Marcos 8
North Tanna New Testament (TNN_WBT) vs NTLH
1 E nian kit mɨn netəmim tepət kəmotuwa mɨn ron, kən məto, nɨgɨlat nagwənən tɨnɨkə. Kən Iesu təmaun-in rəhan mɨn netəmim kotuwa kən tən-ipən kəm ilat məmə,
1 Pouco tempo depois, ajuntou-se outra vez uma grande multidão. Como eles não tinham nada para comer, Jesus chamou os discípulos e disse:
2 “Nɨkik tɨnahmə pɨk o netəm mɨn əpəh məto-inu, kəmotuarisɨg-in io mɨnotos rəkɨs nian kɨsɨl, kən roiu əh, nɨgɨlat nagwənən tɨnɨkə.
2 — Estou com pena dessa gente porque já faz três dias que eles estão comigo e não têm nada para comer.
3 Okəmə ekahl-ipən ilat koatuwɨn əh-roiu, kən nɨganəmtɨlat otapɨn e suatɨp, kən sueiuei otoh ilat, məto-inu kəməsotagwənən nuwəh, kən neen kəmotɨsɨ-pən əpəh isəu.”
3 Se eu os mandar para casa com fome, eles vão cair de fraqueza pelo caminho, pois alguns vieram de longe.
4 Kən rəhan mɨn netəmim kəmotətapəh ron məmə, “?Okəmɨk hiə pɨret tahmen-in nagwənən ilat? Ikɨn-u taruən-aruən ikɨn, netəmim kəsotatɨgən ikɨn.”
4 Os discípulos perguntaram: — Como vamos encontrar, neste lugar deserto, comida que dê para toda essa gente?
5 Kən Iesu təmətapəh olat məmə, “?Nakoatos pɨret kuwəh?” Məto kotəmə, “Sepɨn.”
5 — Quantos pães vocês têm? — perguntou Jesus. — Sete! — responderam eles.
6 Kən təmən-ipən kəm netəmim məmə okotəpələh, kən mos pɨret un məfak matən-ipən tagkiu ron kəm Uhgɨn, kən məmkas mos-ipən kəm rəhan mɨn netəmim məmə okotoor kəlɨn kəm netəmim, kən kəmotol mihin.
6 Aí Jesus mandou o povo sentar-se no chão. Depois pegou os sete pães e deu graças a Deus. Então os partiu e os entregou aos discípulos, e eles os distribuíram ao povo.
7 Kən kəmotos mɨn nəm əlkələh neen ka, kən Iesu təfak ron kən mos-ipən mɨn kəm ilat məmə okotoor kəlɨn kəm netəmim.
7 Eles tinham também alguns peixinhos. Jesus deu graças a Deus por eles e mandou que os discípulos os distribuíssem.
8 Kən netəm mɨn u Iesu təmagwən ilat kotahmen e fo-tausan, kəmotun nagwənən nərpɨlat tasis, kən kapəs nɨmɨsmɨsɨ nagwənən, kən kaii-pən e kɨpəhau sepɨn kotər.
8 Todos comeram e ficaram satisfeitos; e os discípulos ainda encheram sete cestos com os pedaços que sobraram.
9 — ausente —
9 As pessoas que comeram eram mais ou menos quatro mil. Jesus mandou o povo embora,
10 Kən Iesu tahl-ipən netəmim koatuwɨn iməlat mɨn ikɨn. Kən ilat rəhan mɨn netəmim kəmotuwɨn e pot kan əpəh e nɨtən Talmanuta.
10 e, logo depois, subiu no barco com os seus discípulos, e foi para a região de Dalmanuta.
11 Kən Farisi mɨn neen kəmotuwa o Iesu moatərgəhəu kəm in motən-ipən kəm in məmə otol-tu nəmtətin asol kit pəs kotɨtun məmə in təmɨsɨ-pən pahrien o Uhgɨn, o kəp.
11 Alguns fariseus chegaram e começaram a falar com Jesus. Eles queriam conseguir alguma prova contra ele e por isso pediram que ele fizesse um milagre para mostrar que o seu poder vinha mesmo de Deus.
12 Kən Iesu nɨkin təməpou, kən mamegahl ron kən məmə, “?Karmə tahro netəm mɨn u-roiu ne kotəmə okotəplan-tu nəmtətin kit? Məto iatən pahrien kəm itəmat məmə okol kəsolən nəmtətin kit kəm itəmat.”
12 Jesus deu um grande suspiro e disse:
13 Kən mapəs ilat motuwɨn e pot kan əpəh e nɨkalɨ nəhau lek entənɨpən-pən.
13 Então Jesus foi embora. Ele subiu no barco e voltou para o lado leste do lago.
14 Rəhan mɨn netəmim kəmotaluin nəmɨkən pɨret məto kəmotos əm kitiəh əm motuwɨn e pot.
14 Os discípulos haviam esquecido de levar pão e só tinham um pão no barco.
15 Kən Iesu təmatəhag kəm ilat məmə, “Otehm wɨr itəmat o is rəha Farisi mɨn ne is rəha Herot Antipas.”
15 Jesus chamou a atenção deles, dizendo:
16 Kən kəmotən-ipən kəm ilat mɨn məmə, “Tatən nəhlan məto-inu kəməsotəmɨkən pɨret.”
16 Aí os discípulos começaram a dizer uns aos outros: — Ele está dizendo isso porque não temos pão.
17 Kən məto Iesu tɨnɨtun rəhalat nətəlɨgən kən mən məmə, “?Tahro nakoatən nəghatən əh məmə nəməsotəmɨkən pɨret? ?Tahro itəmat nəkəsotehmən əh kən məsotɨtunən əh? !Rəhatəmat-kapə tiəkɨs!
17 Jesus ouviu o que eles estavam dizendo e perguntou:
18 Nɨganəmtɨtəmat u ikɨn. ?Tahro nəkəsotehmən nat? Kən matəlgɨtəmat u ikɨn. ?Tahro nakəsotətoən nat? Ekɨtun məmə okəmə naka nɨnəmotaluin natɨmnat itəm kɨnotuwa rəkɨs.
18 Vocês têm olhos e não enxergam? Têm ouvidos e não escutam? Não lembram
19 ?Nian emos pɨret əh faif məmkas mos-ipən kəm netəmim mɨn əpəh faif-tausan kotun, kən uarisɨg nəmotaii-pən nɨmɨsmɨsɨn e kətɨm asol kuwəh?” Məto kotəmə, “Tuelef.”
19 dos cinco pães que eu parti para cinco mil pessoas? Quantos cestos cheios de pedaços vocês recolheram? Eles responderam: — Doze.
20 Kən təmətapəh mɨn olat məmə, “?Kən nian emos pɨret əh sepɨn məmə ekos-ipən kəm netəm mɨn əpəh fo-tausan kotun, kən uarisɨg nəmotaii-pən nɨmɨsmɨsɨn e kətɨm asol kuwəh?” Məto kotəmə, “Sepɨn.”
20 Jesus perguntou outra vez: Eles responderam: — Sete.
21 Kən təmatətapəh olat məmə, “?Məto itəmat nəkotəruru əh io?”
21 Então Jesus perguntou:
22 Kən kəmotuwar əpəh ikɨn kit katən məmə Petsaeta, kən netəm ikɨn kəmotit suah kit nɨganəmtɨn təməpɨs motuwa kən kətasək ahgin Iesu məmə otələhəu-pən nelmɨn lan.
22 Depois Jesus e os discípulos chegaram ao povoado de Betsaida. Algumas pessoas trouxeram um cego e pediram a Jesus que tocasse nele.
23 Kən Iesu təmos nelmɨ suah un mian isəu məsɨn o latuənu kən tagəh nɨganəmtɨ suah unkən mələhəu-pən nelmɨn mil lan, kən mətapəh ron məmə, “?Nɨnɨtun nehmən nat o kəp?”
23 Ele pegou o cego pela mão e o levou para fora do povoado. Então cuspiu, passou a saliva nos olhos do homem, pôs a mão sobre ele e perguntou:
24 Məto suah un təmasɨpər kən məmə, “Ekatəplan netəmim məto kotahmen əm e nɨg mɨn məto in əmun kotaliwək.”
24 O homem olhou e disse: — Vejo pessoas; elas parecem árvores, mas estão andando.
25 Kən Iesu təmatɨg mələhəu-pən mɨn nelmɨn mil e nɨganəmtɨ suah un, kən tɨnɨtun nəplan wɨrən natɨmnat mɨnapəs noapoapən.
25 Jesus pôs outra vez as mãos sobre os olhos dele. Dessa vez o cego olhou firme e ficou curado; aí começou a ver tudo muito bem.
26 Kən Iesu təmahl-ipən məmə otatuwɨn iman ikɨn məto təmən-iəhau məmə otəsuwɨn-pənən əh latuənu əh-ikɨn.
26 Em seguida, Jesus mandou o homem para casa e ordenou:
27 Kən Iesu ne rəhan mɨn netəmim kəmotiet motəsou pəhap motuwɨn e latuənu mɨn u iuəhkɨr o nat əpəh Sisaria Filipae. Nian kəmoatuwɨn e suatɨp kən tatətapəh olat məmə, “?Otən-tu məmə netəmim kotəmə pah u io?”
27 Depois Jesus e os seus discípulos foram para os povoados que ficam perto de Cesareia de Filipe. No caminho, ele lhes perguntou:
28 Məto rəhan mɨn netəmim kotəmə, “Netəmim neen kotəmə ik Jon Baptais. Neen mɨn kotəmə ik Elaija. Neen mɨn kotəmə ik ien kit rəha Uhgɨn aupən.”
28 Os discípulos responderam: — Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros, que é um dos
29 Kən təmətapəh olat məmə, “?Məto itəmat nakotəmə pah u io?” Kən Pita təmə, “Ik Mesaea ilouin, itəm Uhgɨn təmən məmə otəpanahl-ipa.”
29 — E vocês? Quem vocês dizem que eu sou? — perguntou Jesus. — O senhor é o
30 Kən Iesu təmən-iəhau əskasɨk ilat məmə, okəsotən-iarəpən in kəm suah kit.
30 Então Jesus proibiu os discípulos de contarem isso a qualquer pessoa.
31 Kən təmatəgətun ilat kən matən məmə, “Io Netɨ Etəmim oepanəto nahməən o natɨmnat tepət. Netəm-iasol rəha netəm Isrel, ne pris asol mɨn, ne iəgətun mɨn rəha Lou okotetəhau io, kən motohamnu io, məto oekos nian kɨsɨl un, kən panəmegəh mɨn.”
31 Jesus começou a ensinar os discípulos, dizendo: — O
32 Təmən wɨr pap kəm ilat, məto Pita təmit Iesu mian əpəh e nɨkalɨ suatɨp kən matən-iəhau əskasɨk məmə otəsəghatən nəhlan.
32 Jesus dizia isso com toda a clareza. Então Pedro o levou para um lado e começou a repreendê-lo.
33 Kən məto Iesu təmasɨpən məplan rəhan mɨn netəmim, kən mən-ipən kəm Pita məmə, “!Ik iərmɨs Setan asol, agɨm muwɨn isəu lak! Rəham nətəlɨgən sənəmə rəha Uhgɨn, məto rəha etəmim əm.”
33 Jesus virou-se, olhou para os discípulos e repreendeu Pedro, dizendo:
34 Kən Iesu təmaun-in rafin netəmim ne rəhan mɨn netəmim məmə okotuwa ron, kən təmən məmə, “Okəmə suah kit təmə otuarisɨg-in io, otəkəike maluin atɨp in, kən mɨləs rəhan nɨg kəməluau muarisɨg-in io.
34 Aí Jesus chamou a multidão e os discípulos e disse:
35 Etəmim itəm tolkeike məmə otosmegəh rəhan nəmegəhən e nətueintən u, kən otakiəh e rəhan nəmegəhən lilɨn. Məto etəm otɨmɨs ron io ne Namnusən Təwɨr rəhak, in otos nəmegəhən lilɨn.
35 Pois quem põe os seus próprios interesses em primeiro lugar nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo por minha causa e por causa do
36 ?Okəmə etəmim kit tatos rafin natɨmnat e nətueintən, məto uarisɨg lan otɨmɨs kən təsosən nəmegəhən lilɨn, in təmol win e nat kit təwɨr, o kəp? Kəp.
36 O que adianta alguém ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida verdadeira?
37 Okol suah əh təsos-ipənən nat kit kəm Uhgɨn məmə Uhgɨn otos-ipən nəmegəhən lilɨn kəm in.
37 Pois não há nada que poderá pagar para ter de volta essa vida.
38 “Netəm kotaulɨs-in nən-iarəpən io ne rəhak nəghatən kəm netəm kotapəs nəfakən motol təfagə rat, kən o nian io Netɨ Etəmim oekuwa lan, io mɨn oekaulɨs-in nənən məmə ilat u rəhak mɨn netəmim. O nian əh oekuwa itɨmat nagelo asim mɨn e nepətən əhag-əhag asol rəha rəhak tata.”
38 Portanto, se nesta época de incredulidade e maldade alguém tiver vergonha de mim e dos meus ensinamentos, então o Filho do Homem, quando vier na
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.