Romanos 14
Hua̱ xasa̱sti talacca̱xlan quinTla̱tican Jesucristo (TOSNT) vs NAA
1 Lapi̱ cha̱tum hua̱nti̱ a̱cu tzucuni̱t li̱pa̱huán Quimpu̱chinacán, chu̱ xlajua kalhi̱y xtaca̱najla, huixín hua̱ntu̱ lacati̱tum cata̱kalhchihui̱nántit, chu̱ ni̱ caj aklakuá̱ cali̱huanítit, usu cata̱la̱huanítit lapi̱ ni̱ ma̱tla̱ni̱y hua̱ntu̱ huixín huaná̱tit.
1 Acolham quem é fraco na fé, não, porém, para discutir opiniões.
2 Huá̱ chuná̱ cca̱li̱huaniyá̱n sa̱mpi̱ makapitzí̱n hua̱nti̱ aya aksti̱tum huili̱ko̱ni̱t xtalacapa̱stacnicán c-xlacati̱n Dios, xlacán catzi̱ko̱y pi̱ ma̱squi la̱ntla̱ catu̱hua̱ lí̱huat tla̱n nali̱hua̱yanko̱y, ni̱ tlahuako̱y tala̱kalhí̱n; hua̱mpi̱ makapitzí̱n hua̱nti̱ ni̱ naj tlihuaka̱ xtaca̱najlacán, puhuanko̱y pi̱ ma̱x li̱huán Dios nahuacán pala tú̱ lí̱huat, chu̱ caj xma̱n huá̱ li̱hua̱yanko̱y ná̱ pala xanatlí̱huat, usu catu̱hua̱ lactzu̱ caca.
2 Um crê que pode comer de tudo, mas quem é fraco na fé come legumes.
3 Quit cca̱huaniyá̱n pi̱ hua̱nti̱ ti̱pa̱katzi̱ li̱hua̱yán, ni̱ calakmákalh yamá̱ hua̱nti̱ macpuhuán, chu̱ ni̱ kampa̱katzi li̱hua̱yán; na̱ chuná̱ chú̱ yamá̱ hua̱nti̱ ni̱ quilhpa̱xtum li̱hua̱yán hua̱ntu̱ anán pala li̱hua̱y, usu pala tú̱, ni̱ cali̱huánilh hua̱nti̱ quilhpa̱xtum li̱hua̱yán, sa̱mpi̱ Dios chuná̱ ma̱tla̱ni̱ko̱ni̱t lacxtum naca̱cni̱naniko̱y.
3 Quem come de tudo não deve desprezar o que não come; e o que não come não deve julgar o que come de tudo, porque Deus o acolheu.
4 ¿Túcu huix milakasi̱ pi̱ tza̱pu̱ nali̱huaniko̱ya̱ hua̱ntu̱ tlahuama̱kó̱ a̱makapitzi̱n minta̱ca̱najlaní̱n hua̱nti̱ na̱ li̱pa̱huanko̱y Jesús? Sa̱mpi̱ caj xma̱n hua̱ Dios tla̱n nali̱huaniko̱y lapi̱ tla̱n, usu ni̱tlá̱n lakachixcuhui̱ko̱y. Hua̱mpi̱ hua̱nti̱ li̱pa̱huanko̱y Dios xli̱ca̱na̱ nacatzi̱ko̱y hua̱ntu̱ xlá̱ lacasquín catlahuako̱lh sa̱mpi̱ Dios ni̱ tzanka̱niy li̱tlihuaka laqui̱mpi̱ chuná̱ naquinca̱ma̱catzi̱ni̱yá̱n cha̱tunu.
4 Quem é você para julgar o servo alheio? Para o seu próprio dono é que ele está em pé ou cai; mas ficará em pé, porque o Senhor é poderoso para o manter em pé.
5 Na̱ chuna li̱tum, makapitzí̱n hua̱nti̱ li̱pa̱huanko̱y Dios huanko̱y pi̱ luhua huí̱ aktum quilhtamacú̱ acxni̱ mini̱niy nalakataquilhpu̱tacán Dios. Hua̱mpi̱ makapitzí̱n huanko̱y pi̱ la̱ntla̱ catu̱ya̱hua̱ quilhtamacú̱ pacs tla̱n lakataquilhpu̱tacán Dios. Xli̱ca̱na̱ pi̱ huixín tla̱n nalakataquilhpu̱tayá̱tit Dios la̱ntla̱ cha̱tunu̱ huixín naca̱najlay c-xtalacapa̱stacni̱ pi̱ chuná̱ lakchá̱n.
5 Alguns pensam que certos dias são mais importantes do que os demais, mas outros pensam que todos os dias são iguais. Cada um tenha opinião bem-definida em sua própria mente.
6 Amá̱ hua̱nti̱ puhuán pi̱ tla̱n nalakataquilhpu̱tay Dios aktuma quilhtamacú, xli̱ca̱na̱ pi̱ Dios ma̱tla̱ni̱y hua̱ntu̱ xlá̱ tlahuay, chu̱ hua̱nti̱ puhuán pi̱ tla̱n nalakataquilhpu̱tay Dios ma̱squi caxatu̱ca̱hua̱ quilhtamacú̱, xli̱ca̱na̱ pi̱ Dios pacs ma̱tla̱ni̱y hua̱nti̱ chuná̱ tlahuay. Chu̱ na̱ chuná̱ yamá̱ hua̱nti̱ quilhpa̱xtum li̱hua̱yán li̱hua̱, chu̱ la̱ntla̱ caxatu̱ca̱hua̱ tu̱ huacán, xli̱ca̱na̱ pi̱ tla̱n hua̱ntu̱ tlahuay, sa̱mpi̱ pa̱xcatcatzi̱niy Dios xlí̱huat; hua̱mpi̱ na̱ chuná̱ hua̱nti̱ ni̱ quilhpa̱xtum li̱hua̱yán, pus na̱ li̱ca̱cni̱nanima̱ Dios pi̱ ni̱ huama̱, sa̱mpi̱ na̱ pa̱xcatcatzi̱nima̱ Dios xlí̱huat.
6 Quem pensa que certos dias são mais importantes faz isso para o Senhor. Quem come de tudo faz isso para o Senhor, porque dá graças a Deus. E quem não come de tudo é para o Senhor que não come e dá graças a Deus.
7 Xli̱makua̱ u̱nú̱ lama̱hu ca̱tuxá̱huat, ni̱ quiacstucán tapaksi̱ya̱hu pala nahuana̱hu la̱ntla̱ tla̱n nalatama̱ya̱hu, chu̱ na̱ chuná̱ acxni̱ nani̱ya̱hu ni̱ quin catzi̱ya̱hu pala nahuana̱hu la̱ntla̱ tla̱n nani̱ya̱hu.
7 Porque nenhum de nós vive para si mesmo, nem morre para si.
8 Pus xli̱makua̱ xastacná̱ latama̱ya̱hu, chuná̱ nali̱latama̱ya̱hu la̱ntla̱ tlak tla̱n namakapa̱xuhuaya̱hu Quimpu̱chinacan Jesús, chu̱ hasta acxni̱ nani̱ya̱hu chuná̱ nani̱ya̱hu la̱ntla̱ tlak tla̱n namakapa̱xuhuaya̱hu. Pus huá̱ xpa̱lacata, cca̱li̱huaniyá̱n pi̱ ma̱squi acxni̱ latama̱ya̱hu xastacná, usuchí̱ acxni̱ ni̱ya̱hu, pacs huatiyá̱ tapaksi̱niya̱hu Quimpu̱chinacán.
8 Porque, se vivemos, é para o Senhor que vivemos; se morremos, é para o Senhor que morremos. Quer, pois, vivamos ou morramos, somos do Senhor.
9 Huá̱ xpa̱lacata̱ lí̱ni̱lh Cristo, chu̱ na̱ huá̱ li̱lakastakuánalh c-ca̱li̱ní̱n laqui̱mpi̱ hua̱nti̱ lama̱kó̱ xastacná, chuná̱ la̱ntla̱ ti̱ aya ni̱ko̱ni̱t nakalhi̱ko̱y cha̱tum xastacna Xpu̱chinacán hua̱nti̱ natapaksi̱niko̱y.
9 Foi precisamente para esse fim que Cristo morreu e tornou a viver: para ser Senhor tanto de mortos como de vivos.
10 Pus, ¿tú̱huan chi̱nchu̱ taji̱ li̱huaniko̱ya, usu li̱lakmakanko̱ya̱ a̱makapitzí̱n minata̱lán hua̱nti̱ na̱ li̱pa̱huanko̱y xta̱chuná̱ la̱ huix li̱pa̱huana, caj xpa̱lacata ni̱ lakati̱ya̱ hua̱ntu̱ tlahuako̱y? Huá̱ chuná̱ cli̱huaniyá̱n sa̱mpi̱ namín quilhtamacú̱ acxni̱ cha̱tunu̱ quin quiacstucán naana̱hu kalhapalaya̱hu c-xlacati̱n Dios laqui̱mpi̱ xlá̱ naquinca̱huaniyá̱n lapi̱ tla̱n, usu ni̱tlá̱n hua̱ntu̱ tlahuani̱tahu c-quilatama̱tcán.
10 Você, porém, por que julga o seu irmão? E você, por que despreza o seu irmão? Pois todos temos de comparecer diante do tribunal de Deus.
11 Sa̱mpi̱ c-Li̱kalhtahuaka chuná̱ tatzokni̱t:
11 Como está escrito: “Por minha vida, diz o Senhor, diante de mim se dobrará todo joelho, e toda língua dará louvores a Deus.”
12 Chuná̱ pi̱ cha̱tunu̱ la̱ntla̱ quin, pacs namacama̱sta̱ya̱hu cuenta̱ xli̱pacs hua̱ntu̱ tlahuani̱tahu ca̱tuxá̱huat.
12 Assim, pois, cada um de nós prestará contas de si mesmo diante de Deus.
13 Quit clacasquín pi̱ huixi̱n nia̱lh taji̱ xli̱aksankó̱tit caj xpa̱lacata̱ hua̱ntu̱ tlahuako̱y a̱makapitzí̱n; chi̱ hua̱mpi̱ huata huixín ankalhí̱n catzaksátit pi̱ ni̱tú̱ natlahuayá̱tit hua̱ntu̱ nalactlahuaya̱huayá̱tit xtaca̱najlacán hua̱nti̱ aya li̱pa̱huanko̱y Cristo.
13 Portanto, deixemos de julgar uns aos outros. Pelo contrário, tomem a decisão de não pôr tropeço ou escândalo diante do irmão.
14 Quit ccatzi̱y, chu̱ na̱ luhua cakata̱ksni̱t la̱ntla̱ cca̱najlaniy Quimpu̱chinacan Jesús, pi̱ ni̱ pala pu̱lactum tu̱ caj chuna xtá̱yat ni̱tlá̱n hua̱ntu̱ Dios quinca̱ma̱xqui̱ni̱tán nali̱hua̱yana̱hu, usu namaclacasquina̱hu, sa̱mpi̱ xli̱pacs hua̱ntu̱ Dios tlahuaní̱t pacs tla̱n, hua̱mpi̱ lapi̱ huí̱ ti̱ puhuán pi̱ ni̱tlá̱n, pus xli̱ca̱na̱ pi̱ ni̱tlá̱n sa̱mpi̱ huá̱ ni̱tlá̱n tlahuama̱.
14 Eu sei e estou persuadido, no Senhor Jesus, de que nada é impuro em si mesmo, a não ser para aquele que pensa que alguma coisa é impura; para esse é impura.
15 Hua̱mpi̱ lapi̱ caj xpa̱lacata hua̱ntu̱ huix quilhpa̱xtum li̱hua̱yana, a̱makapitzí̱n hua̱ntí xlajua̱ kalhi̱ko̱y xtaca̱najlacán li̱aklhu̱hua̱tnanko̱y, chu̱ li̱laclata̱yako̱y, xatlá̱n nia̱lh cahuat sa̱mpi̱ ni̱tlá̱n catiqui̱táxtulh pala nali̱lakla̱kalhi̱ya̱ milí̱huat hua̱nti̱ na̱ pa̱lacani̱ko̱ni̱t Cristo.
15 Se o seu irmão fica triste por causa do que você come, você já não anda segundo o amor. Não faça perecer, por causa daquilo que você come, aquele por quem Cristo morreu.
16 Ma̱squi huixín tancs catzi̱yá̱tit pi̱ catu̱huá̱, pacs tla̱n sa̱mpi̱ huá̱ Dios chuná̱ tlahuako̱ni̱t, hua̱mpi̱ ni̱ cama̱stá̱tit talacasqui̱n pi̱ caj ni̱tlá̱n nali̱aksanko̱yá̱n a̱makapitzí̱n hua̱ntu̱ huixi̱n tlahuayá̱tit.
16 Não seja, pois, difamado aquilo que vocês consideram bom.
17 Sa̱mpi̱ Dios ni̱ huá̱ quinca̱li̱lacsacni̱tán caj lapi̱ tla̱n quilhpa̱xtum catuhuá̱ nali̱hua̱yana̱hu, usu nali̱kotnana̱hu, hua̱mpi̱ huá̱ quinca̱li̱lacsacni̱tán laqui̱mpi̱ caj xpa̱lacata xtamakta̱y Espíritu Santo tla̱n nala̱li̱catzi̱niya̱hu, nala̱li̱lakalhamana̱hu, chu̱ nala̱li̱kalhi̱niya̱hu tapa̱xuhuá̱n, chu̱ tatancsni.
17 Porque o Reino de Deus não é comida nem bebida, mas justiça, paz e alegria no Espírito Santo.
18 Sa̱mpi̱ hua̱nti̱ chuná̱ aksti̱tum li̱lakachixcuhui̱y Cristo c-xlatáma̱t, xli̱ca̱na̱ luhua makapa̱xuhuay Dios, chu̱ na̱ chuná chixcuhuí̱n lakati̱ko̱y hua̱ntu̱ xlá̱ tlahuay.
18 Aquele que deste modo serve a Cristo é agradável a Deus e aprovado pelas pessoas.
19 Huá̱ xpa̱lacata̱ cca̱li̱huanipalayá̱n pi̱ huá̱ cali̱scujui̱ hua̱ntu̱ aksti̱tum laqui̱mpi̱ ni̱tí̱ nali̱aklhu̱hua̱tnán hua̱ntu̱ tlahuaya̱hu, chu̱ chuná̱ tla̱n nala̱li̱makta̱yale̱na̱hu quintaca̱najlacán.
19 Assim, pois, sigamos as coisas que contribuem para a paz e também as que são para a edificação mútua.
20 Ni̱tí̱ cha̱tum huixín calactlahuaya̱hua̱ tatlahu hua̱ntu̱ Dios ma̱lacatzuqui̱ni̱t c-xlatama̱tcan hua̱nti̱ aya tzucuko̱ni̱t li̱pa̱huanko̱y caj xpa̱lacata la̱ntla̱ luhua quilhpa̱xtum li̱hua̱yamputuna̱ hua̱ntu̱ a̱makapitzí̱n nali̱lactlahuaya̱ xtaca̱najla.
20 Não destrua a obra de Deus por causa da comida. Todas as coisas, na verdade, são puras, mas não é bom quando alguém come algo que causa escândalo.
21 Huata xatlá̱n ma̱squi ni̱ cahuat li̱hua, usu ni̱ cahuat actzu̱ cuchu, chu̱ ni̱ catu̱huá̱ catlahua̱ hua̱ntu̱ huix tla̱n puhuana, hua̱ lapi̱ hua̱ a̱makapitzí̱n li̱laktzanka̱ta̱yako̱y c-xtaca̱najlacán.
21 É bom não comer carne, nem beber vinho, nem fazer qualquer outra coisa que leve um irmão a tropeçar.
22 Lapi̱ huix lacatancs catzi̱ya̱ pi̱ Dios ni̱ li̱huán xli̱pacs hua̱ntu̱ huix ca̱najlaya̱ pi̱ ni̱ tala̱kalhí̱n, luhua mini̱niyá̱n pi̱ tla̱n nali̱latapa̱ya̱ hua̱ntu̱ ca̱najlaya, sa̱mpi̱ luhua aktziyaj lama̱ hua̱nti̱ ni̱ tzinú̱ tu̱ a̱tuyá̱ puhuán caj xpa̱lacata hua̱ntu̱ tlahuay sa̱mpi̱ catzi̱y pi̱ ni̱ tala̱kalhí̱n.
22 A fé que você tem, guarde-a para você mesmo diante de Deus. Bem-aventurado é aquele que não se condena naquilo que aprova.
23 Hua̱mpi̱ hua̱nti̱ a̱tuyá̱ puhuán acxni̱ huaputún pala li̱hua, usu pala catu̱hua̱ lí̱huat, sa̱mpi̱ pe̱cuán pala li̱huán Dios, xli̱ca̱na̱ pi̱ acxni̱ chú̱ huay, tala̱kalhí̱n qui̱taxtuniy, sa̱mpi̱ xlá̱ tláhualh hua̱ntu̱ xtalacapa̱stacni̱ ni̱ ma̱tla̱ni̱y, sa̱mpi̱ lapi̱ hua̱ntu̱ tlahuaya̱ ni̱ ma̱tla̱ni̱y mintalacapa̱stacni, pus lacatancs cacatzi̱ pi̱ tala̱kalhí̱n qui̱taxtuniyá̱n.
23 Mas aquele que tem dúvidas é condenado se comer, pois o que ele faz não provém de fé; e tudo o que não provém de fé é pecado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.