Marcos 9
Highland Totonac NT (TOS_TBL) vs NAA
1 Jesús chuná̱ huanipalako̱lh: —Xli̱ca̱na̱ cca̱huaniyá̱n pi̱ makapitzi̱n huixín hua̱nti̱ la̱nchú̱ u̱nú̱ yá̱tit c-quilacatí̱n, ni̱ a̱ni̱yá̱tit nahuán acxni̱ naucxilhá̱tit la̱ntla̱ natzucuy lay xtapaksi̱t Dios ca̱tuxá̱huat, chu̱ la̱ntla̱ tlanca li̱tlihuaka̱ nali̱mín.
1 Dizia-lhes ainda:
2 A̱li̱akcha̱xan quilhtamacu̱ a̱li̱sta̱lh, Jesús alh c-aktum tlanca ka̱stí̱n, chu̱ caj xma̱n huá̱ ta̱anko̱lh Pedro, Santiago, xa̱hua̱ Juan. Acxni̱ aya xcha̱nko̱ni̱t, c-xlacati̱ncán Jesús tzúculh talakpali̱y, nia̱lh chuná̱ la̱ntla̱ ankalhí̱n xtasiyuy.
2 Seis dias depois, Jesus tomou consigo Pedro, Tiago e João e os levou, em particular, a sós, a um alto monte. E Jesus foi transfigurado diante deles.
3 Cha̱nchu̱ xlháka̱t, titalakpáli̱lh, luhua snapapa̱ xtasiyuy, chu̱ luhua tzayajna̱hua, xta̱chuná̱ miqui, hasta ti̱ni̱ anán ma̱squi luhua tla̱n chakanán, pi̱ nama̱lakcha̱ni̱y la̱ntla̱ xli̱snapapa̱ yama̱ xlháka̱t hua̱ntu̱ ucxilhko̱lh xli̱ma̱kalhtahuaka̱t Jesús.
3 As suas roupas se tornaram resplandecentes, de um branco muito intenso, como nenhum lavandeiro no mundo as poderia alvejar.
4 Caj xamaktum ucxilhko̱lh a̱makapitzí̱n hua̱nti̱ xalakmaka̱n chixcuhuí̱n xuanko̱ni̱t, Elías, chu̱ Moisés, pus xta̱la̱xakatli̱ma̱kó̱ Jesús.
4 E lhes apareceu Elias com Moisés, e estavam falando com Jesus.
5 Pedro chuná̱ huánilh Jesús: —Ma̱kalhtahuaka̱ná, huata ma̱x xali̱huaca̱ tla̱n antiyá̱ u̱nú̱ xtahuilahu, hua̱ lapi̱ huix chuná̱ lacasquina, u̱ctlahuaya̱hu aktutu lactzu̱ pu̱ni̱lhcha̱ chiqui, aktum milá, aktum xla Moisés, xa̱hua̱ aktum xla Elías.
5 Então Pedro, tomando a palavra, disse a Jesus: — Mestre, bom é estarmos aqui. Façamos três tendas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
6 Yama̱ xli̱ma̱kalhtahuaka̱t Jesús xpe̱cuaxni̱ko̱ni̱t, chu̱ Pedro, caj nia̱lh xcatzi̱y tu̱ xquilhuama̱.
6 Pois não sabia o que dizer, por estarem eles apavorados.
7 Chunacú̱ xchihui̱nama̱ Pedro, caj xamaktum tatu̱tzúhui̱lh aktum puclhni̱ tu̱ ma̱lakapa̱tze̱kko̱lh, chu̱ c-xlacni puclhni̱ kaxmatko̱lh pi̱ taxtuchi̱ aktum tachihuí̱n hua̱ntu̱ chuná̱ huá̱: “Hua̱ yumá̱ Quincam hua̱nti̱ luhua cpa̱xqui̱y, xma̱n luhua cakalhakaxpáttit hua̱ntu̱ xlá̱ naca̱li̱ma̱paksi̱yá̱n.”
7 A seguir, veio uma nuvem que os envolveu; e dela veio uma voz que dizia: — Este é o meu Filho amado; escutem o que ele diz!
8 Acxni̱ xlacán laca̱mpalako̱lh, tzucuko̱lh lacaputzako̱y, nia̱lh pala tí̱ ucxilhko̱lh, hua̱mpi̱ caja xta̱stum Jesús.
8 E, de repente, olhando ao redor, não viram mais ninguém com eles, a não ser Jesus.
9 A̱li̱sta̱lh acxni̱ aya xtaspitma̱kó̱, xta̱ctati̱lhako̱y ka̱stí̱n, Jesús huaniko̱lh xkalhatutucán pi̱ ni̱tí̱ cali̱ta̱chihui̱nanko̱lh hua̱ntu̱ xucxilhko̱ni̱t hasta acxni̱ xlá̱ Xatalacsacni Chixcú̱ nalakastakuanán ca̱li̱ní̱n.
9 Ao descerem do monte, Jesus lhes ordenou que não divulgassem as coisas que tinham visto, até o dia em que o Filho do Homem ressuscitasse dentre os mortos.
10 Puschí̱ caj acstuli̱catzi̱ko̱lh, ni̱tú̱ li̱chihui̱nanko̱lh hua̱ntu̱ xucxilhko̱ni̱t, huata caj tzucuko̱lh la̱kalhasquinko̱y xatú̱ cahuá̱ tama̱ talakastakuán ca̱li̱ní̱n.
10 Eles guardaram a recomendação, perguntando uns aos outros o que seria esse ressuscitar dentre os mortos.
11 Hua̱mpi̱ huata chuná̱ kalhasquinko̱lh Jesús: —¿Tú̱huan xma̱kalhtahuaka̱nacan judíos huanko̱y pi̱ mat hua̱ Elías xlacasquinca̱ pu̱lana̱ huá̱ namín ca̱tuxá̱huat, chu̱ a̱li̱sta̱lh namín Cristo?
11 Então perguntaram a Jesus: — Por que os escribas dizem ser necessário que Elias venha primeiro?
12 Cha̱nchu̱ xlá̱ chuná̱ kalhtí̱nalh: —Xli̱ca̱na̱ tu̱ huanko̱y, ni̱ caj li̱huanko̱y, sa̱mpi̱ profeta Elías pu̱lana̱ xli̱mínat xuani̱t, hua̱ xlá̱ ti̱ nama̱aksti̱tumi̱ko̱y tachixcuhuí̱tat laqui̱mpi̱ tla̱n nali̱pa̱huanko̱y acxni̱ namín mima̱akapu̱taxti̱nacán. Hua̱mpi̱ huata quit lacatancs cca̱huaniyá̱n pi̱ profeta Elías aya qui̱lani̱tanchi, hua̱mpi̱ lhu̱hua tachixcuhuí̱tat ni̱ tzinú̱ lakapasko̱lh pala huá̱, huata catu̱hua̱ tu̱ xlacán puhuaniko̱lh, chuná̱ chú̱ tlahuaniko̱lh, luhua xta̱chuná̱ la̱ntla̱ tatzokni̱t c-xtachihui̱n Dios pi̱ chuná̱ naakspulay. Hua̱mpi̱ chú̱ quit na̱ cca̱kalhasquiná̱n: ¿Tú̱ hua̱ yumá̱ la̱ntla̱ tatzokni̱t c-Li̱kalhtahuaka̱ xla quimpa̱lacata̱ Xatalacsacni Chixcú? Mili̱catzi̱tcán pi̱ luhua chuná̱ nalay xta̱chuná̱ la̱ntla̱ antá̱ huan pi̱ nacpa̱ti̱nán, chu̱ lhu̱hua̱ ti̱ naquilakmakanko̱y, chu̱ ni̱tú̱ naquili̱ucxilhko̱y.
12 Jesus respondeu:
13 — ausente —
13 Eu, porém, lhes digo que Elias já veio, e fizeram com ele tudo o que quiseram, como está escrito a respeito dele.
14 Acxni̱ taspitko̱lh anta̱ni̱ xuilakó̱ a̱makapitzi̱n xli̱ma̱kalhtahuáka̱t, ucxilhko̱lh pi̱ lhu̱hua chixcuhuí̱n xtamakstokko̱ni̱t, xa̱hua̱ xma̱kalhtahuaka̱nacan judíos, xlacán xli̱tamakspitma̱kó̱, chu̱ xta̱la̱ma̱aklhuhui̱ma̱kó̱.
14 Quando eles se aproximaram dos outros discípulos, viram numerosa multidão ao redor deles e os escribas discutindo com eles.
15 Hua̱mpi̱ makapitzí̱n acxni̱ ucxilhko̱lh Jesús, luhua pa̱xuhuako̱lh, takosú̱n anko̱lh pa̱xtokko̱y laqui̱mpi̱ nata̱chihui̱nanko̱y.
15 E logo toda a multidão, ao ver Jesus, ficou surpresa e, correndo até ele, o saudava.
16 Jesús acxni̱ lakcha̱nko̱lh xli̱ma̱kalhtahuáka̱t, kalhasquinko̱lh: —¿Tú̱ li̱aklhu̱hua̱tnampá̱tit?
16 Então Jesus perguntou:
17 Cha̱tum hua̱nti̱ antá̱ lacatzú̱ xlaya̱, chuná̱ kálhti̱lh: —Ma̱kalhtahuaka̱ná, u̱cli̱mini̱t quinkahuasa ti̱ kalhi̱y cspiritu akskahuiní, chu̱ hasta nia̱lh lay chihui̱nán.
17 E um, do meio da multidão, respondeu: — Mestre, eu trouxe até o senhor o meu filho, que está possuído de um espírito mudo;
18 Pus caxani̱cahuá̱ anta̱ni̱ acxni̱ chipay, ma̱lakahuitiy, chu̱ ma̱lacuacami̱y, ma̱kalhpupi̱y, chu̱ na̱ la̱lacxcay xtatzán; caj huá̱ xpa̱lacata aya li̱sca̱ctamakama̱. Aya cuaniko̱lh mili̱ma̱kalhtahuáka̱t pi̱ catamacaxtuniko̱lh, hua̱mpi̱ ni̱ lay ma̱tla̱ni̱ko̱lh.
18 e este, sempre que se apossa dele, lança-o por terra, e ele espuma, range os dentes e vai definhando. Pedi aos seus discípulos que o expulsassem, mas eles não puderam.
19 Jesús chuná̱ huaniko̱lh: —Koxutaní̱n huixín hua̱nti̱ ni̱ ca̱najlaputuná̱tit quintachihuí̱n. ¿Hasta niajcu li̱huaya̱ nactica̱ta̱pa̱ti̱yá̱n? Chu̱ chuná̱ huampá̱: —Cali̱tántit tama̱ kahuasa.
19 Então Jesus exclamou:
20 Puschí̱ li̱minica̱ anta̱ni̱ xyá̱ Jesús. Chu̱ yama̱ cspiritu akskahuiní, acxni̱ úcxilhli̱ Jesús, tuncán ma̱lactlahuáni̱lh u̱n yama̱ kahuasa, tama̱chá̱ ca̱tiyatna, tzúculh tapiliy, chu̱ kalhpupuy.
20 E eles o trouxeram. Quando ele viu Jesus, o espírito imediatamente agitou o menino com violência, e, caindo ele por terra, revolvia-se espumando.
21 Jesús kalhásquilh xtla̱t: —¿Pi̱ maka̱sá̱ chuná̱ na̱má̱ lay? Xatla̱t kalhtí̱nalh: —Hasta acxni̱ actzu̱cú̱ xuani̱t.
21 Jesus perguntou ao pai do menino: O pai respondeu: — Desde a infância;
22 Luhua maklhu̱huatá̱ tama̱ cspiritu akskahuiní̱ makni̱putún acxni̱ tlakapu̱y c-lhcúya̱t, usu c-chúchut. Huá̱ xpa̱lacata̱ cli̱huaniyá̱n, lapi̱ tla̱n tu̱ xtlahua̱ xpa̱lacata, pus kayaj caquinca̱catzani, chu̱ caquinca̱makta̱ya.
22 e muitas vezes o tem lançado no fogo e na água, para o matar. Mas, se o senhor pode fazer alguma coisa, tenha compaixão de nós e ajude-nos.
23 Jesús chuná̱ kálhti̱lh: —Quit tla̱n cma̱pacsay, hua̱mpi̱ xma̱n tzanka̱niyá̱n pi̱ huix naca̱najlaya, sa̱mpi̱ cati̱huá̱ ti̱ ca̱najlay, chuná̱ lay pacs hua̱ntu̱ puhuán.
23 Ao que Jesus respondeu:
24 Tica̱tásalh tuncán xtla̱t kahuasa, tihua̱: —Cca̱najlaputún; caquimakta̱ya̱ laqui̱mpi̱ tla̱n xacca̱nájlalh.
24 E imediatamente o pai do menino exclamou: — Eu creio! Ajude-me na minha falta de fé!
25 Acxni̱ úcxilhli̱ Jesús pi̱ luhua lhu̱hua̱ tzucuko̱lh tamakstokko̱y hasta xla̱lacxquitima̱kó̱, huánilh tuncán yama̱ akskahuiní: —Quit cli̱ma̱paksi̱yá̱n, camakáxtakti̱ tama̱ kahuasa, chu̱ nia̱lh ucxni̱ cama̱sipa̱ni, sa̱mpi̱ huix hua̱nti̱ ma̱ko̱ko̱ni̱ta, chu̱ ma̱akata̱pani̱ta.
25 Vendo Jesus que muita gente estava se reunindo, repreendeu o espírito imundo, dizendo-lhe:
26 Yama̱ cspiritu akskahuiní̱ ca̱tásalh, chu̱ li̱pe̱cua̱ li̱ca̱tálalh yama̱ kahuasa, hua̱mpi̱ makáxtakli. Hua̱mpi̱ yama̱ kahuasa ná̱ xaní̱n xmá̱; huachá̱ lhu̱hua̱ hua̱nti̱ antá̱ xlaya̱kó̱ tzucuko̱lh huanko̱y pi̱ xni̱ni̱t.
26 E ele, gritando e agitando-o muito, saiu, deixando-o como se estivesse morto, a ponto de muitos dizerem: — Morreu.
27 Hua̱mpi̱ Jesús pakchípalh, chu̱ lacatzucu̱ má̱qui̱lh. Puschí̱ yama̱ kahuasa acstutá̱yalh.
27 Mas Jesus, tomando-o pela mão, o ergueu, e ele se levantou.
28 A̱li̱sta̱lh Jesús alh c-chiqui̱ anta̱ni̱ xtamakaxtakko̱y, chu̱ antá̱ xli̱ma̱kalhtahuáka̱t kalhasquinko̱lh: —¿Tú̱ xpa̱lacata̱ quin ni̱ lalh ctamacaxtuhu yama̱ cspiritu akskahuiní?
28 Quando Jesus entrou em casa, os seus discípulos lhe perguntaram em particular: — Por que nós não pudemos expulsá-lo?
29 Jesús kalhti̱ko̱lh: —Sa̱mpi̱ hua̱ yuma̱ ti̱pa̱tu cspiritu akskahuiní, xma̱n huá̱ li̱tlakaxtucán lapi̱ huixín nakalhxtaknaná̱tit, natlahuayá̱tit oración, chu̱ nasquiniyá̱tit Dios pi̱ huá̱ natlahuay.
29 Jesus respondeu:
30 A̱li̱sta̱lh Jesús ta̱anko̱lh xli̱ma̱kalhtahuáka̱t a̱lacatanu̱, tipunataxtuko̱lh anta̱ni̱ xma̱paksi̱y Galilea, hua̱mpi̱ ni̱ní̱ tachokoko̱lh sa̱mpi̱ ni̱ xlacasquín tí̱ nacatzi̱y pala antá̱ xlá̱ xti̱taxtuma̱.
30 E, tendo saído dali, passavam pela Galileia, e Jesus não queria que ninguém o soubesse,
31 Sa̱mpi̱ lhu̱hua̱ tu̱ xli̱ta̱chihui̱namputunko̱y xli̱ma̱kalhtahuáka̱t c-tiji. Pus huá̱ xli̱ta̱kalhchihui̱nanti̱lhako̱y la̱ntla̱ xlá, Xatalacsacni Chixcú, namacama̱sta̱cán c-xmacancan chixcuhuí̱n hua̱nti̱ ni̱ xucxilhputunko̱y; xlacán namakni̱ko̱y, hua̱mpi̱ caj xli̱aktutu quilhtamacú̱ xlá̱ nalakastakuanán ca̱li̱ní̱n.
31 porque ensinava os seus discípulos e lhes dizia:
32 Hua̱mpi̱ yama̱ xli̱ma̱kalhtahuáka̱t ni̱ xakata̱ksko̱y xlacán la̱ntla̱ luhua naqui̱taxtuy, hua̱mpi̱ na̱ xmacpuhuanko̱y tlak nakalhasquinko̱y xpa̱lacata.
32 Eles, porém, não compreendiam isto e tinham medo de perguntar.
33 Acxni̱ xlacán cha̱mpalako̱lh c-Capernaum, chu̱ acxni̱ tanu̱ko̱lh c-chiqui Jesús kalhasquinko̱lh xli̱ma̱kalhtahuáka̱t: —¿Tú̱ xla̱li̱ma̱klu̱hui̱pá̱tit c-tiji?
33 Chegaram, então, a Cafarnaum. Estando em casa, Jesus perguntou aos discípulos:
34 Xlacán ni̱ kalhti̱nanko̱lh sa̱mpi̱ c-tiji̱ xli̱chihui̱nanti̱lhako̱y xatí̱ cahuá̱ xli̱ma̱kalhtahuaka̱t Jesús, xapuxcu nahuán, usu tali̱pa̱hu xli̱taxtuma̱.
34 Mas eles se calaram, porque, no caminho, tinham discutido entre si sobre quem era o maior.
35 Hua̱mpi̱ cumu Jesús pacs xcatzi̱y xatú̱ xlacán xli̱chihui̱nanko̱ni̱t c-tiji, a̱li̱sta̱lh culucs tahui̱, chu̱ huaniko̱lh pi̱ calaktalacatzuhui̱ko̱lh xkalhacu̱tuycán, chuná̱ huaniko̱lh: —Lapi̱ huí̱ ti̱ huixín tlak kalhi̱y xlakasi, usu tali̱pa̱hu li̱taxtuni̱t, pus hua̱ yumá̱ ti̱ ni̱tú̱ putzani̱t la̱ntla̱ nakalhi̱y xlakasi, usu xapuxcu nahuán, huata xlá̱ tlak a̱huatiyá̱ namacasta̱lay laqui̱mpi̱ chuná̱ nali̱taxtuy la̱ milacscujnicán hua̱nti̱ xta̱chuná̱ catu̱cahuá̱ tascújut nama̱tlahui̱yá̱tit.
35 E Jesus, assentando-se, chamou os doze e lhes disse:
36 A̱li̱sta̱lh tasánilh cha̱tum actzu̱ kahuasa hua̱nti̱ c-xíta̱t ya̱huaniko̱lh, chaxli, chu̱ chuná̱ huaniko̱lh:
36 Trazendo uma criança, colocou-a no meio deles e, tomando-a nos braços, disse-lhes:
37 —Hua̱nti̱ ni̱ nalakmakán cha̱tum actzu̱ kahuasa la̱ntla̱ u̱má̱, chu̱ napa̱xqui̱y caj xpa̱lacata catzi̱y pi̱ quit cpa̱xqui̱y, pus qui̱li̱taxtuy xta̱chuna̱ pala quittá̱ quimpa̱xqui̱ma̱, na̱ chuná̱ hua̱nti̱ quit quimpa̱xqui̱y, na̱ qui̱taxtuy pi̱ huatiya Dios pa̱xqui̱ma̱ hua̱nti̱ quimacamini̱t.
37 — Quem receber uma criança, tal como esta, em meu nome, recebe a mim; e quem receber a mim, não é a mim que recebe, mas aquele que me enviou.
38 Caj li̱tlanca̱liya̱ Juan chuná̱ huánilh Jesús: —Ma̱kalhtahuaka̱ná, cucxilhui̱ cha̱tum chixcú̱ hua̱nti̱ caj mintucuhuiní̱ xli̱quilhán, chu̱ xma̱pacsako̱y hua̱nti̱ xkalhi̱ko̱y cspiritu akskahuiní, hua̱mpi̱ cumu ni̱ acxtum quinca̱ta̱lapu̱layá̱n, pus cli̱huanihu pi̱ nia̱lh tí̱ chuná̱ cama̱pácsalh.
38 João disse a Jesus: — Mestre, vimos um homem que expulsava demônios em seu nome, mas nós o proibimos de fazer isso, porque não nos seguia.
39 Jesús huánilh: —Ni̱ xtili̱huanítit, sa̱mpi̱ ti̱ni̱ cha̱tum tla̱n catitláhualh lactlanca li̱ca̱cni tatlahu c-quintucuhuiní̱ pala a̱li̱sta̱lh tuncán cala̱huá̱ naquili̱chihui̱nán.
39 Mas Jesus respondeu:
40 Sa̱mpi̱ ma̱squi caxati̱cahua̱ chixcú, lapi̱ ni̱ quinca̱ta̱la̱tlahuayá̱n acxni̱ tla̱n tascújut tu̱ tlahuama̱, qui̱taxtuy pi̱ quinca̱ta̱ta̱yayá̱n.
40 Pois quem não é contra nós é a favor de nós.
41 Na̱ caxati̱cahuá̱ ti̱ naca̱ta̱huayá̱n ca̱na̱ caj paktum vaso chúchut, caj xpa̱lacata catzi̱y pi̱ quit quilacscujnipá̱tit, mima̱ quilhtamacú̱ acxni̱ xlá̱ namaklhti̱nán xtaskahu.
41 Pois aquele que lhes der de beber um copo de água, em meu nome, porque vocês são de Cristo, em verdade lhes digo que de modo nenhum perderá a sua recompensa.
42 “Caxati̱cahuá̱ ti̱ nama̱tlahui̱yá̱n tu̱ ni̱ tla̱n laqui̱mpi̱ naaktzanka̱ta̱yako̱y ná̱ yuma̱ cha̱tum ti̱ lactzu̱cú, ti̱ aya tzucuko̱ni̱t quili̱pa̱huanko̱y, tlak xatlá̱n xuá̱, xli̱makua̱ ni̱ a̱tlahuay, pi̱ pu̱lana̱ xpixchi̱huacaca̱ aktum tlanca chíhuix, chu̱ antá̱ xmaca̱nca̱ c-ta̱kaya̱huaná̱ laqui̱mpi̱ antá̱ xjícsualh.
42 — E, se alguém fizer tropeçar um destes pequeninos que creem em mim, seria melhor para esse que uma grande pedra de moinho fosse pendurada ao seu pescoço e fosse jogado no mar.
43 Usu lapi̱ catzi̱ya̱ pi̱ huá̱ mimacán ma̱lacatiji̱ni̱yá̱n pi̱ naaktzanka̱ta̱yaya, xatlá̱n cachucu̱cti, chu̱ camákanti; sa̱mpi̱ xali̱huaca̱ tla̱n pakastulu̱ nachipina̱ c-akapú̱n anta̱ni̱ nalakcha̱ná̱n latáma̱t hua̱ntu̱ xa̱li̱ankalhí̱n, ni̱ xahua̱ nakalhi̱ya̱ kantuy mimacán, napina̱ c-pu̱pa̱tí̱n,
43 E, se a sua mão leva você a tropeçar, corte-a; pois é melhor você entrar aleijado na vida do que, tendo as duas mãos, ir para o inferno, para o fogo que nunca se apaga
44 c-lhcúya̱t, anta̱ni̱ niucxni̱ laksputa̱ tapa̱tí̱n.
44 [onde não lhes morre o verme, nem o fogo se apaga].
45 Usu lapi̱ catzi̱ya̱ pi̱ huá̱ mintuhuán nama̱akchakxayá̱n pi̱ naaktzanka̱ta̱yaya, xatlá̱n cachucu̱cti, xali̱huaca̱ tla̱n tantu̱stulu̱ nachipina̱ c-akapú̱n anta̱ni̱ nalakcha̱ná̱n latáma̱t hua̱ntu̱ xa̱li̱ankalhí̱n, ni̱ xahua̱ nakalhi̱ya̱ kantuy mintuhuán, namacapincana̱ c-pu̱pa̱tí̱n,
45 E, se o seu pé leva você a tropeçar, corte-o; pois é melhor você entrar na vida aleijado do que, tendo os dois pés, ser lançado no inferno
46 c-lhcúya̱t anta̱ni̱ niucxni̱ laksputa̱ tapa̱tí̱n.
46 [onde não lhes morre o verme, nem o fogo se apaga].
47 Usu lapi̱ catzi̱ya̱ pi̱ huá̱ milakastapu̱ nama̱lacatiji̱ni̱yá̱n laqui̱mpi̱ naaktzanka̱ta̱yaya, xali̱huacá̱ xatla̱n calacpi̱ma̱xtuca̱ sa̱mpi̱ tlak xatlá̱n lakatzí̱n nachipina̱ c-akapú̱n, ni̱ xahua̱ nakalhi̱ya̱ aktuy milakastapu, chu̱ namacapincana̱ c-pu̱pa̱tí̱n;
47 E, se um dos seus olhos leva você a tropeçar, arranque-o; pois é melhor você entrar no Reino de Deus com um olho só do que, tendo os dois, ser lançado no inferno,
48 c-lhcúya̱t anta̱ni̱ niucxni̱ laksputa̱ tapa̱tí̱n.
48 onde não lhes morre o verme, nem o fogo se apaga.
49 “Sa̱mpi̱ namín quilhtamacú̱ acxni̱ xli̱pacs tachixcuhuí̱tat nali̱ucxlhko̱cán lhcúya̱t lapi̱ xli̱ca̱na̱ kalhi̱ko̱y mátzat (usu xatlá̱n tahuán: lapi̱ li̱pa̱huanko̱y Dios).
49 — Porque cada um será salgado com fogo.
50 Pus xli̱ca̱na̱, mátzat luhua xlacasquinca, hua̱mpi̱ lapi̱ huá̱ mátzat cspútnilh xli̱skoko, ¿tú̱ nali̱ma̱skoka̱nampalaya? Ankalhí̱n huixín, c-milatama̱tcán, cakalhí̱tit mátzat, ni̱tí̱ cata̱la̱si̱tzi̱nítit, chu̱ cala̱pa̱xquí̱tit li̱macxtum cha̱tunu, chu̱ a̱makapitzí̱n.”
50 O sal é bom; mas, se o sal vier a se tornar insípido, como lhe restaurar o sabor? Tenham sal em vocês mesmos e paz uns com os outros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.