awỳr bôx nhym me abenmã, “Ỹ, me nire kra kêtja ne me mrãmri kĩnhkumrẽx. Ne me kute kra jamỳnh kêtdjwỳ kĩnhkumrẽx. Ne me kute krao kaôr kêtdjwỳ kĩnhkumrẽx”, ane. Me jabit dja me mã prõt ne kato.
29 Porque virão dias em que se dirá: “Bem-aventuradas as estéreis, que não geraram, nem amamentaram.”
30 — ausente —
30 Nesses dias, dirão aos montes: “Caiam em cima de nós!” E às colinas: “Cubram-nos!”
31 Ga me kute ã pĩ ngoo anhỹrja pumũ. Godja arỳm pĩ ngrà nhym mã dja me ajte on? Ba ne ba ajmã ikute kêtkumrẽx ne itokry rax ne. Nhym bep mrãmri me axweja, mã dja Metĩndjwỳnh me on, Djeruxarẽkam me ajaxweja on? ane. Nãm ã Jeju mỳjja kute meo bikẽnh djà nhõ akati djwỳnhràm ã memã arẽnho anen ta amijaxwe kêt'ã pĩ ngo jakren me axwe'ã pĩ ngrà jakre.
31 Porque, se isto é feito com a madeira verde, o que será da madeira seca?
32 Nhym me amẽ ar kàtàmja Jejukôt aro tẽ, me kute pĩ'ã Jejukôt ar nhôr kadjy. Ar kute mekam ar amikrào baja ne me kute Jejumẽ ro'ã ar parmã aro mõ.
32 E também eram levados outros dois, que eram malfeitores, para serem executados com Jesus.
33 Aro mõn aro bôx. Krãnhbê me krã'i'ỳr ne me Jeju aro bôx. Aro bôx ne kam apỹnh pĩte'y'ã ar adjuw. Ne kam ar ikramã kàxiràxo iten ar parjamo iten kam kàjmã krekam ar umjuw. Nhym arỳm ar arij. Jeju õkredjàkôt wajêt nhym aktã ar axweja ijên o wajêt.
33 Quando chegaram ao lugar chamado Calvário, ali o crucificaram, bem como aos malfeitores, um à sua direita, outro à sua esquerda.
34 Nhym kam Jeju me nêje Bãmmã kabẽn ne, —Djũnwã, dja ga tu imar krãtan mekam angryk kêt. Me kute ibĩnja dja ga tu mar krãta. Me kute ibĩnja ne me kute gu bakukràdjà mar kêtkumrẽx, ane. Nhym kam me abenmã kàja ngrà. Nãm me apỹnh kute kà jamỳnh kadjy kẽn kryre rẽ. Me kute ari kẽn kryre rẽnhkôt ne me amijo kubẽkà pytàn amỳ.
34 Mas Jesus dizia: Então, para repartir as roupas dele, lançaram sortes.
35 Nhym me kunĩ no ma mõn Jeju pumũnho dja. Nhym me bẽnjadjwỳrdjwỳ aprỳo dja. Nãm me abenmã, —Amũbit ne me utà. Goja gê ta amiptà. Goja gê Metĩndjwỳnh kute anor nhym kubê me banhõ Bẽnjadjwỳrbê kumkatikumrẽx jabej goja on amiptà, Metĩndjwỳnh kute amijo utàr jabej goja on amiptà, anhỹro kumex.
35 O povo estava ali e observava tudo. Também as autoridades zombavam e diziam: — Salvou os outros. Que salve a si mesmo, se é, de fato, o Cristo de Deus, o escolhido.
36 Nhym me krãkamngônhredjwỳ 'ã keket ne aprỳo kumex. Nãm me 'ỳr bôx ne kum pidjô kangô kadjà bẽn kum, —Ajrã, goja on amiptà. Goja abê mebê idjaer nhõ bẽnjadjwỳr rax jabej goja on amiptà, anhỹro dja.
36 Igualmente os soldados zombavam dele e, aproximando-se, trouxeram-lhe vinagre, dizendo:
37 — ausente —
37 — Se você é o rei dos judeus, salve a si mesmo.
38 Ne kam ajte Jeju nhimõkri pi'ôk no'ôk nhipêx ne kunhô. Me kute omũnh ne kam kute, —Mebê idjaer nhõ bẽnjadjwỳr rax ne ja, anhỹr kadjy ne me imõkri kunhô.
38 Acima de Jesus estava a seguinte inscrição: “ Este é o Rei dos Judeus ”.
39 Nhym kam me kute Jeju nhikô'ã amẽ ar axwe nhôrja ikjêja Jeju japrỳo wajêt. Ne kum, —Goja abê mebê idjaer nhõ Bẽnjadjwỳrbê kumkatikumrẽx ne goja on amiptàn ar badjwỳ ar ipytà, ane.
39 Um dos malfeitores crucificados blasfemava contra Jesus, dizendo: — Você não é o Cristo? Salve a si mesmo e a nós também.
40 Nhym kam ikjêja kum bẽn tỳx ne kum, —Kwãrĩk wãnh. Birãm amã Metĩndjwỳnh pyma kêtkumrẽx. Me kute gwaj bajanhôr ga arỳm gadjwỳ atyk 'ỳrja pumũ ne kam ajmãn amã Metĩndjwỳnh pyma kêt mex ne.
40 Porém o outro malfeitor o repreendeu, dizendo: — Você nem ao menos teme a Deus, estando sob igual sentença?
41 Mrãmri ne me kute arỳm gu babĩnmã arỳm ã gu bajo ane. Gu ba ne gu ar mekam amikrào baba nhym arỳm me kute pãnh gu babĩnmã. Nhym bep tãmja ne kute ajmã mỳjja 'õo kêtkumrẽx, ane.
41 A nossa punição é justa, porque estamos recebendo o castigo que os nossos atos merecem; mas este não fez mal nenhum.
42 Ne kam ajte Jejumã, —Jeju, gora anhõ me ja kunĩ kadjy abẽnjadjwỳr ne aje ar meo abakam gora badjwỳ ima, ibiknor kêt kadjy ima, ane.
42 E acrescentou: — Jesus, lembre-se de mim quando você vier no seu Reino.
43 Nhym kam Jeju kum, —Myt ja tãmkam dja gu baro'ã kàjkwakam Ibãm nhõ pyka'ỳr bôx. Mrãmri ne ba arỳm amã ikabẽn pydjin arẽ, ane.
43 Jesus lhe respondeu:
44 Nhym arỳm kàjkwa nhipôkri myt nhỹ. Nhym kam tu akamàt kô tyk ne. Pyka kunĩkôt me'ã akamàt kô tyk ne, arngro kêtkumrẽx ne. Nãm me'ã akamàt kô tykkam myt kyn kyn kyn ky: nhym 3 orakam, amykrykambit arỳm ajte kàjkwa no pôt ne. Arỳm ajte myt kato. Nhym arỳm Metĩndjwỳnh nhõ kikreti kadjwỳnhbê kubẽkàtija ta amikadjô. Nãm kônh e ty:k ane.
44 Já era quase meio-dia, e, escurecendo-se o sol, houve trevas sobre toda a terra até as três horas da tarde.
45 — ausente —
45 E o véu do santuário se rasgou pelo meio.
46 Nhym kam Jeju Bãmmã amijarẽ. Kàj bê kum amijo akij ne kum, —Djũnwã, ba wãm awỳr ikarõ jano, ane. Nãm ã kum anen kum amikarõ janon ate ty.
46 Então Jesus clamou em alta voz: E, dito isto, expirou.
47 Nhym krãkamngônhre krãptĩbê 100 nhõ bẽnjadjwỳr Jeju tykkôt omũn kam Metĩndjwỳnhmã rax jarẽ, ne, —Mrãmri ne djãm tãmja axwe kêtê. Mexkumrẽx, ane.
47 O centurião, vendo o que tinha acontecido, deu glória a Deus, dizendo: — Verdadeiramente este homem era justo.
48 Nhym me itepato kute Jeju tykkôt omũnhmã mõrja arỳm mỳjja kunĩ pumũn kam akubyn mõn kaprĩkam aminhõkôt titiko mõ, ũrkwã'ỳr binhirênh mõ.
48 E todas as multidões reunidas para aquele espetáculo, vendo o que havia acontecido, retiraram-se, batendo no peito.
49 Nhym bep õbikwa kunĩmẽ, Garrêja kurũm me nire kôt mõrjamẽ, me tãm ne me arek omũnho dja, kum kre rax ne omũnho dja.
49 Entretanto, todos os conhecidos de Jesus e as mulheres que o tinham seguido desde a Galileia ficaram de longe, contemplando estas coisas.
50 Nhym kam me'õ nhidjibê Jôdje ne Piratu'ỳr tẽ. Mebê idjaer nhõ krĩ'õ nhidjibê Armatêkam kra'õ. Nãm me rũnh bikprõnh djàkam mekôt mrã. Kabẽn mexkumrẽx, katàt ne mrã. Nhym me kute Jeju bĩnmã amim 'ã karõo nhỹ nhym kam te nêje me kukrà. Atemã ne kabẽn. Me ja kabẽnkôt kabẽn kêtê. Nãm amim Metĩndjwỳnh kamnhĩx ne. Metĩndjwỳnh bôx ne me kadjy bẽnjadjwỳr ne kute ar meo bamã ja ne amim kamnhĩx ne. Tãm ne Piratu'ỳr tẽn bôx ne Jeju'ã kuma. Kute Jejuo rwỳk ne adjàrmã ne 'ỳr tẽn bôx ne 'ã kuma.
50 E eis que havia um homem, chamado José, membro do Sinédrio, homem bom e justo,
51 — ausente —
51 que não tinha concordado com o plano e a ação dos outros; era natural de Arimateia, cidade dos judeus, e esperava o Reino de Deus.
52 — ausente —
52 Ele foi até Pilatos e lhe pediu o corpo de Jesus.
53 Nhym kam kum “Ô anen kam kum kanga. Nhym kam pĩte'y'ỳr tẽn kam Jejuo ruw, kute adjàrmã. Ne kam kadjy kubẽkà mexja byn kam prĩne o kupun kam kẽnkrekam adjà. Me kute kẽnkre kakrwỳnh nyjakam adjà. Kraxje me kute kam me'õ jadjàr kêtkumrẽx. Kam ne adjà.
53 E, tirando-o da cruz, envolveu-o num lençol de linho e o depositou num túmulo aberto numa rocha, onde ninguém havia sido sepultado ainda.
54 Pi'ôk ràràr nêje akati jakam ne adjà. Akati jakam ne me no katon õ mỳjja kupênho kumex. Pi'ôk ràràr kêtri õ mỳjja kupênho kumex. Akati jakam ne adjà.
54 Era o dia da preparação, e o sábado estava para começar.
55 Nhym me nire Garrêja kurũm Jeju kôt mõrja mekôt mõn omũ. Nãm me kute kẽnkrekam adjàrkôt omũn kam akubyn ũrkwãmã mõn bôx. Bôx ne kam me kudjỳ djàmẽ pidjỳ nhĩnmẽ kubyn abenkam o akàn kam kadjy kudji. Nhym pi'ôk ràràr nhym arỳm me nire tyk djà kêto kumex, Môjdjê kukràdjàkôt ne me pi'ôk ràràrkam tyk djà kêto kumex.
55 As mulheres que tinham vindo com Jesus desde a Galileia seguiram José e viram o túmulo e como o corpo foi colocado ali.
56 — ausente —
56 Então se retiraram para preparar óleos aromáticos e perfumes. E, no sábado, descansaram, segundo o mandamento.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.