Romanos 7
Xasasti talacaxlan (TOCNT) vs NTLH
1 Nata̠lán judíos, huixinín stalanca catzi̠yá̠tit pi̠ a̠má xli̠ma̠peksí̠n Moisés caj xma̠nhuá tla̠n li̠ma̠peksi̠y hua̠ntu̠ xli̠tláhuat cha̠tum cristiano li̠huán lamajcú nac ca̠quilhtamacú, porque para aya ni̠ni̠t a̠má chixcú niaj lakchá̠n nama̠kantaxti̠y para túcuya̠ li̠ma̠peksí̠n.
1 Meus irmãos, vocês todos podem compreender muito bem o que vou dizer. Vocês conhecem as leis e sabem que elas só têm poder sobre uma pessoa enquanto essa pessoa está viva.
2 Aquit camá̠n ca̠ta̠ma̠lacastucniyá̠n aktum takalhchuhuí̠n huá la̠ta aquinín quintasmani̠ncán o nahuaná̠hu nac aktum tamakaxtókot: nac xli̠ma̠peksí̠n Moisés huan pi̠ cha̠tum pusca̠t hua̠nti̠ tá̠hui cha̠tum chixcú, caj luu xma̠nhuá tapeksi̠niy porque ta̠tamakaxtokni̠t li̠huán eé chixcú lama xastacná, pero para nani̠y xta̠ko̠lú entonces xlá tla̠n nata̠tamakaxtoka la̠tachá tícu xlá chuná nalacpuhuaniy y ni̠ tlahuay tala̠kalhí̠n caj xpa̠lacata hua̠ntu̠ natlahuay.
2 Por exemplo, a mulher casada está ligada pela lei ao marido enquanto ele estiver vivo; mas, se ele morrer, ela estará livre da lei que a liga ao marido.
3 Pero para eé pusca̠t nata̠tza̠lay y nata̠tahuilay a̠túnuj chixcú ma̠squi lamajcú xta̠ko̠lú, pus xli̠ca̠na pi̠ lanca tala̠kalhí̠n tlahuay; pero para aya ni̠ni̠t xta̠ko̠lú xlá tla̠n nata̠tahuilay a̠túnuj chixcú para chuná lacpuhuán y ni̠ tlahuay tala̠kalhí̠n, ni̠para ti̠ catili̠huánilh.
3 De modo que, se ela viver com outro homem enquanto o marido estiver vivo, ela será chamada de adúltera. Mas, se o marido morrer, ela estará legalmente livre e não cometerá adultério se casar com outro homem.
4 Nata̠lán, na̠chuná chú huixinín ca̠qui̠taxtuniyá̠n hua̠nti̠ li̠pa̠huaná̠tit Jesús, porque xapu̠lh huá xtapeksi̠niyá̠tit xli̠ma̠peksí̠n Moisés y juerza mili̠xoko̠nutcán xuani̠t para ni̠ xtima̠kantaxtí̠tit hua̠k hua̠ntu̠ huan mili̠ma̠kantaxti̠tcán xuani̠t. Pero acxni̠ Cristo ni̠lh huixinín lacxtum ta̠ní̠tit, huá xpa̠lacata pi̠ niaj lay ca̠ma̠peksi̠yán tamá li̠ma̠peksí̠n. Huixinín huatiyá tapeksi̠niyá̠tit Cristo hua̠nti̠ lacastacuánalh nac ca̠li̠ní̠n la̠qui̠ milatama̠tcán nali̠scujniyá̠tit Dios.
4 O mesmo acontece com vocês, meus irmãos. Do ponto de vista da lei, vocês também já morreram, pois são parte do corpo de Cristo. E agora pertencem a ele, que foi ressuscitado para que nós possamos viver uma vida útil no serviço de Deus.
5 Hasta acxni̠ huacu xquinca̠ma̠peksi̠yá̠n a̠má xali̠xcájnit quintalacapa̠stacnicán hua̠ntu̠ xquinca̠ma̠tlahui̠yá̠n tala̠kalhí̠n, aya xuijá li̠ma̠peksí̠n hua̠ntu̠ xquinca̠li̠huaniyá̠n pi̠ ni̠tlá̠n hua̠ntu̠ xtlahuama̠náhu, pero huata caj kalhakaxmatamakáhu y a̠má hua̠ntu̠ xtlahuama̠náhu xamá̠n quinca̠ma̠laktzanke̠yá̠n nac ca̠li̠ní̠n.
5 Pois, quando vivíamos de acordo com a nossa natureza humana, os maus desejos despertados pela lei agiam em todo o nosso ser e nos levavam para a morte.
6 Pero cumu aya ta̠ni̠ni̠táhu Cristo pus aya ti̠taxtunini̠táhu tamá xli̠tlihueke li̠ma̠peksí̠n hua̠ntu̠ xamaká̠n xquinca̠li̠lamá̠n cumu la̠ xtachí̠n. Aquinín niaj akatiyuj lama̠náhu xlacata para ni̠ hua̠k nama̠kantaxti̠yá̠hu a̠má li̠ma̠peksí̠n hua̠ntu̠ caj tatzoktahuilani̠t, porque chú huá Espíritu Santo quinca̠ma̠catzi̠ni̠yá̠n la̠ li̠pa̠xúhu y aksti̠tum nalatama̠yá̠hu xlacata namakapa̠xuhuayá̠hu Dios.
6 Porém agora estamos livres da lei porque já morremos para aquilo que nos mantinha prisioneiros. Por isso somos livres para servir a Deus não da maneira antiga, obedecendo à lei escrita, mas da maneira nova, obedecendo ao Espírito de Deus.
7 ¿Lakchá̠n chi̠nchú nahuaná̠hu pi̠ huá xli̠ma̠peksí̠n Moisés quinca̠ma̠tlahui̠yá̠n tala̠kalhí̠n? ¡Oh, ni̠chuná xlá! Porque para ni̠ huá cahuá tamá li̠ma̠peksí̠n ni̠ xacticátzi̠lh túcu a̠má tala̠kalhí̠n, ni̠ xacticátzi̠lh para ni̠tlá̠n catu̠huá nalakati̠lacapina hua̠ntu̠ ni̠ milá para ni̠huá cahuá xli̠ma̠peksí̠n Moisés xquintihuánilh antanícu chiná huan: “Ni̠tu̠ tilakati̠lacapina hua̠ntu̠ kalhi̠y minta̠cristiano.”
7 O que vamos dizer então? Que a própria lei é pecado? É claro que não! Mas foi a lei que me fez saber o que é pecado. Pois eu não saberia o que é a cobiça se a lei não tivesse dito: “Não cobice.”
8 Pero huata a̠má xali̠xcájnit quintalacapa̠stacni quimakatlájalh y quima̠lacpuhuá̠ni̠lh xlacata catu̠huá xackálhi̠lh hua̠ntu̠ aquit ni̠tu̠ ckalhi̠y, a̠má hua̠ntu̠ xli̠ma̠peksí̠n Dios ni̠ lacasquín natlahuayá̠hu. Pero para nitu̠ cahuá li̠ma̠peksí̠n ma̠squi xtáhui tala̠kalhí̠n ni̠tu̠ xli̠macuán y ni̠ti̠ akatiyuj xlalh para naxoko̠nún xpa̠lacata hua̠ntu̠ tlahuani̠t.
8 Porém o pecado se aproveitou dessa lei para despertar em mim todo tipo de cobiça. Porque, se não existe a lei, o pecado é uma coisa morta.
9 Maktum quilhtamacú aquit akpuntum xaclama, cumu ni̠ xaclakapasa xli̠ma̠peksí̠n Moisés ni̠ xaccatzi̠y para xaclaktzanka̠ta̠yama, pero acxni̠ chú cli̠kalhtahuákalh li̠ma̠peksí̠n ccátzi̠lh pi̠ li̠xcájnit xaclama y lhu̠hua tala̠kalhí̠n xactlahuama hua̠ntu̠ Dios ni̠ lacasquín nactlahuay.
9 Pois houve um tempo em que eu não conhecia a lei e estava vivo. Mas, quando fiquei conhecendo o mandamento, o pecado começou a viver,
10 Pero huata a̠má li̠ma̠peksí̠n hua̠ntu̠ xaccatzi̠y pi̠ naquima̠xqui̠y li̠pa̠xúhu latáma̠t para tla̠n nacma̠kantaxti̠y antá quima̠akatá̠kni̠lh pi̠ aquit ni̠ luu li̠huana̠ cma̠kantaxti̠ma hua̠ntu̠ quinca̠li̠ma̠peksi̠yá̠n, y xafuerza pi̠ nacxoko̠nún y naclaktzanka̠y nac ca̠li̠ní̠n.
10 e eu morri. E o próprio mandamento que me devia trazer a vida me trouxe a morte.
11 Porque a̠má xali̠xcájnit quintalacapa̠stacni hua̠ntu̠ xquima̠lacpuhua̠ni̠y xlacata nactlahuay tala̠kalhí̠n, ni̠ quimá̠xqui̠lh talacasquín nactlahuay hua̠ntu̠ huan nac xli̠ma̠peksí̠n Dios, huatachá caj lí̠huaca quima̠lacpuhuá̠ni̠lh xlacata nactlahuay hua̠ntu̠ naquima̠laktzanke̠ya̠huay.
11 Porque o pecado, aproveitando a oportunidade dada pelo mandamento, me enganou e, por meio do mandamento, me matou.
12 Xli̠ca̠na pi̠ hua̠ntamá xli̠ma̠peksí̠n Moisés luu xtachuhuí̠n Dios y luu tla̠n porque antá lacatancs huan hua̠ntu̠ quili̠tlahuatcán y la̠ta lácu tancs nalatama̠yá̠hu nac xlacatí̠n.
12 Assim a lei vem de Deus; e o mandamento também vem de Deus, diz o que é certo e é bom.
13 Bueno, para huá xli̠ma̠peksí̠n Dios luu tancs hua̠ntu̠ huan, ¿túcu chi̠nchú xpa̠lacata aquit quili̠ma̠laktzanke̠y xlacata nacni̠y? ¡Oh, xli̠ca̠na xlá pi̠ ni̠chuná! Porque huá a̠má xali̠xcájnit quintalacapa̠stacni hua̠ntu̠ quima̠tlahui̠y tala̠kalhí̠n quiakskáhuilh y ma̠s quima̠tláhui̠lh hua̠ntu̠ huan nac li̠ma̠peksí̠n pi̠ ni̠ quili̠tláhuat, y chuná li̠talúlokli pi̠ xli̠ca̠na huá ma̠laktzanke̠ná a̠má tala̠kalhí̠n, pero huá xli̠ma̠peksí̠n Dios lacatancs ma̠siyuy pi̠ huá luu li̠xcájnit la̠ta ma̠laktzanke̠nán tala̠kalhí̠n hua̠ntu̠ ckalhi̠y nac quilatáma̠t.
13 Então será que o que é bom me levou à morte? É claro que não! Foi o pecado que fez isso. Pois o pecado, usando o que é bom, me trouxe a morte para que ficasse bem claro aquilo que o pecado realmente é. E assim, por meio do mandamento, o pecado se mostrou mais terrível ainda.
14 Catzi̠yá̠hu pi̠ xli̠ma̠peksí̠n Dios luu tla̠n porque lacatancs quinca̠huaniyá̠n la̠ta lácu luu quili̠latama̠tcán, pero huata huá chú xali̠xcájnit quintalacapa̠stacni chu hua̠ntu̠ caj que̠cstu quintapa̠xuhuá̠n quima̠lacpuhua̠ni̠y pi̠ cactláhualh tala̠kalhí̠n y huata huá ckalhakaxmata.
14 Sabemos que a lei é divina; mas eu sou humano e fraco e fui vendido ao pecado para ser seu escravo.
15 Aquit ni̠para tzinú cakata̠ksa hua̠ntu̠ quiakspulay, porque ni̠ huá ctlahuay hua̠ntu̠ aquit clacpuhuán, y na̠ chuná hua̠ntu̠ aquit clacpuhuán niaj xactláhualh, acxni̠ ccatzi̠paray pi̠ huatiyá ctlahuaparani̠t nac quilatáma̠t.
15 Eu não entendo o que faço, pois não faço o que gostaria de fazer. Pelo contrário, faço justamente aquilo que odeio.
16 Pero para aquit cli̠puhuán acxni̠ ctlahuay hua̠ntu̠ clacpuhuán pi̠ niaj xactláhualh porque li̠huán Dios, eé huamputún pi̠ xli̠ca̠na ccatzi̠y pi̠ huá xli̠ma̠peksí̠n Dios pi̠ luu tlán.
16 Se faço o que não quero, isso prova que reconheço que a lei diz o que é certo.
17 Xli̠ca̠na pi̠ acxni̠ ctlahuay hua̠ntu̠ niaj ctlahuaputún qui̠taxtuy cumu lá̠mpara ni̠ aquit ma̠n ctlahuama sinoque huá xali̠xcájnit quintalacapa̠stacni quima̠tlahui̠y.
17 E isso mostra que, de fato, já não sou eu quem faz isso, mas o pecado que vive em mim é que faz.
18 Aquit stalanca ccatzi̠y pi̠ eé xali̠xcájnit quintalacapa̠stacni hua̠ntu̠ ckalhí̠y quimakatlajani̠t porque nac quilatáma̠t xli̠ca̠na pi̠ ni̠túcu ckalhi̠y hua̠ntu̠ tla̠n talacapa̠stacni. Ma̠squi acatunu clacapa̠stacma xlacata pi̠ xactláhualh hua̠ntu̠ tla̠n tascújut, xli̠ca̠na pi̠ ni̠lay cma̠kantaxti̠y.
18 Pois eu sei que aquilo que é bom não vive em mim, isto é, na minha natureza humana. Porque, mesmo tendo dentro de mim a vontade de fazer o bem, eu não consigo fazê-lo.
19 Xli̠hua̠k hua̠ntu̠ clacpuhuán xactláhualh hua̠ntu̠ tla̠n, ni̠lay ctlahuay que̠cstu, pero huata luu pí a̠ctlahuay hua̠ntu̠ clacpuhuán pi̠ niaj xactláhualh.
19 Pois não faço o bem que quero, mas justamente o mal que não quero fazer é que eu faço.
20 Bueno, para aquit ctlahuaparay hua̠ntu̠ clacpuhuán pi̠ niaj xactláhualh, luu lacatancs ctaluloka pi̠ niaj huá antá nac quinacú mina̠chá quintalacapa̠stacni xlacata chuná nactlahuay, sinoque huá xali̠xcájnit quintalacapa̠stacni tu̠ quimakatlajani̠t quima̠tlahui̠y tala̠kalhí̠n.
20 Mas, se faço o que não quero, já não sou eu quem faz isso, mas o pecado que vive em mim é que faz.
21 Aquit luu stalanca ccatzi̠y pi̠ ma̠squi maklhu̠huatá clacpuhuán xlacata pi̠ xactláhualh hua̠ntu̠ tla̠n tascújut, pero acxni̠ chuná clacapa̠staca huá tuncán quiactahuacaparaya̠chi xlacata pi̠ cactláhualh hua̠ntu̠ ni̠tlá̠n.
21 Assim eu sei que o que acontece comigo é isto: quando quero fazer o que é bom, só consigo fazer o que é mau.
22 Aquit la̠ta nac quinacú luu xli̠ca̠na clakati̠y hua̠ntu̠ huan xli̠ma̠peksí̠n Dios,
22 Dentro de mim eu sei que gosto da lei de Deus.
23 pero huí pu̠lactum nac quimacni hua̠ntu̠ quisaka̠li̠y xlacata nacma̠kantaxti̠y, huá tamá xali̠xcájnit quintalacapa̠stacni hua̠ntu̠ quima̠lacpuhua̠ni̠y xlacata nactlahuay tala̠kalhí̠n, xlá quimakatlajani̠t y quili̠lama cumu la̠ xtachí̠n.
23 Mas vejo uma lei diferente agindo naquilo que faço, uma lei que luta contra aquela que a minha mente aprova. Ela me torna prisioneiro da lei do pecado que age no meu corpo.
24 ¡Pa̠xcatacu ctihuán porque cha̠catzi̠ya pi̠ aya claktzanka̠ta̠yani̠t! ¿Tícu cahuá tla̠n naquilakma̠xtuy xlacata ni̠ naquima̠tlahui̠y tala̠kalhí̠n tamá xali̠xcájnit quintalacapa̠stacni hua̠ntu̠ ckalhi̠y?
24 Como sou infeliz! Quem me livrará deste corpo que me leva para a morte?
25 Ca̠na̠ cpa̠xcatcatzi̠niy Dios pi̠ xma̠nhuá Quimpu̠chinacán Jesucristo tla̠n naquilakma̠xtuy. Huá xpa̠lacata aquit xli̠hua̠k quintalacapa̠stacni cli̠ta̠yaputún pi̠ xacma̠kantáxti̠lh xli̠ma̠peksí̠n Dios, pero akatiyuj clay porque huá quimakatlajani̠t xali̠xcájnit quintalacapa̠stacni y lá̠mpara xtachí̠n quili̠lama tala̠kalhí̠n.
25 Que Deus seja louvado, pois ele fará isso por meio do nosso Senhor Jesus Cristo! Portanto, esta é a minha situação: no meu pensamento eu sirvo à lei de Deus, mas na prática sirvo à lei do pecado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.