Lucas 18
North Tanna New Testament (TNN_WBT) vs NTLH
1 Kən Iesu təmuəh nimaa nəghatən kəm ilat matəgətun ilat lan məmə okotəkəike moatəfak nian rafin məsotapəsən, məsotolən məmə nɨkilat otatite.
1 Jesus contou a seguinte parábola , mostrando aos discípulos que deviam orar sempre e nunca desanimar:
2 In təmən məmə, “Latuənu kit, ien kit əh-ikɨn rəha nələhəuən nəghatən mɨn. Kən təsɨsiai-inən Uhgɨn, kən təsɨsiai-in mɨnən netəmim.
2 — Em certa cidade havia um juiz que não
3 Kən e latuənu əh, nəutahlɨmɨs kit əh-ikɨn, kən nian rafin tatuwa matəplan ien un matən-ipən kəm in məmə, ‘Awi. Okol nakasitu lak məghat o nəratən itəm rəhak tɨkɨmɨr tatol kəm io.’
3 Nessa cidade morava uma viúva que sempre o procurava para pedir justiça, dizendo: “Ajude-me e julgue o meu caso contra o meu adversário!”
4 Məto ien təməsuwɨnən, kən mos nian əfəməh məmə otəghat mol-wɨr nəratən əh rəha nəutahlɨmɨs. Məto pətan əh təmətapəh o suah əh nian rafin matuwɨn matuwɨn, kən ien tɨnatətəlɨg-in məmə, ‘Nat əpnapɨn esɨsiai-inən Uhgɨn, kən məsɨsiai-in mɨnən netəmim,
4 — Durante muito tempo o juiz não quis julgar o caso da viúva, mas afinal pensou assim: “É verdade que eu não temo a Deus e também não respeito ninguém.
5 məto pətan əh tatən nat kitiəh mətaləkiamtə io o rəhan nəghatən, matuwɨn matuwɨn. Io ekəkəike muwɨn mən wɨr rəhan nəratən kən mələhəu nəwɨrən. Okəmə ekapəs, kən in otatuwa ron io matuwɨn matuwɨn kən ekəpou in.’”
5 Porém, como esta viúva continua me aborrecendo, vou dar a sentença a favor dela. Se eu não fizer isso, ela não vai parar de vir me amolar até acabar comigo.”
6 Kən nian Iərəmərə təmuəh rəkɨs nimaa nəghatən əh, kən təmən məmə, “Otətəlɨg-in-tu nəghatən rəha ien əpəh itəm tərat təhmɨn.
6 E o Senhor continuou:
7 ?Məto tahro e Uhgɨn? In təmɨtəpun rəhan mɨn netəmim, kən ilat koatasək-pən kəm in nian rafin e nərauiəgən mɨn ne lapɨn mɨn rafin. ?Kən nɨkitəmat təht məmə in otən-ipən kəm ilat məmə, ‘Onakoatəsahgin pitən’? Kəp. ?Kən nɨkitəmat təht məmə in otasitu uəhai əm e rəhan mɨn?
7 Será, então, que Deus não vai fazer justiça a favor do seu próprio povo, que grita por socorro dia e noite? Será que ele vai demorar para ajudá-lo?
8 Iatən kəm itəmat məmə nɨpahrienən, in otasitu uəhai əm e rəhan mɨn, kən mol-wɨr rəhalat nəratən. ?Məto nian io Nətɨ Etəmim oekɨtəlɨg-pa mɨn lan e nətueintən, oekehm netəmim neen itəm koatahatətə e Uhgɨn, o kəp?”
8 Eu afirmo a vocês que ele julgará a favor do seu povo e fará isso bem depressa. Mas, quando o
9 Kən Iesu təmuəh nimaa nəghatən kit e netəmim neen itəm nɨkilat tatəht məmə ilat kotətuatɨp taprəkɨs-in netəmim rafin, kən motasɨl-iəhau-in netəmim rafin.
9 Jesus também contou esta parábola para os que achavam que eram muito bons e desprezavam os outros:
10 In təmən məmə, “Suah mil kəiu kəmian əpəh e Nimə Rəha Uhgɨn məmə okuəghat kəm in e nəfakən. Kit, in Farisi, kən kit in etəm tatos məni rəha takɨs.
10 — Dois homens foram ao Templo para orar. Um era
11 Kən Farisi təmətul mateiuə məmə in tatəfak kəm Uhgɨn, məto nɨpahrienən tatən atɨp in, matən məmə, ‘Uhgɨn, iatən tagkiu kəm ik məto-inu nəmol məmə ekol etəm pɨsɨn lak, inəh io mɨn neen kotolkeike pɨk məni kən moateiuə məmə kotakləh-in, kən moatol tərat, kən motakləh-in pətan rəha etəm pɨsɨn. Kən io esolən məmə suah əh etəm tatos məni rəha takɨs.
11 O fariseu ficou de pé e orou sozinho, assim: “Ó Deus, eu te agradeço porque não sou avarento, nem desonesto, nem imoral como as outras pessoas. Agradeço-te também porque não sou como este cobrador de impostos.
12 Nian kəiu e wik kitiəh, iatətuakəm mətapəs nagwənən matəfak kəm ik. Kən okəmə ekos natɨmnat ten, ekatos-irəkɨs kitiəh matos-ipɨnə kəm ik.’
12 Jejuo duas vezes por semana e te dou a décima parte de tudo o que ganho.”
13 “Məto suah əh, etəm tatos məni rəha takɨs, in tatətul-pən isəu, kən mətaulɨs məsasɨpərən e neai məfak. Kən nɨkin tatɨtəgɨt mətasək mətaht manɨkɨləhan matən məmə, ‘Uhgɨn, io etəm tərat. !Asəkitun io!’”
13 — Mas o cobrador de impostos ficou de longe e nem levantava o rosto para o céu. Batia no peito e dizia: “Ó Deus, tem pena de mim, pois sou pecador!”
14 Kən Iesu təmə, “Iaten kəm itəmat. Nian suah mil u okatiatəlɨg-pən latuənu, etəm rəha takɨs, rəhan nəmegəhən in otətuatɨp e nɨganəmtɨ Uhgɨn. Məto Farisi təsol mihinən, məto-inu etəmim itəm tatɨləs-ipər atɨp in, Uhgɨn otɨləs-iəhau, məto etəmim itəm tatos-iəhau atɨp in, Uhgɨn otɨləs-ipər.”
14 E Jesus terminou, dizendo:
15 Kən netəmim neen kəmotəmɨk rəhalat nɨsualkələh mətmətɨg motuwa kəm Iesu məmə in otələhəu-pən nelmɨn elat kən məfak olat. Məto nian rəhan mɨn netəmim kəmotehm ilat, kən kəmotən-iəhau ilat.
15 Depois disso, algumas pessoas levaram as suas crianças a Jesus para que ele as abençoasse, mas os discípulos viram isso e repreenderam aquelas pessoas.
16 Məto Iesu təmatən-iarəp məmə nɨsualkələh mɨn un okotuwa ron, kən təmən-ipən kəm rəhan mɨn netəmim məmə, “Əsotahtosɨg-inən nɨsualkələh məmə okəsotuwamən ron io, pəs ilat okotuwa ron io, məto-inu nərəmərəən rəha Uhgɨn in rəha netəmim itəm kotahmen e nɨsualkələh mɨn u.
16 Então Jesus chamou as crianças para perto de si e disse:
17 Okəmə suah kit tolkeike məmə in otuwa matɨg ahgin nərəmərəən rəha Uhgɨn, kən in təike muwa tahmen e suakəku. Məto okəmə təsol mihinən, kol in təsuwamən.”
17 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem não receber o Reino de Deus como uma criança nunca entrará nele.
18 Kən etəm-iasol kit təmən-ipən kəm Iesu məmə, “Iəgətun, ik etəm təwɨr. ?Oekol naka məmə ekos nəmegəhən lilɨn?”
18 Certo líder judeu perguntou a Jesus: — Bom Mestre, o que devo fazer para conseguir a vida eterna?
19 Kən Iesu təmən-ipən kəm in məmə, “?Tahro nakatən kəm io məmə io etəm təwɨr? Suah kit tɨkə in etəm təwɨr, məto Uhgɨn əm in təwɨr.
19 Jesus respondeu:
20 Ik nəkɨtun nəghatən mɨn e Lou rəha Uhgɨn koatən məmə, ‘Əsakləh-inən pətan pɨsɨn, əsohamnuən etəmim, əsakləh-inən natɨmnat, əseiueiuəən e kot, ɨsiai-in rəham mama ne tata.’”
20 Você conhece os mandamentos: “Não cometa adultério, não mate, não roube, não dê falso testemunho contra ninguém, respeite o seu pai e a sua mãe.”
21 Kən suah u təmən məmə, “Natɨmnat rafin u, io emol rafin ilat, nian ematəkəku mətoarus-pa u-roiu.”
21 O homem respondeu: — Desde criança eu tenho obedecido a todos esses mandamentos.
22 Nian Iesu təməto nəghatən əh, təmən-ipən kəm in məmə, “Nat kitiəh əm əh-ikɨn itəm ik nəməsolən əh. Uwɨn mol-salɨm-in nautə rafin rəham, kən mos məni lan muwɨn mos-ipən kəm ian-rat mɨn, kən ik onakos natɨmnat wɨr əpəh e nego e neai. Kən wa, muarisɨg-in io məmə ik rəhak etəmim.”
22 Quando Jesus ouviu isso, disse:
23 Məto nian təməto nəghatən mɨn əh, nɨkin təməpou məto-inu rəhan nautə tepət.
23 Quando o homem ouviu isso, ficou muito triste, pois era riquíssimo.
24 Kən Iesu təmasɨpən məplan, təmən məmə, “!Awi, tiəkɨs pɨk o etəm rəhan nautə tepət məmə in otuwɨn matɨg ahgin nərəmərəən rəha Uhgɨn!
24 Vendo a tristeza dele, Jesus disse:
25 Tiəkɨs məmə kau otuwɨn-pən e nɨpəg nitel, məto tiəkɨs pɨk məmə etəm rəhan nautə tepət otuwɨn matɨg ahgin nərəmərəən rəha Uhgɨn.”
25 É mais difícil um rico entrar no Reino de Deus do que um camelo passar pelo fundo de uma agulha.
26 Kən netəm kəmotəto nəghatən əh kəmotən məmə, “?Okəmə in tiəkɨs o etəm rəhan nautə tepət, məto pah əh in tahmen məmə otos nəmegəhən əh?”
26 Os que ouviram isso perguntaram: — Então, quem é que pode se salvar?
27 Məto in təmən məmə, “Natɨmnat itəm tiəkɨs, ko netəmim kəsotolən, məto Uhgɨn in tɨtun nolən.”
27 Jesus respondeu:
28 Kən Pita təmən-ipən kəm in məmə, “?Məto tahro etɨmat? Emotapəs rafin rəhatɨmat natɨmnat kən moatuwa məmə ekotuarisɨg-in ik.”
28 Aí Pedro disse: — Veja! Nós deixamos a nossa família e seguimos o senhor.
29 Kən Iesu təmən-ipən kəm ilat məmə, “Iatən pahrien kəm itəmat məmə, etəm təmapəs rəhan nimə, o rəhan pətan, o pian mɨn, o rəhan tata ne mama, o rəhan nɨsualkələh məto-inu in tatətəu-pən nərəmərəən rəha Uhgɨn,
29 Jesus respondeu:
30 kən e nətueintən u, in otos natɨmnat tepət nəhlan taprəkɨs-in ilat mɨn u təmapəs ilat, kən uarisɨg, in otos mɨn nəmegəhən lilɨn.”
30 receberá ainda nesta vida muito mais e, no futuro, receberá a vida eterna.
31 Kən Iesu təmən-ipən kəm rəhan netəm tuelef məmə okotiet e nɨmanin netəmim motuwa kitiəh kuəfɨmɨn ilat mɨn, kən təmən-ipən kəm ilat məmə, “Otətəlɨg-tu. Roiu koatuwɨn əpəh ilɨs Jerusalem, kən natɨmnat mɨn itəm ien mɨn rəha Uhgɨn aupən kəmoatən lak, Nətɨ Etəmim, ilat okotuwa kol nɨpahrienən.
31 Jesus levou os doze discípulos para um lado e disse:
32 Netəmim okotegəhan-in-pən io e nelmɨ Iaihluə mɨn, kən netəmim okotəghat motalah əsan lak, motoh io, motol naulɨsən kəm io, kən motagəh-əpis io, motagəh e nɨpətɨk.
32 Ele será entregue aos não judeus, e estes vão zombar dele, insultá-lo, cuspir nele
33 Kən okalis io, kən kohamnu io, məto e nian tatol kɨsɨl lan, oekəmegəh mɨn.”
33 e bater nele; e depois o matarão. Mas no terceiro dia ele ressuscitará.
34 Məto kəsotɨtunən rəhan nəghatən mɨn. In tahmen-pən e nəghatən itəm nɨpətɨn tatəhluaig, kən kəsotɨtunən nɨpətɨ nəghatən mɨn əh.
34 Os discípulos não entenderam nada do que Jesus disse. O que essas palavras queriam dizer estava escondido deles, e eles não sabiam do que Jesus estava falando.
35 Nian Iesu tatuwa iuəhkɨr o taon əh Jeriko, iganəmtɨn əpɨs kit əh-ikɨn tatəpələh e nɨkalɨ suatɨp. Nian rafin in tateasiə-in məni o netəmim.
35 Jesus já estava chegando perto da cidade de Jericó. Acontece que um cego estava sentado na beira do caminho, pedindo esmola.
36 Kən nian iganəmtɨn əpɨs təməto məmə netəmim tepət kotaliwək e suatɨp, kən in təmətapəh məmə, “?Naka əh katol?”
36 Quando ouviu a multidão passando, ele perguntou o que era aquilo.
37 Netəmim kəmotən-ipən kəm in məmə, “Iesu əpəh, etəm Nasaret, tətaliwək e suatɨp.”
37 — É Jesus de Nazaré que está passando! — responderam.
38 Kən təmagət əfəməh məmə, “!Iesu! !Mipɨ Kig Tefɨt! !Asəkitun io!”
38 Aí o cego começou a gritar: — Jesus,
39 Kən netəm mɨn u koataliwək motaupən-in Iesu, kəmotagət lan, moatən məmə, “!Əsagətən!” Məto in təmagət əfəməh məsɨn mɨn məmə, “!Mipɨ Kig Tefɨt! !Asəkitun io!”
39 As pessoas que iam na frente o repreenderam e mandaram que ele calasse a boca. Mas ele gritava ainda mais: — Filho de Davi, tenha pena de mim!
40 Kən Iesu təmətul mən-ipən kəm ilat məmə okotɨləs motuwa. Kən nian kəmotɨləs motuwa iuəhkɨr, Iesu təmətapəh ron məmə,
40 Jesus parou e mandou que trouxessem o cego. Quando ele chegou perto, Jesus perguntou:
41 “?Naka un nakolkeike məmə io ekol kəm ik?” Kən in təmən məmə, “Iərəmərə, ekolkeike məmə oekaiir mehm nat.”
41 — O que é que você quer que eu faça? — Senhor, eu quero ver de novo! — respondeu ele.
42 Kən Iesu təmən-ipən kəm in məmə, “Aiir mehm nat. Rəham nahatətəən təmol-wɨr nɨganəmtɨm.”
42 Então Jesus disse:
43 Kən roiu agɨn-əh mɨn əm, təmaiir mɨnatehm nat, kən mɨnatuarisɨg-in Iesu, matənwiwi Uhgɨn. Kən nian netəmim rafin kəmotəplan nat əh, ilat kəmoatənwiwi Uhgɨn.
43 No mesmo instante o homem começou a ver e, dando glória a Deus, foi seguindo Jesus. E todos os que viram isso começaram a louvar a Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.