Mateus 9
Coyutla Totonac NT (TOC_TBL) vs NTLH
1 Pus huata Jesús táju̠lh nac barco y tacutparachá a̠li̠quilhtu̠tu pupunú, y antá tácha̠lh nac xca̠chiquí̠n antanícu luu xlama xuanicán Capernaum.
1 Jesus entrou num barco, voltou para o lado oeste do lago e chegou à sua cidade .
2 Antá xlá xuilachá acxni̠ li̠cha̠nícalh cha̠tum chixcú hua̠nti̠ xlu̠ntu̠huanani̠t, a̠má ta̠tatlá pu̠chexni xpu̠le̠ncán. Acxni̠ Jesús ca̠úcxilhli pi̠ a̠ma̠ko̠lh lacchixcuhuí̠n xtali̠pa̠huán xlacata pi̠ tla̠n xlá nama̠tla̠nti̠y chiné huánilh a̠má ta̠tatlá: —Catu̠xca̠ni ta̠ta, porque xli̠hua̠k mintala̠kalhí̠n aya cma̠tzanke̠nanini̠tán.
2 Então algumas pessoas trouxeram um paralítico deitado numa cama. Jesus viu que eles tinham fé e disse ao paralítico:
3 Pero makapitzí̠n xma̠kalhtahuake̠nacán judíos hua̠nti̠ antá xtalayá̠nalh xlacán chiné talacpúhua: “Umá chixcú caj xpa̠lacata xtachuhuí̠n li̠kalhkama̠nama y ta̠la̠lacata̠qui̠ma Dios.”
3 Aí alguns mestres da Lei começaram a pensar: — Este homem está
4 Pero cumu Jesús cátzi̠lh hua̠ntu̠ xlacán xtalacpuhuamá̠nalh chiné ca̠huánilh: —¿Túcu xpa̠lacata huixinín luu li̠xcájnit li̠kalhi̠yá̠tit mintalacapa̠stacnicán?
4 Porém Jesus sabia o que eles estavam pensando e disse:
5 Pus caquila̠huaníhu, ¿xatúcu a̠tzinú ni̠para tuhua ma̠kantaxti̠cán, pi̠ acxni̠ nahuaniya cha̠tum ta̠tatlá: “Mintala̠kalhí̠n hua̠k cma̠tzanke̠naniyá̠n”, osuchí para nahuaniya: “La̠li̠huán cata̠qui y catlá̠huanti”?
5 O que é mais fácil dizer ao paralítico: “Os seus pecados estão perdoados” ou “Levante-se e ande”?
6 Pus la̠nchú camá̠n ca̠ma̠siyuniyá̠n pi̠ aquit Xatalacsacni Chixcú y na̠chuna li̠túm pi̠ xli̠ca̠na ckalhi̠y li̠tlihueke uú nac ca̠quilhtamacú y caj quintachuhuí̠n tla̠n cli̠ma̠tzanke̠nani̠nán tala̠kalhí̠n. Xlá xakátli̠lh a̠má chixcú hua̠nti̠ xlu̠ntu̠huanani̠t y chiné huánilh: —Huix cuanimá̠n, la̠li̠huán cata̠qui, casacti mimpu̠chexni y capit nac mínchic.
6 Pois vou mostrar a vocês que eu, o Então disse ao paralítico:
7 Amá chixcú hua̠nti̠ xlu̠ntu̠huanani̠t la̠li̠huán tá̠qui̠lh, táxtulh y alh nac xchic.
7 O homem se levantou e foi para casa.
8 Acxni̠ a̠ma̠ko̠lh cristianos taúcxilhli hua̠ntu̠ xlá xtlahuani̠t la̠n tapé̠cualh caj xpa̠lacata tacá̠cni̠lh xtascújut y tzúculh tapa̠xcatcatzi̠niy Dios caj xpa̠lacata cumu xlá xma̠xqui̠ni̠t lanca li̠tlihueke eé chixcú.
8 Quando o povo viu isso, ficou com medo e louvou a Deus por dar esse poder a seres humanos.
9 Acali̠stá̠n Jesús alh a̠lacatunu ca̠chiquí̠n y maktum acxni̠ xtla̠huama nac tiji úcxilhli cha̠tum chixcú xuanicán Mateo, antá xlá xuí nac mesa nac xquilhtí̠n oficina antaní xma̠lakaxoke̠nán impuestos hua̠ntu̠ xma̠ta̠ji̠nanimá̠calh Roma; xlá chiné huánilh: —Huix na̠ caquista̠lani. Amá Mateo la̠li̠huán huakaj tá̠yalh, akxtekuili̠ko̠lh xtascújut y sta̠lánilh.
9 Jesus saiu dali e, no caminho, viu um cobrador de impostos, chamado Mateus, sentado no lugar onde os impostos eram pagos. Jesus lhe disse: Mateus se levantou e foi com ele.
10 Acali̠stá̠n Jesús antá alh hua̠yán nac xchic Mateo y na̠ luu lhu̠hua lacchixcuhuí̠n hua̠nti̠ judíos xtalacpuhuaniy pi̠ hua̠k xalaktzanká̠n xtalamá̠nalh, xa̠hua xma̠ta̠ji̠naní̠n impuestos hua̠nti̠ ni̠tu̠ xca̠liucxilhcán xlacán na̠ antá xtaani̠t tamakua̠yán, y na̠ antá quilhxtum tamaktahui nac mesa antaní xuí Jesús xa̠hua xdiscípulos.
10 Mais tarde, enquanto Jesus estava jantando na casa de Mateus, muitos cobradores de impostos e outras pessoas de má fama chegaram e sentaram-se à mesa com Jesus e os seus discípulos.
11 Pero a̠ma̠ko̠lh lacchixcuhuí̠n hua̠nti̠ xca̠huanicán fariseos acxni̠ xlacán taúcxilhli la̠ta xtahuilá̠nalh xlacán takalhásquilh xdiscípulos Jesús: —¿Túcu xpa̠lacata mima̠kalhtahuake̠nacán lacxtum ca̠li̠ta̠hua̠yán hua̠nti̠ tama̠lakaxoke̠nán impuestos, xa̠huá hua̠nti̠ luu lacli̠xcájnit makla̠kalhi̠naní̠n lacchixcuhuí̠n?
11 Alguns fariseus viram isso e perguntaram aos discípulos: — Por que é que o mestre de vocês come com os cobradores de impostos e com outras pessoas de má fama?
12 Cumu Jesús káxmatli hua̠ntu̠ xlacán xtaquilhuamá̠nalh chiné ca̠huánilh: —Ni̠tu̠ maclacasquima doctor hua̠nti̠ tla̠n lama y ni̠tu̠ kalhi̠y tajátat, pero hua̠nti̠ tatajatatlay tamaclacasquimá̠nalh pi̠ naca̠ma̠tla̠nti̠y doctor.
12 Jesus ouviu a pergunta e respondeu:
13 Xli̠ca̠na cca̠huaniyá̠n pi̠ luu li̠huana̠ caakatá̠kstit hua̠ntu̠ huaniputún xtachuhuí̠n Dios antanícu chiné tatzoktahuilani̠t nac li̠kalhtahuaka: “Aquit ni̠ cma̠tla̠nti̠y caj xma̠n naquila̠li̠lakachixcuhui̠yá̠hu mintakalhi̠ncán hua̠ntu̠ ca̠makni̠yá̠tit, pus huata aquit clacasquín pi̠ na̠ caca̠lakalhamántit xa̠makapitzí̠n hua̠nti̠ na̠ talaktzanka̠ta̠yamá̠nalh nac xlatama̠tcán.” Y na̠chuná li̠tum aquit ni̠ huá cmini̠t ca̠huaniy xlacata natalakpali̠y xtalacapa̠stacnicán hua̠nti̠ luu xli̠ca̠na lacuán cristianos, huata huá cmini̠t ca̠tasaniy hua̠nti̠ luu makla̠kalhi̠naní̠n la̠qui̠ aquit nacca̠lakma̠xtuy.
13 Vão e procurem entender o que quer dizer este trecho das
14 Maktumli̠túm makapitzí̠n xdiscípulos Juan Bautista talaktalacatzúhui̠lh Jesús y chiné tahuánilh: —Aquinín chu makapitzín fariseos ankalhi̠ná ckalhxtekniná̠hu xlacata clakachixcuhui̠yá̠hu Dios, ¿túcu chú xpa̠lacata mintama̠kalhtahuaké̠n ni̠ tali̠kalhxteknín?
14 Então os discípulos de João Batista chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Por que é que nós e os
15 Jesús chiné ca̠kálhti̠lh: —Hua̠nti̠ ca̠putzacani̠t xlacata nataán tamakpa̠xcuajnán nac aktum pu̠tamakaxtokni, ¿lácu pi̠ mini̠niy xlacán caj ya̠ tali̠puhuá̠n antá natamaklatahuilaya̠chá li̠huán antá ca̠ta̠láhui a̠má kahuasa hua̠nti̠ tamakaxtokma? Pero nalakchá̠n quilhtamacú acxni̠ nasputa pu̠pa̠xcua y a̠má kahuasa hua̠nti̠ tamakáxtokli mákat naán, chuná cumu la̠ aquit amaj quiokspulay, acxnicú chú xlacán natali̠puhuán y natakalhxteknín.
15 Jesus respondeu:
16 ’Xli̠hua̠k hua̠ntu̠ aquit cca̠li̠ma̠kalhchuhui̠ni̠má̠n xasa̠sti li̠ma̠peksí̠n, pus huá xpa̠lacata cca̠li̠huaniyá̠n pi̠ ni̠para cha̠tum tícu mini̠niy nalaktzapay mactum xalakuán xvestido y huá chú nama̠huacaniy pi̠tzu̠ xasa̠sti lháka̠t, porque a̠má xasa̠sti lháka̠t acxni̠ nacheke̠cán naactzu̠huanán y a̠tzinú lanca nahuán hua̠ntu̠ nataxti̠ta ni̠xachuná la̠ xapu̠lh xtaxti̠tni̠t.
16 — Ninguém usa um retalho de pano novo para remendar uma roupa velha; pois o remendo novo encolhe e rasga a roupa velha, aumentando o buraco.
17 Y na̠chuna li̠túm ni̠ pu̠maju̠cán xaskata pulque hua̠ntu̠ aya lakuama xmakxu̠hua borrego, porque para chuná natlahuacán, a̠má xmakxu̠hua borrego napanka, chuná xu̠hua cumu la̠ pulque caj pá̠xcat nahuanko̠y porque lacxtum nalaktzanka̠y. Pus huá xpa̠lacata pi̠ li̠huaca tla̠n maju̠cán xaskata pulque nac xasa̠sti xmakxu̠hua borrego la̠qui̠ luu lacxtum natacatlán y natata̠yaniy y ni̠tu̠ catitalánilh.
17 Ninguém põe vinho novo em
18 Acxni̠ Jesús chuná xca̠li̠ma̠kalhchuhui̠ni̠ma eé tachuhuí̠n cha̠tum chixcú hua̠nti̠ xca̠puxcuniy judíos chilh antanícu xlá xlaya, lakatatzokóstalh nac xlacatí̠n y chiné huánilh: —Quintzuma̠t ucu ni̠lh pero para huix nalakpina y nali̠xamaya mimacán nac xmacni xlá luu tla̠n nalatama̠paray.
18 Enquanto Jesus estava falando ao povo, um chefe religioso chegou perto dele, ajoelhou-se e disse: — A minha filha morreu agora mesmo! Venha e ponha as mãos sobre ela para que viva de novo.
19 Jesús táca̠xli y la̠li̠huán tá̠alh nac xchic, y na̠ hua̠k ca̠tá̠alh xdiscípulos.
19 Então Jesus foi com ele, e os seus discípulos também foram.
20 Pero na̠ ca̠sta̠lánilh cha̠tum pusca̠t hua̠nti̠ aya xle̠ma xliakcu̠tiy ca̠ta la̠ta xta̠tatlay cstajmakama xkalhni. Xlá tze̠k laktalacatzúhui̠lh Jesús nac xke̠n y tampeksta̠xamánilh clháka̠t,
20 Certa mulher, que fazia doze anos que estava com uma hemorragia, veio por trás de Jesus e tocou na barra da capa dele.
21 porque xlá xlacpuhuán: “Huatiyá para tla̠n xacxamánilh tzinú clháka̠t aquit tuncán nactatla̠nti̠y.”
21 Pois ela pensava assim: “Se eu apenas tocar na capa dele, ficarei curada.”
22 Acxni̠ chú xamaniko̠lh clháka̠t, Jesús la̠li̠huán talakáspitli úcxilhli a̠má pusca̠t y chiné huánilh: —Na̠na, huix la̠nchú tatla̠nti̠ni̠ta porque quili̠pá̠huanti xa̠huachí ca̠najla pi̠ aquit tla̠n nacma̠tla̠nti̠yá̠n. Acxnitiyá chú a̠má pusca̠t tatlá̠nti̠lh.
22 Jesus virou, viu a mulher e disse: E naquele momento a mulher ficou curada.
23 Pero acxni̠ Jesús cha̠lh nac xchic a̠má xapuxcu judío xuanicán Jairo, xlá ca̠úcxilhli hua̠nti̠ xtama̠tasi̠má̠nalh lí̠spek xlacata aya naancán ma̠cnu̠nuncán, na̠chuná xli̠lhu̠hua cristianos xtatasamá̠nalh.
23 Depois Jesus foi para a casa do chefe religioso. Quando viu os que tocavam música fúnebre e viu a multidão numa confusão geral,
24 Xlá chiné ca̠huánilh: —Luu xli̠ca̠na catlahuátit li̠tlá̠n la̠li̠huán cataxtútit porque u̠má tzuma̠t ni̠tu̠ ni̠ma huata xlá caj lhtatama. Pero a̠ma̠ko̠lh cristianos caj tzúculh tali̠li̠tziyán hua̠ntu̠ xlá huá.
24 disse: Então começaram a caçoar dele.
25 Jesús juerza ca̠tlakáxtulh, acali̠stá̠n xlá tánu̠lh, chipánilh xmacán y a̠má tzuma̠t tuncán tá̠qui̠lh;
25 Logo que a multidão saiu, Jesus entrou no quarto em que a menina estava, pegou-a pela mão, e ela se levantou.
26 y la̠ta xli̠ca̠lanca a̠má pu̠latama̠n talakapuntúmi̠lh tachuhuí̠n hua̠ntu̠ xlá xtlahuani̠t Jesús.
26 E a notícia a respeito disso se espalhou por toda aquela região.
27 Acxni̠ Jesús táxtulh nac ca̠chiquí̠n y alhá, cha̠tiy lakaxo̠kó̠n lacchixcuhuí̠n tzúculh tasta̠laniy xtama̠tasi̠má̠nalh y chiné xtahuanimá̠nalh: —Xli̠talakapasni xamaká̠n rey David, catlahua li̠tlá̠n, caquila̠lakalhamáhu.
27 Jesus saiu daquele lugar, e no caminho dois cegos começaram a segui-lo, gritando: —
28 Jesús ni̠ tachókolh y acxni̠ chú cha̠lh nac chiqui antanícu xlá xlaktuncuhuiy, a̠ma̠ko̠lh lakaxo̠ko na̠ tatánu̠lh, talaktalacatzúhui̠lh antanícu xlá xuí y chiné ca̠kalhásquilh: —¿Ca̠najlayá̠tit huixinín pi̠ aquit tla̠n nactlahuay hua̠ntu̠ huixinín quila̠li̠ma̠katzanke̠ma̠náhu? Xlacán takalhtí̠nalh: —Quimpu̠chinacán, aquinín xli̠ca̠na cca̠najlayá̠hu.
28 Assim que Jesus entrou em casa, os cegos chegaram perto dele. Então ele perguntou: — Sim, senhor! Nós cremos! — responderam eles.
29 Pus Jesús ca̠lacaxámalh nac xlakastapucán y chiné ca̠huánilh: —Cumu para chuná pus cakantáxtulh hua̠ntu̠ huixinín ca̠najlani̠tátit.
29 Jesus tocou nos olhos deles e disse:
30 Xlakastapucán a̠ma̠ko̠lh lacchixcuhuí̠n li̠huana̠ tatla̠nti̠ko̠lh y tla̠n talacahuá̠nalh. Jesús ca̠huánilh: —Luu xli̠ca̠na catlahuátit li̠tlá̠n ni̠ti̠ cali̠ta̠chuhui̠nántit la̠qui̠ ni̠tícu nacatzi̠y.
30 E os olhos deles ficaram curados. Aí Jesus ordenou com severidade:
31 Pero caj la̠ta xlacán tatáxtulh, tuncán tzúculh tali̠chuhui̠nán hua̠ntu̠ Jesús xtlahuani̠t nac xlatama̠tcán y la̠ta xli̠ca̠lanca a̠má pu̠latama̠n hua̠k catzí̠calh.
31 Porém eles foram embora e espalharam as notícias a respeito de Jesus por toda aquela região.
32 Acxni̠ a̠ma̠ko̠lh lacchixcuhuí̠n hua̠nti̠ ca̠ma̠lacatla̠ntí̠calh aya xtataxtumá̠nalh nac chiqui, tachimpá makapitzí̠n lacchixcuhuí̠n y tali̠mínilh Jesús cha̠tum chixcú ko̠ko porque huá xespíritu akskahuiní xma̠ko̠ke̠ni̠t.
32 Quando eles foram embora, algumas pessoas levaram a Jesus um homem que não podia falar porque estava dominado por um demônio.
33 Jesús li̠ma̠péksi̠lh a̠má akskahuiní xlacata camactáxtulh a̠má chixcú, y acxni̠ chú makxtekko̠lh, a̠má ko̠ko tla̠n tzúculh chuhui̠nán. La̠ta xli̠lhu̠hua cristianos tzúculh tapa̠xuhuay y chiné xtahuán: —Ne̠cxnicú a̠ xtasiyuy nac xapu̠latama̠n Israel hua̠ntu̠ la̠nchú tasiyuma.
33 Logo que o demônio foi expulso, o homem começou a falar. Todos ficaram admirados e afirmavam: — Nunca vimos em Israel uma coisa assim!
34 Pero makapitzí̠n fariseos chiné xtahuán: —Umá chixcú tla̠n ca̠tamacxtuy xespiritucán akskahuiní porque huá li̠pa̠huán y ta̠scujma xapuxcu akskahuiní, y huá chú ma̠xqui̠ni̠t xli̠tlihueke.
34 Mas os fariseus diziam: — O chefe dos demônios é quem dá a esse homem poder para expulsar demônios.
35 Jesús tzucupaj ca̠lakapaxia̠lhnán lactzu ca̠chiqui̠ní̠n hua̠ntu̠ xtahuilá̠nalh nac a̠má pu̠latama̠n; la̠ta nícu xcha̠n xtanu̠y nac xpu̠siculancán judíos y antá xca̠ma̠kalhchuhui̠ni̠y cristianos. Huá xca̠li̠ma̠kalhchuhui̠ni̠y la̠ta lácu xuili̠putún xasa̠sti xli̠ma̠peksí̠n Dios la̠qui̠ tla̠n natalaktaxtuy cristianos, xa̠huachí xlá hua̠k xca̠ma̠tla̠nti̠y la̠tachá túcuya̠ tajátat chu tacatzanájuat.
35 Jesus andava visitando todas as cidades e povoados. Ele ensinava nas sinagogas , anunciava a boa notícia sobre o Reino e curava todo tipo de enfermidades e doenças graves das pessoas.
36 Acxni̠ xca̠ucxilha lhu̠hua cristianos la̠ta lácua xlacán xtalamá̠nalh, xlá luu xli̠ca̠na snu̠n ca̠lakalhámalh porque lhu̠hua hua̠nti̠ ni̠ xtakalhi̠y xtapa̠xuhuá̠n y ni̠ti̠ xanán hua̠nti̠ naca̠makta̠yay. Luu xta̠chuná xtalamá̠nalh cumu la̠ borregos hua̠nti̠ ni̠ti̠ ca̠cuentajlay y ni̠ti̠ ca̠maktakalha.
36 Quando Jesus viu a multidão, ficou com muita pena daquela gente porque eles estavam aflitos e abandonados, como ovelhas sem pastor.
37 Jesús chiné ca̠huánilh xtama̠kalhtahuaké̠n: —Lhúhua cristianos talamá̠nalh hua̠nti̠ xli̠ca̠na taaktzanka̠tama̠ni̠t y luu xta̠chuná qui̠taxtuy cumu la̠ aktum lanca ca̠tuhuá̠n antanícu la̠n huí li̠xká̠nat, pero hua̠nchú tasa̠cuá̠n hua̠nti̠ taxka̠namá̠nalh luu ni̠para clhu̠huacán.
37 Então disse aos discípulos:
38 Huá xpa̠lacata cca̠li̠huaniyá̠n pi̠ cali̠ma̠katzanké̠tit xpu̠chiná eé tachaná̠n y cahuanítit pi̠ camacámilh makapitzí̠n tasa̠cuá̠n la̠qui̠ lacapala natama̠macxtumi̠ko̠y hua̠ntu̠ akahuanij lama.
38 Peçam ao dono da plantação que mande mais trabalhadores para fazerem a colheita.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.