Mateus 16
Tuyuca NT (TUE_WBT) vs NTLH
1 Fariseo basoca, saduceo basoca Jesús pʉtopʉ jeawa. “¿Niirṍrã cʉ̃ʉ̃ Cõãmacʉ̃ ticodiocorigʉ niiĩ?” jĩĩrã, cʉ̃ʉ̃rẽ Cõãmacʉ̃ sĩcʉ̃rã tiimasĩ́rere tiiẽ́ñodutimiwã.
1 Alguns fariseus e alguns saduceus foram falar com Jesus. Eles queriam alguma prova contra ele e por isso pediram que ele fizesse um milagre para mostrar que o seu poder vinha mesmo de Deus.
2 Jesupéja cʉ̃́ãrẽ yʉʉwi: —Muĩpũ sããwari, mʉ́ã ʉ̃mʉã́sere ĩñarã, “muĩpũ ãñurõ sõãsãĩ; teero tiiró, ñamigã ãñurõ cʉ̃maã́dacu” jĩĩã.
2 Mas Jesus respondeu:
3 Bóeri ñiitiáwãcãrĩ ĩñarã, “mecʉ̃ã oco peaadacu” jĩĩã. Ʉ̃mʉã́se maquẽ ĩñarã, “biiro wáaadacu” jĩĩmasĩã. Teero masĩpacara, atitó wáarepere ĩñarã, “biiro jĩĩdʉgaro tiia” jĩĩmasĩridojãã.
3 E, de manhã, cedo, dizem: “Vai chover porque o céu está vermelho-escuro.” Olhando o céu, vocês sabem como vai ser o tempo. E como é que não sabem explicar o que querem dizer os sinais desta época?
4 Mʉ́ã atitó macãrã ñañaré tiirá, Cõãmacʉ̃rẽ boohéra niiã; Cõãmacʉ̃ sĩcʉ̃rã tiimasĩ́rere ĩñadʉgacu. Jonás tiirígue tiiróbiro niiré dícʉre ĩñaãdacu, jĩĩwĩ. Cʉ̃́ãrẽ cõãwagʉ, aperopʉ́ wáawi.
4 Como o povo de hoje é mau e sem fé! Vocês estão me pedindo um milagre, mas o milagre de Jonas é o único sinal que lhes será dado. Então ele saiu e foi embora.
5 Ʉ̃sã cʉ̃ʉ̃ buerá apeniñapʉ́ tĩãwawʉ. Toopʉ́ jeara, pã ʉ̃sã yaaadarere acabójãrira niiwʉ̃.
5 Quando os discípulos atravessaram para o lado leste do lago, esqueceram de levar pão.
6 Jesús ʉ̃sãrẽ jĩĩwĩ: —Fariseo basocaye, saduceo basocaye pã púuri tiirére tʉomasĩ́rõ booa, jĩĩwĩ.
6 Jesus disse:
7 Ʉ̃sã cʉ̃ʉ̃ buerá cʉ̃ʉ̃ jĩĩãriguere tʉomasĩ́rijĩrã: —Pã marĩ néeatiriatʉ; teero tiigʉ́ teero jĩĩqui, jĩĩmiwʉ̃ ʉ̃sã basiro.
7 Aí os discípulos começaram a dizer uns aos outros: — Ele está dizendo isso porque não trouxemos pão.
8 Jesús ʉ̃sã teero jĩĩãriguere masĩjãrigʉ niiwĩ. Teero tiigʉ́, jĩĩwĩ: —¿Deero tiirá mʉ́ã “pã maniã” jĩĩ cãmerĩ́ wedesei? Mʉ́ã péerogã padeoré cʉorá niiã.
8 Jesus ouviu o que eles estavam dizendo e perguntou:
9 ¿Mʉ́ã tʉomasĩ́rii ména? Sicamoquẽñe pãmena cinco mil ʉ̃mʉã yaaari siro, ¿noquẽ piseri cʉ̃́ã yaadʉaariguere seesã́ dadodʉpóri? ¿Wãcũrii?
9 Ainda não entenderam? Não lembram dos cinco pães que eu parti para cinco mil homens? Quantos cestos vocês encheram?
10 Too síro siete pãmena cuatro mil ʉ̃mʉã yaaari siro, ¿noquẽ piseri cʉ̃́ã yaadʉaariguere seesã́ dadodʉpóri? ¿Wãcũrii?
10 E aqueles sete pães para quatro mil homens? Quantos cestos vocês encheram?
11 ¿Deero tiirá mʉ́ã tʉomasĩ́rii? Yʉʉ fariseo basocaye, saduceo basocaye pã púuri tiiré wedesegʉ, pã meerẽ jĩĩãwʉ̃. “Cʉ̃́ãye pã púuri tiirére tʉomasĩ́rõ booa” jĩĩãwʉ̃, jĩĩwĩ.
11 Vocês não entendem que eu não estou falando a respeito de pães? Tenham cuidado com o fermento dos fariseus e dos saduceus!
12 Cʉ̃ʉ̃ teero jĩĩrĩpʉra, ʉ̃sãrẽ tʉomasĩ́re jeawʉ. “Marĩrẽ pã púuri tiiré wedesegʉ mee tiiáyi. ‘Fariseo basoca, saduceo basoca cʉ̃́ã jĩĩditoremena buerépere tʉomasĩ́rõ booa’ jĩĩgʉ̃ tiiáyi”, jĩĩwʉ̃.
12 Então os discípulos entenderam que ele não estava dizendo que tivessem cuidado com o fermento usado no pão, mas com os ensinamentos dos fariseus e dos saduceus.
13 Jesús Cesarea Filipoya macã wesapʉ wáawi. Toopʉ́ jea, ʉ̃sãrẽ cʉ̃ʉ̃ bueráre sãĩñáwĩ: —Basocá yʉʉ niipetira sõwʉ̃rẽ ¿deero wedesei? jĩĩwĩ.
13 Jesus foi para a região que fica perto da cidade de Cesareia de Filipe. Ali perguntou aos discípulos:
14 Ʉ̃sã jĩĩwʉ̃: —Sĩquẽrã mʉʉrẽ “Juan basocáre wãmeõtiri basocʉ niiqui” jĩĩĩya. Ãpẽrã́ “Elías niiqui” jĩĩĩya. Ãpẽrã́ “Jeremías niiqui; o ãpĩ profeta niigʉ̃ niiqui” jĩĩĩya, jĩĩwʉ̃.
14 Eles responderam: — Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros, que é Jeremias ou algum outro
15 —¿Mʉ́ãte “¿noã niiĩ?” jĩĩĩ yʉʉre? jĩĩwĩ.
15 — E vocês? Quem vocês dizem que eu sou? — perguntou Jesus.
16 Simón Pedro yʉʉwi: —Mʉʉ Cõãmacʉ̃ beserigʉ Cristo niiã; Cõãmacʉ̃ catirucugʉ macʉ̃ niiã, jĩĩwĩ.
16 Simão Pedro respondeu: — O senhor é o
17 Jesús cʉ̃ʉ̃rẽ jĩĩwĩ: —Simón, Jonás macʉ̃, mʉʉ teero wedesegʉ, queoróra wedesea. Sĩcʉ̃ basocʉ́ mʉʉrẽ teeré wederiajĩyi. Yʉʉ Pacʉ ʉ̃mʉã́sepʉ niigʉ̃́ mʉʉrẽ tee masĩrére ticoajĩyi. Teero tiigʉ́, ʉsenire cʉogʉ́ niiã mʉʉ.
17 Jesus afirmou:
18 Ate yʉʉ jĩĩrécãrẽ tʉoyá mʉʉ: Mʉʉ Pedro niiã. (Pedro “ʉ̃tãgã” jĩĩdʉgaro tiia.) Sicawií tiigá ʉ̃tãgã sotoapʉ tiirí wiibiro yʉʉre padeoráre sicapõna macãrã wáari tiigʉ́da.Wãtĩ cʉ̃ʉ̃yaramena yáa põna macãrãrẽ docacũmurĩ tiiríqui.
18 Portanto, eu lhe digo: você é Pedro, e sobre esta pedra construirei a minha Igreja, e nem a morte poderá vencê-la.
19 Yʉʉ mʉʉrẽ ʉ̃mʉã́sepʉ marĩ Õpʉ̃ niirṍpʉ macã sáwibironiirére ticogʉdacu. Mʉʉ teeména atibʉ́recopʉre “Cõãmacʉ̃ dutiré mee niiã”, jĩĩ cãmotári, ʉ̃mʉã́sepʉcãrẽ cãmotánoãdacu. Teero biiri atibʉ́recopʉre mʉʉ “Cõãmacʉ̃ dutiré niiã” jĩĩrĩ, ʉ̃mʉã́sepʉcãrẽ cãmotáya maniã́dacu, jĩĩwĩ.
19 Eu lhe darei as chaves do
20 Too sírogã jĩĩwĩ sũcã: —Yʉʉ Cõãmacʉ̃ beserigʉ Cristo niiré maquẽrẽ ãpẽrãrẽ́ wederijãña, jĩĩ wedewi.
20 Então Jesus ordenou que os discípulos não contassem a ninguém que ele era o Messias.
21 Ate síromena Jesús ʉ̃sã cʉ̃ʉ̃ bueráre cʉ̃ʉ̃rẽ too síro wáaadarere wedenʉcãwĩ. —Yʉʉre Jerusalénpʉ wáaro niijããdacu. Toopʉ́re bʉtoá dutirá, paiaré dutirá, Moisés jóarigue buerá yʉʉre bayiró ñañarõ netõrĩ́ tiiádacua. Yʉʉre sĩãdutíadacua. Cʉ̃́ã teero tiipacári, itiábʉreco siro masãgʉ̃dacu, jĩĩwĩ.
21 Daí em diante, Jesus começou a dizer claramente aos discípulos: — Eu preciso ir para Jerusalém, e ali os líderes judeus, os chefes dos sacerdotes e os
22 Teeré tʉogʉ́, Pedro Jesuré ãpẽrã́ tʉohéropʉ néewa, wedenʉcãrigʉ niimiwĩ: —Yʉʉ Õpʉ̃, Cõãmacʉ̃ teero wáari jĩĩgʉ̃, cãmotáaro. Mʉʉ teero jĩĩãrigue wáarijããrõ, jĩĩrigʉ niimiwĩ.
22 Então Pedro o levou para um lado e começou a repreendê-lo, dizendo: — Que Deus não permita! Isso nunca vai acontecer com o senhor!
23 Jesús cãmenʉcã́, Pedrore jĩĩrigʉ niiwĩ: —Satanás tiiróbiro wedesegʉ tiia mʉʉjã. “¡Satanás, wáajõãgʉa; yʉʉ pʉtore niirijãña!” jĩĩã. Pedro, mʉʉ teero jĩĩgʉ̃, Cõãmacʉ̃ yʉʉre dutirére cãmotádʉgagʉ tiia. Mʉʉ masĩria Cõãmacʉ̃ wãcũrére; basocá wãcũrõbiro wãcũã, jĩĩrigʉ niiwĩ.
23 Jesus virou-se e disse a Pedro:
24 Too síro Jesús ʉ̃sãrẽ jĩĩwĩ: —Sĩcʉ̃ yʉʉre padeó, nʉnʉdʉgágʉno cʉ̃ʉ̃ booró tiidʉgárenorẽ tiidújããrõ. Basocá cʉ̃ʉ̃rẽ ñañarõ jĩĩpacari, yʉʉre tʉonʉnʉ́searo. Teeré tiigʉ́, curusare apagʉ́ tiiróbiro niigʉ̃daqui.
24 E Jesus disse aos discípulos:
25 Ãpĩ sĩãrére cuigʉno yʉʉre “masĩria” jĩĩgʉ̃́ pecamepʉ wáagʉdaqui. Ãpĩpé yʉʉre “masĩã” jĩĩ, teewapamena cʉ̃ʉ̃rẽ sĩãrĩ́, yʉʉmena catirucujãgʉ̃daqui.
25 Pois quem põe os seus próprios interesses em primeiro lugar nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo por minha causa terá a vida verdadeira.
26 Sĩcʉ̃ atibʉ́reco maquẽ niipetirere wapatápacʉ, cʉ̃ʉ̃ yeeripũnarẽ tiidióri, cʉ̃ʉ̃ cʉoré dee tiiádare niiricu. Cʉ̃ʉ̃ catiré petihére ñeenómena wapatíriqui.
26 O que adianta alguém ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida verdadeira? Pois não há nada que poderá pagar para ter de volta essa vida.
27 Yʉʉ niipetira sõwʉ̃ yʉʉ Pacʉ asibatéremena, ángeleamena pʉtʉaatigʉdacu atibʉ́recopʉre. Pʉtʉaati, niipetirare cʉ̃́ã tiiríguecõrõrẽ wapa tiigʉ́dacu.
27 Pois o
28 Yʉʉ ateréja diamacʉ̃́rã jĩĩã: Sĩquẽrã ãnopʉ́ niirã́ cʉ̃́ã diaadari sʉguero, yʉʉ niipetira sõwʉ̃ õpʉ̃ sããgʉ̃ atiri ĩñaãdacua, jĩĩwĩ.
28 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: estão aqui algumas pessoas que não morrerão antes de verem o Filho do Homem vir como Rei.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.