Lucas 20

Hua̱ xasa̱sti talacca̱xlan quinTla̱tican Jesucristo (TOSNT) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Maktum Jesús xli̱akchihui̱nanima̱kó̱ tachixcuhuí̱tat li̱pa̱xuhu xtama̱lacnu̱n Dios la̱ntla̱ ma̱akapu̱taxti̱putunko̱y hua̱nti̱ nali̱pa̱huanko̱y, na̱ acxni̱ chinko̱lh xanapuxcun pa̱lijni, chu̱ laktzokni̱naní̱n, xa̱hua̱ lakko̱lun ma̱paksi̱naní̱n.
1 Aconteceu que, num daqueles dias, estando Jesus a ensinar o povo no templo e a evangelizar, sobrevieram os principais sacerdotes e os escribas, juntamente com os anciãos,
2 Xlacán chuná̱ kalhasquinko̱lh:
2 e o arguiram nestes termos: Dize-nos: com que autoridade fazes estas coisas? Ou quem te deu esta autoridade?
3 Jesús chuná̱ kalhti̱ko̱lh:
3 Respondeu-lhes: Também eu vos farei uma pergunta; dizei-me:
4 ¿Tí̱ má̱xqui̱lh li̱ma̱paksí̱n Juan Bautista pi̱ tla̱n naakmunu̱nán? ¿Pi̱ hua̱ Dios, usuchí̱ huí̱ cha̱tum chixcú̱ ti̱ má̱xqui̱lh?
4 o batismo de João era dos céus ou dos homens?
5 Xlacán ni̱ naj tuncán kalhti̱nanko̱lh, huata caj xacstucán tzucuko̱lh la̱li̱ta̱kalhchihui̱nanko̱y, xla̱kalhasquinko̱y, chu̱ xla̱huaniko̱y: “Lapi̱ nahuaniya̱hu pi̱ hua̱ Dios macámilh, xlá̱ naquinca̱huaniyá̱n: ‘¿Tú̱huan chá̱ ni̱ tica̱najlanítit?’
5 Então, eles arrazoavam entre si: Se dissermos: do céu, ele dirá: Por que não acreditastes nele?
6 Chí̱ lapi̱ nahuaniya̱hu pi̱ hua̱ chixcuhuí̱n xli̱ma̱paksi̱ko̱ni̱t, xlacán ma̱x naquinca̱actalamakni̱putunko̱yá̱n, sa̱mpi̱ xlacán catzi̱ko̱y pi̱ Juan Bautista huá̱ xli̱akchihui̱nantla̱huán hua̱ntu̱ xaxli̱ca̱na̱ xtalacapa̱stacni Dios.”
6 Mas, se dissermos: dos homens, o povo todo nos apedrejará; porque está convicto de ser João um profeta.
7 Hua̱mpi̱ huata xatlá̱n xlacán kalhti̱nanko̱lh pi̱ ni̱ xcatzi̱ko̱y xatí̱ xli̱ma̱paksi̱ni̱t Juan pi̱ naakmunu̱nán.
7 Por fim, responderam que não sabiam.
8 Jesús na̱ chuná̱ huaniko̱lh:
8 Então, Jesus lhes replicou: Pois nem eu vos digo com que autoridade faço estas coisas.
9 A̱li̱sta̱lh Jesús tzucupaj ta̱kalhchihui̱nanko̱y tachixcuhuí̱tat, chu̱ ca̱li̱xakatli̱ko̱lh yuma̱ takalhchihuí̱n: “Maktum xuí̱ cha̱tum chixcú̱ hua̱nti̱ chalh c-xpú̱cuxtu̱ lhu̱hua xali̱chanat uvas, chu̱ a̱li̱sta̱lh xlá̱ a medias rentajma̱xqui̱ko̱lh makapitzí̱n cscujní̱n, sa̱mpi̱ xlá̱ álh latama̱y mákat ca̱lacatanu̱ ca̱chiquí̱n, chu̱ luhua maka̱s antá̱ xlama̱chá.
9 A seguir, passou Jesus a proferir ao povo esta parábola: Certo homem plantou uma vinha, arrendou-a a lavradores e ausentou-se do país por prazo considerável.
10 Acxni̱ lákcha̱lh quilhtamacú̱ la̱ntla̱ta tzucuy cha̱ko̱y uvas, a̱ma̱ pu̱chiná̱ máca̱lh cha̱tum cscujni̱ laqui̱mpi̱ naancán squiniko̱cán ti̱ xli̱scujma̱kó̱ ca̱uvasna̱ hua̱ntu̱ xlá̱ xlakchá̱n nachipay xatachitni uvas. Hua̱mpi̱ xlacán huata caj chipako̱lh, chu̱ tla̱n huili̱niko̱lh, caj chunatá̱ maca̱nko̱lh, chu̱ ni̱tú̱ ma̱le̱ni̱ko̱lh.
10 No devido tempo, mandou um servo aos lavradores para que lhe dessem do fruto da vinha; os lavradores, porém, depois de o espancarem, o despacharam vazio.
11 Chu̱ hua̱nti̱ xpu̱china yama̱ tachaná̱n maca̱mpá̱ a̱cha̱tum li̱tum cscujni; xlá̱ na̱ chuná̱ tlahuako̱lh, cala̱huá̱ huaniko̱lh, chu̱ na̱ huili̱niko̱lh, chu̱ ni̱tú̱ ma̱le̱ni̱ko̱lh.
11 Em vista disso, enviou-lhes outro servo; mas eles também a este espancaram e, depois de o ultrajarem, o despacharam vazio.
12 Pus yama̱ chixcú juerza maca̱mpá̱ xli̱kalhatutu cscujni, hua̱mpi̱ a̱ma̱ ni̱tla̱n chixcuhuí̱n hua̱nti̱ antá̱ cscujma̱kó̱ yama̱ c-xpú̱cuxtu, snu̱n ma̱sipa̱ni̱ko̱lh, lhkan tamacaxtuko̱lh, chu̱ ni̱tú̱ ma̱xqui̱ko̱lh hua̱ntu̱ xlakmini̱t.
12 Mandou ainda um terceiro; também a este, depois de o ferirem, expulsaram.
13 “Chu̱ hua̱nti̱ xpu̱chiná̱ yama̱ tachaná̱n xlá̱ chuná̱ lacpuhua̱: ‘¿Tú̱ chú̱ nactlahuay? Huata xatlá̱n nacmacá̱n quinkahuasa̱ hua̱nti̱ luhua cpa̱xqui̱y, chá̱ pala acxni̱ xlacán naucxilhko̱y ma̱x tzinú̱ nalacapuhuaniko̱y, chu̱ nakalhakaxmatko̱y hua̱ntu̱ nahuaniko̱y.’
13 Então, disse o dono da vinha: Que farei? Enviarei o meu filho amado; talvez o respeitem.
14 Pus ma̱lakacha̱chá̱ xkahuasa, hua̱mpi̱ yama̱ xmaktakalhnani̱n ca̱uvasna̱ acxni̱ ucxilhko̱lh, chuná̱ tzúculh la̱huaniko̱y: ‘Hua̱ yumá̱ xkahuasa̱ hua̱nti̱ xpu̱chiná yuma̱ tachaná̱n, pus huá̱ naakata̱xtunicán xli̱pacs hua̱ntu̱ quin la̱nchú̱ li̱scujma̱hu, huata tu̱ natlahuaya̱hu camakni̱hu laqui̱mpi̱ pacs quin naquinca̱tamakaxtakniyá̱n.’
14 Vendo-o, porém, os lavradores, arrazoavam entre si, dizendo: Este é o herdeiro; matemo-lo, para que a herança venha a ser nossa.
15 Pus chuná̱ tlahuako̱lh, tamacaxtuko̱lh c-xquilhapa̱n pú̱cuxtu, chu̱ antá̱ makni̱ko̱lh.”
15 E, lançando-o fora da vinha, o mataram. Que lhes fará, pois, o dono da vinha?
16 Pus luhua xli̱ca̱na̱ pi̱ namín, chu̱ namakni̱ko̱y pacs yama̱ hua̱nti̱ ni̱ lacuan scujní̱n, chu̱ huata huá̱ namacama̱xqui̱ko̱y xpú̱cuxtu̱ a̱makapitzi̱n cscujní̱n hua̱nti̱ aksti̱tum scujko̱y.
16 Virá, exterminará aqueles lavradores e passará a vinha a outros. Ao ouvirem isto, disseram: Tal não aconteça!
17 Jesús cacs lacaucxilhko̱lh, chu̱ chuná̱ huaniko̱lh:
17 Mas Jesus, fitando-os, disse: Que quer dizer, pois, o que está escrito:
18 Caxati̱cahuá̱ hua̱nti̱ xtamákuasli, xtahuacachá̱ c-xokspun yuma̱ chíhuix, lactzu̱ lactzu̱ nahuán; hua̱mpi̱ hua̱ caxati̱cahuá̱ ti̱ xactahui̱ chíhuix, xta̱chuná̱ pokxni natlahuay.
18 Todo o que cair sobre esta pedra ficará em pedaços; e aquele sobre quem ela cair ficará reduzido a pó.
19 Yama̱ xanapuxcun pa̱lijni, chu̱ laktzokni̱naní̱n xchi̱le̱mputunko̱y Jesús pi̱ xakata̱ksko̱ni̱t pi̱ caj huá̱ xpalacatacán ma̱squi chuná̱ xlá̱ xli̱xakatli̱ko̱ni̱t yama̱ takalhchihuí̱n. Hua̱mpi̱ ni̱tú̱ tlahuanipalako̱lh chú̱, sa̱mpi̱ xpe̱cuaniko̱y la̱ntla̱ xli̱lhu̱hua̱ tachixcuhuí̱tat, chicá̱ xamaktum nalaksi̱tzi̱ko̱y.
19 Naquela mesma hora, os escribas e os principais sacerdotes procuravam lançar-lhe as mãos, pois perceberam que, em referência a eles, dissera esta parábola; mas temiam o povo.
20 Cumu xlacán ni̱ xma̱tla̱ni̱ko̱ni̱t, pus maca̱nko̱lh makapitzi̱n chixcuhuí̱n hua̱nti̱ luhua lacuan chixcuhuí̱n xli̱taxtuputunko̱y laqui̱mpi̱ nakalhputza̱naniko̱y, chu̱ pala tú̱ ni̱ tancs nakalhti̱nán, chuná̱ chú̱ nakalhi̱ko̱y tu̱ nali̱sta̱huako̱y c-xlacati̱n gobernador romano.
20 Observando-o, subornaram emissários que se fingiam de justos para verem se o apanhavam em alguma palavra, a fim de entregá-lo à jurisdição e à autoridade do governador.
21 Acxni̱ lakcha̱nko̱lh, chuná̱ kalhasquinko̱lh:
21 Então, o consultaram, dizendo: Mestre, sabemos que falas e ensinas retamente e não te deixas levar de respeitos humanos, porém ensinas o caminho de Deus segundo a verdade;
22 Pus clacasquina̱hu la̱nchú̱ xquinca̱huani, ¿pi̱ tla̱n cahuá̱ la̱ntla̱ clakaxoko̱nanima̱hu xapuxcu ma̱paksi̱na romano, usuchí̱ ni̱tlá̱n?
22 é lícito pagar tributo a César ou não?
23 Jesús cátzi̱lh pi̱ caj chunatá̱ xli̱kalhputzama̱kó̱, chu̱ chuná̱ huaniko̱lh:
23 Mas Jesus, percebendo-lhes o ardil, respondeu:
24 Caquima̱siyunítit okxtum tumi̱n. ¿Xatí̱ xlacapú̱n kalhi̱y yuma̱ tumi̱n? Chu̱ ¿xatí̱ xtucuhuiní̱ yuma̱ hua̱ntu̱ talhca̱ni̱t c-tumi̱n?
24 Mostrai-me um denário. De quem é a efígie e a inscrição? Prontamente disseram: De César. Então, lhes recomendou Jesus:
25 Jesús huanipalako̱lh:
25 Dai, pois, a César o que é de César e a Deus o que é de Deus.
26 Yama̱ chixcuhuí̱n cacs lacahuanko̱lh, chu̱ ni̱alh lalh catu̱huá̱ tu̱ kalhasquinko̱lh, sa̱mpi̱ pacs hua̱ntu̱ xlá̱ xkalhasquincán Jesús, luhua tancs hua̱ntu̱ xkalhti̱nán. Chu̱ la̱ntla̱ xli̱lhu̱hua tachixcuhuí̱tat caj xli̱pa̱xuhuako̱y hua̱ntu̱ xlá̱ xli̱xakatli̱ko̱y.
26 Não puderam apanhá-lo em palavra alguma diante do povo; e, admirados da sua resposta, calaram-se.
27 A̱li̱sta̱lh lakchinko̱lh anta̱ni̱ xlaya̱ Jesús makapitzi̱n chixcuhuí̱n hua̱nti̱ xuaniko̱cán laktzokni̱naní̱n (xlacán ni̱ xca̱najlako̱y pala xli̱ca̱na̱ lakastakuananko̱y ni̱ní̱n ca̱li̱ní̱n), chu̱ chuná̱ huaniko̱lh:
27 Chegando alguns dos saduceus, homens que dizem não haver ressurreição,
28 —Ma̱kalhtahuaka̱ná, hua̱ Moisés, quinca̱makaxtaknini̱tán c-xli̱ma̱paksí̱n pi̱ lapi̱ cha̱tum chixcú̱ nani̱y naakxtakmakán xpusca̱t, chu̱ lapi̱ ni̱tú̱ kalhi̱ko̱lh xcamancán, pus pala huí̱ chú̱ xta̱la kahuasa yama̱ chixcú, xlá̱ tla̱n nata̱tahuilay xya̱stá puhuani̱ni̱ pusca̱t, laqui̱mpi̱ chuná̱ niucxni̱ nalaksputa̱ xtucuhuiní̱ xta̱lá hua̱ntu̱ aya ni̱ni̱t.
28 perguntaram-lhe: Mestre, Moisés nos deixou escrito que, se morrer o irmão de alguém, sendo aquele casado e não deixando filhos, seu irmão deve casar com a viúva e suscitar descendência ao falecido.
29 Pus maktum xuilakó̱ kalhatujun lakkahuasán, pacs li̱nata̱lán. Cha̱nchu̱ hua̱nti̱ xapuxcu, tapu̱chúhualh, hua̱mpi̱ ni̱ li̱maka̱s ni̱lh, chu̱ akxtakmákalh xpusca̱t, chu̱ ni̱ pala cha̱tum kalhi̱ko̱lh xcamancán.
29 Ora, havia sete irmãos: o primeiro casou e morreu sem filhos;
30 Hua̱nti̱ xli̱cha̱tuy xta̱lá̱ ta̱tahuílalh xya̱stá, na̱ ni̱ maka̱s li̱tum xlá̱ na̱ ni̱pá̱, chu̱ na̱ ni̱ pala huá̱ ta̱kálhi̱lh xcamancán.
30 o segundo e o terceiro também desposaram a viúva;
31 Xli̱kalhatutu xta̱lá̱ na̱ chuná̱ ta̱tahuílalh xya̱stá, chu̱ la̱ntla̱ xa̱makapitzí̱n, pacs chuná̱ tlahuako̱lh, chu̱ pacs ni̱ko̱lh xkalhatujuncán, chu̱ ni̱ pala cha̱tum ti̱ luhua ta̱kálhi̱lh xcamancán.
31 igualmente os sete não tiveram filhos e morreram.
32 Chu̱ ni̱ li̱maka̱s yama̱ pusca̱t, na̱ ni̱lh.
32 Por fim, morreu também a mulher.
33 Pus chi̱nchu̱ acxni̱ nalakastakuananko̱y ni̱ní̱n ca̱li̱ní̱n, ¿xatí̱ cahuá̱ luhua xpusca̱t nahuán, pus pacs xkalhatujuncán xpusca̱tcán xtlahuako̱ni̱t yama̱ pusca̱t?
33 Esta mulher, pois, no dia da ressurreição, de qual deles será esposa? Porque os sete a desposaram.
34 Jesús chuná̱ kalhti̱ko̱lh:
34 Então, lhes acrescentou Jesus: Os filhos deste mundo casam-se e dão-se em casamento;
35 Hua̱mpi̱ chú̱ hua̱nti̱ Dios lacsacko̱ni̱t laqui̱mpi̱ nakalhi̱ko̱y a̱ma̱ xasa̱sti latáma̱t hua̱ntu̱ niucxni̱ nasputa, acxni̱ nalakastakuananko̱y ca̱li̱ní̱n, xlacán nia̱lh catitapu̱chuhuako̱lh, chu̱ ni̱ pala catiánalh tapu̱chúhuat.
35 mas os que são havidos por dignos de alcançar a era vindoura e a ressurreição dentre os mortos não casam, nem se dão em casamento.
36 Huata xlacán nalatama̱ko̱y caxani̱li̱huaya̱ xta̱chunata la̱ntla̱ ángeles, sa̱mpi̱ xli̱ca̱na̱ hua̱ xcaman Dios nahuanko̱y pi̱ huá̱ nama̱lakastakuani̱ko̱y ca̱li̱ní̱n.
36 Pois não podem mais morrer, porque são iguais aos anjos e são filhos de Deus, sendo filhos da ressurreição.
37 Hua̱ chú̱ caj xpa̱lacata̱ pala nalakastakuananko̱y ni̱ní̱n, pus luhua calacapa̱stáctit pi̱ hasta hua̱ Moisés ma̱lúlokli̱ acxni̱ xlá̱ tzokli̱ la̱ ta̱chihuí̱nalh Dios anta̱ni̱ xakxkota̱yama̱ pu̱kalhtum huátzapu, sa̱mpi̱ xlá̱ li̱chihuí̱nalh Dios pi̱ huá̱ xDios Abraham, xa̱hua̱ xla Isaac, chu̱ xla Jacob, chu̱ xli̱pacs a̱makapitzí̱n hua̱nti̱ ni̱ko̱ni̱ttá.
37 E que os mortos hão de ressuscitar, Moisés o indicou no trecho referente à sarça, quando chama ao Senhor o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó.
38 Pus antá̱ huaniputún pi̱ Dios li̱ma̱xtuko̱y yama̱ chixcuhuí̱n xta̱chuná̱ la̱ntla̱ xastacná̱ xlama̱kó̱ ma̱squi aya xni̱ko̱ni̱ttá; pus caj hua̱ntu̱ xlá̱ xpa̱lacata, ni̱tú̱ lama̱ pala ni̱ pacs xastacná.
38 Ora, Deus não é Deus de mortos, e sim de vivos; porque para ele todos vivem.
39 Cha̱nchu̱ cha̱tum saduceo chuná̱ huánilh:
39 Então, disseram alguns dos escribas: Mestre, respondeste bem!
40 Pus nia̱lh pala tí̱ tlahuánilh takalhputzá̱n.
40 Dali por diante, não ousaram mais interrogá-lo.
41 Xli̱makua antá̱ xlayakó̱ pacs yama̱ tachixcuhuí̱tat, Jesús kalhasquinko̱lh:
41 Mas Jesus lhes perguntou: Como podem dizer que o Cristo é filho de Davi?
42 Sa̱mpi̱ maktum, huatiya David chuná̱ na̱má̱ títzokli̱ c-Salmos xpa̱lacata Cristo:
42 Visto como o próprio Davi afirma no livro dos Salmos:
43 hasta acxni̱ nactimakatlajako̱y xli̱pacs hua̱nti̱ si̱tzi̱niko̱yá̱n laqui̱mpi̱ li̱macxtum nalakachixcuhui̱ko̱yá̱n.’
43 até que eu ponha os teus inimigos por estrado dos teus pés.
44 ¿Pus la̱ntla̱ chú̱ tla̱n napuhuaná̱tit pi̱ hua̱nti̱ namín Cristo, xquilhtzúcut nahuán rey David acxni̱ huatiya̱ David xca̱cni̱naniy, xli̱ma̱pa̱cuhui̱y Quimpu̱chiná?
44 Assim, pois, Davi lhe chama Senhor, e como pode ser ele seu filho?
45 Cha̱nchu̱ xkaxmatnima̱kó̱ tachixcuhuí̱tat, chuná̱ huaniko̱lh xli̱ma̱kalhtahuáke̱t:
45 Ouvindo-o todo o povo, recomendou Jesus a seus discípulos:
46 “Luhua cui̱ntaj catlahuátit ni̱ chuná̱ huixín natzaksayá̱tit la̱ li̱catzi̱ko̱y laktzokni̱naní̱n. Xlacán luhua lakati̱ko̱y lhaka̱ko̱y cha̱lhma̱n clhaka̱tcán, chu̱ na̱ lacasquinko̱y pi̱ luhua naca̱cni̱nanicán c-tlanca̱ti̱ acxni̱ xakatli̱pa̱xtokko̱cán. Na̱ acxni̱ anko̱y c-mimpu̱kalhtahuakacán tzucuko̱y lacsacko̱y xalacuan pu̱táhui̱lh, chu̱ hua̱ntu̱ calacán huilakó̱, na̱ lacasquinko̱y pi̱ pu̱lh huá̱ nama̱hui̱ko̱cán c-pu̱makca̱tani.
46 Guardai-vos dos escribas, que gostam de andar com vestes talares e muito apreciam as saudações nas praças, as primeiras cadeiras nas sinagogas e os primeiros lugares nos banquetes;
47 Chu̱ hua̱nti̱ ni̱makanko̱cani̱t lacchaján akskahuimaklhti̱ko̱y xchiccán, chu̱ laqui̱mpi̱ ni̱tí̱ mat nacatzi̱y la̱ntla̱ xta̱yatcán, caj maclhca̱tlahuako̱y laclhma̱n xoracioncán. Hua̱mpi̱ ni̱ pala tzinú̱ catzi̱ko̱y pi̱ hua̱ xlacán ti̱ tlak li̱huacá̱ nali̱pa̱ti̱ko̱y xta̱kastacya̱huan Dios.”
47 os quais devoram as casas das viúvas e, para o justificar, fazem longas orações; estes sofrerão juízo muito mais severo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.