Atos 9

Kayapó NT (TXU_TBL) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Nhym kam Xaurja kute ari meo bikẽnho baja kute me kangrônh rã'ã. Kute Bẽnjadjwỳr djwỳnhkôt me ba djwỳnh kangrônh rã'ã. Nãm mã me'ã memã kum, —Gê me tu me kupa. Gê me tu me kupa, ane. Nãm memã anhỹr rã'ãn arỳm me kadjy Metĩndjwỳnh mar djwỳnh nhõ bẽnjadjwỳr rax'ỳr tẽn arỳm 'ỳr bôx ne kum,
1 Enquanto isso, Saulo não parava de ameaçar de morte os seguidores do Senhor Jesus. Ele foi falar com o Grande Sacerdote
2 —Ba krĩraxbê Tamagukam me rũnh'ỳr tẽ. Dja ga me kute amim Jeju mar'ã pi'ôk no'ôk ne imã angã ba memã o tẽ. Ba apỹnh mebê idjaer bikprõnh djàkam me rũnh kunĩkôt memã akreo tẽ. Dja me akabẽnkôt me kute amim Jeju mar jabej ne memã katon arỳm imã me kanga. Ba me uwpren amrẽ Djeruxarẽ'ỳr meo tẽn awỳr meo bôx, ane. Nhym kam arỳm me'ã memã pi'ôk no'ôk nhym arỳm kubyn me'ỳr o tẽ.
2 e pediu cartas de apresentação para as sinagogas da cidade de Damasco. Com esses documentos Saulo poderia prender e levar para Jerusalém os seguidores do Caminho do Senhor que moravam ali, tanto os homens como as mulheres.
3 Me 'ỳr o tẽ:n kam arỳm krĩraxbê Tamagu têpo tẽ. Têpo tẽ nhym tu aêrbê kàjkwa kurũm mỳjja adjênhja prĩne kurwỳ.
3 Mas na estrada de Damasco, quando Saulo já estava perto daquela cidade, de repente, uma luz que vinha do céu brilhou em volta dele.
4 Nhym arỳm tu pykabê tỹm ne arỳm me'õ kabẽn ma. Nhym kum, —Xaur, Xaur, mỳkam ne ga me kute amim imaro abikẽnho aba? Aje ba mãn ijo abikẽnh pyràk ane.
4 Ele caiu no chão e ouviu uma voz que dizia:
5 Nhym Xaur kum, —Bẽnjadjwỳr, mỳj me ajõ ga ne ga imã akabẽn? ane. Nhym kum, —Ba, ibê Jeju. Nã gãm me kute amim imaro abikẽnho aba ne aje ba mãn ijo abikẽnho aba pyràk. Ne kam te adjumar mex prãmje. Ga, mry kute jênh bjêrja pumũ. Me kute mỳjja djwa mexo mry kamjỳr nhym arỳm umaje prõt tỳxja pumũ. Nhym kwỳ amakkre kêtkam tu amikamjỳr djà kanã ne arỳm tokry ne. Gadjwỳ dja ga ari ijo abikẽnho aban arỳm atokry:. Nãm Jeju ã kum ane.
5 — Quem é o senhor? — perguntou ele. A voz respondeu:
6 Nhym kam kum, —Bẽnjadjwỳr djwỳnh, mỳj ne ga amã kĩnh? Dja ba ã amã o ane, ane. Nhym kum, —On kàjmã djan amũ krĩraxmã wadjà. Kam dja me amã 'ã karõ. Dja ga mrãmri katàt me kabẽn man kôt amijo abakumrẽx, ane.
6 Mas levante-se, entre na cidade, e ali dirão a você o que deve fazer.
7 Nhym Xaurkôt ar mõrja me'õ kabẽn man kam ar kute ĩ pumũnh kêtkumrẽx. Ne kam te: umaje te kabẽnmã.
7 Os homens que estavam viajando com Saulo ficaram parados sem poder dizer nada. Eles ouviram a voz, mas não viram ninguém.
8 Nhym kam Xaur kàjmã djan no pôt kajgon arỳm rĩt kêt ne. Nhym kam ar pa 'amỳn o tẽn arỳm krĩraxbê Tamagumã wadjà.
8 Saulo se levantou do chão e abriu os olhos, mas não podia ver nada. Então eles o pegaram pela mão e o levaram para Damasco.
9 Nhym rĩt kêtkumrẽx ne. Ne kam kute mỳjja krẽn kêt ne kõm kêt'ã akati amãnhkrut ne ikjêkêt apêx.
9 Ele ficou três dias sem poder ver e durante esses dias não comeu nem bebeu nada.
10 Nhym kam krĩraxbê Tamagukam ne me'õbê Ananij. Bẽnjadjwỳr djwỳnh ne Ananij nokrekam amirĩt nhym arỳm omũ. Nhym kum, “Ananij”, ane. Nhym kum, “Bẽnjadjwỳr djwỳnh, mỳj nã”? ane.
10 Em Damasco morava um seguidor de Jesus chamado Ananias. Ele teve uma visão, e nela apareceu o Senhor, chamando: Ele respondeu: — Aqui estou, Senhor!
11 Nhym kum, —Kàjmã djan tẽn pry nhidjibê Katàt'ãnh tẽn Djuda nhũrkwã'ỳr bôx. Kam Xaur jabej me kukja. Krĩraxbê Taxukam ne abatành djà. Dja ga abej me kukja. Wãkam ne Xaur Metĩndjwỳnhmã amijo à'wỳro nhỹ.
11 E o Senhor lhe disse:
12 Be, ga ne ga arỳm amikukãm nokrekam amirĩt nhym akarõ pumũ. Ga ne ga arỳm 'ỳr wadjàn 'ã anhikra dji nhym arỳm akubyn rĩt mex ne. Nãm ã apumũnho ane. Nãm ã Bẽnjadjwỳr djwỳnh Ananijmã ane.
12 e teve uma visão. Nela apareceu um homem chamado Ananias, que entrou e pôs as mãos sobre ele a fim de que ele pudesse ver de novo.
13 Nhym kum, —Je, Bẽnjadjwỳr djwỳnh, mỳkam? Xaur wã ne umakumrẽx. Nãm arỳm Djeruxarẽkam anhõ me ja krãptĩo ajkẽ nhym me krãptĩ arỳm imã arẽ.
13 Ananias respondeu: — Senhor, muita gente tem me falado a respeito desse homem e de todas as maldades que ele fez em Jerusalém com os que creem no Senhor.
14 Ne jakam arỳm me kadjy Metĩndjwỳnh mar djwỳnh nhõ bẽnjadjwỳr ar me ijã pi'ôk no'ôk nhym amrẽ o tẽ. Me ije amã amijarẽnhja kunĩ kadjy arỳm amrẽ pi'ôko tẽ. Kute me idjuwpre kadjy ne o tẽ, ane.
14 E agora ele veio aqui a Damasco com autorização dos chefes dos sacerdotes para prender todos os que te adoram.
15 Nhym Bẽnjadjwỳr djwỳnh kum, —'Ỳr tẽ. Ba ne ba inhõ àpênh kadjy amijo utà. Dja me bajtemmã ijã ajarẽn me bẽnjadjwỳr rũnhmã ijã ajarẽn mebê idjaermã ijã ajarẽ. Ja kadjy ne ba amijo utà.
15 Mas o Senhor disse a Ananias:
16 Dja ba ĩ kum, “Dja ga ĩ ijã adjujarẽnh djô'ã atokry kumex.” Nãm ã Xaur'ã Ananijmã ane.
16 Eu mesmo vou mostrar a Saulo tudo o que ele terá de sofrer por minha causa.
17 Nhym kam arỳm 'ỳr tẽ. 'Ỳr tẽ:n kam arỳm Djuda nhũrkwãmã wadjàn Xaur'ỳr bôx. Ne kam arỳm 'ã kute ikra djirkam kum, —Xaur, akmere, gu banhõ Bẽnjadjwỳr djwỳnh Jeju ne ijano ba arỳm awỳr bôx. Pry'ã atẽm nhym kute amã amijo amirĩtja tãm ne ijano ba awỳr tẽ. Dja ga akubyn arĩt mex nhym Metĩndjwỳnh Karõ arỳm raxo akadjwỳnhbê nhỹn ar ajo ba. Ja kadjy ne ijano ba tẽ. Nãm Ananij ã kum ane.
17 Então Ananias foi, entrou na casa de Judas, pôs as mãos sobre Saulo e disse: — Saulo, meu irmão, o Senhor que me mandou aqui é o mesmo Jesus que você viu na estrada de Damasco. Ele me mandou para que você veja de novo e fique cheio do Espírito Santo.
18 Nhym aêrbê no kurũm mỳjja kute tepkà pyràk rôrôk ne. Nhym akubyn rĩt mex ne. Ne kam kàjmã dja nhym kam arỳm Metĩndjwỳnhmã ngômã adjà.
18 No mesmo instante umas coisas parecidas com escamas caíram dos olhos de Saulo, e ele pôde ver de novo. Ele se levantou e foi batizado;
19 Nhym kam ajte õ kwỳ krẽn arỳm akubyn tỳx ne. Xaur memã Jeju'ã ujarẽnh nhym me kum kurê. A Kô 11.32 Ne kam arek Tamagukam Jejukôt me ba djwỳnhmẽ ro'ã ar ba nhym 'ã akati kwỳ apêx.
19 depois ele comeu alguma coisa e ficou forte como antes. Saulo ficou alguns dias com os seguidores de Jesus em Damasco.
20 Tamagukam ar bari ne apỹnh mebê idjaer bikprõnh djàkam kàj bê memã ujarẽnh tẽ. Nãm memã kum, —Mrãmri ne Jejubê Bẽnjadjwỳrbê kumkatikumrẽx. Kubê Kritukumrẽx. Kubê Metĩndjwỳnh Krakumrẽx, anhỹr tẽ.
20 E começou imediatamente a anunciar Jesus nas sinagogas , dizendo: — Jesus é o Filho de Deus.
21 Nhym me kunĩ kute kabẽn markam te kute kraxkôt marn kam no tyn kumex ne aben kukij ne abenmã kum, —Bãrãm tãmja ne Djeruxarẽkam ari meo bikẽnho ba. Me kute Jeju Kritumã amijarẽnhjao bikẽnho ba. Bãrãm tãmja ne kute ajte me uwpre kadjy amrẽ tẽ. Kute me kadjy Metĩndjwỳnh mar djwỳnh nhõ bẽnjadjwỳr ar'ỳr meo bôx kadjy amrẽ tẽ, ane.
21 Todos os que ouviam Saulo ficavam admirados e perguntavam: — Não é este o homem que em Jerusalém estava matando todos os seguidores de Jesus? Não foi ele que veio até aqui para prender e levar essa gente aos chefes dos sacerdotes?
22 Nhym kam Xaur kabẽn mexo amũ amikamẽnho tẽn arỳm kute memã Jeju jarẽnh mar me:xkumrẽx. Nãm Tamagukam mebê idjaermẽ aktã kabẽno aben japa nhym me arỳm kabẽn kôt Jejubê Kritu ma. Mrãmri Jejubê Bẽnjadjwỳrbê kumkatikumrẽx man arỳm te kute kum kabẽn'õ jarẽnh prãmje. Te o anen õkre kadjwỳnhbê arĩk amikabẽn kwỳ jarẽnho kumex.
22 Mas as mensagens de Saulo se tornavam cada vez mais poderosas. E as provas que ele apresentava de que Jesus era o Messias eram tão fortes, que os judeus que moravam em Damasco não sabiam o que dizer.
23 Nãm ã memã anhỹr tẽ nhym 'ã akati krãptĩ apêx. Nhym kam mebê idjaer kwỳ arỳm o aben maro nhỹn abenmã kum, —Mỳj dja gwaj Xaur on arỳm kubĩ? ane. Nhym kam me arỳm amũ Xaurmã arẽ nhym arỳm kuma.
23 Muitos dias depois, os judeus de Damasco se reuniram e resolveram matá-lo,
24 Me õ krĩrax nêje ne bu'ã pyka tỳx nhipêx jabatànhja nhym kam apỹnh ajkwa krekre djàri. Nhym me kute Xaur katorkôt bĩnmã ajkwa krekre kunĩ'ã ku'ên omũnh'ã rĩtkumrẽx ne. Nhym Xaur arỳm me kuma.
24 mas Saulo ficou sabendo do plano deles. Eles vigiavam os portões da cidade dia e noite para o matar.
25 Nhym kam akamàt nhym Jejukôt me ba djwỳnh krĩrax nêje pyka tỳx'ã Xauro wabin djan kadjy djudjêdjêo kaxnokai akà 'ãpren kam Xaur nhỹr. Ne kam djudjêdjê 'amỳn pyka tỳx burũm aparmã kumẽn o rwỳko tẽn arỳm pykabê kudja. Nhym kam kàjmã djan mã mebê katon tẽ.
25 Mas certa noite os seguidores de Saulo o puseram dentro de um cesto e o desceram por uma abertura que havia na muralha da cidade.
26 Tẽ:n kam arỳm akubyn Djeruxarẽkam bôx. Ne kam bit Jejukôt me ba djwỳnhmẽ ro'ã ỹrmã. Nhym me kum uman 'ã abenmã kum, —E kum nhỹnh ne tãmwã Jeju ma ne kôt ba? Godja ajte me bakwỳo ajkẽ, ane.
26 Saulo foi para Jerusalém e tentou juntar-se aos seguidores de Jesus. Porém todos tinham medo dele porque não acreditavam que ele também era seguidor de Jesus.
27 Nhym kam Banabe o tẽn Jeju kute ar anorja'ỳr o bôx. Ne 'ã arkum, —Be, nãm prykôt tẽn arỳm Bẽnjadjwỳr djwỳnh pumũ nhym kum kabẽn jarẽ. Nhym kam arỳm krĩraxbê Tamagukam Jeju'ã memã ujarẽnh ba. Nãm kum me uma kêt ne kàj bê 'ã memã ujarẽnh ba, ane.
27 Então Barnabé veio ajudá-lo e o apresentou aos apóstolos . E lhes contou como Saulo tinha visto o Senhor no caminho e como o Senhor havia falado com ele. Barnabé também contou como, em Damasco, Saulo, pelo poder do nome de Jesus, havia anunciado corajosamente o evangelho .
28 Nãm arkum ane nhym kam me arỳm kum uma kêt ne. Nhym kam Djeruxarẽkam Jejukôt me ba djwỳnhmẽ ro'ã ar ba.
28 Depois disso Saulo ficou com eles, andando por toda parte em Jerusalém; e, pelo poder do nome do Senhor, ele anunciava corajosamente o evangelho.
29 Ar ba:n kum me uma kêt ne Bẽnjadjwỳr djwỳnh kukwakam memã ujarẽnh ar ba. Nhym mebê idjaer kwỳ ne me me bajtembê kregu kabẽnkam kabẽn. Nhym Xaur arỳm me jamẽ aktã kabẽno aben japanho dja. Aben japanho dja nhym kam me bit kute Xaur bĩnmã.
29 Ele também conversava e discutia com os judeus que tinham sido criados fora da terra de Israel, mas eles procuravam um jeito de matá-lo.
30 Nhym Jeju kukwakam me kute abeno kamy arỳm me kuma. Ne kam Xauro tẽn krĩraxbê Xedjaremã o tẽn o bôx. Ne kam krĩraxbê Taxumã ano nhym arỳm 'ỳr tẽ.
30 Quando os irmãos souberam disso, levaram Saulo até a cidade de Cesareia e depois o mandaram para a cidade de Tarso.
31 Nhym kam me arỳm me kute amim Jeju marjao bikẽnho ino re. Apỹnh me ja kute Jejukôt ar aben pydjio ba djàri meo bikẽnho ino re. Pykabê Djudêjakam o ino re. Ne pykabê Garrêjakam o ino re. Ne pykabê Xamarijkam o ino re. Kunĩkôt ne me meo bikẽnho ino re. Nhym me arỳm akubyn umar mex ne. Ne kam Metĩndjwỳnh maro amũ amikamẽnho tẽn arỳm mar ra:x ne. Ne me kum Metĩndjwỳnh pymakam katàt kabẽn kôt ar amijo ba. Nhym Metĩndjwỳnh Karõ memã kĩnh jadjà nhym me arỳm kĩnhkumrẽx. Nhym me kàtàm krãptĩ arỳm tu amim Jeju markumrẽx ne arỳm mekôt ajkamẽ. Nhym kam me arỳm krãptĩ: tẽ.
31 Em toda a região da Judeia, Galileia e Samaria, a Igreja estava em paz. Ela ficava cada vez mais forte, crescia em número de pessoas com a ajuda do Espírito Santo e mostrava grande respeito pelo Senhor Jesus.
32 Nhym kam Pedru pyka kunĩkôt kute me omũnh kadjy tẽ. Me omũnho tẽ:n kam krĩbê Ridjakam me jadjwỳ'ỳr bôx. Jeju nhõ me ja'ỳr bôx.
32 Pedro viajava por toda parte. Um dia foi visitar o povo de Deus que morava na cidade de Lida.
33 Nhym kamã me'õbê Anêja amrẽbê akryn arek ikwã. Akry'ã arỳm amexbê 8 apêx. Nhym Pedru arỳm omũ.
33 Encontrou ali um homem chamado Eneias, que era paralítico e fazia oito anos que não saía da cama.
34 Ne kam kum, —Ẽ, Anêja, Jeju Kritu arỳm ajo mex ne. On kàjmã djan anhikwã djàwão mex, ane. Nhym me aêrbê arỳm kàjmã dja.
34 Pedro lhe disse: — Eneias, Jesus Cristo já curou você. Levante-se e arrume a sua cama. Na mesma hora Eneias se levantou.
35 Nhym krĩbê Ridjamẽ krĩbê Xaronakam me ja kunĩ arỳm omũ. Ne kam arỳm Bẽnjadjwỳr djwỳnh'ỳr amijo akẽxo kumex.
35 Então todos os moradores da cidade de Lida e da região de Sarom viram isso e se converteram ao Senhor.
36 Pedru krĩbê Ridjakam arek ar ba. Nhym kam krĩbê Djopekam Jejukôt ba djwỳnh ni'õ ar ba. Idjibê ne Tabita. Mebê kregu kabẽnkam ne me kum Dokre jarẽ. Ukaprĩkumrẽx ne mã me õ mỳjja kêto djuw mexo ba.
36 Na cidade de Jope havia uma seguidora de Jesus chamada Tabita. (Este nome em grego é Dorcas .) Ela usava todo o seu tempo fazendo o bem e ajudando os pobres.
37 Ne kam kanên arỳm ty. Nhym me amikukràdjàkôt ku'õn kikre tãmkam kỳjrũm kumoka'êkam kudji nhym nõ.
37 Naqueles dias Dorcas ficou doente e morreu. Lavaram o corpo dela e depois o puseram num quarto do andar de cima.
38 Krĩbê Ridja ne krĩbê Djopeo rãm ne ja. Dokre ty nhym kam me kum, —Pedru ne Ridjakam ar ba, ane. Nhym Jejukôt me ba djwỳnh arỳm kuman Pedru'ỳr ar amãnhkrut jano. Nhym ar 'ỳr tẽn kam 'ỳr bôx ne kum, —Ẽ, amikrà kêt ne Ridja'ỳr tẽ, ane.
38 Jope ficava perto de Lida. Quando os seguidores de Jesus em Jope souberam que Pedro estava em Lida, enviaram dois homens para levar-lhe o seguinte recado: — Por favor, venha depressa até Jope!
39 Nhym amibêx ne 'ỳr arkôt tẽ. Tẽn kam arỳm 'ỳr bôx. Nhym ar Pedruo tẽn kỳjrũm kumoka'ê'ỳr o wabi. Nhym kam me 'uwtĩ kunĩ 'ỳr bôx ne muw. Ne Dokre tĩnri kute apỹnh me inôkàti, apỹnh kubẽkà nhipêx djàri mã: kum akreo ku'ê.
39 Então Pedro se aprontou e foi com eles. Quando chegou lá, eles o levaram para o quarto de cima. Todas as viúvas ficaram em volta dele, chorando e mostrando os vestidos e as outras roupas que Dorcas havia feito quando ainda vivia.
40 Nhym Pedru arỳm bõm me kunĩ jano. Ne kam kõnkrão nhỹn arỳm Metĩndjwỳnhmã o a'uw. Ne kam tykja'ỳr akẽx ne kum, —Ẽ Tabita, kàjmã nhỹ, ane. Nhym arỳm no pôt ne Pedru pumũn arỳm kàjmã nhỹ.
40 Então Pedro mandou que todos saíssem do quarto e em seguida se ajoelhou e orou. Depois virou-se para o corpo de Dorcas e disse: — Tabita, levante-se! Ela abriu os olhos e, quando viu Pedro, sentou-se.
41 Nhym 'ỳr ikran arỳm ikra 'amỳn kàjmã kudja. Ne kam memã kabẽn nhym me arỳm 'ỳr bôx. Jeju nhõ me jamẽ me 'uwtĩmẽ ne me bôx nhym arỳm memã kum, —Ota, arỳm akubyn tĩn ne, ane.
41 Pedro pegou-a pela mão e ajudou-a a ficar de pé. Em seguida chamou toda a gente da igreja, inclusive as viúvas, e a entregou a eles viva.
42 Nhym me arỳm krĩbê Djopekam kikrepdjitã abenmã arẽnho ipôk ne. Nhym me krãptĩ arỳm tu amim Jeju markumrẽx ne.
42 As notícias a respeito disso se espalharam por toda a cidade de Jope, e muitos creram no Senhor.
43 Nhym kam Pedru arek krĩbê Djopekam ar ba. Me'õbê Ximão nhũrkwãkam ne nhỹ. Ximãobê ne mry kào mex djwỳnh'õ. Pedru krĩ wãkam ar ba nhym arỳm 'ã akati krãptĩ apêx.
43 E Pedro ficou lá muitos dias, na casa de um curtidor de couros chamado Simão.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.