João 9
North Tanna New Testament (TNN_WBT) vs NVT
1 Kən nian kit, Iesu təmaliwək mətan, kən məplan suah kit. Nian təmaiir, məto nɨganəmtɨn təpɨs.
1 Enquanto caminhava, Jesus viu um homem cego de nascença.
2 Kən netəmim mɨn rəha Iesu kəmotən-ipən kəm in məmə, “Iəgətun, suah u təmaiir məto nɨganəmtɨn təpɨs. ?O naka? ?O nolən rat rəhan, o nolən rat rəha tata ne mama rəhan?”
2 Seus discípulos perguntaram: “Rabi, por que este homem nasceu cego? Foi por causa de seus próprios pecados ou dos pecados de seus pais?”.
3 Məto Iesu təmə, “Nɨganəmtɨ suah u təmərat, məto sənəmə e nolən rat rəhan, o e nolən rat rəha tata ne mama rəhan. Məto, nɨganəmtɨ suah u təməpɨs nəhlan məmə Uhgɨn otəgətun rəhan wək e nəmegəhən rəhan.
3 Jesus respondeu: “Nem uma coisa nem outra. Isso aconteceu para que o poder de Deus se manifestasse nele.
4 Nian tatian əh,kitat kotəkəike kol wək rəha Uhgɨn, itəm təmahl-ipa io ekuwa. Nian lapɨn otəpanuwa, kən etəmim in təruru nolən wək.
4 Devemos cumprir logo as tarefas que nos foram dadas por aquele que me enviou. A noite se aproxima, quando ninguém pode trabalhar.
5 Nian io etatɨg əh e nətueintən u, io Nəhag-əhagən rəha netəmim e nətueintən.”
5 Mas, enquanto estou aqui no mundo, eu sou a luz do mundo”.
6 Nian Iesu təmən rəkɨs nəghatən əh, təmagəh nɨsɨp, kən mol nəmɨt əkəku lan, kən mos nəmɨt un, mol-pən e nɨganəmtɨ suah un.
6 Depois de dizer isso, Jesus cuspiu no chão, misturou a terra com saliva e aplicou-a nos olhos do cego.
7 Kən Iesu mən-ipən kəm in məmə, “Onəkuwɨn e noan nəhau Saeloam, kən mau nɨganəmtɨm.” (Nərgɨn u Sailom, nɨpətɨn təmə, “Kəmahl-ipən”). Kən suah un təmuwɨn, mau nɨganəmtɨn. Nian təmɨtəlɨg-pa, məto nɨganəmtɨn tɨnəwɨr, kən tɨnatehm nat.
7 Em seguida, disse: “Vá lavar-se no tanque de Siloé” (que significa “enviado”). O homem foi, lavou-se e voltou enxergando.
8 Kən netəmim iman ikɨn, ne netəm mɨn u itəm kotɨtun in, məmə in etəmim kit nian rafin tateasiə o məni o netəmim, ilat narmɨlat təmiwɨg pɨk ron. Kən kɨnotətapəh-ətapəh olat mɨn məmə, “!Ei! !Otəplan-tu! ?Suah u inu, nian rafin tatəpələh mateasiə o məni o netəmim?”
8 Seus vizinhos e outros que o conheciam como mendigo começaram a perguntar: “Não é este o homem que costumava ficar sentado pedindo esmolas?”.
9 Kən netəmim neen koatəmə, “Əwəh, in əh.” Kən məto neen kotəmə, “Kəpə. Tahmen əm lan, məto sənəmə in.” Məto suah un təmə, “!Io u inu!”
9 Alguns diziam que sim, e outros diziam: “Não, apenas se parece com ele”. O mendigo, porém, insistia: “Sim, sou eu mesmo!”.
10 Kən ilat kəmotətapəh ron məmə, “?Nɨganəmtɨm təmahrol məwɨr?”
10 “Quem curou você?”, perguntaram eles. “O que aconteceu?”
11 Kən in təmə, “Suah u, nərgɨn u Iesu, in təmol nəmɨt neen kən mol-pən e nɨganəmtək, kən mən məmə, ‘Uwɨn əpəh Saeloam, mau nɨganəmtɨm.’ Kən əmun, emuwɨn. Nian emau nɨganəmtək, məto nɨganəmtək tɨnəwɨr, enatehm nat.”
11 Ele respondeu: “O homem chamado Jesus misturou terra com saliva, colocou-a em meus olhos e disse: ‘Vá lavar-se no tanque de Siloé’. Eu fui e me lavei, e agora posso ver!”.
12 Kən ilat kəmotətapəh ron məmə, “?Məto suah un tətatɨg hiə?” Kən in təmə, “Io ekəruru.”
12 “Onde está esse homem?”, perguntaram. “Não sei”, respondeu ele.
13 Kən netəmim kəmotɨləs suah u itəm nɨganəmtɨn təməpɨs aupən, motuwɨn kəm Farisi mɨn.
13 Então levaram aos fariseus o homem que havia sido cego,
14 Nian u, itəm Iesu təmol-pən nəmɨt e nɨganəmtɨ suah kit lan təwɨr, in nian rəha Sapat.
14 pois foi no sábado que Jesus misturou terra com saliva e o curou.
15 Kən Farisi mɨn kəmotətapəh ron məmə, “?Nəmahrol nɨganəmtɨm təwɨr?” Kən suah un təmən-ipən kəm ilat məmə, “Iesu təmol-pən nəmɨt e nɨganəmtək, kən ekuwɨn mau rəkɨs, kən nɨganəmtək təwɨr, iatəplan nat.”
15 Os fariseus encheram o homem de perguntas sobre o que havia acontecido, e ele respondeu: “Ele colocou terra com saliva em meus olhos e, depois que eu me lavei, passei a enxergar!”.
16 Kən Farisi mɨn neen kəmotən-ipən məmə, “Suah un təsɨsɨ-pənən o Uhgɨn, məto-inun, in təsətəu-pənən Lou rəha Sapat.” Məto Farisi mɨn neen mɨn kotəmə, “?Məto tahro? Suah əh sənəmə in iol təfagə rat. Iol təfagə rat təruru nolən nəmtətin kit nulan.” Kən ilat kəmotoor ilat mɨn o nəghatən u.
16 Alguns dos fariseus disseram: “Esse homem não é de Deus, pois trabalha no sábado”. Outros disseram: “Mas como um pecador poderia fazer sinais como esse?”. E havia entre eles uma divergência de opiniões.
17 Kən ilat kəmotətapəh mɨn ron məmə, “?Suah əh təmol-wɨr nɨganəmtɨm, kən nɨkim təht məmə in etəmim naka?” Kən in təmən-ipən kəm ilat məmə, “In ien kit.”
17 Os fariseus voltaram a perguntar ao homem que havia sido cego: “O que você diz desse homem que o curou?”. “Ele deve ser profeta”, respondeu o homem.
18 Məto netəm-iasol rəha netəm Isrel kəsotənən nɨpahrienən lan məmə suah u aupən nɨganəmtɨn təməpɨs, məto roiu əh, tɨnətaiir. Tol nəhlan, ilat kəmotaun-in-pən rəhan tata ne mama kueia,
18 Os líderes judeus se recusavam a crer que ele havia sido cego e estava curado, por isso mandaram chamar os pais dele
19 kən kəmotətapəh olau məmə, “?Təhrol? ?Nətɨtəmlau u suah u? ?Itəmlau onakuən-tu məmə nian in təmaiir-pa, kən nɨganəmtɨn təpɨs? ?Okəmə nɨpahrienən, kən nɨganəmtɨn təmahrol məwɨr?”
19 e perguntaram: “Ele é seu filho? Ele nasceu cego? Se foi, como pode ver agora?”.
20 Kən rəhan mama ne tata kuəmə, “Itɨmlau ekiatun məmə nətɨtɨmlau əh, kən itɨmlau ekiatun məmə təmaiir-pa, nɨganəmtɨn təpɨs.
20 Os pais responderam: “Sabemos que ele é nosso filho e que nasceu cego,
21 Məto itɨmlau ekuəruru məmə, roiu əh, kəmahrol nɨganəmtɨn taiir. Kən itɨmlau ekuəruru mɨn məmə etəmim pah təmol nɨganəmtɨn təwɨr. Təwɨr məmə itəmat nakotətapəh ron. In tɨnepət rəkɨs, in tɨtun nənən natɨmnat mɨn rafin kəm itəmat.”
21 mas não sabemos como pode ver agora nem quem o curou. Ele tem idade suficiente para falar por si mesmo. Perguntem a ele”.
22 Rəhan tata ne mama, kəmuən nəhlan, məto-inu ilau katuəgin netəm-iasol mɨn rəha Isrel, məto-inu ilat kɨnotələhəu rəkɨs nəghatən kit məmə, etəmim itəm tatən-iarəp məmə Iesu in Kristo itəm Uhgɨn təmən məmə otahl-ipa, kən ilat okotahl-iarəp in e nimə rəha nuəfɨmɨnən.
22 Seus pais disseram isso por medo dos líderes judeus, pois estes haviam anunciado que, se alguém dissesse que Jesus era o Cristo, seria expulso da sinagoga.
23 Tol nəhlan, rəhan tata ne mama, ilau kəmuən məmə, “In tɨnepət rəkɨs, təwɨr məmə itəmat nakotətapəh ron, pəs in tən.”
23 Por isso disseram: “Ele tem idade suficiente. Perguntem a ele”.
24 O nat u, ilat kəmotaun-in-pən mɨn suah un itəm nɨganəmtɨn təməpɨs aupən, məmə otuwa mətul aupən e nɨganəmtɨlat. Kən kəmotəhai motən məmə, “Ən nɨpahrienən kən ləs-ipər nərgɨ Uhgɨn. Itɨmat ekotɨtun məmə suah u, in iol təfagə rat.”
24 Então, pela segunda vez, chamaram o homem que havia sido cego e lhe disseram: “Deus é quem deve receber glória por aquilo que aconteceu, pois sabemos que esse Jesus é pecador”.
25 Məto suah u təmə, “Io ekəruru məmə suah u in iol təfagə rat, o kəp. Nat kitiəh əm itəm io ekɨtun. Aupən nɨganəmtək təməpɨs, məto roiu enataiir.”
25 “Não sei se ele é pecador”, respondeu o homem. “Mas uma coisa sei: eu era cego e agora vejo!”
26 Kən ilat kɨnotətapəh mɨn ron məmə, “?Təmahrol ik? ?Təmahrol mol-wɨr ik, kən nɨganəmtɨm təwɨr?”
26 “Mas o que ele fez?”, perguntaram. “Como ele o curou?”
27 Məto in təmə, “Enəmən-ipɨnə rəkɨs kəm itəmat, məto itəmat nəsotətəlɨg-inən io. ?Təhrol nakotəmə iakən mɨn? ?Itəmat mɨn nakotəmə rəhan u itəmat?”
27 “Eu já lhes disse!”, exclamou o homem. “Vocês não ouviram? Por que querem ouvir outra vez? Por acaso também querem se tornar discípulos dele?”
28 Kən ilat kəmotəhai in motən rat, motəmə, “!Ah! !Ik u rəhan etəmim! !Məto itɨmat u, netəmim rəha Moses!
28 Então eles o insultaram e disseram: “Você é discípulo dele, mas nós somos discípulos de Moisés!
29 Itɨmat ekotɨtun wɨr məmə Uhgɨn təmatəghat kəm Moses, məto suah un, ekotəruru məmə təmɨsɨ-pən hiə.”
29 Sabemos que Deus falou a Moisés, mas nem sabemos de onde vem esse homem”.
30 Kən suah apon təmə, “!Nəman! !Narmək təmiwɨg pɨk! !Suah u in təmol-wɨr nɨganəmtək, məto itəmat nəkotəruru ikɨn təmɨsɨ-pən ikɨn!
30 “Que coisa mais estranha!”, respondeu o homem. “Ele curou meus olhos e vocês não sabem de onde ele vem?
31 Kitat kotɨtun məmə Uhgɨn təsətəlɨg-inən netəm koatol nolən rat. !Məto etəm tatɨsiai-in Uhgɨn, kən matol nəwian, Uhgɨn tatətəlɨg-in!
31 Sabemos que Deus não atende pecadores, mas está pronto a ouvir aqueles que o adoram e fazem a sua vontade.
32 E nətuounən nian, mətoarus-pa u-roiu, kəsətoən əh suah kit məmə təmol-wɨr iganəmtɨn əpɨs kit itəm təmaiir-pa tol mihin, məto nɨganəmtɨn tɨnəwɨr.
32 Desde o princípio do mundo, ninguém foi capaz de abrir os olhos de um cego de nascença.
33 Okəmə suah u təməsɨsɨ-pənən o Uhgɨn, okol təsol agɨn-əh nat kit. Məto tətuatɨp əm məmə in tatɨsɨ-pən o Uhgɨn.”
33 Se esse homem não fosse de Deus, não teria conseguido fazê-lo.”
34 Kən ilat kəmotəhai mɨn motəmə, “!Nəman! Ik etəmim rəha nolən rat nian rafin əm, tətuoun e nian nəmaiir-pa mətoarus-pa u-roiu. ?Nakahrol məmə nakəgətun itɨmat?” Kən ilat kəmotahl-iarəp in e nimə rəha nuəfɨmɨnən.
34 “Você nasceu inteiramente pecador!”, disseram eles. “E quer ensinar a nós?” Então o expulsaram da sinagoga.
35 Kən Iesu təməto nəghatən məmə kəmahl-iarəp suah u e nimə rəha nuəfɨmɨnən, kən in təmuwɨn məplan, kən tətapəh ron məmə, “?Təhrol? ?Ik nəkatahatətə e Nətɨ Etəmim?”
35 Quando Jesus soube do que havia acontecido, procurou o homem e lhe disse: “Você crê no Filho do Homem?”.
36 Kən suah un təmə, “?Etəm-iasol, etəmim un in pah? !Awi! Ən-ipa-tu kəm io, pəs io ekahatətə lan.”
36 “Quem é ele, senhor?”, perguntou o homem. “Eu quero crer nele.”
37 Kən Iesu tən-ipən kəm in məmə, “Roiu əh, ik nɨnehm rəkɨs in. Suah u, mə inu io, iatəghat kəm ik u-roiu.”
37 Jesus respondeu: “Você o viu, e ele está falando com você!”.
38 Kən suah un tən-ipən kəm Iesu məmə, “Iərəmərə, io enatahatətə lam.” Kən in təmɨsin-pən nulɨn ron, kən matəfak kəm in.
38 “Sim, Senhor, eu creio!”, declarou o homem. E adorou a Jesus.
39 Kən Iesu təmən-ipən kəm in məmə, “Io emuwa e nətueintən u məmə ekakil netəmim motoor ilat, kən tol nəhlan, netəm nɨganəmtɨlat təməpɨs, okotehm nat, kən netəm mɨn u koatehm nat, nɨganəmtɨlat otəpɨs.”
39 Então Jesus disse: “Eu vim a este mundo para julgar, para dar visão aos cegos e para fazer que os que veem se tornem cegos”.
40 Kən Farisi mɨn neen əh-ikɨn, kəmotəto nəghatən lan, kən kotən-ipən kəm in məmə, “?Təhrol? ?Ik nakatən məmə nɨganəmtɨtɨmat mɨn təpɨs?”
40 Alguns fariseus que estavam por perto o ouviram e perguntaram: “Você está dizendo que nós somos cegos?”.
41 Kən Iesu təmən-ipən kəm ilat məmə, “Okəmə nɨganəmtɨtəmat təpɨs, oesənən məmə itəmat nəkotəkəike motos nalpɨnən o təfagə rat mɨn rəhatəmat. Məto itəmat nakotəmə nɨganəmtɨtəmat təwɨr, nakotehm nat, kən tol nəhlan, təfagə rat mɨn rəhatəmat tətatɨg əh etəmat.”
41 “Se vocês fossem cegos, não seriam culpados”, respondeu Jesus. “Mas a culpa de vocês permanece, pois afirmam que podem ver.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.