Atos 16

Kayapó NT (TXU_TBL) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Ne kam tẽ:n kam arỳm krĩraxbê Tebi'ỳr bôx ne ajte tẽ:n kam krĩraxbê Rixa'ỳr bôx. Nhym Jejukôt me ba djwỳnh'õ nhidjibê Ximoxi kam ar ba. Nã kurũm katorja ne kubê mebê idjaer'õ. Nãm nãja kumrẽx tu amim Jeju markumrẽx. Nhym bãm kute irjabê me bajtembê kregu'õ.
1 Paulo chegou também a Derbe e a Listra. Havia ali um discípulo chamado Timóteo, filho de uma judia crente, mas de pai grego.
2 Krĩraxbê Rixakammẽ krĩraxbê Ikônikamdjwỳ Jeju kukwakam me kamy mã: memã Ximoxi mexkumrẽx jarẽnho ba.
2 Os irmãos em Listra e Icônio davam bom testemunho dele.
3 Nhym Paur Ximoxi'ỳr bôx ne omũn kam kum ar ro'ã ba prãm ne. Kum ar ro'ã ba prãm nhym be ar kukãm pyka kunĩkôt mebê idjaer krãptĩ ar ba. Me kute Ximoxi mar tũm. Ximoxi bãmbê me bajtembê kreguja me kute mar tũm. Ximoxi my kà krã'yr kêt me kute ajte mar. Nhym kam mebê idjaer kum Ximoxi kurê kêtmã Paur arỳm kum my nhinhu kà krãta.
3 Paulo queria que Timóteo fosse em sua companhia e, por isso, circuncidou-o por causa dos judeus daqueles lugares; pois todos sabiam que o pai dele era grego.
4 Nhym kam ar tẽ. Apỹnh krĩraxkôt tẽn kunĩkôt me kute amim Jeju marmã kabẽn jarẽnho tẽ. Djeruxarẽkam Jeju kute ar anorjamẽ me kute Jeju nhõ me jao ba djwỳnhmẽ ar kabẽn ne memã arẽnho tẽ. Me kute mar ne katàt kôt kute amijo bamã ar memã arẽnho tẽ.
4 Ao passar pelas cidades, entregavam aos irmãos as decisões tomadas pelos apóstolos e presbíteros de Jerusalém, para que as observassem.
5 Nhym kam ar ô'ã apỹnh me kute amim Jeju mar kute ar Jejukôt aben pydjio ba djàri tu amim Jeju mar tỳ:xkumrẽx. Nhym akati kunĩkôt me kwỳ kute Jeju mar kêtja me kôt arỳm tu amim markumrẽx. Nhym kam arỳm me krãptĩ.
5 Assim, as igrejas eram fortalecidas na fé e, dia a dia, aumentavam em número.
6 Nhym ar pykabê Bridjakôt tẽn pykabê Garaxakôt tẽ. Nhym Metĩndjwỳnh Karõ arkum, —Kwãrĩk wãnh pykabê Adjijkam memã Metĩndjwỳnh kabẽn jarẽnh kêt, ane.
6 E percorreram a região frígio-gálata, tendo sido impedidos pelo Espírito Santo de pregar a palavra na província da Ásia.
7 Nhym kam ar tẽ:n arỳm pykabê Midjij têpo tẽ. Ne bit kute pykabê Bixinij katikôt tẽmmã. Nhym Metĩndjwỳnh Karõ akubyn ar nê.
7 Chegando perto de Mísia, tentaram ir para Bitínia, mas o Espírito de Jesus não o permitiu.
8 Nhym kam ar arek tẽ:n kam amipãnh pykabê Midjij mẽ. Ne tẽ:n kam krĩraxbê Krôwadji'ỳr bôx.
8 E, tendo contornado Mísia, foram a Trôade.
9 Nhym ar'ã akamàt ne. Nhym Metĩndjwỳnh Paurmã me'õ karõ bẽ nhym omũ. Pykabê Matenikam me'õ amiwỳr Paur 'uw nhym omũ. Nhym kum, —Amrẽ pykabê Matenikam tẽn me ikôt apê, ane.
9 À noite, Paulo teve uma visão na qual um homem da Macedônia estava em pé e lhe rogava, dizendo: — Passe à Macedônia e ajude-nos.
10 Be, Paur kute me'õ pumũnhkam baron pykabê Mateni'ỳr itẽm kadjy amiman abenmã, —Be, mrãmri ne Bẽnjadjwỳr djwỳnh gwaj bajuw. Gwaj baje kàj bê memã Kritu'ã ujarẽnh ny jarẽnh kadjy gwaj bajuw, ane.
10 Assim que Paulo teve a visão, imediatamente procuramos partir para aquele destino, concluindo que Deus nos havia chamado para lhes anunciar o evangelho.
11 Ne kam Krôwadji kurũm ikaton arỳm inox ne. Ne ngôkôt Xamokra'ỳr tẽ. 'Ỳr tẽ:n arỳm 'ỳr bôx. Ne ajte tẽ: nhym kam ar ijã akati. Bar kam ajte tẽ:n kam arỳm krĩraxbê Nêjapôr'ỳr bôx ne 'ã kà nhô.
11 Tendo, pois, navegado de Trôade, fomos diretamente para Samotrácia e, no dia seguinte, a Neápolis.
12 Ne wabin kam ajte Nêjapôr kurũm pykakôt tẽ. Tẽ:n kam arỳm krĩraxbê Pirpu'ỳr bôx, pykabê Matenikam ne krĩraxbê Piripuja. Krĩrax ja ne kute raxo krĩrax kwỳ jakrenh. Myt apôx djà kutã pykabê Mateni nhikjê'ã kute krĩrax kunĩ jakrenh. Krĩraxbê Rôma nhõ me ja ne me krĩrax jao djuw mex. Bar arek kam ar iba: nhym kam ar ijã akati kwỳ apêx.
12 Dali fomos a Filipos, cidade da Macedônia, primeira do distrito e colônia romana. Nesta cidade, permanecemos alguns dias.
13 Nhym kam ar ijã pi'ôk ràràr. Bar kam krĩraxbê tẽn ngô rax'ỳr bôx. Kam ne mebê idjaer kute Metĩndjwỳnhmã kabẽn djà. Me nire kwỳ arỳm kam akuprõ. Bar me'ỳr tẽn arỳm me ikô'ã nhỹn kam memã idjujarẽnho dja.
13 No sábado, saímos da cidade para a beira do rio, onde nos pareceu haver um lugar de oração; e, assentando-nos, falamos às mulheres que haviam se reunido ali.
14 Nhym mekôt me'õ nire, idjibê ne Ridjij. Krĩraxbê Xijxira kra 'õ. Kubê ne kubẽkà nhõr djwỳnh. Ta ne kubẽkà 'ôk nhym kamrêk. Nhym kam pi'ôk kaprĩ kadjy memã õro ku'ê. Nãm Môjdjê kukràdjà kôt mã Metĩndjwỳnhmã rax jarẽnho ba. Bar memã idjujarẽnho dja nhym Ridjij ar ikabẽn maro nhỹ. Nhym kam Metĩndjwỳnh arỳm kum amak bô nhym arỳm tu amim Jeju markumrẽx.
14 Certa mulher, chamada Lídia, da cidade de Tiatira, vendedora de púrpura, temente a Deus, nos escutava; o Senhor lhe abriu o coração para que estivesse atenta ao que Paulo dizia.
15 Bar kam Ridjijmẽ õ kikrekam õbikwa kunĩdjwỳ Metĩndjwỳnhmã ngômã ar angij. Nhym kam ar imã krà ne ar imã, —Ar aje ijã amim, “Mrãmri kute tu amim Bẽnjadjwỳr djwỳnh markumrẽx”, anhỹr jabej dja gar on ikôt tẽn inhũrkwãkam anhikwã, ane. Ne kam ar imã krào dja. Bar kam kôt tẽn ũrkwãkam inhikwã.
15 Depois de ser batizada, ela e toda a sua casa, nos fez este pedido: — Se julgam que eu sou fiel ao Senhor, venham ficar na minha casa. E nos constrangeu a isso.
16 Arek ũrkwãkam inhikwã:n kam Metĩndjwỳnhmã kabẽn djà'ỳr tẽ. Nhym me prĩti'õ ar ikajpa. Me karõ punu ne ar o ba. Nhym me mã amikukãm mỳjja kute apôx'ã prĩtija kukij nhym me karõ punu mã kum arẽ. Kum arẽ nhym ô'ã prĩtija mã memã mỳjja'ã ajarẽ. Nhym kam me arỳm pãnh kum pi'ôk kaprĩ ngã. Nhym kam prĩtija nhõ bẽnjadjwỳr ar arỳm kubê pi'ôk kaprĩ kumex jamỳ. Ta ne arkum kungã nhym ar arỳm kubê amỳ.
16 Aconteceu que, indo nós para o lugar de oração, veio ao nosso encontro uma jovem possuída de espírito adivinhador, a qual, adivinhando, dava grande lucro aos seus donos.
17 Nãm Paurmẽ ar ikajpan ar ikôt arỳm ar ijo memã àkjêr tẽ. Nãm àkjêrkam memã kum, —Ota, ar ja ne ar Metĩndjwỳnhbê kumkatimã àpênh ar ba. Ne me amã Jeju kute me apytàr'ã ujarẽnh ba, ane.
17 Seguindo a Paulo e a nós, gritava, dizendo: — Estes homens são servos do Deus Altíssimo e anunciam a vocês o caminho da salvação.
18 Nãm akati kunĩkôt memã anhỹro tẽ nhym kam arỳm ar ijã akati krãptĩ apêx. Nhym kam Paur me karõ punumã àkrên arỳm 'ỳr akẽx ne kum, —Ẽ, Jeju Kritu kukwakam ba amã ikabẽn ne. On prĩtijamã anhiren kurũm akato, ane. Nhym kum kabẽn majmã nhym arỳm kum iren mã tẽ.
18 Isto se repetiu por muitos dias. Então Paulo, já indignado, voltando-se, disse ao espírito: — Em nome de Jesus Cristo, eu ordeno que você saia dela. E, na mesma hora, o espírito saiu.
19 Nhym o ba djwỳnh ar arỳm omũn abenmã kum, —Je, jakam prĩtija arỳm kute gwaj bamã pi'ôk kaprĩ jamỳnh prãm kêt, anen kam ar arỳm Paurmẽ Xira aro tỹm ne ar pa 'amỳ. Ne kam me rũnh'ỳr ar bjêro mõn aro bôx. Me krãptĩ kute djwỳ jamỳnh djàkam ne me bikprõnh djà.
19 Quando os donos da jovem viram que se havia desfeito a esperança do lucro, agarraram Paulo e Silas e os arrastaram para a praça, à presença das autoridades.
20 'Ỳr ne ar aro bôx ne arỳm me rũnh kabem ar kudjan memã 'êx ne memã kum, —Ar kubê idjaer ja ne ar me banhõ krĩraxkam me kunĩmã umar punu jangjênho ba nhym me arỳm kangao kumex.
20 E, levando-os aos magistrados, disseram: — Estes homens, sendo judeus, perturbam a nossa cidade,
21 Nãm ar me bamã atemã kukràdjà jarẽnho ba. Krĩraxbê Rômakam me ja kute me bajo aminhõ. Ne gu me ren ar kukràdjà wã man kôt ar amijo baba nhym ren me bakam me bẽnjadjwỳr rũnh ren me bakam ngryk ne. Nãm ar ã memã ane.
21 propagando costumes que não podemos aceitar, nem praticar, porque somos romanos.
22 Ne kam me bu'ã me krãptĩ: amim ar kurêtuw. Nhym me rũnh arỳm ar'ã memã apnê. Me kute Ar kubê kubẽkà o pôx ne kôo ar titik kadjy ne ar'ã memã apnê.
22 Então a multidão se levantou unida contra eles, e os magistrados, rasgando-lhes as roupas, mandaram açoitá-los com varas.
23 Nhym me arĩk ar titik ne. Ne kam arỳm mebê ijê djàmã aro tẽn kam aro bôx. Ne kam mebê ijê djwỳnhmã kum, —Dja ga omũnh 'ãno dja gê ar kator kêt, ane.
23 E, depois de lhes darem muitos açoites, os lançaram na prisão, ordenando ao carcereiro que os guardasse com toda a segurança.
24 Nãm me kum ane nhym arỳm mebê ijê djà nhipôkri kumoka'êkam ar ỹr. Ne kam pĩponh amãnhkrut aktã me temã nàtjao ar te janê nhym ar wãnh nhỹ.
24 Este, recebendo tal ordem, levou-os para o cárcere interior e prendeu os pés deles no tronco.
25 Wãnh nhỹ: nhym arỳm ar'ã akamàt kô ipôkri. Nhym ar Metĩndjwỳnhmã kabẽn ne kum ngrero nhỹ. Nhym bu'ã mebê ijê krãptĩ ar maro ikwã.
25 Por volta da meia-noite, Paulo e Silas oravam e cantavam louvores a Deus, e os demais companheiros de prisão escutavam.
26 Nhym me aêrbê arỳm pyka amingrẽk tỳ:x nhym ô'ã arỳm mebê ijê djà par krax amingrẽk ne. Amingrẽk nhym on 'ã ijê djà kunĩ jãm amijã kurê. Nhym me kunĩ'ã apỹnh me unênh djàja arỳm amijã kurê.
26 De repente, sobreveio tamanho terremoto, que sacudiu os alicerces da prisão; todas as portas se abriram e as correntes de todos os presos se soltaram.
27 Nhym mebê ijê djwỳnh arỳm no tỳx ne. Ne kam mebê ijê djà'ã ijê djà jãm kute amijã rênhkôt omũ. Ne kam amim, —Je, arỳm ne mebê ijê kunĩ kato, ane. Ne kam õ kàxdjwa kajgo kaban bit kute o amibĩnmã amijo dja.
27 O carcereiro despertou do sono e, vendo abertas as portas da prisão, puxando da espada, ia suicidar-se, pois pensou que os presos tinham fugido.
28 Nhym Paur kàj bê kum, —Kwãrĩk wãnh amibĩn kêt. Ota, ba me ikunĩ inhỹr rã'ã, ane.
28 Mas Paulo gritou bem alto: — Não faça nenhum mal a si mesmo! Estamos todos aqui.
29 Nhym kam ngônhpôk'ã me ku'uw ne mebê ijê djàmã prõt ne wadjà. Wadjàn umaje tertet ne arỳm Paurmẽ Xira ar parbê tỹm.
29 Então o carcereiro, tendo pedido uma luz, entrou correndo e, trêmulo, prostrou-se diante de Paulo e Silas.
30 Ne kam aro katon arkum, —Ẽ, bẽnjadjwỳr ar, mỳj dja ba amijon arỳm ijaxwebê amipytà? ane.
30 Depois, trazendo-os para fora, disse: — Senhores, que devo fazer para que seja salvo?
31 Nhym ar kum, —Dja ga tu amim Bẽnjadjwỳr djwỳnhbê Jeju Kritu markumrẽx nhym arỳm ajaxwebê apytà. Anhõ kikrekam anhõbikwadjwỳ gê ar tu amim markumrẽx, ane.
31 Eles responderam: — Creia no Senhor Jesus e você será salvo — você e toda a sua casa.
32 Ne kam arỳm arkum Metĩndjwỳnh kabẽn jarẽ, õ kikrekam ar ỹr kunĩdjwỳmã arẽ.
32 E pregaram a palavra de Deus ao carcereiro e a todos os que faziam parte da casa dele.
33 Nhym kam akamàt tãmkam Paurmẽ Xira arkum igot ku'õ. Nhym kam urokam ar arỳm Metĩndjwỳnhmã ngômã ar angij. Mebê ijê djwỳnhmẽ õbikwa ar angij.
33 Naquela mesma hora da noite, cuidando deles, lavou-lhes as feridas dos açoites. Logo a seguir, ele e todos os membros da casa dele foram batizados.
34 Nhym kam aminhũrkwãmã aro tẽ. Ne kam arkum õmrõ jarẽ nhym ar õ kwỳ krẽno nhỹ. Nhym ar kunĩ arỳm kĩnhkumrẽx ne. Ar kute amim Metĩndjwỳnh markam ne ar kĩnhkumrẽx ne.
34 Então, levando-os para a sua própria casa, deu-lhes de comer; e, com todos os seus, manifestava grande alegria por ter crido em Deus.
35 Nhym kam ar'ã akati. Nhym me rũnh arỳm Paur ar'ỳr krãkamngônh ar ano. Nhym ar ar'ỳr mõn mebê ijê djwỳnh kumrẽx'ỳr bôx ne kum, —Me rũnh ne me arỳm amã, “Arkum anhire gê ar tẽ.” Nãm me ã amã ane, ane.
35 Quando amanheceu, os magistrados enviaram oficiais de justiça, com a seguinte ordem para o carcereiro: — Ponha aqueles homens em liberdade.
36 Nhym kam mebê ijê djwỳnh Paur'ỳr tẽn kum arẽn kum, —Me rũnh ne me arỳm ar ajã imã, “Arkum anhire gê ar tẽ”, ane. Kam dja gar akaton tẽn adjumar mex, ane.
36 Então o carcereiro comunicou isso a Paulo, dizendo: — Os magistrados ordenaram que vocês fossem postos em liberdade. Portanto, vocês podem sair. Vão em paz.
37 Nhym kam Paur krãkamngônh arkum, —Krĩraxbê Rômakam me ja ne me ar ijo aminhõ. Nhym me kute ar ijaxwe jabej ar ikukjêr kêtkam tu me ipôkri ar ititik ne. Ne kam tu ar ibê ijê. Ne kam bit kute me kàxã bõm ar imẽnhmã. Djãm me kute ã krĩraxbê Rôma nhõ me jao anhỹr got? Be, kati. Me kute ã Rôma nhõ me jao anhỹr kêt. Gê me ta amrẽ tẽn ar ijo kato, ane.
37 Paulo, porém, lhes disse: — Sem ter havido processo formal contra nós, nos açoitaram publicamente e nos jogaram na cadeia, sendo nós cidadãos romanos. Querem agora nos mandar embora sem maior alarde? Nada disso! Pelo contrário, que eles venham e, pessoalmente, nos ponham em liberdade.
38 Nhym kam krãkamngônh ar akubyn tẽn me rũnhmã ar kabẽn jarẽ. Nhym me kute Rômakam me ja kute aro aminhõ markam arỳm ar umaje tĩn prãm.
38 Os oficiais de justiça comunicaram isso aos magistrados. Quando estes souberam que Paulo e Silas eram cidadãos romanos, ficaram com medo.
39 Ne kam arỳm ar'ỳr tẽn aminêje arkum kabẽn ne arkum, —Gop ar ijarẽnh kêt, ane. Ne kam arỳm aro katon ajte arkum, —Gop krĩrax jabê mã tẽ, ane.
39 Então foram até eles e lhes pediram desculpas; e, relaxando-lhes a prisão, pediram que se retirassem da cidade.
40 Nhym kam ar mebê ijê djà kurũm katon Ridjij nhũrkwãmã tẽn bôx. Ne kam Jeju kukwakam me kamy pumũn arỳm memã 'ã karõn meo kĩnh. Ne kam mã ajte tẽ.
40 Tendo saído da prisão, Paulo e Silas dirigiram-se para a casa de Lídia e, vendo os irmãos, os animaram. Depois partiram.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.