Lucas 23
North Tanna New Testament (TNN_WBT) vs NTLH
1 Kən netəmim rafin rəha kaonsel kəmotətul motit Iesu motuwɨn kəm Pailat.
1 Em seguida o grupo todo se levantou e levou Jesus para Pilatos.
2 Kən moatən-iarəp nɨpəgnəmtɨn mɨn itəm otoh Iesu məmə, “Emotehm məmə suah u tatit rəhatat netəmim mɨn, kən mol ilat kotalməl, kən matəuhlin rəhalat nətəlɨgən koatol tɨkɨmɨr ilat kapman rəha Rom, mətahtosɨg-in itɨmat məmə esotətouən takɨs kəm Sisa itəm tatərəmərə e nɨməptən u. Kən in matən-iarəp məmə in Kristo itəm Uhgɨn təmahl-ipa məmə in kig kit.”
2 Lá, começaram a acusá-lo, dizendo: — Pegamos este homem tentando fazer o nosso povo se revoltar, dizendo a eles que não pagassem impostos ao Imperador e afirmando que ele é o
3 Kən Pailat təmətapəh ron məmə, “?Tahro? ?Ik kig rəha netəm Isrel?” Məto Iesu tən-ipən kəm in məmə, “Ik nəmən mihin.”
3 Aí Pilatos perguntou a Jesus: — Você é o rei dos judeus? Jesus respondeu:
4 Kən Pailat təmən-ipən kəm pris asol mɨn ne netəmim rafin məmə, “Esehmən nɨpəgnəmtɨn kit ne, itəm tatən məmə suah u təmərəkɨn lou.”
4 Então Pilatos disse aos chefes dos sacerdotes e à multidão: — Não encontro nenhum motivo para condenar este homem.
5 Məto ilat kotagət əfəməh moatən məmə, “Kəp. Məto suah u tətan əpnapɨn matəgətun netəmim rafin ikɨn mɨn əh Jutia təmətuoun əpəh Kalili muwa mətoarus-pa ukɨn-u, kən mol nətəlɨgən rəha netəmim koatəlue motalməl.”
5 Mas eles insistiram: — Ele está causando desordem entre o povo em toda a Judeia. Ele começou na Galileia e agora chegou aqui.
6 Kən nian Pailat təməto nəghatən əh, təmətapəh məmə, “?Tahro? ?Suah u in etəm Kalili?”
6 Ouvindo isso, Pilatos perguntou: — Este homem é da Galileia?
7 Kən nian təməto məmə Iesu təmiet ikɨn əh itəm Herot Antipas tatərəmərə ikɨn, in təmahl-ipən Iesu məmə otuwɨn mehm Herot, məto-inu e nian əh, Herot mɨn in tətatɨg Jerusalem.
7 Quando soube que Jesus era da região governada por Herodes, Pilatos o mandou para ele, pois Herodes também estava em Jerusalém naquela ocasião.
8 Kən nian Herot Antipas təmehm Iesu, nɨkin təmagien pɨk, məto-inu nuwəh məsɨn in təmolkeike məmə otehm. Herot təmatəto əm namnusən rəhan, kən in təmolkeike pɨk məmə in otehm Iesu otol nat pɨspɨs kit.
8 Herodes ficou muito contente quando viu Jesus, pois tinha ouvido falar a respeito dele e fazia muito tempo que queria vê-lo. Ele desejava ver Jesus fazer algum milagre.
9 Kən o natɨmnat mɨn u, Herot Antipas təmətapəh-in nəghatən mɨn tepət kəm Iesu, məto Iesu təməpnapɨn əm məsuhalpɨnən rəhan nəghatən.
9 Então fez muitas perguntas a Jesus, mas ele não respondeu nada.
10 Kən pris asol mɨn ne iəgətun mɨn rəha Lou kəmotətul motəghat əskasɨk e nɨpəgnəmtɨn mɨn rəhalat moatoh Iesu lan.
10 Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei se apresentaram e fizeram acusações muito fortes contra Jesus.
11 Kən uarisɨg lan, Herot Antipas ne rəhan mɨn mopael kotagət ausit e Iesu, kən moatəsan lan. Kən Herot təmən-ipən kəm rəhan mopael mɨn məmə okotuwɨn-in-pən kot wɨr kit rəha kig kəm in, kən motit motuwɨn mɨn kəm Pailat.
11 Herodes e os seus soldados zombaram de Jesus e o trataram com desprezo. Puseram nele uma capa luxuosa e o mandaram de volta para Pilatos.
12 Aupən ikɨn, Herot Antipas ne Pailat kəmətioal tɨkɨmɨr kəm ilau mɨn, məto e nian əh, ilau kəmuea mɨnioalkeike ilau mɨn.
12 Naquele dia Herodes e Pilatos, que antes eram inimigos, se tornaram amigos.
13 Kən Pailat təmaun-in pris asol mɨn, ne netəm-iasol rəha netəm Isrel, ne netəmim rafin, kən ilat rafin kəmotuwa kitiəh.
13 Pilatos reuniu os chefes dos sacerdotes, os líderes judeus e o povo
14 Kən in təmən-ipən kəm ilat məmə, “Suah u, nəmotɨləs motuwa tətul e nɨganəmtək, kən nəmotən məmə tatəuhlin nətəlɨgən rəha netəmim rəhatəmat koatol tɨkɨmɨr kəm kapman. Məto emakil rəkɨs nətəlɨgən u e nɨganəmtɨtəmat, kən məsehmən məmə təmətgəhl lou kit, kən nɨpəgnəmtɨn mɨn itəm nakoatən lan təsolən nɨpahrienən.
14 e disse: — Vocês me trouxeram este homem e disseram que ele estava atiçando o povo para fazer uma revolta. Pois eu já lhe fiz várias perguntas diante de todos vocês, mas não encontrei nele nenhuma culpa dessas coisas de que vocês o acusam.
15 Kən Herot Antipas mɨn, in təmakil mehm məmə nolən rat kit təsəkul-pənən lan. Tol nəhlan, in tahl-ipa tuwa mɨn o kitat, kən təpiə əm məmə suah u in təməsolən nat kit itəm tərat məmə in otɨmɨs ron.
15 Herodes também não encontrou nada contra ele e por isso o mandou de volta para nós. Assim, é claro que este homem não fez nada que mereça a pena de morte.
16 Kən o nat əh inəh, rəhak mɨn mopael okotalis əm, kən uarisɨg kotahl-iarəp tatuwɨn.”
16 Eu vou mandar que ele seja chicoteado e depois o soltarei.
17 — ausente —
17 [Na Festa da Páscoa, Pilatos tinha o costume de soltar algum preso, a pedido do povo.]
18 Məto ilat rafin kəmotagət əfəməh moatən məmə, “!Otɨləs-iarəp suah un kən kohamnu! !Məto ahl-iarəp Parapas tuwa mehm itɨmat!”
18 Aí toda a multidão começou a gritar: — Mata esse homem! Solta Barrabás para nós!
19 (Suah u Parapas, kəmɨləs-ipən e kalapus məto-inu in təmol netəmim kotəluagɨn o kapman e taon əh, kən in iohamnu itəm.)
19 Barrabás tinha sido preso por causa de uma revolta na cidade e por assassinato.
20 Məto Pailat in tolkeike məmə otahl-iarəp Iesu tatuwɨn, kən in təməghat mɨn kəm ilat.
20 Então Pilatos, querendo soltar Jesus, falou outra vez com a multidão.
21 Məto ilat kəmotagət əfəməh pɨk məmə, “!Ətu-pər in e nɨg kəluau! !Ətu-pər in e nɨg kəluau!”
21 Mas eles gritavam mais ainda: — Crucifica! Crucifica!
22 Məto Pailat təməghat mɨn kəm ilat mɨnətau kɨsɨl lan əh-roiu məmə, “?Tahro? ?Suah u in təmol nat tərat naka? Io esehmən məmə in təmol nat kit itəm tətuatɨp məmə in otɨmɨs ron. Məto rəhak mopael mɨn, ilat okotalis əm, kən uarisɨg lan kotahl-iarəp tatuwɨn.”
22 E Pilatos disse pela terceira vez: — Mas qual foi o crime dele? Não vejo neste homem nada que faça com que ele mereça a pena de morte. Vou mandar que ele seja chicoteado e depois o soltarei.
23 Məto ilat koatəkəike motəghat əskasɨk, kən motagət əfəməh e Pailat məmə otətu-pər Iesu e nɨg kəluau. Kən motagət pɨk moatuwɨn moatuwɨn, kɨnol win e nətəlɨgən rəha Pailat.
23 Porém eles continuaram a gritar bem alto, pedindo que Jesus fosse crucificado; e a gritaria deles venceu.
24 Kən Pailat təmakil Iesu məmə otəkəike mɨmɨs tahmen-pən məmə inəh ilat kəmotən mihin ne.
24 Pilatos condenou Jesus à morte, como pediam.
25 Kən in təmol nətəlɨgən rəhalat, kən təmahl-iarəp Parapas u aupən in təmətatɨg e kalapus o nəluagɨnən o kapman ne nohamnuən itəm. Məto təmegəhan-in Iesu tuwɨn e nelmɨ rəhan mopael mɨn məmə ilat okotos motuwɨn kɨtəp nətəlɨgən rəha nɨmanin netəmim.
25 E soltou o homem que eles queriam — aquele que havia sido preso por causa de revolta e de assassinato. E entregou Jesus para fazerem com ele o que quisessem.
26 Kən nian mopael mɨn kəmotit Iesu motiet e taon, kən kəmotəplan etəm Saerin kit, nərgɨn u Saimon. In təmɨsɨ-pən isəu maliwək matuwa e taon. Kən kəmotaskəlɨm motələhəu-pər nɨg kəluau rəha Iesu e nuwegɨn məmə otɨləs, kən motən-ipən məmə otətəu-pən Iesu.
26 Então os soldados levaram Jesus. No caminho, eles encontraram um homem chamado Simão, da cidade de Cirene, que vinha do campo. Agarraram Simão e o obrigaram a carregar a cruz, seguindo atrás de Jesus.
27 Kən nɨmanin netəmim tepət kəmotaliwək katuarisɨg-in Iesu e suatɨp, kən nɨpɨtan tepət mɨn koatuarisɨg-in ilat, koatasək moatəun-əun o Iesu.
27 Uma grande multidão o seguia. Nela havia algumas mulheres que choravam e se lamentavam por causa dele.
28 Məto Iesu təməuhlin masɨpən məplan ilat, kən mən-ipən kəm ilat məmə, “Nɨpɨtan Jerusalem. Əsotasəkən ron io, məto otasək atɨp otəmat, ne nenətɨtəmat mɨn.
28 Jesus virou-se para elas e disse:
29 Otətəlɨg-in-tu io. Nian tatuwa itəm okəpanən məmə, ‘!Otagien itəmat netəm nəsoteməkən o nəsotapinahinən suakəku!’
29 Porque chegarão os dias em que todos vão dizer: “Felizes as mulheres que nunca tiveram filhos, que nunca deram à luz e que nunca amamentaram!”
30 E nian əh, netəmim okotən-ipən kəm nɨtot asol mɨn məmə, ‘Awi, otɨsas-pa etɨmat,’ kən okotən-ipən kəm narɨt mɨn məmə, ‘Awi, otəfətain itɨmat.’
30 Chegará o tempo em que todos vão dizer às montanhas: “Caiam em cima de nós!” E dirão também aos montes: “Nos cubram!”
31 ?Məto okəmə nɨgəm tatuəp nəhlan nian nɨg nɨmalɨn tətamiəmɨtə əh, kən tahro e nian nɨg tɨnəmətu?”
31 Porque, se isso tudo é feito quando a lenha está verde, o que acontecerá, então, quando ela estiver seca?
32 Kən mopael mɨn kəmotɨləs suah mil kəiu itəm kəmuətgəhl lou kan məmə okotohamnu iləhal Iesu.
32 Levaram também dois criminosos para serem mortos com Jesus.
33 Kən kəmotuwa ikɨn kit, nərgɨn u Louipɨl-uipɨl. Ikɨn əh, kəmotətu-pər Iesu e nɨg kəməluau. Kən kəmotətu-pər iətgəhl lou mil əh-ikɨn, kit e nɨkalɨ Iesu matɨp, kən kit e nɨkalɨn mol.
33 Quando chegaram ao lugar chamado “A Caveira”, ali crucificaram Jesus e junto com ele os dois criminosos, um à sua direita e o outro à sua esquerda.
34 Kən Iesu təmə, “Tata. Aluin rəhalat nolən rat mɨn itəm koatol kəm io, kən məsalpɨnən, məto-inu kəsotɨtunən nat naka itəm koatol.” Kən kəmotoor rəhan natɨmnat moaturin taes ron.
34 [Então Jesus disse: Em seguida, tirando a sorte com dados, os soldados repartiram entre si as roupas de Jesus.
35 Kən netəm mɨn u koatətul əh-ikɨn, moatehm natɨmnat mɨn u, məto etəm-iasol mɨn rəha noanol rəha Isrel kotalah əsan e Iesu moatən məmə, “!In təmosmegəh netəmim tepət rəkɨs. Məto okəmə in Kristo itəm Uhgɨn təmən məmə otahl-ipa, kən in Etəm Uhgɨn Təmɨtəpun, kən pəs in otosmegəh atɨp in!”
35 O povo ficou ali olhando, e os líderes judeus zombavam de Jesus, dizendo: — Ele salvou os outros. Que salve a si mesmo, se é, de fato, o
36 Kən mopael mɨn, ilat mɨn koatəghat əsan e Iesu, kən motuwa iuəhkɨr ron moatətapəh məmə in tolkeike wain u itəm tagɨn,
36 Os soldados também zombavam de Jesus. Chegavam perto dele e lhe ofereciam vinho comum
37 moatən məmə, “!Okəmə nɨpahrienən ik kig rəha noanol mɨn rəha Isrel, osmegəh atɨp ik əh-roiu!”
37 e diziam: — Se você é o rei dos judeus, salve a você mesmo!
38 Kən nəghatən kit əh-ikɨn kəməte kətu-pər e rəhn-kapə nɨg kəluau, tatən məmə, Inu kig rəha netəm Isrel.
38 Na cruz, acima da sua cabeça, estavam escritas as seguintes palavras: “Este é o Rei dos Judeus”.
39 Kən iətgəhl lou mil kit itəm katəkul-pər e nɨg kəluau, in tatəghat rat e Iesu, matən məmə, “!Ei! ?Ik Kristo itəm Uhgɨn təmən məmə otahl-ipa, o kəp? !Okəmə tol mihin, osmegəh ik kən mosmegəh mɨn itɨmlau!”
39 Um dos criminosos que estavam crucificados ali insultava Jesus, dizendo: — Você não é o Messias? Então salve a você mesmo e a nós também!
40 Məto iətgəhl lou əh kit mɨn təmən-ipən kəm in kit, kən mahtosɨg-in məmə, “?Tahro? ?Nəsəginən Uhgɨn, nat əpnapɨn onakɨmɨs? Nalpɨnən u rəhatəhal in tahmen-ahmen əm.
40 Porém o outro o repreendeu, dizendo: — Você não
41 Məto təmətuatɨp əm məmə kilau okiamɨs o rəhalau nolən rat mɨn itəm kəmioal. Məto suah u, in təsolən nat tərat kit ne.”
41 A nossa condenação é justa, e por isso estamos recebendo o castigo que nós merecemos por causa das coisas que fizemos; mas ele não fez nada de mau.
42 Kən təmən-ipən kəm Iesu məmə, “Iesu, o nian onəkuwa matol kig lan, kən nɨkim otatəht io.”
42 Então disse: — Jesus, lembre de mim quando o senhor vier como Rei!
43 Kən Iesu təmən-ipən kəm in məmə, “Nɨpahrienən iatən kəm ik, məmə roiu əm kilau min ik əpəh e nego e neai.”
43 Jesus respondeu:
44 Kən iuəhkɨr tuelef klok e nərauiəgən, mɨt nəsasiəən, kən napinəpən tɨnan rafin ikɨn əh mətoarus-pən tri klok ehnaipən. Kən nɨməhan itəm tatəkulosɨg-in-pən Ikɨn Tasim Agɨn Ikɨn e Nimə Rəha Uhgɨn, təməhap məsɨn kəiu.
44 Mais ou menos ao meio-dia o sol parou de brilhar, e uma escuridão cobriu toda a terra até as três horas da tarde.
45 — ausente —
45 E a cortina do Templo se rasgou pelo meio.
46 Kən Iesu təmagət əfəməh məmə, “!Tata. Iatələhəu-pən nəmegəhən rəhak e nelməm!” Nian təmən rəkɨs nəghatən əh u, kən rəhan namegən tiet.
46 Aí Jesus gritou bem alto: Depois de dizer isso, ele morreu.
47 Kən nian etəm-iasol rəha mopael mɨn rəha netəm Rom təmehm natɨmnat mɨn əh, kən in təmənwiwi Uhgɨn matən məmə, “!Nɨpahrienən, suah u in tətuatɨp pahrien!”
47 Quando o oficial do exército romano viu o que havia acontecido, deu glória a Deus, dizendo: — De fato, este homem era inocente!
48 Kən netəmim itəm kəmotuwa ikɨn əh məmə okotəplan, nian kəmotəplan natɨmnat mɨn əh, kəmoatuwɨn moatəto tərat e nɨkilat, kən motahtaht manɨkɨləhalat.
48 Todos os que estavam reunidos ali para assistir àquele espetáculo viram o que havia acontecido e voltaram para casa, batendo no peito em sinal de tristeza.
49 Kən iolɨ Iesu mɨn, ne nɨpɨtan itəm kəmotɨsɨ-pən Kalili motətəu-pən Iesu motuwa, ilat kəmoatətul isəu məsɨn kən moatehm natɨmnat mɨn əh.
49 Todos os amigos de Jesus e as mulheres que o tinham seguido desde a Galileia ficaram de longe, olhando tudo aquilo.
50 Kən etəm Aramatia kit əh-ikɨn, nərgɨn u Josep. Aramatia in taon kit rəha Isrel, kən suah əh in etəmim kit rəha kaonsel rəha netəm Isrel. In etəm təwɨr, rəhan nəmegəhən tətuatɨp, kən in etəmim kit təmatəsahgin məmə otəplan nərəmərəən rəha Uhgɨn. Kən in təməsegəhanən e nəghatən rəha kaonsel itəm kəmoategəhan-in Iesu məmə okoh.
50 — ausente —
52 Kən in təmuwɨn mehm Pailat mətapəh ron məmə otegəhan-in nɨpətɨ Iesu tos.
52 José foi e pediu a Pilatos o corpo de Jesus.
53 Kən Josep təmuwɨn mɨləs-iəhau nɨpətɨ Iesu e nɨg kəməluau, mos muwa malpin e nɨməhan wɨr kit, nərgɨn u linen. Kən təmɨləs muwɨn mələhəu-pən e nɨpəg kəpiel itəm kɨnəməte rəkɨs o nolən suwɨt ikɨn, məto kəsɨtənɨmən əh suah kit ikɨn.
53 Então tirou o corpo da cruz e o enrolou num lençol de linho. Depois o colocou num túmulo cavado na rocha, que nunca havia sido usado.
54 In əh e nian rəha noanol mɨn rəha Isrel itəm koatol əpen-əpenə lan o nian rəha Sapat, kən iuəhkɨr Sapat tətuoun.
54 Isso foi na sexta-feira, e já estava para começar o sábado.
55 Kən nɨpɨtan itəm kəmotɨsɨ-pən Kalili kəmotuarisɨg-in Iesu, kəmotətəu-pən suah un, motuwɨn motəplan nɨpəg kəpiel, kən motəplan nolən itəm in tatələhəu-pən min Iesu ikɨn.
55 As mulheres que haviam seguido Jesus desde a Galileia foram com José e viram o túmulo e como Jesus tinha sido colocado ali.
56 Kən uarisɨg, nɨpɨtan kəmotɨtəlɨg-pən latuənu, kən kəmoatol əpen-əpenə manat mɨn neen ne fomat itəm nəmiəwɨlat təwɨr məmə okol-pən e nɨpətɨ Iesu. Kən e nian rəha Sapat, ilat kəmotameg moatətəu-pən nəghatən rəha Lou.
56 Depois voltaram para casa e prepararam perfumes e óleos para passar no corpo dele. E no sábado elas descansaram, conforme a
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.